The English Version
A Visit of A Rocky Highlands with Often Gray/White
Outcrops in the Sicilian Inland
Our reason for a visit of this place was an information of an ancient necropolis hidden in a labyrinth of valleys and rocky hills with often gray/white outcrops. The dead were put into vertical and massive walls of the rocky hills in the oldest times of the island in this part of the inland. I know neither the reasons for this habit nor if this was a local matter or a common way how to treat with corpses.
To reach the destination our Jeep left the areal of Primasole Beach and it started up going a highway at the direction of Syracuse but about in a half of this way Vendy took a right turn and the car started climbing a narrow road up toward the rocky inland. Our first stop was in a top section of the town named Sorento stretching out on both a top and slopes of a long rocky hill. It was a short stop only, I recall there was a place devoted to some Saint on the opposite side of the road. A smaller statue of the Saint was behind a glass of a stony monument. I got out of the car for a while to find an intimate place to make water. The Saint was kind to me because I found a good niche for my need not so far under his or her monument in a bushy terrain next to the road. Then we continued in our way on.
.
With no next stop we passed through the town slowly. In fact we were going its slanted streets and small squares down till we reached its end and then we continued on going a steep road with a lot of turns to a very bottom of a valley at the foot of the rocky hill. Then our car started to climb the road up again and as we were getting higher and higher we could enjoy a lot of beautiful views of Sorento the town with its houses dispersed throughout the top parts of the hill we left behind our backs a short time before. Vendy stopped the car in a place of the climbing so that I could get out and to take some photos of the opposite hill as well as the surrounding landscape. This short stop was last before the goal of our way.
Several minutes later we arrived at the place. The road ended up here. We could see a gate in its end. Vendy parked the car next to the road nearby the gate. I noticed two info panels alongside the road to the left. Unfortunately, texts on them were written in Italy only. After a pause for a cigarette we started going to the gate. It was closed and we could see a small woody house standing next to a field path to the left about five or ten meters distant from the gate. In that time we were the only visitors of the place. The small house seemed to be abandoned. A rusty and shabby door of the gate was closed. Robert tried to open it. It was not locked. We were going to enter already but suddenly a man came out of the small house and he was suggesting with his gestures to us to leave the place. We understood that the areal of this natural reserve including the necropolis was forbidden to us for that day.
We decided to stay at our car´s surroundings for a while. While Robert and Vendy were preparing my drone for an air exploration I was examining a terrain alongside the road. Karel was smoking and watching prepares of the drone to fly up. The closed entrance into the natural reserve was at our continuous sight. We spent about thirty or forty five minutes there. In the course of the time we registered two or three cars coming to the gate. Apparently tourists interesting in sightseeing of the natural reserve and its greatest attraction - the necropolis. But their attempts to visit to the fenced area were finished by the watcher resolutely in the same way as our attempt was refused. Then the tourists got in their cars and went away immediately. At least we could see that the ban held true for everybody.
The weather was pleasant, mostly it was sunny with transient white clouds coming across the blue sky and an absolute absence of a wind ensured a safety fly of the Flying Tarantula (my nickname for my drone).
As usual, I was interested in the local flora growing alongside the road. I tried to pay my attention to all the living beings but with an exception for two or three butterflies I glanced for moments so short so that I could catch their pictures my photo collection from this place included some plant species exclusively.
My short floral exploration of the place suggested a very interesting composition of the local flora though the vegetation phase of many plants was over already. Despite this fact and as you can see on my photos the beauty of the dry samples is comparable with the one of the species alive fully. Interestingly, I registered no ferns in crevices of the lower stony barriers next to the road. In fact I met no fern in the course of our stay at Sicily. Maybe I never found myself in the right places with their occurrence or if yes then I could omit them. I mean this fact because my experience with the ferns was always positive and abundant during my visits of previous islands (i.e. Madeira, Corsica and Tenerife the biggest island of the Canary Islands).
The Czech Version
Návštěva skalnaté vrchoviny s častými šedobílými
výstupy horniny v sicilském vnitrozemí
Naším důvodem pro návštěvu tohoto místa byla informace o starobylé nekropoli skryté v bludišti údolí a skalnatých pahorků s častými výstupy šedobílé horniny. V této části vnitrozemí se mrtví ukládali do kolmých a masivních stěn skalnatých pahorků v nejstarších dobách ostrova. Neznám důvody toho zvyku, ani to, zda šlo o místní záležitost nebo o obecný způsob, jak nakládat s mrtvolami.
K dosažení této destinace opustil náš džíp areál Primasole Beach a vyrazil po dálnici ve směru Syrakus, ale asi v polovině cesty Venda odbočil vpravo a auto začalo úzkou silnicí stoupat do skalnatého vnitrozemí. První zastávku jsme měli v nejvyšším úseku města Sorenta, které se prostírá na vrcholu a svazích táhlého skalnatého vrchu. Byla to jen krátká zastávka, vzpomínám si, že na protější straně silnice bylo místo zasvěcené nějakému Svatému. Za sklem kamenného pomníku byla soška toho Svatého. Na chvilku jsem z auta vystoupil, abych si našel nějaké intimní místo na odvodnění. Ten Svatý byl ke mně laskavý, protože jsem pro svou potřebu našel dobrou niku nedaleko pod jeho pomníkem v křovitém terénu vedle silnice. Pak jsme pokračovali v cestě.
Bez další zastávky jsme pomalu projeli městem. Vlastně jsme jeli jeho svažitými ulicemi a náměstíčky, dokud jsme nedojeli na jeho konec a poté jsme pokračovali strmou silnicí se spoustou zatáček na samé dno údolí na úpatí skalnatého vrchu. Pak auto zase začalo silnicí stoupat, a jak jsme stoupali výš a výš, mohli jsme si užívat mnoha výhledů na městečko Sorento s domy rozptýlenými po vrcholových částech pahorku, který jsme před krátkou dobou nechali za zády. V jednom místě stoupání Venda auto zastavil, abych mohl vystoupit a udělat si nějaké fotky protějšího kopce a také okolní krajiny. Tahle zastávka byla poslední před cílem naší cesty.
O několik minut později jsme dorazili na místo. Silnice tu končila. Na jejím konci jsme viděli bránu. Venda zaparkoval auto vedle silnice opodál brány. Podél silnice nalevo jsem si povšiml dvou info tabulí. Bohužel, texty na nich byly jen v italštině. Po přestávce na cigaretu jsme se rozešli k bráně. Byla zavřená a pět či deset metrů od brány jsme viděli dřevěný domek, který stál vedle polní pěšiny nalevo. V té době jsme byli jediní návštěvníci toho místa. Zdálo se, že domek je opuštěný. Rezavé a omšelé dveře brány byly zavřené. Robert je zkusil otevřít. Nebyly zamčené. Už jsme se chystali vejít, ale v tom z domku vyšel nějaký muž a gesty nám naznačoval, abychom místo opustili. Pochopili jsme, že areál této přírodní rezervace zahrnující nekropolis je nám toho dne zapovězen.
Rozhodli jsme se zůstat na chvíli v okolí auta. Zatímco Robert s Vendou připravovali mého drona na vzdušný průzkum, prohlížel jsem si terén podél silnice. Karel pokuřoval a sledoval přípravy drona na vzlet. Uzavřený vstup do přírodní rezervace jsme měli neustále v dohledu. Strávili jsme tam asi třicet nebo pětačtyřicet minut. Během té doby jsme zaznamenali pár aut, která přijížděla k bráně. Zjevně turisté, kteří se zajímali o prohlídku přírodní rezervace a její největší atrakci - nekropolis. Ale jejich pokusy navštívit oplocenou oblast ukončoval rezolutně hlídač stejně, jako byl zamítnut náš pokus. Poté turisté nasedli do aut a odjeli hned pryč. Alespoň jsme viděli, že zákaz platí pro všechny.
Počasí bylo příjemné s přechodnými bílými oblaky, které přecházely napříč modrou oblohou a absolutní absence větru zajišťovala bezpečný let Létající Tarantule (moje přezdívka pro drona).
Jako obvykle jsem se zajímal o místní květenu rostoucí podél silnice. Snažil jsem se věnovat pozornost všemu živému, ale až na pár motýlů, které jsem letmo zahlédl na okamžiky tak krátké, že jsem nedokázal zachytit jejich obrázky, moje foto sbírka z tohoto místa zahrnuje výhradně rostlinné druhy.
Můj krátký floristický průzkum místa naznačil velice zajímavou skladbu místní květeny, i když vegetační fáze mnoha rostlin už skončila. Vzdor tomu faktu, a jak můžete vidět na mých fotkách, krása suchých vzorků je plně srovnatelná se vzorky živými. Zajímavé je, že jsem vedle silnice nezaznamenal žádné kapradiny vyrůstající ze štěrbin nízkých kamenných tarasů. Během pobytu na Sicílii jsem se vlastně nesetkal s žádnou kapradinou. Možná jsem se nikdy nenacházel na správných místech s jejich výskytem, anebo, pokud ano, pak jsem je mohl přehlédnout. Tento fakt zmiňuji proto, že během návštěv předešlých ostrovů (tj. Madeiry, Korziky a Tenerife, největšího ostrova Kanárského souostroví) byla moje zkušenost s kapradinami pozitivní a bohatá.
Žádné komentáře:
Okomentovat