The English Version

J.B. and His Spiritual World

I met the man during his two stays at our ward for the dependent on drugs, alcohol and gambling.
He was a typical small officer from an office. He behaved with no marked signs. He respected the rules of our ward, he participated in all instructive programs with no tendencies to avoid them. He was a diabetes man and then he was forced to take the insulin. It was put to him with a special syringe four times a day.
The cause of his present at our ward was his strong dependency on alcohol.
Gradually I became more and more familiar with him. He started talking more about himself to me. This way I could know his inner world full of spirituality. I saw that there was a very elaborated spiritual system in his brain.
First he knew that he could leave his own body and to hover over it in so called an astral body. His real body lay on the ground and he looked at it from above. He told me a lot of similar stories, visions and experiences. Once he saw a nun in his bathroom. Or stepping up the stairs to his flat he had to tramp a strange snake to its death. Or while he was waiting for a bus at a stop he saw a big red egg hanging in the air. It was translucent and then he could see an embryo of his own child in it.
He found logical clues among the apparitions, each of them had a personal meaning for his life.
He showed me several numbers of a spiritual magazine in which his articles were published, they described his experiences with the astral body.
He did not confide his spiritual experiences to everybody. He knew he could be thought by a majority of others to be a foolish man. I had the good luck to be his confessor. I did not pretend I believed him but I listened to his talking without laughing and knocking my finger on my forehead. I pointed out to his diabetes and to his dependency on alcohol but he denied their influences on his spiritual experiences very strictly.
By chance he found a Buddhist book during his stay at our ward. Either he found it in our bookcase or somebody lent it to him. He was fascinated with it because he found perfect interpretations of his spiritual experiences in it.
I must admit that often I lost in his stories. They were a confused mix of various pictures to me. They overlapped each other in my head. A time later they fused in the only picture in my mind. Then I tried to draw it on a paper.
Well, one thing has not been clear to me till this day. Who of us two has been the more foolish.

The Czech Version

J.B. a jeho spirituální svět

S tím mužem jsem se na našem oddělení pro závislé na drogách, alkoholu a patologickém hráčství setkal během jeho dvou pobytů. Byl to typický úředníček z nějakého úřadu. Choval se bez význačných známek. Pravidla našeho oddělení respektoval, účastnil se všech instruktivních programů bez tendencí vyhýbat se jim. Byl diabetik a tudíž byl nucen užívat inzulín. Aplikoval se mu čtyřikrát denně speciální stříkačkou. Příčinou jeho přítomnosti na našem oddělení byla jeho silná závislost na alkoholu.
Postupně jsem se s ním víc a víc sbližoval. Začal mi víc vyprávět o sobě. Tak jsem mohl poznávat jeho vnitřní svět plný sprituality. Viděl jsem, že v jeho mozku je velmi propracovaná spirituální soustava.
Nejdřív poznal, že dokáže opouštět vlastní tělo a vznášet se nad ním v tzv. astrálním těle. Jeho skutečné tělo leželo na zemi a on se na ně shora díval. Vyprávěl mi spoustu podobných historek, vidění a zážitků. Jednou spatřil v koupelně jeptišku. Nebo při výstupu po schodech k bytu musel udupat podivného hada. Anebo, zatímco čekal na zastávce na autobus, uviděl ve vzduchu viset veliké červené vejce. Bylo průhledné a tudíž v něm mohl vidět embryo vlastního dítěte.
Nacházel mezi těmi zjeveními logická vodítka, každé z nich mělo pro jeho život osobní význam. Ukázal mi několik čísel jakéhosi spirituálního časopisu, v němž byly publikovány jeho články, popisovaly jeho zážitky s astrálním tělem.
Se svou spirituální zkušeností se nesvěřoval každému. Věděl, že by ho většina ostatních mohla pokládat za bláhovce. Měl jsem to štěstí být jeho zpovědníkem. Nepředstíral jsem, že mu věřím, ale naslouchal jsem jeho vyprávění beze smíchu a poklepávání prstem na čelo. Poukazoval jsem na jeho cukrovku a závislost na alkoholu, ale jejich vliv na spirituální zkušenost velmi striktně popíral.
Během pobytu na našem oddělení náhodou objevil budhistickou knihu. Buď ji našel v knihovně nebo mu ji někdo zapůjčil. Fascinovala ho, protože v ní nacházel dokonalé výklady své spirituální zkušenosti.
Musím příznat, že jsem se v těch jeho historkách často ztrácel. Byly pro mne zmatenou směsicí rozmanitých obrazů. Navzájem se mi v hlavě překrývaly. Po čase mi v mysli splynuly v jediný obraz. Poté jsem se ho pokusil nakreslit na papír.
Jedna věc mi dodnes není jasná. Kdo z nás dvou je pošetilejší.