The English Version

The Longer Story

On One Serpentine Botanical Rarity in Bohemia

The Fig.1: One of my first photos of our rare fern Notholaena marantae growing out of a
slanted rocky crevice. A remote habitat in Český kras the preserved region. Taken with my
smart phone, 9.17. 2016.
Obr.1: Jedna z mých prvních fotografií naší vzácné kapradiny podmrkvy hadcové
(Notholaena marantae) vyrůstající z šikmé skalní štěrbiny. Odlehlá lokalita v chráněné oblasti
Českého krasu. Pořízeno mým chytrým mobilem, 17.9. 2016.

The Fig.2: An enlarged plants of Notholaena marantae from the previous picture. You can see
that the plants grow out of the crevice. The immediate surroundings of this fern is either bare
  outcrop (to the right) or it is occupied with various flowering herbs (to the left). A remote
habitat in Český kras the preserved region. Taken with my smart phone, 9.17. 2016.
Obr.2: Zvětšené rostliny podmrkvy hadcové (N. marantae) z předešlého obrázku. Můžete vidět,
že rostliny vyrůstají ze štěrbiny. Bezprostřední okolí téhle kapradiny je buď holý výstup (vpravo)
nebo je zabráno různými kvetoucími bylinami (vlevo). Odlehlá lokalita v chráněné oblasti
Českého krasu. Pořízeno mým chytrým mobilem, 17.9. 2016.

When I was a school boy I liked a magazine. It named The ABC of The Young Technics and Naturalists. As long as I know this magazine has been published till now. Its part was an additional extra page. It consisted of pictures to some chosen topic. Each of a new number of The ABC brought something different. Once I encountered on a botanic topic in this addition. There were color drawings of the rarest plants in ČSSR (then Czechoslovakia) in it. A short text under each of the pictures contained basic information of each given species. Just somewhere there first I took the existence of the serpentine rare fern on my mind.
It was some five decades ago. Since the time I have often met this interesting and rare species of the fern but only in the botanic literature.

The Fig.3: A couple of meters under the rocky slope´s top. A little show of the environment
where our rare fern Notholaena marantae has been prosperous. A remote habitat in Český
 kras the preserved region. Taken with my smart phone, 9.17. 2016.
Obr.3: Pár metrů pod vrcholem skalnatého svahu. Malá ukázka životního prostředí, kde se daří
naší vzácné kapradině podmrkvě hadcové (N. marantae). Odlehlá lokalita v chráněné oblasti
Českého krasu. Pořízeno mým chytrým mobilem, 17.9. 2016.

The most notorious locality of this fern in Czech republic presented in the botanic literature has been the one nearby Mohelno in Moravia (fortunately this region has still remained to be a part of Czech republic). But as I could confirm myself in last year it has grown in Bohemia, too. I got the hint from my friend Adam Majer (as usually I must thank him for it here).

The Fig.4: Some slots were occupied with dense populations of a next smaller fern - Asplenium
trichomanes. In comparison with Notholaena marantae this fern is not dependent on the mineral
serpentine and it is quite abundant in Czech republic. You can see it on my photos from other 
places, too. It likes rocky crevices, slots in stony walls and the higher humidity. A remote habitat 
in Český kras the preserved region. Taken with my smart phone,
9.17. 2016.
Obr.4: Některé spáry zabíraly husté populace další menší kapradiny - sleziník červený (Asplenium
trichomanes). V porovnání s podmrkvou hadcovou (N. marantae) není tahle kapradina závislá na
minerálu hadci (serpentit) a je v České rebublice dosti hojná. Můžete ji vidět na mých fotografiích
také z jiných míst. V oblibě má skalní štěrbiny, spáry v kamenných zdech a vyšší vlhkost. Odlehlá
lokalita v chráněné oblasti Českého krasu. Pořízeno mým chytrým mobilem, 17.9. 2016.

Well then, my first personal contact with Notholaena marantae in my life was realized on Semptember the 17-th 2016 in a remote place of Český kras the large preserved region. I visited to the place together with my continuous partners Vendy and my son Robert. We went by Vendy´s car. I realize myself that we often have left the car in some small villages during our trips for the rare plants of my country. This trip was no exception. The rest of our way to the habitat we covered by foot.

The Fig.5: A view of the surrounding landscape from the top of the rocky slope. Notice the
road passing by the slope´s long foot. Here on this serpentine outcrop surrounded by our
civilization´s influences Notholaena marantae has still been surviving. A remote habitat in
Český kras the preserved region. Taken with my smart phone, 9.17. 2016.
Obr.5: Pohled na okolní krajinu z vrcholu skalnatého svahu. Všimněte si silnice procházející
kolem táhlého úpatí svahu. Zde na tomto hadcovém výstupu obklopeném vlivy naší civilizace
stále přežívá podmrkva hadcová (N. marantae). Zapadlá lokalita v chráněné oblasti Českého
krasu. Pořízeno mým chytrým mobilem, 17.9. 2016.

This fern is an example of a plant demanding a mineral called serpentine to grow well. After about fifteen minutes lasting walk we arrived at the place. At that time of September the vegetation has already been tired and as the fall or autumn has been coming many plants have had their flowering time behind themselves, mostly they have been in fruit or they have been dry or some have been finishing flowering. In short, the boom of the flowering season has been over at this time. But we had no need to care of this fact. We were independent on it because the ferns formed no flowers.

The Fig.6: I realized the importance of this finding only several days later through our mutual
e-correspondence with my friend Adam. What is what? Well, let´s take it from above to down.
The highest position in this rocky fissure is occupied with, well, I´d say, a species of Potentilla
the genus judging from the leaves. Lower under the Potentilla´s leaves several smaller plants of
Notholaena marantae grew out of a narrow inner slot covered with the stony block to the right.
At last the plant with the marked long bundles of leaves hanging down is probably a next rare
fern in Czech republic. Both the two ferns grow out of the same inner crevice and they overlap
each other. No doubts this is Asplenium cuneifolium growing on serpentine substrates
especially. Its leaves fade away in the fall as you can see on the picture because at the time of
our visit of the place the summer changed in the fall slowly. A remote habitat in Český kras the
preserved region. Taken with my smart phone, 9.17. 2016.
Obr.6: Význam tohoto nálezu jsem si uvědomil teprve o několik dní později prostřednictvím
e-korespondence s přítelem Adamem. Co je co?  Vezměme to shora dolů. Nejvyšší pozici v
téhle skalní spáře zabírá, nu, řekl bych, že nějaký druh z rodu mochna (Potentilla), soudě podle
 listů. Níže pod listy mochny (Potentilla) vyrůstá z úzké vnitřní štěrbiny zakryté kamenným
blokem vpravo několik rostlinek podmrkvy hadcové (N. marantae). Konečně rostlina s nápadnými
svazky listů, které visí dolů, je pravděpodobně další vzácná kapradina v České republice. Obě
kapradiny vyrůstají z téže vnitřní štěrbiny a navzájem se překrývají. Bezpochyby toto je sleziník
hadcový (Asplenium cuneifolium), který roste speciálně na hadcových substrátech. Jeho listy
na podzim vadnou, jak můžete vidět na obrázku, protože v době naší návštěvy místa se léto
zvolna měnilo v podzim. Odlehlá lokalita v chráněné oblasti Českého krasu. Pořízeno mým
chytrým mobilem, 17.9. 2016.

The Fig.7: This detailed photo clearly documents that this fern is Asplenium cuneifolium.
I must point out to the fact that unlike Notholaena marantae I found this species in one niche
 of the habitat only. Its occurrence at the habitat was much rarer than the one of Notholaena
marantae at the same place. A habitat in Český kras the preserved region. Taken with my
smart phone, 9. 17. 2016.
Obr.7: Tohle detailní foto jasně dokumentuje, že tato kapradina je sleziník hadcový
(Asplenium cuneifolium). Musím poukázat na fakt, že na rozdíl od podmrkvy hadcové (N.
marantae) jsem tento druh našel pouze v jedné nice lokality.  Jeho výskyt na lokalitě byl
mnohem vzácnější než výskyt podmrkvy hadcové (N. marantae) na stejném místě. Lokalita
v chráněné oblasti Českého krasu. Pořízeno mým chytrým mobilem, 17.9. 2016.

The Fig.8: The leaves of Asplenium cuneifolium evoked the helix structure in my imagination.
It is obvious that the leaves are fading away. The brown thick and short stripes indicate leaves
scrolled with their undersides up. The strips are the stores of spores. A habitat in Český kras 
the preserved region. Taken with my smart phone, 9.17. 2016.
Obr.8: Listy sleziníku hadcového (A. cuneifolium) evokovaly v mé fantazii strukturu šroubovice.
Je zjevné, že listy zavadají. Hnědé silné a krátké proužky indikují listy zkroucené spodní stranou
vzhůru. Proužky jsou sklady spor. Lokalita v chráněné oblasti Český kras. Pořízeno mým chytrým
 mobilem, 17.9. 2016.

Despite the fact that you can see some fragments of the habitat on my photos I am going to add my own description to them. On our way to the habitat first we walked a field sylvan path in a mild climb up but a moment later we left the path and we had to browse through wilder taller vegetation cover as well as to avoid bushy clusters standing in our way. This last part of the way to the habitat was short. Soon we stood up at an edge of not too tall stony slope falling down to a road. We could overview the surrounding landscape from the top of stony slope. The wilder terrain behind us climbed up on mildly and at a distance at our sight it was limited by a forest with smaller cottages at its edge.

The Fig.9: Fading leaves of Asplenium cuneifolium. I am not sure if this position of its leaves
 is natural or caused by its fading away. A habitat in Český kras the preserved region. Taken
  with my smart phone, 9.17. 2016.
Obr.9: Vadnoucí listy sleziníku hadcového (A. cuneifolium). Nejsem si jistý, zda je tato pozice
jeho listů přirozená nebo způsobená jeho vadnutím. Lokalita v chráněné oblasti Českého krasu.
Pořízeno mým chytrým mobilem, 17.9. 2016.

The rocky slope was steeper but in places only. The rocky wall allowed us to climb up and down with no problems and with a minimal risk of falls. Its structure was formed by cascaded steps of various irregular juts, smaller platforms and rims. They all were useful for our motion throughout this slanted terrain. And while cars were passing by the rocky slope´s long foot under us we were traversing its face higher above the road.

The Fig.10: A young specimen of Notholaena marantae growing out of the inner rocky slot in
the more detailed way. A top of one leaf of Asplenium cuneifolium above to the left on the
picture. Notice the slanted green slime growths growing out of the inner slot. They are petioles
of Asplenium cuneifolium (compare with the photo 6). A habitat in Český kras the preserved
region. Taken with my smart phone, 9.17. 2016.
Obr.10: Mladý exemplář podmrkvy hadcové (N. marantae) vyrůstající z vnitřní skalní štěrbiny
detailněji. Nahoře vlevo na obrázku vrchol jednoho listu sleziníku hadcového (A. cuneifolium).
Všimněte si šikmých zelených štíhlých výrůstků vyrůstajících z vnitřní spáry. Jsou to řapíky
sleziníku hadcového (A. cuneifolium) (srovnej s foto 6). Lokalita v chráněné oblasti 
Českého krasu. Pořízeno mým chytrým mobilem,
17.9. 2016.

Just in this slope with its irregular rocky surface we had to find if we wanted to find the rare fern. A while later we started stepping the slanted rocky terrain down at the lower level under its top. We did it carefully and slowly. At the same time we were searching for the fern. In one while I thought I found it but it was not the wanted plant. Now I think the first plant was a next rare fern with strict bonds to the serpentine substrate. But then on the rocky slope I could not appreciate this finding. Only later at home the importance of my first finding followed from our mutual e-correspondence with Adam. Fortunately I did several photos of this plant. To learn more read my text under its photos. Naturally, each of our trio wanted to be the first finder of Notholaena marantae. Surely you know it. You compete without you would want to. In the end after a short searching I made no mistake already. It appeared itself in front of my eyes in a long vertical crevice in the rocky surface.

The Fig.11: The fern Notholaena marantae, more plants growing together. Again they grow
out of a furrow between two stony blocks. The red brown leaves at the base of living leaves
are faded away. A remote habitat in Český kras the preserved region. Taken with my smart
phone, 9.17. 2016.
Obr.11: Kapradina podmrkva hadcová (Notholaena marantae), více rostlin rostoucích pospolu.
Opět vyrůstají z brázdy mezi dvěma kamennými bloky. Červenohnědé listy na bázi živých
listů jsou zvadlé. Odlehlá lokalita v chráněné oblasti Českého krasu. Pořízeno mým chytrým
mobilem, 17.9. 2016.

The botanic experts place it into Adianthaceae the family as its only delegate in my country. Its relative is Adianthus the genus. You can buy its some species in our florist shops or you can examine them in every botanic garden. I have always admired the authentic foliage of Notholaena marantae on pictures and photos of the botanic literature. But to be able to admire its foliage in its natural environment is the best way how you can appreciate this species. At the times of our Grandmothers the plants of Adianthus the genus belonged to their favorite home plants but I would say that the current generation of Grandmothers does not know this decorative fern. You would find the ferns of Asplenium or Platycerium the genera at their homes rather than plants of Adianthus the genus. The mode influences have been accompanying the plants in home cultivation, too. Of course, the cultivated species of Asplenium, Adianthus or Platycerium the genera are tropical or subtropical in origin. Unlike Platycerium and Adianthus the genera Asplenium the genus has more its delegates also in our flora. And I could see some of them as they were growing in the vicinity of Notholaena marantae in its rocky slope. You can examine them on my photos in this post.

The Fig.12: A next member of the Asplenium the genus - Asplenium ruta-muraria in a rocky
slot. Notice the wet part of stony surface under the plant. Water keeps in the rocky crevices for
the longest time. We were at the habitat in the morning. It was cooler and the sky was cloudy.
The morning dew saturated both the vegetation and its substrates abundantly. A remote habitat
 in Český kras the preserved region. Taken with my smart phone, 9.17. 2016.
Obr.12: Další příslušník rodu sleziník (Asplenium) - sleziník routička (A. ruta-muraria) ve
skalní spáře. Povšimněte si vlhké části kamenného povrchu pod rostlinou. Voda setrvává v
těchto skalních štěrbínách nejdéle. Byli jsme na lokalitě dopoledne. Bylo chladněji a obloha
zatažená. Ranní rosa hojně sytila vegetaci i substráty. Odlehlá lokalita v chráněné oblasti
Českého krasu. Pořízeno mým chytrým mobilem, 17.9. 2016.

When we finished our climbing the rocky slope up and down, when I finished photographing the rare fern we returned to the top of the slope. I was satisfied with its taken photos as well as with some photos of other ferns I found there. We were standing at the edge of the rocky slope and me and Robert were smoking our deserved cigarettes. From time to time somebody of us said word or two and we were observing the landscape in front of us from the top. Then I noticed a figure with two smaller dogs approaching to us from the back side. The man and his dogs looked peacefully. At the while my partners were starting to leave the place slowly. I was still staying in the place finishing smoking my cigarette. When the man came to me we said hello to each other and we started talking. He turned out to be an artist from Prague, he was in his small cottage there. He invited me and my partners to his cottage to take a tea or so, he was surprised with the existence of the rare plants in his immediate surroundings, he guessed nothing similar.  But my partners were on our way back to the car already. I had to refuse his invitation. I had to go, too. Neither he nor me had a pencil but in my efforts not to lost a contact with him I said my e-mail address to him hoping he might let me know by this way. But I have waited for his e-mail till this day. Maybe he could not remember my e-mail address.
On the day our trip was not in its end yet. We got in the car and we started going to next rare species of the ferns in Bohemia within Český kras the preserved region, too. I am going to tell you this story in some of my next posts.

The Fig.13: While we were exploring the rocky terrain of the slope cars were passing by its
long foot. A remote habitat in Český kras the preserved region. Taken with my smart phone,
9.17. 2016.
Obr.13: Zatímco jsme prozkoumávali skalnatý terén svahu, kolem jeho táhlého úpatí projížděla
auta. Odlehlá lokalita v chráněné oblasti Českého krasu. Pořízeno mým chytrým mobilem, 17.9.
2016.

The Czech Version

Delší příběh

O jedné hadcové botanické vzácnosti v Čechách

The Fig.14: A next view of the fern Notholaena marantae dwelling in a rocky crevice. A
habitat in Český kras the preserved region. Taken with my smart phone, 9.17. 2016.
Obr.14: Další pohled na podmrkvu hadcovou (N. marantae) sídlící ve skalní štěrbině.
Lokalita v chráněné oblasti Českého krasu. pořízeno mým chytrým mobilem, 17.9. 2016.

The Fig.15: The more detailed photo of the tallest leaves of Notholaena marantae in the
population from the previous photo. The leaves of this species elicit an impression as if
they were made of some plastic material. A habitat in Český kras the preserved region. Taken
with my smart phone, 9.17. 2016.
Obr.15: Detailnější foto nejvyšších listů podmrkvy hadcové (N. marantae) v populaci z
předešlého snímku. Listy tohoto druhu vyvolávají dojem, jako by byly vyrobeny z nějakého
umělého materiálu. Lokalita v chráněné oblasti Českého krasu. Pořízeno mým chytrým
mobilem, 17.9. 2016.

The Fig.16: Once again the most detailed photo of the tallest leaves of Notholaena marantae
from the two previous photos. The leaves are divided into two orders only. A habitat in
Český kras the preserved region. Taken with my smart phone, 9.17. 2016.
Obr,16: Ještě jednou nejdetailnější foto nejvyšších listů podmrkvy hadcové (N. marantae)
z dvou předešlých snímků. Listy jsou děleny jen ve dva řády. Lokalita v chráněné oblasti
Českého krasu. Pořízeno mým chytrým mobilem, 17.9. 2016.

Když jsem byl školák, měl jsem rád jeden časopis. Jmenoval se ABC mladých techniků a přírodovědců. Pokud vím, tenhle časopis se vydává dodnes. Jeho součástí byla příloha. Sestávala z obrázků k nějakému vybranému tématu. Každé nové číslo Abíčka přinášelo něco jiného. Jednou jsem v té příloze narazil na botanické téma. Byly v ní barevné kresby vzácných rostlin v Čechách. Krátký text pod každým z obrázků obsahoval základní informace o daném druhu. Právě někde tam jsem poprvé vzal na vědomí existenci téhle hadcové vzácné kapradiny. To bylo před nějakými pěti desítkami let. Od té doby jsem se s tímto zajímavým a vzácným druhem kapradiny setkával často, avšak pouze v botanické literatuře.

The Fig.17:  An underside of a leaf of Notholaena marantae. Its petiole as well as its underside are red and brown in color.
A habitat in Český kras the preserved region. Taken with my smart phone, 9.17. 2016.
Obr.17: Spodní strana listu podmrkvy hadcové (N. marantae). Jeho řapík a také spodní strana jsou zbarveny červenohnědě.
Lokalita v chráněné oblasti Českého krasu, 17.9. 2016. 

The Fig.18: The leaf´s underside of Notholaena marantae at the closer view. A habitat in Český kras the preserved region.
Taken with my smart phone, 9.17. 2016.
Obr.18: Spodní strana listu podmrkvy hadcové (N. marantae) v bližším pohledu. Lokalita v chráněné oblasti Českého
krasu. Pořízeno mým chytrým mobilem, 17.9. 2016.

Nejnotoričtější lokalita této kapradiny v České republice (tehdy ČSSR) uváděná v botanické literatuře je ta poblíž Mohelna na Moravě (naštěstí tato oblast stále zůstává součástí České republiky). Avšak, jak jsem si mohl sám potvrdit v minulém roce, roste také v Česku. Dostal jsem tip od přítele Adama Majera (jako obvykle mu zde za to musím poděkovat).

The Fig.19: A look at the structure of leaves of Notholaena marantae. Not all botanists places
this species in Adianthaceae the family, some ascribe a separate Sinopteridaceae the family to
it. A habitat in Český kras the preserved region. Taken with my smart phone, 9.17. 2016.
Obr.19: Pohled na stavbu listů podmrkvy hadcové (N. marantae). Ne všichni botanikové řadí
tento druh do čeledi netíkovitých (Adiantaceae), někteří mu připisují samostatnou čeleď
podmrkvovité (Sinopteridaceae). 

Nuže tedy, můj první osobní kontakt v životě s podmrkvou hadcovou (Notholaena marantae) se realizoval 17. září 2016 na zastrčeném místě rozsáhlé chráněné oblasti Českého krasu. Místo jsem navštívil společně s mými stálými partnery Vendou a synem Robertem. Jeli jsme Vendovým vozem. Uvědomuju si, že auto během výletů za vzácnými rostlinami vlasti často ponecháváme v nějaké malé vesnici. Tenhle výlet nebyl výjimkou. Zbytek cesty na lokalitu jsme urazili pěšky.

The Fig.20: Yet one shot of the underside of one leaf of Notholaena marantae. Spores are in tiny heaps usually hidden under rusty brown hairs. This photo well shows thick contours of the leaflets. They are indicated by the pale green lines. The
thickness of the leaflets points to the good adaptation of this species to the drier conditions. Hence my impression as if this
fern was clipped out of a thicker plastic material. The pale green lines belong to the upper sides of the leaflets (see the
previous picture). These margins are folded down. A habitat in Český kras the preserved region. Taken with my smart
phone, 9.17. 2016.
Obr.20: Ještě jeden snímek spodní strany jednoho listu podmrkvy hadcové (N. marantae). Spory jsou v kupičkách obvykle
skryty pod rezavě hnědými plevinami. Tohle foto hezky ukazuje silné obrysy lístků. Vyznačují je bledavě zelené linie.
Tloušťka lístků ukazuje na dobrou adaptaci tohoto druhu na sušší podmínky. Odtud můj dojem, jako by byla tahle kapradina
vystřižena z nějakého silnějšího plastického materiálu. Bledě zelené linie náleží horní straně lístků (viz předešlý obrázek).
Tyto okraje jsou sbaleny dolů. Lokalita v chráněné oblasti Českého krasu. Pořízeno mým chytrým mobilem, 17.9. 2016.

Tato kapradina je příkladem rostliny požadující k dobrému růstu nerost zvaný hadec (serpentit). Po asi patnáct minut trvající chůzi jsme dorazili na místo. V zářijovém čase je už vegetace unavená a s přicházejícím podzimem má mnoho rostlin dobu kvetení za sebou, vetšinou jsou v plodu, nebo jsou suché, popř. některé kvetení končí. Zkrátka, vrchol květní sezóny je v té době pryč. Avšak my jsme se o tento fakt starat nemuseli. Nezáviseli jsme na něm, protože kapradiny žádné květy nevytvářejí.

The Fig.21: As if somebody placed an artificial plant in a rocky crevice. Botanists define this
appearance of Notholaena marantae  as to be "skinny" in their descriptions. A habitat in Český 
kras the preserved region. Taken with my smart phone, 9.17. 2016.
Obr.21: Jako by někdo umístil umělou rostlinu do skalní štěrbiny. Botanikové definují tento
vzhled podmrkvy hadcové (N. marantae) ve svých popisech jako "kožovitý". Lokalita v
chráněné oblasti Českého krasu. Pořízeno mým chytrým mobilem, 17.9. 2016.

Vzdor faktu, že můžete vidět nějaké útržky z lokality na mých fotografiích, chystám se k nim přidat vlastní popis. Cestou na lokalitu jsme šli nejprve po polní lesní cestě v mírném stoupání, ale za chvíli jsme tuhle cestu opustili a museli jsme se brouzdat divočejším vyšším vegetačním krytem a rovněž se vyhýbat křovitým shlukům, které nám stály v cestě. Tato poslední část cesty na lokalitu byla krátká. Brzy jsme stanuli na okraji nepříliš vysokého skalnatého svahu, jenž spadal dolů k silnici. Z vrcholu kamenné stráně jsme mohli přehlížet okolní krajinu. Divočejší terén za námi stoupal mírně dál a v dálce na náš dohled byl vymezen lesem s chatičkami při jeho okraji.

The Fig.21: A next fern at the habitat - Asplenium septentrionale. This species occurs often in
Czech republic. A habitat in Český kras the preserved region. Taken with my smart phone, 9.
17. 2016.
Obr.21: Další kapradina na téhle lokalitě - sleziník severní (A. septentrionale). Tento druh se
v České republice vyskytuje často. Lokalita v chráněné oblasti Českého krasu. Pořízeno mým
chytrým mobilem, 17.9. 2016.

Skalnatá stráň byla strmější, ale jen místy. Skalní stěna nám umožňovala šplhat nahoru dolů bez potíží a s minimálním rizikem pádů. Její strukturu tvořily kaskádovité stupně o různých nepravidelných výstupcích, ploškách a římsách. Všechny byly užitečné pro náš pohyb po celém tom svažitém terénu. A zatímco pod námi projížděla kol táhlého úpatí skalnaté stráně auta, my jsme traverzovali stěnu výše nad silnicí.

The Fig.22: Vendy on the top of the rocky slope. A habitat in Český kras the preserved region.
Taken with my smart phone, 9.17. 2016.
Obr.22: Venda na vrcholu skalnaté stráně. Lokalita v chráněné oblasti Českého krasu. Pořízeno
mým chytrým mobilem, 17.9. 2016.

Právě v tomto svahu s nepravidelným skalnatým povrchem jsem museli hledat, pokud jsme tu vzácnou kapradinu chtěli najít. O chvíli později jsme začali sestupovat kosým skalnatým terénem na nižší úroveň pod jeho vrcholem. Dělali jsme to opatrně a zvolna. Současně jsme pátrali po kapradině. V jedné chvíli jsem myslel, že jsem ji našel, ale hledaná rostlina to nebyla. Nyní se domnívám, že první rostlina byla další vzácná kapradina se striktními pouty k hadcovému substrátu. Ale tehdy na skalnatém svahu jsem ten nález nedokázal ocenit. Teprve později doma vyplynul význam mého prvního nálezu z naší vzájemné e-korespondence s Adamem. Naštěstí jsem několik fotek té rostliny udělal. Více se dozvíte, když si přečtete text pod jejími snímky. Přirozeně, že každý z našeho tria chtěl být prvním nálezcem podmrkvy hadcové (Notholaena marantae). Jistě to znáte. Soutěžíte, aniž byste chtěli. Zjevila se mi před očima v dlouhé svislé štěrbíně ve skalním povrchu.

The Fig.23: A view of slowly fading population of Asplenium septentrionale occupying one
of many rocky fissures at this habitat. A habitat in Český kras the preserved region. Taken
with my smart phone, 9.17. 2016.
Obr.23: Pohled na zvolna vadnoucí populaci sleziníku severního (A. septentrionale) zabírající
jednu z mnoha skalních štěrbin na této lokalitě. Lokalita v chráněné oblasti Český kras.
Pořízeno mým chytrým mobilem, 17.9. 2016.

Botaničtí odborníci ji řadí do čeledi netíkovitých (Adianthaceae) jako jejího jediného zástupce v mé vlasti. Jejím příbuzným je rod netík (Adianthus). Jeho některé druhy si můžete koupit v květinářstvích nebo si je můžete prohlížet v každé botanické zahradě. Vždycky jsem autentické olistění podmrkvy hadcové (Notholaena marantae) obdivoval na obrázcích a fotografiích botanické literatury. Ale moci její olistění obdivovat v jejím přirozeném životním prostředí je nejlepší způsob, jak můžete tento druh ocenit. V časech našich babiček rostliny z rodu netík (Adianthus) patřily k oblíbeným domácím rostlinám, ale řekl bych, že dnešní babičkovská generace tuto ozdobnou kapradinu nezná. Spíše byste v jejich domovech našli rody sleziník (Asplenium) nebo parožnatka (Platycerium) než rostliny rodu netík (Adianthus). Také rostliny v domácí kultivaci provází módní vlivy. Samozřejmě, že pěstované druhy rodů sleziník (Asplenium), netík (Adianthus) či parožnatka (Platycerium) jsou tropického nebo subtropického původu. Na rozdíl od rodů parožnatka (Platycerium) a netík (Adianthus) má rod sleziník (Asplenium) více svých zástupců také v naší květeně. A já mohl některé z nich pozorovat, jak rostly v blízkosti podmrkvy hadcové (N. marantae) na jejím skalnatém svahu. Můžete si je v tomto postu prohlédnout na mých fotografiích.

The Fig.24: Last look into the foliage of Notholaena marantae.  Its leaves are evergreen,
 they do not fade away in the fall, they can overwinter. A habitat in Český kras the preserved
 region.Taken with my smart phone, 9.17. 2016.
Obr.24: Poslední pohled do olistění podmrkvy hadcové (Notholaena marantae). Její listy jsou
vždyzelené, na podzim nezvadají, dokáží přezimovat. Lokalita v chráněné oblasti Českého
 krasu. Pořízeno mým chytrým mobilem, 17.9. 2016.

Když jsme šplhání po skalnatém svahu nahoru dolů skončili, když jsem skončil s focením vzácné kapradiny, vrátili jsme se na vrchol svahu. Byl jsem spokojen s jejími pořízenými fotografiemi a rovněž s fotkami jiných kapradin, které jsem tam našel. Stáli jsme na okraji skalnatého svahu a já s Robertem jsme pokuřovali zasloužené cigarety. Občas někdo z nás prohodil pár slov a pozorovali jsme z vrcholu krajinu před námi. Pak jsem si všiml postavy se dvěma psy, která se k nám blížila ze zadní strany. Muž a psy vyhlíželi mírumilovně. V té chvíli začali moji partneři místo pomalu opouštět. Já jsem pořád setrvával na místě a dokuřoval cigaretu. Když ke mně muž došel, vzájemně jsme se pozdravili a pustili jsme se do hovoru. Ukázalo se, že to je nějaký výtvarník z Prahy, byl tam na své chatičce. Zval mne a mé partnery do chatky na čaj či tak podobně, existencí vzácných rostlin v bezprostředním okolí byl překvapen, nic podobného netušil. Ale moji parťáci se už vraceli zpět k autu. Jeho pozvání jsem musel odmítnout. Také jsem musel jít. Ani já ani on jsme tušku neměli, ale ve snaze neztratit s ním kontakt, řekl jsem mu svou e-mailovou adresu, doufaje, že dá touto cestou vědět. Avšak na jeho e-mail čekám dodnes. Možná si mou e-mailovou adresu nedokázal zapamatovat.
Ten den náš výlet ještě u konce nebyl. Nastoupili jsme do auta a rozjeli se za dalším vzácným druhem z kapradin v Česku, také v chráněné oblasti Českého krasu. Tento příběh se Vám chystám vyprávět v některém z příštích postů.