The Fig.1: A part of Lovosice the Bohemian town viewed from Lovoš the hill.

The English Version

Lovoš (IV/4)

It Is Long like Lovosice the Town

The picture one shows a known Bohemian town called Lovosice. You can see it from our sitting on a rocky outcrop in an open like steppe slope of Lovoš the hill in České Středohoří the range. If you want to know more about this trip I´m referring you to my previous posts with this topic.
Well, I don´t know why but Lovosice is connected with a phrase "it´is long like Lovosice". If you want to express that something is too long here in Czech republic, you can use this phrase and every Czech understands that "it had to be very long" really. On our way back to Prague we passed through the town but it didn´t seem to me longer than similar ones were. I´ve still had no idea of why Lovosice the town has been something like a measure for a too long matter. Now it occurs to me that the phrase may be derived from the name itself. It consists of eight letters, it´s a long word. Maybe this is the point. In short, Lovosice has been a symbol for something too long in my country.

Elbe the river can be seen on my picture, too, it goes through the town in wide meanders. I captured several woody islets in a side arm of Elbe, it looks like a side lake of the river but I don´t know if it is artificial or natural.

The second picture shows Lovosice far from Elbe the river. In the time we went back to Prague and we were passing through the town´s main square we could see local people watching the hockey match between Czech Republic and Canada (or The USA, now I don´t know it exactly) on a big screen displayed right in the Lovosice square under the sky. Our hockey team lost the match.

The Czech Version

Lovoš (IV/4)

The Fig.2: Another view of Lovosice the town. Lovoš the hill.

Dlouhý jako Lovosice

Obrázek jedna ukazuje známé české město Lovosice. Můžete ho vidět z našeho sezení na skalním výstupu v otevřeném stepním svahu kopce Lovoše v Českém středohoří. Chcete-li se dozvědět o našem výletu více, odkazuji vás na své předešlé příspěvky s tímto tématem.
Neví proč, ale Lovosice jsou spojeny s frází "je to dlouhé jako Lovosice". Chcete-li zde v Česku vyjádřit, že je něco moc dlouhé, můžete použít tuhle větu a každý Čech rozumí, že "to muselo být velmi dlouhé" opravdu. Cestou zpět do Prahy jsme městem projížděli, ale mně nepřipadlo delší než podobná města. Pořád nemám představu o tom proč jsou Lovosice jakýmsi měřítkem dlouhé záležitosti. Teď mne napadá, že se ta věta odvozuje z názvu samého. Skládá se z osmi písmen, je to dlouhé slovo. Snad tohle je ono. Zkrátka, Lovosice jsou v mé zemi symbolem čehosi moc dlouhého.

Na mém obrázku je také možné vidět řeku Labe, protéká městem v širokých zákrutech. Vyfotil jsem několik zalesněných ostrůvků v postranním rameni Labe, vypadá jako boční jezero téhle řeky, ale nevím, zda je umělé či přirozené.

Druhý obrázek ukazuje Lovosice dále od Labe. V době, kdy jsme se vraceli zpět do Prahy a projížděli jsme hlavním náměstím města, mohli jsme pozorovat místní sledující hokejové utkání mezi Českou republikou a Kanadou (či USA, teď to nevím přesně) na velké obrazovce vystavené přímo na lovosickém náměstí pod širákem. Náš hokejový tým ten zápas prohrál.

The English Version

The Game of Thrones in my pictures

Daenerys with an asbestic body

This time I´m adding next important figure to the collection of my drawings inspired by Martin´s The Song of Ice and Fire. It is Daenerys Targeryen.
While her dead husband was burnt to ash Daenerys survived the flames of his burial by fire. She had entered the flames by her free will with her three dragon eggs.
When the fire faded away she emerged from flames alive and intact with three new born little dragons on her naked body.

The Czech Version

Hra o trůny v mých obrázcích

Daenerys s azbestovým tělem

Tentokrát ke sbírce svých kreseb inspirovaných Martinovou Písní o ledu a ohni přidávám další významnou postavu. Je to Daenerys Targeryen. Zatímco její zesnulý muž byl spálen na popel, Daenerys plameny jeho pohřbu žehem přežila.
Vstoupila do plamenů ze svobodné vůle se třemi dračími vejci.
Když oheń uhasínal, vynořila se z plamenů živá a netknutá se třemi čerstvě vylíhlými dráčky na svém nahém těle.

The English Version

The Fig.1: A cow in vegetation, Corsica.

In Hills behind Furiani the village, Corsica (XV)

On A Mysterious Excrement

One day of our stay in Bastia, Corsica, me and my son decided to make a trip to Furiani the village. Furiani sat on one of many tops of  hills at a distance behind our hotel. Its photo you can see in the third part of my serial devoted to my visit of this beautiful French island.

But today I´m not going to depict our visit in this interesting village, today I want to ponder on a mysterious excrement we came upon on a field path behind Furiani. I haven´t known its author so far. I was attracted with its very elaborated a helix like structure. I had to take a picture of it. What was a kind of a creature to create this work?

The Fig.2: I wonder to know an author of this excrement in Corsica.

The way we walked on was climbing up to a top of a hill, the landscape in its surroundings was barren, we didn´t meet anybody except for cattle grazing freely in the macchia sort of vegetation, some cows or bulls were disappearing out of our sights in the growth. The dispersed herd was watched by a dog or two.

Was the author of this excrement any wild animal or any domestic one? Could the culprit be a man? If yes, then he or she had to own an extraordinary organ. Maybe it could be a mysterious Corsican "snow" man. Or perhaps an alien from the Universe could try to portrait his own face.

The Czech Version

V kopcích za vsí Furiani na Korzice (XV)

O záhadném výkalu

The Fig.3: Maybe this buttocks....?

Jednoho dne našeho pobytu v Bastii na Korzice jsme se se synem rozhodli udělat si výlet do vesnice Furiani. Furiani seděla na jednom z mnoha vrchů kopců v dálce za naším hotelem. Její snímek můžete zhlédnout ve třetí části mého seriálu věnovaného mé návštěvě tohoto krásného francouzského ostrova.

Ale dnes nehodlám líčit naši návštěvu v této zajímavé vesnici, dnes chci přemítat o záhadném výkalu, na který jsme narazili na polní cestě za Furiany. Až dosud neznám jeho autora. Upoutala mě jeho velmi propracovaná šroubovitá struktura. Musel jsem si udělat jeho obrázek. Jaký druh tvora stvořil tohle dílo?

Cesta, kterou jsme pokračovali dál, šplhala na vrchol pahorku, krajina v jejím okolí byla pustá, nepotkali jsme nikoho s výjimkou dobytka popásajícího se volně v macchiové vegetaci, některé krávy nebo býci nám v tom porostu mizeli z dohledu. Rozptýlené stádo hlídalo pár psů.

Bylo autorem výkalu divoké zvíře nebo zvíře domestikované? Mohl být tím pachatelem člověk? Pokud ano, on či ona museli mít pozoruhodný orgán. Možná to mohl být nějaký tajemný korzický "sněžmý" muž. Anebo se možná nějaký cizinec z vesmíru mohl pokoušet portrétovat vlastní tvář.

České popisky pod obrázky:
Obr.1: Kráva v porostu, Korzika.
Obr.2: Rád bych poznal autora tohoto výkalu na Korzice.
Obr.3: Snad tahle zadnice....?

The English Version

The Massacre in The Two Towers Castle

I think that I´m kind.
Somebody could think of my character in a different way. I may lie anything to myself, I may see myself in too much pink colours or as you know very well usually a self-appreciation smells bad.
But if I look at my drawings I´m coming to a conclusion that they can´t lie, I think they disclose my fundamental character quite truly. I think they´re faithful reflexes of my true character.
It seems to me that the best expression of my words above is following:
I´d say that whether I´ve drawn an innocent girl or the most cruel slaughter the finished drawings have always been kind. I have no idea of why it is so. A kind execution, a kind murder, a kind killing, a kind ugliness.........I can´t help myself but that´s so simply. I can´t move it at all.
Seeing all the cruelty of cruelties in the recent world to be true I don´t want to do anything with it anyway.

My inspiration to this drawing was the cruel scene when old Walder ordered to kill Catelyn and her son together with their knights and relatives in his Two Towers Castle. I preferred the original book version rather than the much more cruel HBO´s version in which the young  pregnant wife of  Catelyn´s son is killed, too, in front of eyes of shocked TV watchers.

The Czech Version

Masakr ve Dvou Věžích

Myslím si, že jsem laskavý.
Někdo by o mé povaze mohl smýšlet jinak. Sám sobě mohu nalhávat cokoliv, mohu se vidět v až moc růžových barvách nebo, jak dobře víte, sebechvála obvykle smrdí.
Ale když se podívám na své kresby, docházím k závěru, že ty lhát nemohou, myslím, že můj podstatný charakter prozrazují docela pravdivě. Myslím, že jsou věrnými odrazy mé skutečné povahy.
Zdá se mi, že nejlepším vyjádřením mých slov výše je následující:
Řekl bych, že ať kreslím nevinnou dívku či nejkrutější jatka, hotové kresby jsou vždy laskavé. Nemám ponětí o tom, proč to tak je. Laskavá poprava, laskavá vražda, laskavé zabíjení, laskavá šerednost.....,nemohu si pomoci, ale je to prostě tak. Vůbec s tím nedovedu pohnout.
Když vidím všechnu tu krutost krutostí v současném světě, po pravdě řečeno, beztak s tím nic dělat nechci.

Mou inspirací k téhle kresbě byla krutá scéna, v níž starý Walder nařídil zabít na svém hradě Dvě věže Catelyn a jejího syna spolu s jejich rytíři a příbuznými. Dal jsem přednost spíše původní knižní verzi než mnohem krutější verzi HBO, v níž je před zraky šokovaných TV diváků zabita také mladá těhotná žena syna Catelyn.

The Fig.1: My plantlet of Vanilla crenulata after six months.

The English Version

Part Three

How is my Vanilla crenulata from Reunion after six months?

On February the 16th 2015 I replanted my present from Reunion from the closed plastic tube to a pot. I placed the pot with the plantlet into one large aquarium where it shared its room together with several other plants (see my previous two posts with this theme).

I had to be very patient ´cause generally my orchids had a lot of time under my conditions, they didn´t harry for anywhere. Their developments have been very slow whether they´ve formed inflorescences or they´ve formed new leaves. So that I waited for some signs of a new growth and observed the plantlet regularly. My Vanilla showed no symptoms of a new growth for the rest of February, for all March as well as for all April. Though the plantlet didn´t form new leaves all its original leaves remained being sound and green. I could be calm, it was clear that my Vanilla was accepting my conditions and it concentrated on its root system development. If it succeed in it, if their roots weren´t attacked by moulds or by bacteria, then soon or later it would start forming new leaves.

The Fig.2: Vanilla crenulata forming the forth leaf under my conditions.

First I watered a layer of pebbles only. The pot with the plantlet stood on it. By this way substrate was maintained to be moist only not to be flooded with water.
The plantlet started forming the first leaf out of its plastic tube in the second half of May.
Till this time it has formed three new leaves under my conditions, out of the plastic tube, and now it has been forming the fourth one. Because none of its original leaves has gone away, you can compare them to the three new ones and you can see that the three newest are larger than the original ones.

Since the time my Vanilla have formed new larger leaves I´ve changed the watering strategy. Now I´ve watered the plant from above using a plastic syringe. With its help I´ve watered the substrate´s surface till water has flooded the pebble layer under the pot without its bed has been submerged in it.

With its topest three leaves much larger than the original ones the plantlet has tended to tip and so I ensured its erect position with a woody stick. I bought all one packet of them. You know them very well, they´ve been used by some Asian nations in the same way as we´ve used the fork and the knife. My Vanilla can lean on one of them.
All the pictures in this post were taken on July the 16th 2015.
If there will be something new with my Vanilla I´ll let you know again.

The Fig.3: V. crenulata, a view from the opposite side.

The Czech Version

Část třetí

Jak se má moje Vanilla crenulata z Reunionu po šesti měsících?

26.2. 2015 jsem přesadil svůj dárek z Reunionu z uzavřené plastické zkumavky do květináče. Květináč s rostlinkou jsem umístil do jednoho velkého akvária, kde jeho prostor sdílí spolu s několika dalšími rostlinami (viz mé předešlé dva příspěvky s tímto tématem).

Musel jsem být velice trpělivý, protože moje orchideje všeobecně mají v mých podmínkách spousta času, nikam nespěchají. Jejich vývoj je velmi pomalý, ať vytvářejí květenství nebo nové listy. Takže jsem čekal na nějaké známky nového růstu a rostlinku jsem pravidelně pozoroval. Vanilka nevykazovala žádné příznaky nového růstu po zbytek února, celý březen a taky celý duben. Třebaže rostlinka nové listy nevytvářela, všechny původní listy zůstávaly zdravé a zelené. Mohl jsem být klidný, bylo jasné, že vanilka mé podmínky přijímá a soustředí se na vývoj kořenové soustavy. Bude-li v tom úspěšná, pokud její kořeny nenapadnou plísně či baktérie, pak dříve nebo později začne tvořit nové listy.

The Fig.4: The newest leaves become larger.

Zprvu jsem zaléval jen vrstvu oblázků. Květináč s rostlinkou stál na ní. Tímto způsobem se substrát udržoval jenom vlhký, nikoliv vodou zaplavený.
První list mimo plastovou zkumavku začala rostlinka vytvářet ve druhé půli května.
V mých podmínkách, mimo plastovou zkumavku, vytvořila do této doby tři nové listy a nyní vytváří čtvrtý.  Protože žádný z původních listů neodumřel, můžete je porovnávat se třemi novými a vidíte, že tři nejnovější jsou větší než ty původní.

Od té doby, co vanilka tvoří nové větší listy, změnil jsem strategii zálivky. Nyní rostlinku zalévám shora a používám k tomu plastovou stříkačku. S její pomocí zalévám povrch substrátu dokud voda nezaplavuje vrstvu oblázků pod květináčem, aniž by v ní bylo jeho dno ponořeno.

Protože nejvyšší tři listy jsou mnohem větší než původní, rostlinka má tendenci se naklánět a tak jsem její vzpřímené postavení zajistil hůlkou. Zakoupil jsem jich celé balení. Znáte je velmi dobře, některé asijské národy je používají stejně jako my vidličku a nůž. Moje vanilka se o jednu z nich může opírat.
Všechny obrázky v tomto příspěvku byly pořízeny 16. července 2015.
Bude-li u mé vanilky něco nového, dám vám opět vědět.

České popisky k obrázkům:
Obr.1: Rostlinka Vanilla crenulata po šesti měsících.
Obr.2: Vanilla crenulata tvořící v mých podmínkách čtvrtý list.
Obr.3: V. crenulata, pohled z opačné strany.
Obr.4.: Nejnovější listy se zvětšují.

The Fig.1: Pulsatilla pratensis subsp. bohemica in fruit. Lovoš.

The English Version

Lovoš (IV/3)

As we were crossing the slanted plain to our rocky outcrop I could see more interesting plants growing there. I was stopping and taking their pictures.
We could see more specimens of Iris aphylla subsp. aphylla, I could register Geranium sanguineum from Geraniaceae Juss., too, the species was familiar to me from rocky cliffs above Vltava the river. I captured flowering plants of Fumaria the genus.
Just we were approaching to our resting outcrop when I noticed plants in fruit. I called out joyfully as if I met some old familiar person. The plant confirmed the resemblance of this habitat to the one above Vltava the river where it occured too. Its Latin name was Pulsatilla pratensis (L.) Mill. subsp. bohemica Skalický. This subspecies of P. pratensis was very rare in Czech republic and therefore it

The Fig.2: Geranium sanguineum, Lovoš.

was preserved and registered in the list of The Red Book of our most threatened plant species. It flowered early in the spring (III - V) so that we were late on 5.16. 2015, all specimens of this subspecies were in fruit. As you can see on my picture this plant is beautiful even if it is in fruit. Its seed are equipped with long plumes. Also you can see the long plums with various sorts of Clematis in fruit in the fall, they are climbing up fences of our gardens. Both Clematis and Pulsatilla are relatives. They are placed by botanists into the same Ranunculaceae Juss. the family.

As for Fumaria the genus I´m sure of the genus but not of the species. Hence its genus name only. It used to be placed into Fumarioideae the subfamily within Papaveraceae Juss. the family (Dostál, J., The flora of Czech republic, 1950). Now it has its own separate family Fumariaceae DC. together with Dicentra spectabilis (L.) Lemaire for example. D. spectabilis has often cultivated in Czech gardens, it comes from East Asia. It doesn´t occur in our Nature. Its flowers can be often seen on the G+ highway.

I´m closing today´s post with yet one photo of P. pratensis subsp. bohemica. This time it is a side view of the same specimen in fruit. 


The Czech Version

The Fig.3: I. aphylla subsp. aphylla, Lovoš.

Lovoš (IV/3)

Jak jsme přecházeli šikmou pláň k našemu skalnímu výstupu, mohl jsem vidět další zajímavé rostliny, které tam rostly. Zastavoval jsem se a fotil si je.
Mohli jsme vidět dalšř jedince kosatce bezlistého pravého (I. aphylla subsp. aphylla), registroval jsem kakost krvavý (Geranium sanguineum L., kakostovité (Geraniaceae Juss.)), druh, který znám dobře ze skalních srázů nad Vltavou. Nafotil jsem kvetoucí exempláře rodu zemědým (Fumaria L.).
Právě jsme se blížili k našemu odpočivnému skalnímu výstupu, když jsem si povšiml plodných rostlin. Vykřikl jsem radostně jako bych se setkal s nějakou starou známou osobou. Tahle rostlina potvrzovala podobnost lokality s lokalitou nad Vltavou, kde se rovněž vyskytuje. Latinsky se jmenuje Pulsatilla pratensis (L.) Mill. subsp. bohemica Skalický (koniklec luční český). Tento poddruh koniklece lučního (P. pratensis) je v České repbulice velmi vzácný, a proto chráněný a registrovaný na seznamu Červené knihy našich nejohroženějších rostlinných druhů. Kvete brzy zjara (III - V), takže jsme 16.5. 2015 přišli pozdě, všechny exempláře tohoto poddruhu byly v plodu. Jak můžete vidět na mém obrázku tato rostlina je krásná, i když je v plodu. Její semena jsou vybavena dlouhými chmýry. Dlouhé chmýry můžete rovněž vidět u různých kultivarů plaménku (Clematis L.) v plodu na podzim, šplhají po plotech našich zahrad. Plamének (Clematis) i koniklec (Pulsatilla) řadí botanici do stejné čeledi pryskyřníkovitých (Ranunculaceae Juss.).

The Fig.4: Fumaria spec. div. from Lovoš.

Pokud jde o rod zemědým (Fumaria L.), jsem si jistý pouze rodem, nikoliv druhem. Proto pouze rodové jméno. Býval řazen do podčeledi Fumarioideae v čeledi mákovitých (Papaveraceae Juss.) (Dostál, J., Květena ČSR, 1950). Nyní má svou samostatnou čeleď zemědýmovitých (Fumariaceae DC.), např. spolu se srdcovkou nádhernou (Dicentra spectabilis (L.) Lemaire). Srdcovka nádherná se často pěstuje v českých zahradách. Pochází z východní Asie. V naší přírodě se nevyskytuje. Její květy se často vidí na dálnici G+.




Dnešní příspěvek uzavírám ještě jednou fotkou koniklece lučního českého (P. pratensis subsp. bohemica). Tentokrát to je boční pohled na stejný exemplář.

The Fig.5: P. pratensis subsp. bohemica, a side view. Lovoš.

The Fig1: Říp the mountain, our national symbol. A view from Lovoš.

The English Version

Lovoš (IV/2)

The Salvias at Our Feet and
Říp the Mountain on the Horizon

If you want to know what is Lovoš, you can visit to my previous posts of this serial. I´m not going to repeat it in each following part.

Well, I stopped my narration of our climb about 500 m above the sea level on a steppe like slanted plain. I did some shots of Salvia pratensis L. (the family Lamiaceae Lindl.) growing at a bushy margin of the grassy plain and then we crossed it to a rocky outcrop where we sat down for a while to take a short rest and to enjoy splendid views of the surrounding landscape.

There are several species of the genus Salvia L. in Czech republic. With a help of a botanical key I´m almost sure that my specimens from Lovoš belong to the species as I´ve presented it above. The flowering plants of this species grew there either separately or two to three plants together, I didn´t observe any large colonies.

The Fig.2: Salvia pratensis, Lovoš.

Our sitting gave astounding views of the surrounding landscape. I chose one of more photos I captured there for this post. You can see our national symbol, the mountain names Říp. According to a myth after their long journey our Forefather Čech (Czech) with his followers have stood up on the top of this mountain. They´d found a place to settle till that time. The Forefather Czech looked around the landscape and called out something like this: "Yes, this is the promised country full of milk and honey. Here we will settle forever!"

The Czech Version

Lovoš (IV/2)

Šalvěje pod nohama a hora Říp na obzoru

Chcete-li vědět, co je Lovoš, můžete navštívit předešlé příspěvky tohoto seriálu. Nehodlám to opakovat v každé náledující části.

Své vyprávění o našem výstupu jsem zastavil asi 500 m nad mořem na svažité pláni podobné stepi. Udělal jsem nějaké obrázky šalvěje luční (Salvia pratensis L.) z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae Lindl) rostoucí na okraji travnaté planiny a pak jsme ji přešli k jednomu skalnímu výstupu, kde jsme se na chvilku usadili, abychom si krátce odpočinuli a dopřáli si nádherné výhledy do okolní krajiny.

The Fig.3: S. pratensis, Lovoš.

V České republice je několik druhů rodu šalvěj (Salvia L.). S pomocí botanického klíče jsem si skoro jistý, že moje exempláře z Lovoše patří ke druhu, který jsem už výše uvedl. Kvetoucí rostliny šalvěje luční tam rostly buď samostatně nebo dvě až tři rostliny pohromadě, žádné velké porosty jsem nepozoroval.

Naše sezení poskytovalo úžasné pohledy na okolní krajinu. Pro tento příspěvek jsem vybral jednu z více fotek, které jsem tam pořídil. Vidíte náš národní symbol, ta hora se jmenuje Říp. Podle pověsti na jejím vrcholu po dlouhé cestě stanuli náš Praotec Čech se svými následovníky. Do té doby hledali místo, kde by se usadili. Praotec Čech se rozhlédl po krajině a zvolal cosi jako tohle: "Ano, tohle je ta země plná mléka a medu. Tady se navždy usadíme!"

The Fig.1: A beautiful view of the landscape under my feet.

The English Version

Lovoš The Hill (IV)

On A Steppe Like Steep Slant (IV/1)

When we overcame the stony run we started to climb the steepest section of the hill up directly. First the terrain was bushy and stony but then we got through it to a free open steep slope with a steppe like vegetation cover. Imagine yourself a large slant covered with yellow and green grasses together with various other plants and naked rocky outcrops rising from it here and there and you´re at home.

As we were climbing up the stony and bushy terrain to the open slant I saw first specimens of the burning bush Dictamnus albus L., the family Rutaceae Juss.. The specimens started forming inflorescences only but a time later we found some plants of this species in flower at higher levels of our climb. This plant element confirmed a similar compound of the flora I was familiar to from the rocky cliffs above the river Vltava not too far from the place where I lived.

The Fig.2: The burning bush forming an inflorescence. The hill Lovoš.

Interestingly, I found no plants of Aurinia saxatilis (L.) Desv. subsp. arduini (Fritsch) Dostál, the family Brassicaceae, in this Lovoš habitat. They´ve been so typical of the rocky cliffs above the river Vltava as well as of almost vertical rocky walls in the Divoká Šárka Valley. Simply I could see that this locality in Lovoš the hill wasn´t a perfect copy of my familiar Prague habitats but it was very similar to them.

I´m going to stay on this steppe like slanted plain in Lovoš also in next several continuations because of more interesting plants and splendid views of the surrounding landscape. To describe our fruitful stay there in one post could be too big morsel for you. Therefore I´m going to divided it into more smaller parts.


The Czech Version

The Fig.3: Buds of the burning bush. The hill Lovoš.

Lovoš (IV)

Na strmém svahu podobném stepi (IV/1)

Když jsme překonali kamenitou suť, začali jsme stoupat vzhůru nejstrmějším úsekem kopce přímo. Nejdřív byl terén křovinatý a kamenitý, ale pak jsme se jím prokousali na volný otevřený strmý svah s vegetačním krytem podobným stepi. Představte si rozlehlé úbočí porostlé žlutými a zelenými travinami spolu s různými jinými rostlinami a nahé skalní výstupy, jež se z něj tu a tam zvedají a jste doma.

Jak jsme stoupali kamenitým a křovinatým terénem k otevřenému svahu, uviděl jsem první exempláře třemdavy bílé (Dictamnus albus L.) z čeledi routovitých (Rutaceae Juss.). Tihle jedinci začínali teprve vytvářet květenství, ale o nějaký čas později jsme našli kvetoucí rostliny tohoto druhu ve vyšších úrovních našeho výstupu. Tento rostlinný prvek potvrzoval podobnou skladbu květeny, kterou důvěrně znám ze skalnatých srázů nad Vltavou nepříliš vzdálených od místa, kde bydlím.
Je zajímavé, že jsem na této lovošské lokalitě nenašel žádné rostliny tařice skalní Arduinovy (Aurinia saxatilis (L.) Desv. subsp. arduini (Fritsch) Dostál. Jsou tak charakteristické pro skalnaté srázy nad Vltavou a také pro skoro kolmé skalnaté stěny v údolí Divoké Šárky. Prostě jsem viděl, že lovošská lokalita není dokonalou kopií mých důvěrně známých pražských lokalit, ale je jim velmi podobná.

Na téhle stepní šikmé planině na Lovoši hodlám zůstat také v dalších několika pokračováních kvůli dalším zajímavým rostlinám a nádherným pohledům do okolní krajiny. Popsat náš tamní pobyt v jediném příspěvku by pro vás mohlo být příliš velké sousto. Z toho důvodu ho rozdělím na více menších částí.

České popisky k obrázkům:
Obr.1: Krásný pohled na krajinu pod mýma nohama.
Obr.2: Třemdava bílá (Dictamnus albus L.) vytvářející květenství.
Obr.3: Poupata třemdavy bílé (D. albus L.).

The Fig.1: Veratrum nigrum, inflorescence. Photo by A. Majer.

The English Version

The Green Gems of Our Flora (IV)

with unique photos by Adam Majer

The Plant Eliciting Sneezing

In my comp store there is, among other items, stored a collection of several photos showing in various shots one remarkable plant. The photos are taken by my friend Adam Majer specialized in floristics. I´m very grateful to him for he shares his hunts of the plants fast disappearing from the compound of our flora with me. Again I haven´t seen this interesting plant in wild so far, I ve known it in theory only.

You would count plants belonging to its family and growing in Czech republic with a help of fingers of your one hand. It is the family Melanthiaceae Batsch.. Its name in Latin is Veratrum nigrum L. You can find yet one species of this genus here in Czech republic, that´s Veratrum album L. and according to botanists this species has two subspecies: V. a. subsp. album and V. a. subsp. lobelianum (Bernh.) Arcang..

The Fig.2: Inflorescence in more detail. Photo by A. Majer

If I find this plant in older botanical keys (The Flora of Czechoslovakia, Dostál J., 1950, for example) I can see that it was placed in the family Liliaceae Juss.. Now botanists have placed this species into a separate family but in the frame of Liliales the order. Our botanical insights have been changing continuously with advances in the plant taxonomy and systematics. As you may see, today we can compare DNA´s of various plants. This way allows us to get much more exact information of their real relationships than as it were several decades ago.

Surprisingly, unlike its highly toxic relative Veratrum album Veratrum nigrum seems to be with no poisonous compounds. I have find no mention of its toxicity comparable to the one of V. album in the special literature.

The sneezing effect is presented with V. album exclusively (its ground rhizome and other parts), I´ve seen no mention of it with V. nigrum.
The name of this genus is "kýchavice" in Czech. The name is derived from the sneezing effect described in V. album.

And yet one interesting thing. My friend, the photo-hunter of our green (and no green ones, too) rarities, Adam Majer wrote to me in the e-mail with its enclosure full of photos of V. nigrum that Charles Darwin cultivated this species in his garden. To me it is a new information. It seems that this plant species belonged to his favourite ones.

The Fig.3: V. nigrum, two specimens. Photo by A. Majer.

The Czech Version

Zelené klenoty naší flory (IV)

s unikátními snímky Adama Majera

Rostlina, která vyvolává kýchání

Ve skladu na kompu, mezi jinými položkami, mám uskladněnu sbírku několika snímků, které v různých záběrech ukazují jednu pozoruhodnou rostlinu. Snímky pořídil přítel Adam Majer, který se specializuje na floristiku. Jsem mu velmi vděčný, že se mnou sdílí své foto-úlovky rostlin, které ze skladby naší flory rychle mizí. Opět jsem prozatím tuhle rostlinu ve volné přírodě neviděl, znám ji jen teoreticky.

Rostliny, jež patří do stejné čeledi a rostou v České republice, byste spočítali na prstech jedné ruky. Je to čeleď kýchavicovitých (Melanthiaceae Batsch.). Latinsky se jmenuje Veratrum nigrum L. (kýchavice černá). Tady v České republice můžete najít ještě jeden druh tohoto rodu, tj. kýchavici bílou (Veratrum album L.) a podle botaniků má tento druh dva poddruhy: kýchavici bílou pravou (V.a. subsp. album) a kýchavici bílou Lobelovu (V.a. subsp. lobelianum Bernh. Arcang.).

Hledám-li tuhle rostlinu ve starších botanických klíčích (Květena ČSR, Dostál, J., 1950 například), vidím, že se řadila do čeledi liliovitých (Liliaceae Juss.) Dnes botanici řadí tento druh do samostatné čeledi, ale v rámci řádu liliotvarých (Liliales). Naše botanické znalosti se stále mění s pokroky v rostlinné taxonomii a systematice. Jak možná víte, dnes můžete srovnávat DNA různých rostlin. Tento způsob nám umožňuje získávat mnohem přesnější informace o jejich skutečných vztazích, než tomu bylo před několika desetiletími.

The Fig.4: A detailed view of side branches of the inflorescence. Photo by A. Majer.

Je překvapivé, že na rozdíl od své vysoce toxické příbuzné kýchavice bílé (V. album) kýchavice černá se zdá být bez jedovatých látek. V odborné literatuře nenacházím žádnou zmínku o její jedovatosti srovnatelné s toxicitou kýchavice bílé (V. album).

Kýchavý efekt je výhradně uváděn u kýchavice bílé (V. album) (její rozdrcený oddenek a jiné části). U kýchavice černé (V. nigrum) jsem o tom žádnou zmínku neviděl.

A ještě jedna zajímavost. Přítel, foto-lovec našich zelených (a také nezelených) vzácností, Adam Majer mi v e-mailu s přílohou plnou snímků kýchavice černé (V. nigrum) psal, že tento druh pěstoval na své zahradě Charles Darwin. Pro mne je to novinka. Zdá se, že tento rostlinný druh patřil k jeho oblíbeným.

České popisky k obrázkům:
Obr.1 - kýchavice černá (Veratrum nigrum L.), květenství.
Obr.2 - Květenství detailněji.
Obr.3 - k. černá (V. nigrum L.), dva jedninci.
Obr.4 - Detailní pohled na boční větve květenství.
Všechny snímky pořídil Adam Majer.

The Fig.1: Last trees in a stony run. Lovoš the hill.

The English Version

Lovoš the Hill (III)

A Changing Terrain and
Our First Views of the Surrounding Landscape
as well as one or two more plants 

Me and my friend Vendy underwent a trip to the region of České Středohoří to explore one of their many hills and mountains. The name of our target was Lovoš, the hill towering about 700 m above the sea level.
In my previous part I depicted our climb up to the height about 500 m above the sea level. I could take my first shots of surrounding landscape there ´cause the sylvan growth started disappearing due to stony runs as well as to much steeper terrain (the fig.1). The leafy forest was changed into a xerophyte like vegetation with various bushes and plants.

I took the first shots of the surrounding landscape through rifts among branches of last trees. The first shot taken in this way can be seen on the fig.2.

The Fig.2: The first shot of the surrounding landscape. Lovoš.

But at this height our attention wasn´t attracted only to the first views of the landscape. We could notice new interesting plants under our feet. If we took our way to Lovoš to find the orchid species of Cephalanthera rubra L. there, at this height where the forest retreated, where the terrain was stony and steeper, where tree crowns changed into the open sky above our heads and where unlike the lower levels I started observe a different floristic compound, at this height I ceased to hope to find the orchid. The local compound of plants resembled to me more and more the prairie vegetation covering cliffs forming the Vltava Valley not too far from the place where I lived. As if I met familiar faces. They said to me: "This place wasn´t suitable to the beauty you´re searching for, you couldn´t find it here."

I noticed one plant of which flowers were flowered away.  A while before I browsed a botanic book and compared the plant on the picture to various plant portraits in it and my verdict was Primula veris L. (Primulaceae Vent.), you can see it on the fig.3.
A while later we saw a marked plant in flower. No doubt it was of the genus Iris L. but I couldn´t identify it exactly in the place. Only at home and by studying botanical literature I came to a conclusion that it was I. aphylla L. (the family Iridaceae Juss.). But the matter is more complicated by the fact that this species is divided into two subspecies. Despite this I assume that the plants from Lovoš can be attributed to I. aphylla subsp. aphylla.

The Fig.3: Primula veris was flowered away.

The first specimen of this rare species in Czech republic I captured in Lovoš was showed on the fig.4. The yellow flowering plant to the right on the same photo is Verbascum lychnitis L. (Scrophulariaceae Juss.), a common plant of similar habitats.

I finish this post with one of our first views of the surrounding landscape showed on the fig.5. The yellow fields are cultivated plants of Brassica napus subsp. napus in flower (Brassicaceae Burnett). Today this plant has very often been cultivated in my country.


The Czech Version

Lovoš (III)

Měnící se terén a naše první výhledy do okolní krajiny
a taky pár dalších rostlin

Já a přítel Venda jsme podnikli výlet do oblasti Českého středohoří, abychom prozkoumali jeden z jeho mnoha kopců a hor. Náš cíl se jmenoval Lovoš, kopec tyčící se asi 700 m nad mořem. 

The Fig.4: Iris aphylla and Verbascum lychnitis (yellow flowers), Lovoš.

V předešlé části jsem vylíčil náš výstup až do výšky cca 500 m nad mořem.
Mohl jsem udělat první záběry okolní krajiny, protože lesní porost začal mizet díky kamenitým sutím a také mnohem strmějšímu terénu. Listnatý les přecházel v suchomilnou vegetaci s různými keři a rostlinami.

První záběry okolní krajiny jsem udělal skrze průhledy mezi větvovím posledních stromů. První záběr pořízený tímto způsobem lze vidět na obr.2.

Naši pozornost však v téhle výšce nepřitahovaly jen první výhledy do krajiny. Mohli jsme si všímat nových zajímavých rostlin pod nohama. Jestliže jsme zajeli na Lovoš, abychom tam našli orchideu okrotici červenou (Cephalanthera rubra L.), v této výšce, kde les ustupoval, kde byl terén kamenitý a strmější, kde koruny stromů přecházely v otevřenou oblohu nad našimi hlavami a kde na rozdíl od nižších úrovní jsem mohl pozorovat odlišné složení flory, v této výšce jsem v nález orchideje doufat přestával.
Místní skladba rostlin mi stále víc připomínala stepní vegetaci srázů tvořících vltavské údolí nepříliš daleko od místa kde bydlím. Jako bych potkával důvěrně známé tváře. Říkaly mi: "Tohle není vhodné místo pro krásku, kterou hledáš, tady ji najít nemůžeš".

The Fig.5: Yellow fields of Brassica napus subsp. napus, a view from Lovoš.

Povšiml jsem si jedné rostliny, jejíž květy byly zvadlé. Prolistoval jsem jednu botaniku a srovnával rostlinu na obrázku s portréty rostlin v ní a můj verdikt je prvosenka jarní (Primula veris L.) z prvosenkovitých (Primulaceae L.), můžete ji vidět na obr.3.
O chvíli později jsem uviděl nápadnou rostlinu v květu. Nepochybně šlo o rod kosatec (Iris L.), ale na místě jsem ho nedokázal určit přesně. Teprve doma a studiem botanické literatury jsem dospěl k závěru, že se jedná o kosatec bezlistý (I. aphylla L.) z kosatcovitých (Iridaceae Juss.). Věc je ale složitější faktem, že se tento druh dělí na dva poddruhy. Vzdor tomu mám za to, že rostliny z Lovoše mohou být přisouzeny poddruhu kosatec bezlistý pravý (I. aphylla subsp. aphylla).
První exemplář tohoto v České republice vzácného druhu, který jsem vyfotil na Lovoši, ukazuje obr.4. Na stejném obrázku žlutě kvetoucí rostlina vpravo je divizna knotovkovitá (Verbascum lychnitis L.) z čeledi krtičníkovitých (Scrophulariaceae Juss.), běžná rostlina podobných lokalit.

Tento příspěvek končím jedním z našich prvních výhledů do okolní krajiny předvedené na obr.5. Žlutá pole jsou pěstované rostliny brukve řepky olejky (Brassica napus subsp. napus) v květu z čeledi brukvovitých (Brassicaceae Burnett). V mé vlasti se tato rostlina dneska pěstuje velmi často.

České popisky k obrázkům:
Obr.1 - Poslední stromy v kamenné suti, kopec Lovoš.
Obr.2 - První záběr okolní krajiny, Lovoš.
Obr.3 - Prvosenka jarní (Primula veris) byla odkvetlá.
Obr.4 - Kosatec bezlistý (Iris aphylla) a divizna knotovkovitá (Verbascum lychnitis) (žluté květy), Lovoš.
Obr.5 - Žlutá pole brukve řepky olejky (Brassica napus subsp. napus), pohled z Lovoše.