 |
| The Fig.1 |
The English Version
Corsica (VI)
Across the Suburb to the Heart of Bastia
Our way across the Bastia´s suburb led at the middle level of the arduous slopes to the left.
I was still surprised by some houses built higher in the slopes above us. I had to admire the strong will, the invention and the skilfulness of all the authors of these buildings. You can see one of them on the fig.1.
Corsica has been a very mountainous land and the Corsicans have been very skill at the building in arduous slopes. The flat land has been rare in their island and then they´ve been forced to make use of every possible place.
 |
| The Fig.2 |
In one place high above us there was a house on a very top of one of many hills (The Fig.2). Sometimes you would say that the main motif of these eagle nests haven´t been the lack of the flat land but the longing to have one´s house the higher the better. Or to be alone, to have an exclusive position, to look down the others as an eagle, to be an owner of the best views over the rest of the city and the sea or so.
As our way continued on my attention was attracted to a gigantic portion of a rock among newly built buildings above us. I took its picture (The Fig.3). I don´t know if the purpose was to eliminate it or to keep it as a decoration in its original form or to keep it as a material for a sculptor.
Somehow I couldn´t overlook this Titan. The tops of the street lamps lower in the front on the picture mark where our road was slanting closer to the sea to the right as well as to the Bastia´s heart in front of us. The blue covers of the street lamps are typical of the Corsican roads. So far I´ve seen this kind in Corsica only.
 |
| The Fig.3 |
So far I´ve attracted your attention to the captures taken from the inland to our left side. Now allow me to show you some pictures taken from the other side.
In our rifts to the right we could see the sea and the coastline under us (The Fig.4). If you´ve walked a path higher in a slope always you´ve been awarded by some beautiful spectacle. I think it has been an usual effect of many cities throughout the Mediterranean region. The most of the coasts of this region have had a near band of the flat land only. Soon the near flat land has changed into rising slopes in which manifold cities have been built up. Why has just this terrain been chosen for cities? To conquest the cities in slopes isn´t so easy. A potencial enemy from the sea can be seen immediately. It seems that the cities in slopes have their certain advantages.
The pictures of the num.4 and 5 illustrate the suburban part closer to the sea. A crane on the picture of the num. 5 confirms my previous words about the building activities in the Bastia´s suburb.
 |
| The Fig.4 |
If I´m writing here about the Bastia´s heart where we were heading for then in the phase in which we found themselves just in that time we were entering the Bastia´s aorta. Its own heart was at our sights as the figure of the num. 6 documents. You can see a short section of the Corsican Ralley winding itself alongside the coastline. There are more taller buildings together at the sight. They´re standing on a rocky hill slanting down to the sea. You can recognize a long wall stretching from the left side of the photo to the very tip of the cap to the right. There was leading our way to the Bastia´s heart behind the wall.
 |
| The Fig.5 |
Our walk was becoming to be the more comfortable, the traffic was becoming to be the more dense, we were walking a new pavement with a stony barrier allowing us to view of the sea and the Corsican Ralley under us to the right side. There was a road to our left side and its opposite side was lined with houses of which faces I couldn´t overlook. They were barracks, constantly occupied ruins of the original houses with clear faces. The barracks didn´t form a continuous line, it was interrupted by new buildings or restored houses unregulary. One would think that they´re intended to be ruined but, as you can see on my picture of the num. 7 and of the num. 8, the linen drying in the Sun points to the contrary. At least some flats in the barracks have still been occupied. Their faces are destroyed so much that one would be affraid to live in them, one would fear of one´s life. That was just on the contrary. The Corsicans having been living in them have seemed to be satisfied. Maybe they´ve had no choice.
But despite all the negative feelings the barracks appeared to radiate their own beauty and poetry of the old Corsican times.
I´m finishing this part with a look at the sea (The Fig.8).
 |
| The Fig.6 |
To be continued.
The Czech Version
Korsika (VI)
Napříč předměstím do srdce Bastie
Naše cesta napříč bastijským předměstím vedla ve střední úrovni příkrých svahů vlevo. Stále mě překvapovaly některé domy postavené výše ve svazích nad námi. Musel jsem obdivovat silnou vůli, vynalézavost a zručnost všech autorů těchto staveb. Jednu z nich můžete vidět na obr.1.
Korsika je velmi hornatá země a Korsičané jsou velmi dovední ve stavění v příkrých svazích. Rovná zem je na jejich ostrově vzácná a tudíž jsou nuceni využívat každé možné místo.
Na jednom místě vysoko nad námi byl dům na samém vršku jednoho z mnoha pahorků (Obr.2). Občas byste řekli, že hlavní motiv těchto orlích hnízd není nedostatek roviny, ale touha mít svůj dům čím výše, tím lépe. Nebo být sám, mít výlučnou pozici, shlížet na ostatní jako orel, být vlastníkem nejkrásnějších výhledů na zbytek města a moře či tak podobně.
 |
| The Fig.7 |
Jak naše cesta pokračovala, mou pozornost upoutala obrovská porce skály mezi nově postavenými budovami nad námi (obr.3). Nevím, bylo-li záměrem ji odstranit nebo ji zachovat jako ozdobu v původním tvaru, popřípadě ji zachovat jako materiál pro sochaře.
Tak či onak, toho Titána jsem přehlédnout nemohl. Vršky pouličních lamp níže v popředí na obrázku vyznačují, kde se naše cesta svažovala blíže k moři napravo a též k bastijskému centru před námi. Modré čepičky pouličních lamp jsou typické pro korsické silnice. Prozatím jsem tento typ viděl jenom na Korsice.
Prozatím jsem poutal vaši pozornost na záběry pořízené z vnitrozemí po naší levé straně. Teď mi dovolte, abych vám ukázal nějaké obrázky vyfocené z druhé strany.V našich průhledech napravo jsme pod sebou mohli vidět moře a pobřežní linii (obr. 4). Jdete-li po cestě výše ve svahu, vždy jste
odměněni nějakou krásnou podívanou. Myslím, že to je obvyklý efekt mnoha měst po celém
 |
| The Fig.8 |
Středozemí. Většina pobřeží této oblasti má jen úzký pás rovné země. Tahle úzká rovina se brzy mění ve zvedající se svahy, v nichž jsou vybudována rozmanitá města. Proč se pro města vybíral právě tento terén? Dobýt města ve svazích není tak jednoduché. Potenciální nepřítel může být ihned spatřen. Zdá se, že města ve svazích mají své jisté výhody. Obrázky č.4 a 5 ilustrují předměstskou část blíže k moři. Jeřáb na obr. č.5 potvrzuje má slova o stavební činnosti na bastijském předměstí.
Jestliže zde píši o srdci Bastie, kam jsme směřovali, ve fázi, v níž jsme se právě v tom čase nacházeli, jsme vstupovali do bastijské aorty. Její vlastní srdce jsme měli na dohled, jak dokládá obr. č.6.
Můžete vidět krátký úsek korsické Ralley vinoucí se podél pobřežní linie. Na dohled je více vyšších staveb pohromadě. Stojí na skalnatém pahorku svažujícím se k moři. Můžete rozpoznat dlouhou zeď táhnoucí se od levé strany snímku až k samému cípu mysu napravo. Za zdí vedla naše cesta do srdce Bastie.
 |
| The Fig.8 |
Naše chůze se stávala pohodlnější, doprava hustší, kráčeli jsme po novém chodníku s kamenným pažením, které nám dovolovalo dívat se na moře a korsickou Rallye pod námi po pravé straně. Po naší levé straně byla silnice a její protější stranu lemovaly domy, jejichž fasády jsem nemohl přehlédnout. Byly to barabizny, stále obydlené ruiny původních domů s čistými průčelími. Barabizny netvořily souvislou řadu, ta byla nepravidelně přerušována novými stavbami či opravenými domy. Člověk by myslel, že je mají v úmyslu strhnout, jak můžete vidět na mém obrázku č.7 a č. 8, ale prádlo sušící se na slunci ukazuje opak. Přinejmenší některé byty v těch barabiznách jsou nadále obývány. Jejich fasády jsou natolik poničené, že by se v nich našinec bál bydlet, bál by se o život. Bylo tomu právě naopak. Zdá se, že Korsičané, kteří v nich bydlí, jsou spokojení. Možná, že jinou volbu nemají.
Ale vzdor všem těm záporným pocitům se zdá, že vyzařují vlastní krásu a poezii starých korsických časů.
Tuto část končím pohledem na moře (obr.8).
Pokračování příště.
