The English version

My Drawing of Dorian Gray

I thought how I could name this post. In the end I thought out the title you can see above. The more educated will know that it is a modified name of the famous book by Oscar Wilde, the excellent English author exceeding boundaries of his native country.
Why did I use this title? Well, the idea came to my mind suddenly, some associations or so. First, this is no picture but a drawing only. The right name of the book is The Picture of Dorian Gray.
The man you can see on my drawing isn't Mr. D. Gray but let's say Dorian to him because I' m not going to reveal his right name. This is next reason why my title seems to be advantageous to me.

Often I observed him sitting on a ruined bench in our garden next to our ward for the men dependent on alcohol, drugs and gambling. He has had great problems with alcohol for several years. This was his third stay with us. He didn't finish the Academy of Arts but he continued on to draw and to paint. From time to time he drew during his stay at our ward, too. From time to time he did it just in the garden. His face was always like the importance itself. He looked like drawing a masterpiece to some world known gallery. Maybe it was a mask against curious patients often standing behind his back and gazing at his work rising up on the paper in front of him. His behave both to other patients and our nursing team was always arrogant a bit. I´m a great painter and who are you? This was what his face always told all us about him.

My last meeting with him was in last month (September of this year). Often I came upon him during my shifts and my longing to draw his portrait was rising up. My imagine was to catch him sitting on the old bench in the garden and drawing his picture with a pencil. A starting black and white study I did during one of my night duty. I finished the Dorian´s portrait later at home. All the drawing was done by heart.

What will be next Dorian´s fate I can´t guess but I would wish him to become to be a good painter really. He may become to be a great painter but in the same way he may become to be an awkward figure, too. His fate is up to him only.

I haven´t already forgotten the exact contents of the book by Oscar Wilde, I´ve known only that somehow Dorian´s picture changed its resemblance, maybe his face on the picture was ageing or so. Unlike this picture my drawing has been a constant memory of the fact that my Dorian drew something in the garden of our ward on September of this year (2015).

The Czech Version

Má kresba Doriana Graye

Přemítal jsem, jak bych mohl nazvat tenhle post. Nakonec jsem vymyslel titul, který vidíte výše. Vzdělanější poznají, že to je upravený název slavné knihy Oscara Wildea, vynikajícího anglického autora přesahujícího hranice své rodné země.
Proč jsem tenhle titul použil? Ta představa mi na mysl přišla náhle, nějaké asociace či tak podobně. Zaprvé to není obraz, ale jen kresba. Správný název knihy je Obraz Doriana Graye. Muž, kterého vidíte na mé kresbě, není pan D. Gray, ale říkejme mu Dorian, protože jeho pravé jméno prozrazovat nehodlám. Tohle je další důvod, proč se zdá, že je pro mne můj titulek výhodný.

Často jsem ho pozoroval, jak sedí na poničené lavičce na zahradě vedle našeho oddělení pro muže závislé na alkoholu, drogách a patologickém hráčství. Už několik let má velké problémy s alkoholem. Tohle byl jeho třetí pobyt u nás. Uměleckou akademii nedokončil, ale pořád kreslí a maluje. Občas kreslil také během pobytu na našem oddělení. Občas to dělal právě na zahradě. Jeho tvář byla vždycky jako důležitost sama. Vypadal, jako když kreslí mistrovské dílo pro nějakou světově známou gallerii. Možná to byla jeho maska proti zvědavým pacientům, kteří mu často postávali za zády a civěli na dílo, které před ním vznikalo na papíře. Jeho chování k ostatním pacientům i k ošetřovatelskému týmu bylo vždycky trochu přezíravé. Jsem velký malíř a co jste zač vy? Tohle bylo to, co nám jeho tvář o něm vypovídala pokaždé.

Minulý měsíc jsem se s ním setkal naposledy (letošní září). Často jsem se s ním setkával během služeb a moje touha nakreslit si jeho portrét narůstala. Měl jsem představu zachytit ho, jak sedí na té staré lavičce na zahradě a tužkou kreslí obrázek. Počáteční černobílou studii jsem si udělal během jedné noční služby. Později doma jsem Dorianův portrét dokončil. Celý obrázek jsem nakreslil zpaměti.

Nedokážu uhádnout, jaký bude další Dorianův osud, ale přál bych mu, aby se stal opravdu dobrým malířem. Snad by se mohl stát velkým malířem, ale stejně by se také mohl stát trapnou figurkou. Jeho osud záleží jenom na něm.
Přesný obsah té knihy Oscara Wildea si už nepamatuji, vím jenom, že Dorianův obraz nějak měnil svou podobu, snad jeho tvář na obraze stárla či tak nějak. Na rozdíl od toho obrazu moje kresba je stálou vzpomínkou na fakt, že můj Dorian  kreslil letos v září (2015) cosi na zahradě našeho oddělení.