The English Version

It Is High Time To Express My Opinion (IX/c)

To think too much in a positive way can be dangerous

Fig.1: A corny field not far from Pague, near to Brnky the village.

Why have I been so much sceptical in the previous part (and in the pre-previous ones too)? Because I´ve been trying to perceive this world not only in the light of the positivity, but I´ve been trying to see its drawbacks too.
As the time has been running I´ve been getting an impression that the more we´ve been positive the more we´ve tended to pretend ourselves that all it has been all right.
True, we´ve been doing something for our health and happiness. We´ve been kept a check upon the quality of our foods, upon the quality of our environment, upon our body and mental problems to the extent that it has had no analogy to be comparable to past centuries of the mankind.
Unfortunately, our efforts have seemed to be in vain, they´ve achieved only temporary successes, I´d say they´ve been creating only seemings we´ve lived well, right and OK.
Everyday we´ve been informed of horrible catastrophes, calamities and accidents throughout the world. We´ve still realized their seriousness but our serious attitude to them has still been eroded by their mass interpretations by the mass media of all kinds as well as by the incredible fast developing technologies allowing almost everybody to inform of them to others by word, picture and movie. Every accident has become usual to us. Yes, the catastrophes has still had the best rating of the TV watchers. The unusual events have changed in the usual ones. As if we were been trained or prepared by somebody purposefully to bear the most monstrous things. Yes, our emotions have been destroyed almost systematically from the very childhood. The present "fairy tales" have been full of aggression, cruelty and violence.
No wonder, if we can watch a lot of examples of audio-video recordings taken by schoolmates and showing all kinds of sophisticated cruelties on the Net or the Web. And the adults haven´t left behind them at all. The longing for excitements and the more exciting experiences can be well seen in the fenomenon so called the adrenalin (epinephrin) sports. The self preservation instinct has seemed to loss its power and it has been becoming subjected to the wish to be the best of all, to accomplish or to do something unusual, to attract an attention of the others to himself or to herself with no respect to his or her health or life.

Fig.2: A view of Vltava the river from Brnky the village.

But as if this hasn´t been enaugh. The mass media have brainwashed our minds with various catastrophic threats from the outer space: with a giant asteroid approaching to the Earth for instant.
The nowday´s stress (or a selection press by the evolution?) put to the global human population has been so great that our brains have often been failing to adapt themselves to quickly changing hard conditions. A lot of people worldwide have been suffering from depressions or other mental disorders.
Psychiatrists have faced this problem with the help of various kinds of antidepressants and psychotherapies but their patients have often preffered rather alcohol and psychotrophic chemicals then the help of the experts or they´ve worked their mental problems out with suicidal attempts (often under the influences of the addictive chemicals), suicides or selfharming tendencies.
The cases when somebody takes an arm and shooting more people together (being in a cinema, at a meeting as it was in Oslo, Norway, to list any examples) to the death have had an increasing popularity among psychos.
I can see the human suicides and the mass murders, the strong feeling that the life has no sense, in the context of my Higher Organism as analogies of the apoptosis or the programmed cell death.

Fig.3: Cotinus coggygria in Oblouková the lane in Brnky the village.

The human sexual sphere has been flooded by uncertainty, embarrassment and devaluation. The willingness to have a family and children has been declining. The trendy has been to be single, to change your sex as you wish, to undervalue the threat of some dangerous sexual deviations. The real love and relationship have been going away and they have been substituted for practicality, meannes, the chase of one´s ambitions etc.
The sexual practices and tools have been so colourful that perhaps everybody can be satisfied in your sexual fantasies but the man hasn´t still been satisfied, he has wanted getting more and more felicitous stimulations. The same repeating stimulus has become boring and we´ve been forced to search for some better one. This principle, the habituation, hasn´t held true for the man only but we can observe it with the hydra possessing only the diffused nervous system.

Our times have been labeled as the Postmodernism. The time after the modern time but it hasn´t told to us anything about its real quality. Have the Postmodern times been anything above or under the roof of the modern times? I don´t know but as I´ve been observing all the symptoms of the postmodern times the more often I´ve seen in them the similar symptoms leading to the Fall of the Roman Kingdom. I´ve seen as Caligula had sent his hoarse to the Roman Senate, as the Roman senators had maintained young boys as their pets, as Nero the Emperor had let Roma to fire and burn to the ash because of  his megalomania only........
And there were the Barbarian clans in the North boundary of the Roman Empire. They were waiting for their chance........
Is there anybody waiting patiently for our own total failure too?

I´d like to guaratee my possible readers that my purpose isn´t to convince them or to impose my opinions on them. My only goal is to share my feelings and thoughts with them. 

To be continued.

The Czech Version

Je na čase vyjádřit svůj názor (IX/c)

Myslet až moc pozitivně může být nebezpečné

Proč jsem v předešlé části (a také v těch před-předcházejících) tolik skeptický?  Protože se tento svět pokouším vnímat nejen v pozitivním světle, ale také se snažím vidět jeho stinné stránky.
Jak čas ubíhá, nabývám dojmu, že čím více jsme pozitivní, tím více máme sklon předstírat si, že je vše v pořádku.

Fig.4: Cotinus coggygria, Brnky the village.

Pravda, děláme něco pro své zdraví a štěstí. Máme pod kontrolou kvalitu našich potravin, kvalitu životního prostředí a tělesné a duševní problémy do té míry, která nemá obdobu srovnatelnou s minulými staletími lidstva.
Bohužel se zdá, že naše snahy jsou marné, dosahují jen dočasných úspěchů, řekl bych, že vytvářejí pouhá zdání, že žijeme dobře, správně a jak se patří.
Každý den jsme informováni o strašlivých katastrofách, kalamitách a nehodách na celém světě. Jejich závažnost si pořád uvědomujeme, ale náš vážný postoj k nim stále eroduje prostřednictvím jejich hromadných interpretací skrze všemožná masmédia a také prostřednictvím neuvěřitelně rychle se rozvíjejících technologií, které skoro každému dovolují informovat o nich ostatní slovem, obrazem a filmem. Každé neštěstí se pro nás stává běžným. Ano, katastrofy mají pořád nejlepší sledovanost TV diváků. Neobyčejné události se mění v obvyklé. Jako by nás kdosi cvičil či připravoval na snášení těch nejobludnějších věcí. Ano, naše emoce jsou takřka soustavně ničeny od samého dětství. Současné "pohádky" jsou plné agrese, krutosti a násilí.

Fig.5: Rhus typhina in flower,.Brnky the village.

Není divu, když můžeme sledovat spousty příkladů audio-video záznamů pořízených spolužáky a předvádějících všemožné rafinované krutosti na síti či webu. A dospělí za nimi nezaostávají. Touha po vzrušení a vzrušujícnějších prožitcích může být dobře pozorována u jevu tzv. adrenalinových sportů. Zdá se, že pud sebezáchovy ztrácí svou sílu a podřizuje se přání být ze všech nejlepší, dosahovat nebo provádět něco neobyčejného, přitahovat pozornost ostatních na sebe bez ohledu na zdraví či život.
Ale jako by tohle nestačilo. Masmédia nám vymývají mozek různými katastrofickými hrozbami z vesmíru: např. obřím asteroidem, který se blíží k Zemi. Dnešní stres (či selekční tlak evoluce?) uplatňovaný na globální lidskou populaci je tak ohromný, že se naše mozky často špatně adaptují vůči rychle se měnícím tvrdým podmínkám. Mnoho lidí na celém světě trpí depresemi a jinými duševními poruchami. Psychiatři čelí tomuto problému s pomocí rozmanitých typů antidepresiv a  psychoterapií, avšak jejich pacienti dávají často přednost alkoholu a psychotropním látkám než pomoci odborníků nebo své mentální potíže řeší sebevražednými pokusy, sebevraždami nebo sklonem k sebepoškozování  (často pod vlivem návykových látek).
Případy, kdy někdo vezme zbraň a postřílí více lidí pohromadě (v kině, při shromáždění jako v norském Oslu, abych uvedl nějaké příklady) mají vzrůstající oblibu mezi psychopaty.
Mohu vnímat lidské sebevraždy a hromadné vraždění, ten silný pocit, že život nemá žádný smysl, v kontextu svého Vyššího Organismu jako obdobu apoptózy neboli programované buněčné smrti.

Lidská sexuální oblast je zaplavena nejistotou, rozpaky a devalvací. Ochota mít rodinu a děti se snižuje. Moderní je být svobodný, měnit sex dle vašeho přání, podceňovat hrozbu některých nebezpečných sex-deviací. Skutečná láska a vztah mizí a jsou nahrazovány bezohledností, sobeckostí, honbou za ambicemi atd..
Sex-praktiky a pomůcky jsou tak pestré, že snad každý může být ve svých sex-fantaziích uspokojen, ale člověk je neustále nespokojen a chce získávat další a další slastné podněty. Tentýž opakující se podnět se stává nudným a my jsme nuceni pátrat po nějakém lepším. Tento princip, habituace, neplatí jen pro člověka, ale můžeme ho pozorovat u nezmara (Hydra), který má jen rozptýlenou nervovou soustavu.

Fig.6: The pond in Zdiby the village not far from Prague.

Naše doba se označuje jako Postmodernizmus. Doba po době moderní, ale to nám neříká nic o její skutečné kvalitě. Je Postmoderní doba něčím nad či pod střechou moderní doby? Nevím, ale když pozoruji všechny ty symptomy Postmoderní doby, vidím v nich podobné symptomy, které vedly k pádu Římské Říše. Vidím, jak Caligula poslal do římského Senátu svého koně, vidím, jak si římští senátoři vydržovali mladíky jako své miláčky, jak císař Nero nechal zapálit a shořet Řím jen kvůli svému slavomamu......
A na severní hranici Říše Římské byly barbarské kmeny. Čekaly na svou příležitost.....
Čeká také někdo na naše totální selhání?

Rád bych své případné čtenáře ujistil, že mým cílem není je přesvědčovat nebo jim vnucovat mé názory. Mým jediným cílem je sdílet s nimi své pocity a myšlenky.

Pokračování příště.