The Fig.1

The English Version

Corsica (IX)

A Story of A Million Note
The Part One

We stayed on the large platform at the sea for a while and we enjoyed its sleepy atmosphere. We passed the platform slowly from one end to another and I captured shots of tall massive buildings lining the platform from the inland (The Fig.3) as well as some shots documenting interesting things at the sea side as the huge ship on the Fig.1 or as the strange black war vessel on the Fig.2. The symbols of  World War the Second have seemed to have a deep importance to the Corsicians.

The Fig.2

I took some more detailed pictures of the platform itself, too: Of plane trees, park benches, various stands with souveniers, a detailed look at leafy scares of the date palm, a big monument with a man and a woman standing together on its top. I had no time to study its meaning inscribed on its stony surface. I want to capture the everyday ordinary atmosphere of the platform after the main touristic season with no crowds of people.

The Fig.3

Well, so much for the large platform at the sea. Then we started stepping up one narrow street higher above the sea again. We were hungry and thirsty already so that we want to buy something to eat and to drink. Surprisingly our first several attempts to buy something failed because we had only two five hundred notes (of course in the European currency) in that time and we couldn´t find a shop for a longer time where they could break the five hundred note. We tried some more luxury shops hoping in our success with a higher probability in them but our hoping was still in vain. Then I remembered the famous Mark Twain´s story of a million note, the paradoxical situation when you have only one million note and nobody is able to break it. But while the hero of the Twain´s story is satisfied in every shop when sellers see his big note we were refused in advance. It looked like we would die from starving and a lack of drinking though we had money more than enough.

The Fig.4

The Czech Version

Korsika (VIII)

Příběh o milionové bankovce
Část první

Chvíli jsme na té rozlehlé plošině u moře zůstali a dopřávali jsme si její ospalé atmosféry. Přecházeli jsme plošinu zvolna z jednoho konce na druhý a já jsem pořídil záběry na vysoké masivní budovy lemující plošinu od vnitrozemí (Obr.3) a také nějaké snímky dokládající zajímavé věci na straně moře jako ohromnou loď na Obr.1 nebo jako zvláštní černé válečné plavidlo na Obr.2.  Zdá se, že symboly II Světové Války mají pro Korsičany hluboký význam.

The Fig.5

Také jsem pořizoval podrobnější obrázky plošiny samé: Platanů, parkových laviček, různých stánků se suvenýry, detailní pohled na listové jizvy datlovníku, velký pomník s mužem a ženou stojících pospolu na jeho vrcholu. Studovat jeho význam vytesaný na jeho kamenném povrchu jsem čas neměl. Chtěl jsem zachytit tu všední obyčejnou atmosféru plošiny po hlavní turistické sezóně bez lidských davů.

The Fig.6

Tolik k rozlehlé plošině u moře. Potom jsme začali vystupovat jednou úzkou ulicí znovu nad úroveň moře. Už jsme měli hlad a žízeň, takže jsme si chtěli koupit něco k jídlu a pití. Našich prvních několik pokusů něco zakoupit překvapivě selhalo, protože jsme v té době měli jen dvě pětisetstovkové bankovky (samozřejmě v evropské měně) a po delší dobu jsme nedokázali najít krám, kde by nám pětistovku dokázali rozměnit. Zkoušeli jsme luxusnější obchody a doufali jsme v nich v náš úspěch s vyšší pravděpodobností, ale pořád jsme doufali marně. Tehdy jsem si vzpomněl na slavnou povídku Marka Twaina o milionové bankovce, na tu paradoxní situaci, kdy máte jen milionovou bankovku a nikdo vám ji není schopen rozměnit. Ale zatímco hrdina Twainovy povídky je v každém obchodě uspokojen, když prodavači vidí jeho velkou bankovku, nás odmítali předem. Vypadalo to, že umřeme hlady a žízní, třebaže jsme měli peněz víc než dost.