The English Version

 The Park of The Mental Hospital where I´ve worked so far.

It Is High Time To Express My Opinion (X)

The Nature and The Non Nature?
No, The Nature is only The One.


I think the man has still lived in the only Nature of this planet including the Universe. When we say "let´s go to the Nature" we mean a surroundings where there are more living beings and lesser or no people, where there is a lesser or no influence of the man.
But the man has already changed the past, original, virgin Nature so much to his own picture and need that in fact the virgin one hasn´t been existed.

My shadow taking this picture of a crevice in an asphalt path.

It is a question if we overcome this fact in the future. In the meantime we can´t resign the reality that we can´t take all the other organisms with us, that we can´t take all them with us to our own Non Nature or the Human Nature.
We´ve found ourselves in a similar situation as Noah was before the flood. But while Noah was choosing a couple after a couple on decks of his Ark a lot of present animals and plants have been adapting to the Human Nature separately with no help of us. They´ve been occupying our cities, towns and other human places. They´ve been learning new ways of living in niches created by the mankind.
Of course not all animals and plants have been able to do it, to be in step with us.

But the Nature on the Earth hasn´t changed only under the influence of the human factor, it has changed under its own various influences as we´ve known for example from the mass media informing us of the global warming. Yes, this idea has had its opponents but the scientists have brought still more and more proofs, for example winters with no snow and frost in our part of the hemisphere (including Czech republic), thawing glaciers, the more frequent occuring of various compounds of the southern flora and fauna in the more nothern areas. The Nature has adapted not only to the human factor but also to the physical and chemical factors out of the human influence.

Crevices of a pavement full of the green invanders.

As you´ve already known I´ve worked for many years at one Prague mental hospital consisting of 35 pavilions set in a large park. During the long time I´ve noticed various changes in the composition of fauna and flora of the park. About twenty or twenty five years ago you could observe the rook (Corvus corax) every winter in the park. But there were the right winters in that times. The winters of last years have been very moderate and the rook has been seen very rare in this time. Other factors can play their roles in it too but this is the most distinguish. Today the overpopulation of magpies and jays in the park as well as in the other Prague parks has been common. As a boy being already interested in zoology I thought these birds to be shy species in deep woods and forests. The adaptation of these two species to the Human Nature has been unusually flexible!

We´ve known of the kestrels nesting normally on balconies of the prefab flats, about some species of the bats finding their hiddens in lift shafts, in short, we´ve known of many invasions of wild animals to the Urban Nature. Some of their attempts have been temporary, some of them have got a constant character.

The same has held true for the plant kingdom but the plants have seemed to be much more flexible then the animals. They´ve undergone continuous attacks to the Urban Nature of the man. We can see their attempts to conquest new places and lands on every step. A small and narrow crevice in an asphalt path is sufficient to be immediately occupied by green invasion forces. The algae, the lichens, the fungus and the mosses have been among the first invanders. Interestingly, the lichens used to be markers of the North in my boy times: where the lichen grows there is the North there. Today this clue hasn´t been sure because the lichens haven´t been dependent on the northen side already.

The Green invanders decorate a sidewalk.

The man has often been remembering the virgin Nature with a strong nostalgy. Some people have tried to return to the old times and they´ve sought to live as people did before but their comebacks to the past have been rather embarrassing and in vain, they´ve been taken by the most of the society as oddballs. Maybe we can understand their doing as a fear of the futurous technocracy. If this anxiety has been rightful or not has been hard to say so far.

Also the man has tended to choose the best companions. Some animals and plants have been sympatethic to him and some of them have been disgustful to him. Many people have been affraid of the snakes, the spiders and a lot of the insect species. As for the microbes we´ve still known a top of this glacier only. But there have been so called the extremophiles among them able to live for example in hot springs, in an extreme depth of the oceans as well as deeply under the Earth surface. They´ve showed that the Nature has been prepared to save the life on the Earth at least in some form with no respect for wether it will be a scorpion, a lichen or the man.

I´d say that the Nature has still been realizing ist own continuous selfrebuilding in the same way as every cell has done it. We´ve been a part of this process not knowing surely if the process has had any higher sense or not and not knowing what our true role has been in it, if any at all. I think we´ve still been in the Nature, our separation from it has been only a seeming, a dream, a naive idea or a fallacy. The Nature has always had the last word.

A Stony sockle of a fence with a lichen, Dolní Chabry, Prague.

I haven´t still exhausted this topic and then:

To be continued.

The Czech Version

Je na čase vyjádřit svůj názor (X)

Příroda a ne-příroda?
Ne, příroda je pouze jedna.

Myslím, že člověk stále žije v jediné přírodě této planety včetně vesmíru. Když říkáme "pojďme do přírody" míníme prostředí, v němž je více živáčků a méně nebo žádní lidé, kde je menší nebo žádný vliv člověka. Avšak člověk už změnil minulou, původní, panenskou přírodu natolik ke svému obrazu a potřebě, že vlastně ta nedotčená neexistuje. Je otázkou, zda tuhle skutečnost v budoucnosti překo

A Symbiosis between the plant and the house.

náme. Prozatím se neumíme smířit se skutečností, že s sebou všechny ostatní živé organizmy vzít nemůžeme, že je s sebou všechny nemůžeme vzít do naší vlastní ne-přírody či lidské přírody.
Nacházíme se v podobné situaci jako Noe před potopou. Ale zatímco Noe vybíral pár za párem na paluby své Archy, spousta dnešních živočichů a rostlin se přizpůsobuje lidské přírodě samostatně bez naší pomoci. Obsazují naše metropole, města a jiná lidská místa. Učí se novým životním způsobům v nikách vytvořených lidstvem. Samozřejmě, že ne všechny živé organizmy jsou toho schopné, schopné držet s námi krok.

Ale příroda na Zemi se nemění jen pod vlivem lidského faktoru, mění se pod vlivem svých vlastních rozmanitých faktorů, jak víme např. z masmédií, které nás informují o globálním oteplování. Ano, tahle myšlenka má své odpůrce, ale vědci přinášejí stále další a další důkazy, například zimy bez sněhu a mrazu v naší části polokoule (vč. České republiky), tající ledovce, častější výskyt různých složek jižní fauny a flory v severnějších oblastech. Příroda se adaptuje nejen na lidský faktor, ale také na fyzikální a chemické faktory mimo lidský vliv.

A face of a house decorated with the green.

Jak už víte, už mnoho let pracuji v jedné pražské psychiatrické léčebně sestávající z 35 pavilónů zasazených ve velkém parku . Během té dlouhé doby si všímám různých změn ve skladbě fauny a flory tohoto parku.
Asi před dvaceti nebo pětadvaceti lety jste mohli v parku každou zimu pozorovat havrana polního (Corvus corax). Ale tehdy byly pravé zimy. Zimy posledních let jsou velice mírné a havrana v této době vidíte dost vzácně. Mohou v tom hrát roli také jiné faktory, ale tento je nejnápadnější. Přemnožení straky obecné a sojky obecné v parku a rovněž v dalších pražských parcích je dnes běžné. Jako kluk, který se už zajímal o zoologii, jsem tyto ptáky považoval za plaché druhy v hlubokých lesích a hvozdech. Adaptace obou těchto druhů na lidskou přírodu je neobyčejně pružná!

Víme o poštolkách běžně hnízdících na balkónech panelákových bytů, o některých netopýřích druzích nacházejících své úkryty ve výtahových šachtách, zkrátka, víme o mnoha invazích divokých zvířat do městské přírody. Některé z jejich pokusů jsou dočasné, některé z nich získávají stálý charakter.

Totéž platí pro říši rostlinnou, ale zdá se, že rostliny jsou mnohem flexibilnější než živočichové. Na městskou přírodu člověka podstupují nepřetržité ataky. Jejich snahu dobývat nová místa a území můžeme pozorovat na každém kroku. Malá a úzká trhlina v asfaltové cestě stačí, aby byla bezprostředně zabrána zelenými invazními silami. Mezi prvními okupanty jsou řasy, lišejníky, houby a mechy. Je zajímavé, že za mých klukovských let bývaly lišejníky ukazatelem severu: Kde roste lišejník, tam je sever. Dnes tohle vodítko není jisté, protože lišejníky už nejsou na severní straně závislé.

The Green decoration in detail.

Člověk si často se silnou nostalgií připomíná nedotčenou přírodu. Někteří lidé se snaží vrátit do starých časů a snaží se žít jako lidé dříve, ale jejich návraty do minulosti jsou poněkud rozpačité a marné, většina společnosti je chápe jako podivíny. Jejich počínání možná můžeme chápat jako strach z budoucí technokracie. Prozatím je těžké říci, zda je tato obava opravněná nebo ne.

Člověk má též sklon vybírat si ty nejlepší kumpány. Někteří živáčci (z živočichů i rostlin) jsou mu milí a někteří z nich jsou mu odporní. Mnoho lidí se obává hadů, pavouků a spousty hmyzích druhů. Pokud jde o mikroby, pořád známe jenom špičku ledovce. Existují však mezi nimi tzv. extrémofilové schopní žít např. v horkých pramenech, v nesmírné hloubce oceánů a také hluboko pod zemským povrchem. Ukazují, že příroda je připravena zachovat život na Zemi alespoň v nějaké formě bez ohledu na to, zda to bude štír, lišejník nebo člověk.

The cover of this drain circled with the green.

Řekl bych, že příroda nepřetržitě uskutečňuje své vlastní sebepřestavování stejně jako to dělá každá buňka. Jsme součástí tohoto procesu, aniž bychom jistě věděli, jestli ten proces má či nemá nějaký vyšší smysl a aniž bychom věděli, jaká je v něm naše úloha, pokud vůbec nějaká. Myslím, že v přírodě jsme stále, že naše vydělování z ní je pouhé zdání, sen, naivní představa nebo klam. Poslední slovo má vždy příroda.

Pořád jsem tohle téma nevyčerpal a tedy:

Pokračování příště.