středa 31. srpna 2016

The English Version

Our Exploration of The Forest
nearby Líský The Settlement (VI)

(7.30. 2016, the forest nearby Líský the settlement)
The Fig.1: Small bushes of blue berries grew in dense fields not too far from the main
sylvan path dividing the forest into two parts. 7.30. 2016. Taken with my smart phone.

Several Shots of The Forest
The Fig.2: A dense net of Calluna vulgaris (the heather in English) growing on the sylvan path on
the fig.3. 7.30. 2016. Taken with my smart phone.

As I have already written we took our way back to Líský the settlement through the right part of the forest. While its left part (with our backs to the lookout and the settlement behind it) brought some findings of orchids, though in fruit only (two or three species of Epipactis the genus), its right part showed us various elements but the orchids. In fact, in this phase of our return with our faces at the direction of the lookout and the settlement behind it the right part of the forest changed in its left part.
So much for your orientation.
The Fig.3: Stubs next to the sylvan path were decorated with this mushroom, maybe it was
Trametes versicolor. 7.30. 2016. Taken with my smart phone.

Well then, walking through now the left section of the forest, first we went deeper in it, i.e. further from the sylvan path we had come to the habitat of the orchids. This sylvan path divided the forest into the two parts. It was our point of orientation in the terrain.
The Fig.4.: Fagus sylvatica (beech in English) in fruit at an edge of the right (in that moment) part of
the forest. 7.30. 2016. Taken with my Canon.

During our way through the forest I could observe something what I called a tired vegetation, i.e. the vegetation in fruit, lesser in flower in this yearly season.
The Fig.5: Larix decidua (a larch in English) in fruit at the same edge of the right part of the forest as it is on the
picture 4. 7.30. 2016. taken with my Canon.

Gradually we were turning back to the main sylvan path. By this way we returned to Líský the settlement where Vendy´s car waited for us. We took a short rest on a low wall next to the car. We were going to explore last habitat in the surroundings of Líský the settlement.
The Fig.6: There was an oak, too, in the species composition of the forest. I
suppose that this is Quercus robur. 7.30. 2016. Taken with my Canon.

The Czech Version

Náš průzkum lesa poblíž osady Líský (VI)

(30.7. 2016, les opodál osady Líský)
The Fig.7: In one moment we found ourselves on a sylvan path covered with a low vegetation.
The path was not used too much. You can see that the forest was mixed.
It consisted of both conifers and leafy trees. 7.30. 2016. Taken with my smart phone.

Několik snímků lesa
The Fig.8: The forest from inside. Its herbaceous floor was abundant in various species of plants.
7.30. 2016. Taken with my smart phone.

Jak už jsem napsal, zvolili jsme zpáteční cestu do osady Líský přes pravou část lesa. Zatímco levá část (se zády k rozhledně a osadě za ní) přinesla nějaké nálezy orchidejí, i když jen v plodu (dva či tři druhy rodu kruštík (Epipactis)), jeho pravá část nám ukazovala různé prvky kromě orchidejí. Ve skutečnosti se v této fázi našeho návratu s tvářemi ve směru rozhledny a osady za ní jeho pravá část změnila v levou.
Tolik pro vaši orientaci.

Jak jsme tedy procházeli teď už levou částí lesa, zprvu jsme do něj zacházeli hlouběji, tj. od lesní cesty, kterou jsme na lokalitu orchidejí přišli. Tato lesní cesta dělila les ve dvě části. Byl to náš orientační bod v terénu.

Během cesty lesem jsem mohl pozorovat cosi, čemu říkám unavená vegetace, tj. vegetace v plodu, méně v květu v tomto ročním období.

Postupně jsme se stáčeli zpět k hlavní lesní cestě. Tou jsme se vraceli zpět do vesnice Líský, kde na nás čekalo Vendovo auto. Krátce jsme si odpočali na nízké zídce vedle auta. Chystali jsme se prozkoumat poslední lokalitu v okolí osady Líský.

Česká verze popisků pod obrázky:

Obr:1: Keříčky borůvek rostly v hustých polích nepříliš daleko od hlavní lesní cesty dělící les na dvě části. 30.7. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Obr.2: Hustá síť vřesu obecného (Calluna vulgaris) rostoucí na lesní cestě na obr.3. 30.7. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Obr.3: Pařezy lesní cesty zdobila tahle houba. Snad to byla outkovka pestrá (Trametes versicolor). 30.7. 2016. Pořízeno chytrým mobilem.

Obr.4: Buk lesní (Fagus sylvatica) v plodu při okraji pravé (v té chvíli) části lesa. 30.7. 2016. Pořízeno Canonem.

Obr.5: Modřín opadavý (Larix decidua) v plodu při stejném okraji pravé části lesa jako na obr.4. 30.7. 2016. Pořízeno Canonem.

Obr.6: V druhové skladbě lesa byl také dub. Předpokládám, že tohle je dub letní (Quercus ruber). 30.7. 2016. Pořízeno Canonem.

Obr.7: V jednu chvíli jsme se ocitli na lesní cestě porostlé nízkou vegetací. Cesta se moc nepoužívala. Vidíte, že les byl smíšený. Skládal se z jehličnanů a listnáčů. 30.7. 2016. Pořízeno chytrým mobilem.

Obr.8: Les zevnitř. Jeho bylinné patro bylo hojné na různé rostlinné druhy. 30.7. 2016. Pořízeno chytrým mobilem.


pondělí 29. srpna 2016

The English Version

Our Exploration of The Forest
nearby Líský The Settlement (V)
The Fig.1: This fetid mushroom, Phallus impudicus, attracts flies. I took one of them on its bell
like heat with my smart phone. The fly was feeding on its white and craggy surface. Usually, the
heat of this species is covered with a grey green slim but here it seemed to be exhausted already.
7.30. 2016, in the forest nearby Líský the settlement.

(7.30. 2016, Líský The Settlement)

On A Fetid Mushroom

Our way back to Líský the settlement continued on through the second part of the forest where we found no orchids though my companions saw a panel informing of a habitat with some orchids in this forested section, too. But it had to be somewhere further in the forest and we were under the time press.
Robert noticed the mushroom as the first of us. It grew out of dead leaves and there were flying bigger golden green flies around its heat.
The Fig.2: This shot showes two bigger flies up on the heat of Phallus impudicus. The photo
documents the fly of one species only. 7.30. 2016. In the forest nearby Líský the settlement.
Taken with my smart phone. 

From time to time some flies landed on the heat of the mushroom. I spent a longer while over the mushroom. I tried to photograph more flies on the surface of the heat.

My most successful shot was three flies together on the heat. The heat released a disgusting scent to our noses. Unlike us the flies seemed to have a good time. The smell had to be the best attractant to their sense of smell. It resembled the smell of a decaying meat or proteins.

Z. Freud would be pleased with this phallic symbol as well as with its name in Latin: Phallus impudicus. I would like to listen to his psychoanalytic interpretation of the existence of this remarkable mushroom. This disgusting way of propagation (of course, from the point of the humane view, neither the flies nor the mushroom would agree with my formulation) has been effective in the same way as our most sweet-scented perfumes.

It is up to us, the males, to judge if this mushroom does not offend our male prestige!


The Czech Version

Náš průzkum lesa nedaleko osady Líský (V)

(30.7. 2016, osada Líský)

O smrduté houbě

The Fig.3: Three bigger golden green flies together on the heat of Phallus impudicus were my
most successful photo. 7.30. 2016. In the forest nearby Líský the settlement. Taken with my
smart phone.


Naše zpáteční cesta do osady Líský pokračovala druhou částí lesa, kde jsme žádné orchideje nenašli, i když moji parťáci viděli tabuli informující o lokalitě s nějakými orchidejemi také v tomto zalesněném úseku. Ale musela být někde dál v lese a my jsme byli v časovém presu.
Té houby si jako první z nás všiml Robert. Vyrůstala z odumřelého listí a kol jejího klobouku poletovaly větší zlatozelené mouchy.

Čas od času na klobouku houby některé mouchy přistávaly. Strávil jsem nad houbou delší chvíli. Snažil jsem se vyfotografovat více much na povrchu klobouku.

Můj nejúspěšnější snímek byl tři mouchy pohromadě na klobouku. Pro naše nosy klobouk uvolňoval odporný zápach. Na rozdíl od nás se zdálo, že mouchy se mají báječně. Ten smrad musel být pro jejich čichový smysl tím nejlepším lákadlem. Podobal se zápachu hnijícího masa či bílkovin.

Z. Freud by byl potěšen tímto falickým symbolem a také jeho latinským názvem: Phallus impudicus (hadovka smrdutá). Rád bych si poslechl jeho psychoanalytický výklad existence téhle pozoruhodné houby. Tento hnusný způsob propagace (ovšem, že z lidského hlediska, mouchy ani houba by s mou formulací nesouhlasily) je účinný stejně jako naše nejvoňavější parfémy.

Je na nás posoudit, zda tahle houba neuráží naši samčí důstojnost!

Česká verze popisků pod obrázky:

Obr.1: Tato smrdutá houba, hadovka smrdutá (Phallus impudicus) vábí mouchy. Vyfotil jsem jednu z nich na jejím zvonovitém klobouku chytrým mobilem. Moucha se živila na jeho bílém a hrbolatém povrchu. Klobouk tohoto druhu je obvykle pokryt šedozeleným slizem, ale tady se zdá, že už je vyčerpán. 30.7. 2015. V lese opodál osady Líský.

Obr.2: Tento snímek ukazuje dvě větší mouchy na klobouku hadovky smrduté (Phallus impudicus). Foto dokládá mouchu pouze jednoho druhu. 30.7. 2016. V lese opodál osady Líský. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Obr.3: Tři větší zlatozelené mouchy pospolu na klobouku hadovky smrduté (P. impudicus) byly mou nejúspěšnější fotografií. 30.7. 2016. V lese poblíž osady Líský. Pořízeno mým chytrým mobilem.





neděle 28. srpna 2016

The English Version

What Was in The Forest
Behind The Lookout
in Short Episodes (IV)
The Fig.1: There is our goal behind the field. Líský the settlement. 7.30. 2016.
Taken with my Canon.

(Líský the settlement, 7.30. 2016)

Soon we learnt that we were later a bit when we found ourselves in the forest behind the lookout. Again we met the car we saw it passing by the lookout to the forest a time before. It stood on a sylvan path. A small boy was at it and we could see his parents picking blue berries nearby the path in the forest terrain. Yes, it was the time of blue berries. As for the occurrence of Epipactis the genus belonging to Orchidaceae the family we were later really. We knew, thanks to my friend Adam Majer, that there grew two or three species of this genus in this habitat. And yes, I could confirm this fact because we begun to find these orchids almost immediately after entering the forest room.
The Fig.2: You are looking into the forest from our sylvan path. Líský the settlement.
7.30. 2016. Taken with my Canon.

Unfortunately, all the plants were in fruit. We found no plant in flower, their flowering phase was finished at that time of our visit.
Fig.3: Orthilia secunda (Pirolaceae). Its flowers were closed. The forest behind
 Líský the settlement. 7.30. 2016. Taken with my smart phone.

I am not such an expert to be able to identify individual species in their fruitful stadium and therefore my photos should document an abundant existence of this genus in the place only as well as the fact that they have their grace even though they do not bloom. My friend Adam, the florist, wrote that their identification was not easy in the fruitful stadium. He offered a help of one expert who devoted to this genus, this botanist processed Epipactis the genus for the Czech Flora, the big work of several thick volumes. But my photos did not catch all the needed diacritical characters so that an expert could identify the separate plants at the species level with certainty.
The Fig.4: A plant of Epipactis the genus in fruit, one of the
first plants I found. The fruitful spike is distant.Ovaries are
more or lesser flat.The forest behind Líský the settlement.
7.30. 2016. Taken with my smart phone.


As each of our trio begun to find some plants of Epipactis the genus almost at the same time I recorded a next interesting and rarer plant growing in the same sylvan terrain as orchids of the Epipactis the genus. And while my two companions were announcing loudly next and next Epipactis plants to me from their more distant places in the sylvan terrain I was lying on my right or left side and trying to catch this tiny green herb as best as I could. There were more plants growing in the place so that I could select the best ones for my photographing purposes. They did not grow in dense clusters together, rather they were distributed in lesser or more distances from each other. I classified this plant as to be Orthilia secunda from Pirolaceae the family. If there are something in common between Epipactis and Orthilia then it is their mycorrhiza, i.e. a symbiotic relationship with microscopic fungi living in their root systems and mediating their nutrition from root systems of some trees or other herbs.



The Czech Version

Co bylo v lese za
rozhlednou
v krátkých epizodách (IV)
The Fig.5: Orthilia secunda, a spike in more detail. Nearby Líský the settlement. 7.30 2016. Taken
 with my smart phone.

(Osada Líský, 30.7. 2016)

Brzy jsme zjistili, že přicházíme trochu pozdě, když jsme se ocitli v lese za rozhlednou. Opět jsme se potkali s autem, které jsme viděli projíždět kolem rozhledny k lesu před nějakou dobou. Stálo na lesní cestě. Byl u něj malý chlapec a my mohli vidět jeho rodiče, jak sbírají borůvky nedaleko cesty v lesním terénu. Ano, byl čas borůvek.
The Fig.6: This plant of Epipactis the genus is different from the plant on the fig.4. Its spike is
much denser and ovaries are oblong global. Also its coloration in comparison with the previous
 plant is much darker green and the dried tepals are darker in color than it is with the plant on
the fig.4. 7.30. 2016. Nearby Líský the settlement.Taken with my smart phone.

Pokud jde o výskyt rodu kruštík (Epipactis), který patří do čeledi vstavačovitých (Orchidaceae), přišli jsme opravdu pozdě. Věděli jsme, díky příteli Adamu Majerovi, že na této lokalitě rostou dva či tři druhy z rodu kruštík (Epipactis). A ano, ten fakt jsem mohl potvrdit, protože jsme tyto orchideje začali nacházet téměř ihned po vstupu do lesního prostoru.
The Fig.7: Three spikes of Orthilia secunda in more detail.
Nearby Líský the settlement. 7.30.2016. Taken with my
smart phone.

Bohužel, všechny rostliny byly v plodu. Nenašli jsme žádnou kvetoucí rostlinu, v době naší návštěvy byla jejich fáze kvetení ukončena.
Nejsem takový expert, aby dokázal určit jednotlivé druhy v plodném stádiu, a tudíž by mé fotografie měly dokládat pouze hojnou existenci rodu na místě a také skutečnost, že mají svůj půvab, i když nekvetou. Přítel Adam, florista, psal, že jejich určení není v plodném stádiu snadné. Nabízel pomoc jednoho odborníka, který se tomuto rodu věnuje, tento botanik zpracoval rod kruštík (Epipactis) pro Květenu České republiky, velké dílo o několika tlustých svazcích. Ale moje fotografie nezachytily veškeré potřebné diakritické znaky, aby mohl odborník jistě určit jednotlivé rostliny na druhové úrovni.

Jak každý z našeho tria začal nacházet kruštíky skoro současně, zaznamenal jsem další zajímavou a vzácnější rostlinu rostoucí v tomtéž lesním terénu jako orchideje rodu kruštík (Epipactis). A zatímco mně moji dva společníci hlasitě oznamovali další a další kruštíky ze svých vzdálenějších míst v lese, já jsem ležel na pravém či levém boku a snažil se zachytit tuhle drobnou zelenou bylinku, jak jsem mohl nejlépe. V tom místě rostlo více rostlin, takže jsem mohl vybírat ty nejlepší pro své fotografické účely. Nerostly v hustých shlucích pospolu, spíš byly distribuovány v menších nebo větších vzdálenostech od sebe navzájem.

The Fig.8: A next stout plant of Epipactis the genus, its whole habitus. It is similar to the one on
the fig.6 but its dried tepals are lighter in color than it is with the plant on the fig.6 but its flowers
are not in so tight arrangement as it is in the previous case. 7.30. 2016. Nearby Líský the
settlement.Taken with my smart phone.

Klasifikoval jsem tuto rostlinu jako hruštici jednostrannou (Orthilia secunda) z čeledi hruštičkovitých (Pirolaceae). Existuje-li mezi hrušticí (Orthilia) a kruštíkem (Epipactis) něco společného, pak to je jejich mykorrhiza, tj. symbiotický vztah s mikroskopickými houbami, které žijí v jejich kořenových soustavách a zprostředkovávají jejich výživu z kořenových systémů některých stromů nebo jiných bylin.
The Fig.9: A part of the spike of the plant on the fig.8 in
more detail. Nearby Líský the settlement. 7.30. 2016.
Taken with my smart phone.

Česká verze popisků pod obrázky:

Obr.1: Za tím polem je náš cíl. Osada Líský. 30.7. 2016. Pořízeno mým Canonem.

Obr.2: Díváte se do lesa z naší lesní cesty. Osada Líský, 30.7. 2016. Pořízeno mým Canonem.

Obr.3: Hruštice jednostranná (Orthilia secunda), hruštičkovité (Pirolaceae). Její květy byly zavřené. Les za osadou Líský. 30.7. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Obr.4: Rostlina rodu kruštík (Epipactis) v plodu, jedna z prvních rostlin, kterou jsem našel. Plodné květenství je řídké. Semeníky jsou více méně ploché. Les za osadou Líský. 30.7. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Obr.5: Hruštice jednostranná (Orthilia secunda), květenství detailněji. 30.7. 2016. Opodál osady Líský. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Obr.6: Tahle rostlina z rodu kruštík (Epipactis) je odlišná od rostliny na obr.4. Má hustší květenství a semeníky jsou podlouhle oválné. Také zbarvení v porovnání z předešlou rostlinou je mnohem tmavozelenější a zaschlé tepaly jsou zbarveny tmavěji než u rostliny na obr.4. 30.7. 2016. Poblíž osady Líský. Pořízeno mým chytrým mobilem.
The Fig.10: The part of the forest where we found the plants of Epipactis the genus as well as
the herbs of Orthilia secunda. Standing with our backs to the lookout it was the part to our left
side from the sylvan path. The following exploration of the right part of the forest brought no
findings of plants from Orchidaceae the family. 7.30. 2016. Nearby Líský the settlement.
Taken with my smart phone.

Obr.7:: Tři květenství hruštice jednostranné (O. secunda) detailněji. Opodál osady Líský. 30.7. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Obr.8: Další statná rostlina z rodu kruštík (Epipactis), celkové vzezření. Je podobná té na obr.6, ale její květy nejsou v tak těsném uspořádání jako v předešlém případě. 30.7. 2016. Poblíž osady Líský. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Obr.9: Část květenství rostliny na obr.8 detailněji. Poblíž osady Líský. 30.7. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Obr.10: Část lesa, kde jsme našli rostliny z rodu kruštík (Epipactis) a také byliny hruštice jednostranné (O. secunda). Zády k rozhledně to byla část po naší levé straně od lesní cesty. Následující průzkum pravé části lesa nepřinesl žádné nálezy rostlin z čeledi vstavačovitých (Orchidaceae). 30.7. 2016, opodál osady Líský. Pořízeno mým chytrým mobilem.

čtvrtek 25. srpna 2016

Three Days In Moravian Beskydy The Range

It was on Friday (6.10. 2016)
The Fig.1: Our steps were heading for a large square. We were in my Mother´s birthplace.
Vsetín the Walachian town. 6.10. 2016. Taken with my Canon.

A Late Lunch in Vsetín the Town
The Fig.2: The outer roofed garden where we took our late lunch. The name of
the restaurant was At Three Sunflowers. 6.10. 2016. Taken with my Canon.

The sightseeing of Vsetín the town was not so thorough as I would have imagined. I recall that we came to the town in a late afternoon. Vendy chose a parking lot nearby a local station. There was a mild raining lasting for a short time while we were walking through streets of the town to its square.
I suppose there are more squares in Vsetín but I visited to the one only as you can see on my photos. But it is quite possible that this square is the heart of the town.

We sat in an outer roofed garden of one of many restaurants with a nice view of the square. I took a salmon with my favorite american potatoes. The square had a large oval island in its center separated from pavements and house faces on the opposite banks with a river serving for the local traffic. The center of the square was in fact a walking zone with a decorating green, sculptures and benches.
The Fig.3: "All the lonely people......." resonated in my brain while I was
taking this photo of the resting island in the middle of the square in Vsetín
the town. 6.10. 2016. Taken with my Canon.

I could observe passing people from my sit under the roof of our outer garden. I could watch an usual life of one small Moravian town. What was the appearance of this place when my Mother lived there? came to my mind. Yes, this place has been my Mother´s birthplace. And this was my second visit of her town in my life, my second attempt to become more familiar with it. I was not sure if I was successful in it. I have not been sure of it so far.

The time was merciless. After our late lunch at Vsetín the town we wanted to visit to next preserved habitat nearby the previous one (Ježůvka the preserved habitat). And so when we finished the lunch we started walking to the car again. Fortunately, my companions did not take the same way to it and this gave a chance to me to know a bit more of the town. We passed through several ordinary streets to a short bridge. We walked over it and entered a nice large park. On all our back way to the car I tried photographing.
The Fig.4: A short and small bridge leading to a nice local park. Vsetín the town, 6.10. 2016.
Taken with my Canon. 

Back at the car already I took last quick shots of Vsetín the town from our parking lot and then we started going to our last target of that day in the periphery of the town. I had to admit to myself that this second part of our visit to Vsetín was much more interesting to me than the first one.

The Czech Version
The Fig.5: An ordinary stream or Bečva the river? I have not known it so far.
My Mother had often meant the river.A view from the bridge. Vesetín the town.
6.10. 2016. Taken with my Canon.

Tři dny v Moravských Beskydech

To bylo v pátek (10.6. 2016)

Pozdní oběd ve Vsetíně

Prohlídka Vsetína nebyla tak důkladná, jak bych si býval představoval. Vzpomínám si, že jsme do města přijeli v pozdním odpoledni. Venda zvolil parkoviště opodál místního nádraží. Zatímco jsme procházeli ulicemi města k jeho náměstí, krátkou chvíli slabě pršelo. Předpokládám, že ve Vsetíně je více náměstí, ale já navštívil jen tohle jediné, jak můžete vidět na mých fotografiích. Je však dost možné, že tohle náměstí je srdcem města. 
The Fig.6: Last nothing saying shot taken from our transient parking lot.
Vsetín the town, 6.10. 2016. Taken with my Canon.

Usadili jsme se ve venkovní zastřešené zahrádce jedné z mnoha restaurací s hezkým výhledem na náměstí. Dal jsem si lososa s oblíbenými americkými bramborami. Náměstí mělo ve svém středu velký oválný ostrov oddělený od chodníků a domovních fasád na protějších březích řekou sloužící pro místní dopravu. Střed náměstí byl vlastně pěší zónou s ozdobnou zelení, sochami a lavičkami. 

Ze svého místa pod střechou venkovní zahrádky jsem mohl pozorovat procházející lidičky. Mohl jsem sledovat obyčejný život jednoho moravského městečka. Jak tohle místo vypadalo, když tam moje máma žila? přišlo mi na mysl. Ano, tohle místo je rodiště mé mámy. A tohle je moje druhá návštěva jejího města v životě, můj druhý pokus víc se s ním sblížit. Nebyl jsem si jistý, jsem-li v tom úspěšný. Nejsem si tím jistý až dosud. 

Čas byl nemilosrdný. Po pozdním naobědvání ve Vsetíně jsme chtěli navštívit ještě jednu chráněnou lokalitu nedaleko té předešlé. A tak, když jsme doobědvali, vydali jsme se zase k autu. Naštěstí se moji společníci nevydali k autu stejnou cestou, a to mi dávalo možnost poznat z města trochu víc. Prošli jsme několika obyčejnými ulicemi ke krátkému mostu. Přešli jsme ho a vstoupili jsme do pěkného rozlehlého parku. Po celou zpáteční cestu k autu jsem se snažil fotografovat. 

Už zase zpět u auta jsem pořídil poslední obrázky Vsetína z parkoviště a poté jsme se rozjeli k našemu poslednímu cíli toho dne na městské periférii. Musel jsem si přiznat, že tahle druhá část návštěvy Vsetína byla pro mne mnohem zajímavější než ta první. 

Česká verze popisků pod obrázky:

Obr.1: Naše kroky směřovaly k velkému náměstí. Byli jsme v rodišti mé matky. Valašské město Vsetín. 10.6. 2016. Pořízeno mým Canonem.

Obr.2: Venkovní zastřešená zahrádka kde jsme si dali pozdní oběd. Restaurace se jmenovala U Tří Slunečnic. 10.6. 2016. Pořízeno mým Canonem.

Obr.3: "Všichni ti osamělci........." rezonovalo mi v mozku, když jsem fotil tenhle obrázek odpočinkového ostrova usprostřed náměstí ve Vsetíně. 10.6. 2016. Pořízeno mým Canonem.

Obr.4: Krátký mostek vedoucí do pěkné místního parku. Vsetín, 10.6. 2016. Pořízeno mým Canonem.

Obr.5: Obyčejný potok nebo řeka Bečva? Matka se o té řece často zmiňovala. Pohled z mostu. Vsetín, 10.6. 2016. Pořízeno mým Canonem.

Obr.6: Poslední nic neříkající foto brané z našeho přechodného parkoviště. Vsetín, 10.6. 2016. Pořízeno mým Canonem. 



úterý 23. srpna 2016

The English Version

Hot Reports from Tenerife (X)

Last Day of Our Stay
The Fig.1: The entrance to the Botanic Garden in Puerto de la Cruz, Tenerife.

a/ Today is last day of our stay at Tenerife. There are a lot of beautiful experiences stored in my memory. I am very grateful for this perfect holiday to my son Robert and I would like to thank him for this 13 days lasting trip to the subtropical Eden in Tenerife very, very much also here in this post. There would be anything without his willingness, financial potentials and (as I hope) without his good relationship with me. I thank you Robert, it was only your credit I could experience this fantastic holiday.
The Fig.2: You can see this amazing veil as soon as you enter the Botanic Garden in
Puerto de la Cruz, Tenerife.

b/ My serial of Tenerife the island, the biggest one of the Canary Islands, has not been far in its conclusion. I did many photos with my Canon and with my smart phone Samsung Galaxy, S7 as well. Unfortunately, two or three days before my favorite Canon suffered from "sandy storm" on a beach where we took some bathing. It was windy and the fine sand penetrated into my camera. Fortunately, my smart phone finished the work for it with no problems.
My serial under the name of "Hot Reports from Tenerife" will change its name. Its new title will be "Magical Memories of Tenerife".

The fig.3: It is no picture of S. Dali. It is the work of the Nature.
The Botanic Garden in Puerto de la Cruz, Tenerife.

c/ Today I took a swim in the Atlantic ocean for last time. I could test one of the black beaches. The beach named "Playa Nea" in Spanish. The sea was kind to me at the same way as it was in previous days when I used its wide arm. I could see that the black beach did not consist of fine black sand but of coarse black tiny pebbles.
Yesterday we visited to the Botanic Garden in Puerto de la Cruz.To see what kinds of plants have been presented there was an interesting experience to me.
Well, the time is running fast, it is 22.25 P.M. of the local time. I must prepare for the tomorrow return to Prague, Czech republic, via Madrid and Amsterdam. So, for this moment, accept several photos from the yesterday´s trip to the Botanic Garden.
The Fig.4: The Botanic Garden in Puerto de la Cruz, Tenerife. The original purpose was
an adaptation of various tropical species of the plants to the conditions of Tenerife.


The Czech Version

Horké reporty z Tenerife (X)

Poslední den našeho pobytu

a/ Dnes je poslední den našeho pobytu na Tenerife. V mé paměti je uloženo hodně zážitků. Za tuhle dokonalou dovolenou jsem velice vděčný synovi Robertovi a rád bych mu za ten 13 dní trvající výlet do subtropického Edenu na Tenerife velice moc poděkoval také zde v tomto postě.
Bez jeho ochoty, finančních potenciálů a (jak doufám) bez jeho dobrého vztahu ke mně by nebylo nic. Díky Ti Roberte, byla to jen a jen Tvá zásluha, že jsem mohl prožít tuhle fantastickou dovolenou.

b/ Můj seriál o ostrově Tenerife, největším z Kanárských ostrovů, není zdaleka u konce. Udělal jsem mnoho fotografií svým Canonem a také chytrým telefonem Samsung Galaxy, S7. Bohužel, před pár dny utrpěl Canon "písečnou bouři" na jedné pláži, kde jsme se koupali. Bylo větrno a jemný písek pronikl do aparátu. Naštěstí za něj práci dokončil chytrý mobil bez problémů.
Můj seriál "Horké reporty z Tenerife" změní svůj název. Nový titul bude "Kouzelné vzpomínky na Tenerife".

c/ Dneska jsem si zaplaval v Atlantiku naposled. Mohl jsem si otestovat jednu z černých pláží. Pláž se jmenovala španělsky "Playa Nea". Moře ke mně bylo laskavé stejně jako v předcházejících dnech, kdy jsem užil jeho široké náruče. Mohl jsem vidět, že černá pláž nesestává z jemného písku, ale z hrubých malinkých černých oblázků.
Včera jsme navštívili Botanickou zahradu v Puerto de la Cruz. Vidět, jaké druhy rostlin se tam prezentují, byla pro mne zajímavá zkušenost.
Nu, čas pádí rychle, je 22.35 h. místního času. Musím se připravit na zítřejší návrat do Prahy přes Madrid a Amsterodam. Takže, pro tuhle chvíli přijměte několik fotek ze včerejšího výletu do Botanické zahrady.

Česká verze popisků pod obrázky:

Obr.1: Vstup do botanické zahrady v Puerto de la Cruz, Tenerife.

Obr.2: Tento úžasný závoj můžete vidět, jakmile vstoupíte do Botanické zahrady v Puerto de la Cruz.

Obr.3: Tohle není obraz S. Daliho. To je práce přírody. Botanická zahrada v Puerto de la Cruz, Tenerife.

Obr.4: Botanická zahrada v Puerto de la Cruz, Tenerife. Původním cílem byla adaptace různých druhů tropických rostlin na podmínky Tenerife.

pondělí 22. srpna 2016

The English Version

Hot Reports from Tenerife (IX)

A Watcher of Our Favorite Park


This woody sculpture stands in an asphalt park. The park is situated not far away from our pension. It is enough to cross over the main street to the opposite side and after several meters you are there. The park is further from the main street behind a row of houses alongside it.
Why do I write about an asphalt park? Because there are no trimmed lawns there. The park consists of an asphalt surface interrupted by stony wide circles. If you want you can sit on the stony circular low walls and you can take a rest. This is what we have done quite often during our stay at La Laguna in Tenerife.



That´s strange, he is writing about a park and where is a green in it? you have this question on your mind probably. The answer is simple. This park is a combination of concrete, asphalt, stones and trees. The trees are planted in the centers of the stony cylinders, one up to three trees per one cylinder. The rest of the trees grows out of circles with soil at the same level as the asphalt surface around them and in a row parallel with the row of the taller cylinders. There are both young and old trees in the park, the older and taller ones making the place shadowy. Indeed, you can see it on my picture.
The sculpture is a watcher of the park to me. In fact it is a tree, too. When it went away, an artist took its trunk and carved the watcher of the park from it. Judging from its head with the more elaborated structure I would say that the author had to be an artist of an African origin. Or at least an artist with strong affinities to the African motives and styles.


T

























According to my interpretation the head of the sculpture is a symbol of two elements fusing in the watcher of the park. The first element is the tree and the second is the man. A small tree is carved from the top part of the simple trunk. We see its thin trunk and its crown but the crown is covered with a pot like cup and just the cup transforms the small tree into human head sitting on the slim neck. It is a tree and it is not a tree. It is a man and it is not a man. It is the watcher of the park.

The Czech Version

Horké reporty z Tenerife (IX)

a/ Strážce našeho oblíbeného parku

Tahle dřevěná socha stojí v jednom asfaltovém parku. Park je situován nedaleko od našeho penzionu. Stačí přejít přes hlavní ulici na opačnou stranu a po několika metrech jste tam. Park je dál od hlavní ulice za řadou domů podél ní.
Proč píšu asfaltový park? Protože tam nejsou žádné zastřižené trávníky. Park sestává z asfaltového povrchu přerušovaného kamennými širokými kruhy v jedné řadě. Chcete-li, můžete se na kamenné kruhové nízké zídky posadit a odpočívat. Tohle děláme během pobytu v La Laguně na Tenerife dost často.
To je zvláštní, píše o parku, ale kde je v něm nějaká zeleň? tážete se asi v duchu. Odpověď je prostá. Park je kombinací betonu, asfaltu, kamenů a stromů. Stromy jsou zasazeny ve středech kamenných válců, jeden až tři stromy na jeden válec. Zbytek stromů vyrůstá z kruhů s půdou ve stejné úrovni jako asfaltový povrch kolem nich a v jedné řadě paralelní s řadou válců. Ostatně, vidíte to na mém obrázku.
V parku jsou mladé i starší stromy, starší a vyšší stromy způsobují, že je to místo stinné. Pro mne je socha strážcem parku. Vlastně je to taky strom. Když odumřel, nějaký umělec vzal jeho kmen a vyřezal z něj strážce parku. Soudě podle hlavy s detailně propracovanou strukturou, bych řekl, že autor musel být umělcem afrického původu. Nebo alespoň umělcem se silnými vazbami k africkým motivům a stylům.

Podle mého je hlava sochy symbolem dvou prvků splývajících v hlídače parku. První element je strom a druhý člověk. Z vrcholové čási prostého kmene je vyřezán malý stromek. Vidíme jeho tenký kmen a jeho korunu, ale koruna je pokryta květináči podobnou čapkou a právě čapka transformuje stromek v lidskou hlavu sedící na štíhlém krku. Je to strom a není to strom. Je to člověk a není to člověk. Je to hlídač parku.

neděle 21. srpna 2016

The English Version

Hot reports from Tenerife (VIII)

a/ Canaries or Dogs?

Usually, the word "canary" has been connected with an idea of charming yellow small birds sitting in cages and singing for their owners. One would think that the canary is a national symbol of the Canary Islands. But I learnt that the word "canary" is derived from the Latin word "canis" for the dog. The ancient Greek or Roman historians claimed that these islands were watched by big dogs. But nothing like that has not been confirmed so far. So that their claim has been an only legend with no evidence.
As you can see on my two photos I have study this phenomenon very carefully but since the beginning of our stay at Tenerife I have not recorded any case of an extraordinary big dog.

Maybe the native inhabitants of these islands used some trick to repellent a possible danger coming from the sea. The trick could be something like the Baskervill dog by sir A.C. Doyle. But the history shows that they were not successful in it. The Spanish conquerors conquered the Canary islands weather they were watched by terrible huge dogs or not. And what about the natives? They have already lived in the history only.





b/ Stony Towers from Pebbles


We came upon this attraction at the sea next to the beaches with black sand in the north west region of Tenerife. Nobody has explained this spontaneous collective art work to me till now. So that I must try to do it by myself. The stony towers are not a work of the Nature but of random tourists and visitors of this place. Somebody had to start it. Then other people came and added their shares to it. In fact the spontaneous art work has still not finished and I think that it has had no end. 

The girl on the photo is not smaller than the stony towers, she is walking at the lower level of the platform where the towers made of pebbles are distributed. The tallest of them were tall hardly to my knees.

People used to be superstitious. They avoid black cats crossing their ways, the Friday 13 is black to them ´cause something bad will happen...... Simply, people have suffered from various tiny or huge obsessions. One of them can be the momentum of this spontaneous art work. If I build a small stony tower from pebbles I will came back here. Or if I put one pebble on the previous surely my great wish will fulfill.

There are one choice yet. The small towers from pebbles could be a work of small strange beings from a distant planet of the outer Universe. If this hypothesis is right then there will be a lot of work for Erik von Daniken and his supporters. What did they want to say to us?



The Czech Version

Horké reporty z Tenerife (VIII)

a/ Kanárci nebo psi?

Slovo "kanár" je obvykle spojeno s představou roztomilých žlutých ptáčků, kteří sedí v klecích a zpívají svým majitelům. Člověk by myslel, že kanárek je národním symbolem Kanárských ostrovů. Ale já se dozvěděl, že slovo "canary" je odvozeno od  latinského slova "canis" pro psa. Staří řečtí nebo římští historikové tvrdili, že tyto ostrovy jsou hlídány velkými psy. Ale nic podobného nebylo zatím potvrzeno. Takže jejich tvrzení je pouhou legendou bez důkazů.
Jak vidíte na mých dvou fotkách, studuji tento jev velmi pečlivě, ale od počátku našeho pobytu na Tenerife jsem nezaznamenal žádný případ mimořádně velkého psa.
Možná, že původní obyvatelé těchto ostrovů používali na odpuzování možného nebezpečí z moře nějaký trik. Ten trik mohl být něco jako pes Baskervillský od sira A.C. Doyla. Ale historie ukazuje, že v tom úspěch neměli. Španělští dobyvatelé dobyli Kanárské ostrovy, ať byly hlídány velkými psy nebo ne. A co původní obyvatelé? Žijí už jenom v historii.

b/ Kamenné věže z oblázků

Na tuhle atrakci jsme narazili vedle pláží s černým pískem v severozápadní oblasti Tenerife. Dodnes mi nikdo nevysvětlil tohle spontánní kolektivní umělecké dílo. Tak se to musím pokusit udělat sám. Kamenné věže nejsou dílem přírody, ale nahodilých turistů či návštěvníků tohoto místa. Někdo to musel začít. Poté přišli další a přidali k tomu své podíly. Tohle spontánní kolektivní umělecké dílo vlastně stále neskončilo a myslím, že je bez konce.

Dívka na obrázku není menší než kamenné věže, prochází nižší úrovní plošiny, na které jsou věže udělané z oblázků distribuovány. Nejvyšší z nich byly vysoké sotva mně ke kolenům.

Lidé bývají pověrčiví. Vyhýbají se černým kočkám, když jim kříží cestu, pátek třináctého je pro ně černý, protože se přihodí něco špatného........ Prostě, lidé trpí různými titěrnými i ohromnými posedlostmi. Jedna z nich může být hybatelem tohoto spontánního uměleckého díla. Postavím-li malou kamennou věž z oblázků, vrátím se sem. Anebo, když položím oblázek na předešlý, určitě se mi vyplní největší přání.

Existuje ještě jedna možnost. Tyhle malé věže z oblázků by mohly být dílem malých cizích bytostí z nějaké vzdálené planety vesmíru mimo naši sluneční soustavu. Je-li tahle domněnka správná, pak bude spousta práce pro Erika von Danikena a jeho stoupence. Co nám chtěly sdělit?

sobota 20. srpna 2016

The English Version

Hot Reports from Tenerife (VII)

a/ Delonix regia - A Red Beauty from Madagascar

The trees. Yes, the trees have attracted my attention in a continuous way from the very beginning of our stay at La Laguna the town in Tenerife the island. And one of the first trees which woke my interest up because I could not omit it was Delonix regia. Its wide crowns, almost flat, have still been in full flowers. I did not know this species. You can see this tree almost on every step in both urban and suburban parts: in streets, in squares, alongside beaches, in parks. Its favor here has been great. Mr. Google helped me to reveal its botanic identity. In botanic terms D. regia is placed to Fabaceae the family. It means to me that the species coming from Madagascar has its relatives also in my native country, i.e. in Czech republic.



While Delonix regia can have a chance to grow only in special greenhouses of our botanic gardens, their relatives such as Sophora japonica or Pseudorobinia accacia or Laburnum anagyroides have been often cultivated and planted trees in our cities and towns. But if you compare flowers of Delonix to flowers of my examples you would say that Delonix can´t be their relative. This is why botanists place this species into a subfamily of the Fabaceae the family. It is Caesalpinioideae the subfamily.

b/ A Woodoo Women Group



I saw this small exotic group as we were walking the walking zone alongside the black beaches. I noticed it immediately. The women were laughing at something and it was obvious that they were very happy. I would have liked to know where they come from. If I could guess their origin then my estimate would be Haiti, Dominican Republic or some other island of the Caribbean region. Or, maybe, some South American country.
A while later, when the laughing exotic women were behind us, I glanced a similar woman as the ones on the picture sitting on a bench with a white younger girl to my left side. Without we stopped walking I could glance at the short moment as the older dark brown woman was holding a hand of the younger white girl and she was telling her something with a wide smile. I would say that the older dark brown woman belonged to the previous group. Something says to me that somehow the exotic women were connected with the well known magical cult called woodoo and if yes then the cult has seemed to be a good job alongside the beaches of Tenerife, the largest island of the Canary Islands. But of course, this is my speculation only. I can be wrong.


The Czech Version

Horké reporty z Tenerife (VII)

a/ Delonix regia - Rudá kráska z Madagaskaru

Stromy. Ano, stromy poutají mou pozornost neustále od samého začátku pobytu v La Laguně na Tenerife. A jedním z prvních stromů, jenž vzbudil můj zájem, protože jsem ho nemohl pominout, byl druh Delonix regia. Jeho široké koruny, téměř ploché, stále naplno kvetou. Tento druh jsem neznal. Tenhle strom můžete vidět skoro na každém kroku v městských či v předměstských částech: v ulicích, na náměstích, podél pláží, v parcích. Jeho zdejší obliba je ohromná. Jeho botanickou totožnost mi pomohl odhalit pan Google. Botanicky se D. regia řadí do čeledi bobovitých (Fabaceae). Pro mne to značí, že tento druh, pocházející z Madagaskaru, má své příbuzenstvo také v mé rodné zemi, tj. v České republice. Zatímco Delonix regia může mít šanci růst pouze ve zvláštních sklenících našich botanických zahrad, její příbuzní, jako třeba jerlín japonský (Sophora japonica) či trnovník akát (Pseudorobinia accacia), popř. štědřenec zlatý déšť (Laburnum anagyroides), jsou často pěstované a vysazované stromy v našich velkých i menších městech.
Avšak porovnáte-li květy Delonix s květy mých příkladů, řekli byste, že Delonix nemůže být jejich příbuznou. Proto botanici řadí tento druh do podčeledi čeledi bobovitých (Fabaceae). Je to podčeleď Cesalpinioideae.

b/ Woodoo ženská skupina

Tuhle exotickou woo do skupinku jsem uviděl, když jsme kráčeli pěší zónou podél černých pláží. Ihned jsem si jí všiml. Ty ženy se čemusi smály a bylo zjevné, že jsou velice šťastné. Byl bych rás věděl, odkud pocházejí. Kdybych měl hádat jejich původ, pak by můj odhad byl Haiti, Dominikánská republika nebo nějaký jiný ostrov z Karibské oblasti. Anebo, možná, nějaká jihoamerická země.
Po chvíli, když byly smějící se exotické ženy za námi, letmo jsem zahlédl po mé levé straně podobnou ženu jako ty na obrázku, jak sedí na lavičce s mladší bílou dívkou. Aniž bychom zastavovali, mohl jsem maně zahlédnout v té krátké chvíli, jak starší tmavohnědá žena drží ruku mladší bílé dívky a něco jí se širokým úsměvem vypráví. Řekl bych, že starší tmavohnědá žena patřila k předešlé skupině. Něco mi říká, že ty exotické ženy byly jaksi spojeny s dobře známým magickým kultem zvaným voodoo a pokud ano, pak se zdá, že tenhle kult je dobrý džob podél pláží Tenerife, největšího ostrova Kanárského souostroví. Ale samozřejmě, tohle je jen moje spekulace. Mohu se mýlit.

pátek 19. srpna 2016

The English Version

Hot Reports from Tenerife (VII)

a/ Inland


On Tuesday, 8.17. 2016, we took a taxi cab higher above our pension. Our destination was lost high in mountains. When the taxi cab went off we recorded three things: there was lower temperature at the altitude, there was a dense mist all around us and two or three buildings hardly showed that some people lived there. We were on the road surrounded by dense forests. We started walking alongside the road. From time to time we saw a side way disappearing in the dense vegetation, a very attractive fact to me, but it seemed to us that to follow the road would be the most rational thing what we could do.

Visibility was at the distance of about 10 meters in the place where the taxi cab left us. In fact this trip was a very long climb down from the mountains to the sea level. We covered a distance of about 15 - 20 km in total. We started our climb down in the altitude of about 900 - 1000 m.
I must point out that my clothing was very light. Robert was much better equipped in this aspect. I had a shirt with no sleeves but the coldness was not so cruel so that I had to use a towel over my shoulders. Fortunately, here, in Tenerife, my similar experience from the Corsican hills (from the altitude of about 800 m)) did not confirm itself. I could bear the lower temperature quite well. At the lower levels of our climb down the temperature was rising up rapidly again.



I am finishing the report "Inland" with a shot giving a chance to you to look into a wild forest at the highest level we could reach. Naturally, I have a lot of next photos from this trip. I have manifold looks at the mountainous Nature from the north part of Tenerife. Both detailed photos (various plants) and whole views of this kind of environment. I am going to publish them gradually. So that take this report as an introduction.

b/ Mr. Pigeon



We took a supper twice in various days of our stay at Tenerife in the same outdoor roofed garden of a restaurant down at the sea not so far behind the church tower you have already known from my pre-previous report. At the first time while we were waiting for our supper I noticed the pigeon you can see on the picture. He walked here and there an empty table near to us. First we thought he had only one foot but a while later it showed out the second one, too. After a longer and more detailed observation we could see that Mr. Pigeon had two feet but almost no fingers.


One or two days later we sat in the same outdoor garden and Mr. Pigeon was there, too. I caught him up standing on his one foot or rather on a stub of his foot than anything else. I do not guess how he lost his fingers. If it was a trauma or a bad luck or if he lost his fingers due to a disease or an infection. But it is sure that he survived all the problems and now he has collaborated well with one small restaurant nearby the sea in Santa Cruz in the north east of Tenerife the island.

The Czech Version

Horké reporty z Tenerife (VII) 

a/ Vnitrozemí

Ve středu, 17.8. 2016, jsme si vzali výše nad penzionem taxi. Naše destinace byla ztracena vysoko v horách. Když taxík odjel, zaznamenali jsme tři věci: v té nadmořské výšce byla nižší teplota, všude kol nás byla hustá mlha a dvě či tři stavby sotva ukazovaly, že tam žijí nějací lidé. Byli jsme na cestě obklopené hustými lesy. Vydali jsme se podél silnice. Občas jsme zahlédli nějakou boční cestu mizející v husté vegetaci, pro mne fakt velice lákavý, ale zdálo se nám, že sledování silnice bude tím nejrozumnějším, co můžeme udělat.

V místě, kde nás taxi opustilo, byla viditelnost na vzdálenost asi 10 metrů. Tenhle výlet byl vlastně dlouhý sestup z hor na úroveň moře. Celkově jsme urazili vzdálenost asi 15 -20 km. Náš sestup jsme zahájili v nadmořské výšce asi 900 - 1000 m.
Musím podotknout, že mé odění bylo velice lehké. V tomto ohledu byl Robert mohem lépe vybaven. Měl jsem triko bez rukávů, ale chlad nebyl tak krutý, aby musel použít ručník přes ramena. Naštěstí tady na Tenerife se moje podobná zkušenost z korzických pahorků (z nadm. výšky cca 800 m) nepotvrdila. Nižší teplotu jsem dokázal přestát docela dobře. V nižších úrovních sestupu teplota opět rychle stoupala.

Zakončuji report "Vnitrozemí" snímkem, jenž vám dává možnost nahlédnout do divokého lesa v nejvyšší úrovni, které jsme dokázali dosáhnout. Přirozeně, že mám z tohoto výletu spoustu dalších fotek. Mám rozmanité pohledy na horskou přírodu severní části Tenerife. Detailní fotografie (různé rostliny) i celkové pohledy na tento typ prostředí. Hodlám je zveřejňovat postupně. Takže tento report berte jako úvod.

b/ Pan Holub

Dali jsme si dvakrát večeři v různých dnech pobytu na Tenerife ve stejné venkovní zastřešené zahrádce jedné restaurace u moře nedaleko za kostelní věží, kterou už znáte z mého předešlého postu.
Poprvé, zatímco jsme čekali na večeři, povšiml jsem si holuba, kterého vidíte na obrázku. Procházel se sem tam po prázdném stole vedle nás. Zprvu jsme mysleli, že má jen jednu nohu, ale po chvíli ukázal i druhou. Po delším a podrobnějším pozorování jsme viděli, že pan Holub má dvě nohy, ale skoro žádné prsty.

Asi o dva dny později jsme se usadili ve stejné zahrádce a pan Holub tam byl také. Zachytil jsem ho, jak stojí na jedné noze či spíš na pahýlu nohy než cokoliv jiného. Netuším, jak o prsty přišel. Jesli to byl úraz nebo nešťastná náhoda, či, přišel-li o prsty kvůli nějaké chorobě či infekci. Ale jisté je, že všechny ty potíže přežil a teď v pohodě spolupracuje s jednou malou restaurací poblíž moře v Santa Cruz na severovýchodě ostrova Tenerife.