The Fig.1: Wisteria sinensis (Sims) Sweet.

The English Version

On Two Living Forms at the Beginning of May, 2015
in the Light of Adolf Portman´s Hypothesis

Wisteria sinensis (Sims) Sweet and
Polyporus squamosus (Huds.) ex Fr.

It is May, the month of flowers, and most of the flowering plants in Czech republic obey its dictate. Today (05.10.´15) I captured by my Canon two living forms. I´ve noticed and observed their extraordinary appearances for two days already and today I´ve captured them at last.
The Austrian zoologist, Adolf Portman, one of the most original naturalists of the last century, has perceived external appearances of the living beings as their specific character itself, as their common function to appear themselves. As a zoologist he documented this phenomenon by various examples taken from zoology. He has claimed that we´ve tended to explain the external structures of the living beings functionally only and then we haven´t seen the substantial importance behind them., i.e. to appear themselves or to show their own appearances and nothing more than this.

He has assumed that many external structures have been too much complicated to be explained by their functions in an exclusive way. He has claimed that the external structures has had no logic than to present a given living being. According to him to appear oneself has been a natural character of the living beings.

The Fig.2

He has tried to explain all the variability of the external structures of the life both in color and in shape. He´s been trying to insert an aesthetic element into the context of the life as a common character.

The boom of the molecular biology has begun in the times of A. Portman. And while most of the naturalists have paid their attention to the DNA and comp. invisible to our eyes A. Portman has stressed the study of the visible parts of the living forms. He was alone with his access to the living beings in his times.

His hypothesis, as I think, has a lot of week and ambiguous places but despite this I like it for its poetic like interpretation, for its original access to the study of life and for its different and bold attitude to the phenomenon because most of the naturalists turned their eyes to the DNA idol in the author´s times.
To me A. Portman has been a founder of a new branch of the biology. Perhaps its name could be the aesthetic biology or the biology of appearances of the living beings.

A. Portman has pointed out to the fact that the internal organs and structures of the living beings have been much lesser colourful both in color and in shape than their external surfaces. Manifold surfaces of both the animals and the plants have showed their unique identities, their unrepeatable selves. They´ve been an expression of their internal feelings and experiences.

The Fig.3

I think that the highest expression of the internal world of the living organisms we can see in our arts, in our body decorating (piercing, tattoos and other decorations including fancy waves in clothes and  many other symbols of our identity expressions). I think it is a natural continuation of the Portman´s phenomenon with our own species.

The livinig organisms are like bubbles arising from their own matter continuously. They´re appearing, they´re staying here for a while and then they´re disappearing again. In the meantime this process has seemed to be eternal. Continuous repetitions of all the living forms. An elephant....an elephant..... But from time to time some of all the living beings has become extinct forever.
Some living forms appear themselves at regular times but its visible existencies (visible to us) last for a short time only. Such a living form attracts your attention with its unique and temporary appearance more than long-termed living forms you can see every day.

A. Portman´s thoughts needn´t be true literally but surely they´re very inspirational. He is no laureate of the Nobel prize but to my opinion his thinking contribution to the study of the biological systems shouldn´t fall into oblivion.

Something more to my pictures:

1/ Wisteria is a climbing plant and this specimen doesn´t reduce its growth to the wire fence only but it keeps climbing up the street lamp standing immediately next to the fence. The festoons of racemose inflorescences have decorated both the fence and the lamp just in this time.

2/ The lamp looks like a girl in a blue and violet ball-dress with a long trail.

3/ Racemose inforescences of W. sinensis in detail.

4/ Unlike other naked street lamps in Dolní Chabry, Prague, Czech republic, this one wears a very splendid dress. Its tailor is Wisteria sinensis coming from Chine in origin. This species belongs to the Fabaceae Lindl. family.

5/ My regular walks with Clari (my female dog) mean the same circle. One of its section goes through a winbreaker. Just in this section we pass by an old dead trunk of a tree lying next to our way. A couple of days before I noticed a massive fungus on the trunk. I had seen nothing like that on it a time before. This specimen appeared there almost over night. This species belongs to the most often fungi growing on dead remains of trees or rightly on trunks of living trees in the place where I live. I´m no mycologist but I think it is Polyporus squamosus (Huds.) ex Fr..

6/ - 9/ Next pictures of the same polypore of P. squamosus the species, Dolní Chabry, Prague, Czech republic. I think the Portman´s phenomenon holds true for all the living beings including the plant kingdom.

The Fig.4

The Czech Version

O dvou živých formách na začátku května, 2015
ve světle hypotézy Adolfa Portmana

Wistérie čínská (Wistaria sinensis (Sims.) Sweet)
a
Choroš šupinatý (Polyporus squamosus (Huds.) ex Fr.)

Je máj a většina kvetoucích rostlin v Česku poslouchá jeho diktát. Dnes (10.5. 2015) jsem svým Canonem vyfotil dvě živé formy. Všímám si a pozoruji jejich mimořádný vzhled už dva dny a dneska jsem je konečně vyfotil.
Rakouský zoolog Adolf Portman, jeden z nejoriginálnějších přírodovědců minulého století, vnímal vnější vzhled živáčků jako jejich zvláštní vlastnost samu o sobě, jako jejich obecnou funkci jevit se. Jako zoolog dokládal tento jev různými příklady ze zoologie. Tvrdil, že máme sklon vysvětlovat vnější struktury živých bytostí pouze funkčně a pak za nimi nevidíme podstatný význam , tj. jevit sama sebe či předvádět vlastní vzhled a nic než toto.

Měl za to, že zevní struktury jsou příliš moc komplikované na to, aby byly vysvětlovány výhradně funkčně. Tvrdil, že tyto vnější struktury nemají žádnou logiku, než předvádět danou živou bytost. Jevit se je podle něj přirozenou vlastností živých bytostí.

The Fig.5: Polyporus squamosus (Huds.) ex Fr.

Snažil se veškerou tu proměnlivost zevních struktur živých bytostí v barvě i tvaru vysvětlit. Pokoušel se do kontextu života vložit jakýsi estetický prvek jako obecnou vlastnost.

V Portmanově době začal rozkvět molekulární biologie. A zatímco většina přírodovědců věnovala pozornost DNA a spol. našemu zraku neviditelných, A. Portman zdůrazňoval studium viditelných částí živých forem. Ve své době byl se svým přístupem k živým bytostem osamělý.

Jeho hypotéza, jak se domnívám, má spoustu slabých a problematických míst, ale mám ji rád pro její vzletný výklad, pro její původní přístup ke studiu života a pro její odlišný a smělý postoj k tomuto jevu, protože v autorově době většina přírodovědců obracela zraky k idolu DNA. Pro mne je A. Portman zakladatel nového odvětví biologie. Snad by se mohl jmenovat estetická biologie či biologie vzhledu živých bytostí.

The Fig.6

A. Portman poukazoval na fakt, že vnitřní orgány a struktury živých bytostí jsou barevně i tvarově méně pestré než jejich zevní povrchy. Rozmanité povrchy zvířat i rostlin předvádějí jejich jedinečné identity, jejich neopakovatelná já. Jsou jakýmsi vyjádřením jejich vnitřních pocitů a prožitků.

Myslím, že nejvyšší vyjádření vnitřního světa živých organizmů můžeme vidět v našem výtvarném umění, v našem zdobení těla (piercing, tetováže a jiné ozdoby vč. módních vln v šatech a mnoha jiných symbolů vyjadřování naší identity). Myslím, že to je přirozené pokračování Portmanova jevu u našeho druhu.

The Fig.7

Živé organismy jsou jako bubliny vyvstávající neustále z vlastní hmoty. Zjevují se, chvíli zde pobývají a pak opět mizí. Zdá se, že tento proces je prozatím věčný. Nepřetržitá opakování všech živoucích forem. Slon....slon..... Avšak čas od času některé z těch všech živých bytostí navždy vyhasínají. Některé z živých forem se zjevují v pravidelných časech, ale jejich viditelná existence (viditelná pro nás) trvá jen krátkou dobu. Takový živáček přitahuje vaši pozornost jedinečným a dočasným zjevem víc než dlouhodobé životní formy, které můžete vidět každý den.

Portmanovy myšlenky nemusí být pravdivé doslova, ale určitě jsou velmi podnětné. Není laureátem Nobelovy ceny, ale podle mého názoru by jeho myšlenkový příspěvek ke studiu bio-systémů neměl upadnout v zapomnění.

The Fig.8

Něco víc k mým obrázkům:

1/ Wistárie je šplhavá rostlina a tento exemplář neomezuje svůj růst pouze na drátěný plot, ale pokračuje ve šplhání po pouliční lampě stojící bezprostředně vedle plotu. Právě v této době zdobí plot i lampu girlandy hroznovitých květenství.

2/ Lampa vypadá jako dívka v modrofialových plesových šatech s dlouhou vlečkou.

3/ Hroznovitá květenství wistárie čínské (Wisteria sinensis) v detailu.

4/ Na rozdíl od ostatních pouličních lamp v Dolních Chabrech (pražská čtvrť), tahle má na sobě velice okázalé šaty. Jejich krejčovou je wistárie čínská (W. sinensis) původně z Číny. Tento druh patří do čeledi bobovitých (Fabaceae Lindl.).

The Fig.9

5/ Moje pravidelné procházky s Clari (moje fenka) znamenají tentýž okruh. Jeden z jeho úseků prochází větrolamem. Právě v tomto úseku procházíme kol starého odumřelého stromového kmenu ležícího vedle naší cesty. Před pár dny jsem si na tom kmeni povšiml masivní houby. Tento expemplář se tam zjevil skoro přes noc. Tento druh patří v místě, kde bydlím, k nejčastějším houbám rostoucím na odumřelých zbytcích stromů či přímo na kmenech živých stromů. Nejsem mykolog, ale domnívám se, že to je choroš šupinatý (Polyporus squamosus (Huds.) ex Fr.).

6/ - 9/ Další obrázky téhož choroše druhu P. squamosus, Dolní Chabry, Praha. Myslím, že Portmanův fenomén platí pro všechny živáčky včetně říše rostlin.