What I Saw in The Natural Reserve
Nearby The Primasole Beach Area (II)
While more and more clouds were accumulating in the sky I was standing at the edge of the river´s estuary and my decision how to continue on in my walking was influenced by the fact of approaching raining. To overcome the river´s estuary was attracting to me but I did not know how the river was deep in its enter into the sea, if there was a shallow way over it without I had to swim. To overcome the river and to continue on in my way alongside the coastline behind it would have meant to become more and more distant from the Summer Resort of Ghosts. This was why I started going alongside the river´s bank at the direction toward the inland, i.e. upstream.
Just I wrote "upstream" but maybe I should write more exact "downstream" because this was what I could observe from my place at the river´s estuary. It looked like the sea was streaming into the river. I could see the flow´s direction from the sea to the river quite clearly. Simply, the power of the sea dominated in this section.
As you can see on the Fig.1 with an exception for a short stretch of a sandy coastline the bank was lined with a dense growth mostly consisting of lower trees, bushes and reefs. A while before than I arrived at the denser vegetation cover I encountered on two or three lower slim trees in flower growing separately in the sand. I did more photos of this species but to catch sharp pictures of its yellow tubular flowers was not easy because of their continuing trembling in windy bursts. Though I thought its determination to be no problem I have not known its botanic name so far.
Again I found two or three clusters of Pancratium maritimum growing separately in the barren sand. I could not omit their big white flowers. While this noticeable herb blooms early in the fall our species of Amaryllidaceae the family are rather messengers of the early spring (Leucojum vernum, Galanthus nivalis, Narcissus pseudonarcissus etc.). Often the species of this family have been observed in flowers above snowy cover in gardens of my native country. Though this claim of mine is not exact because of the global warming. There has been almost no snow in lowlands of Czech republic for at least last two tens years during winter seasons. On one hand the amazing tolerance to the sandy substrate at the sea with P. maritimum and on the other hand the fascinating adaptation of our species to the freezing conditions of ice and snow. Perhaps I thought of something like that standing next to this nice herb growing out of a sandy dune nearby the sea surf.
As for any zoological findings they were much more sporadic than the botanic ones. Again I found empty sea shells of several species washed up on the coastline and with the exception for them I met neither a member of the vertebrates nor a member of the invertebrates. In a comparison with the natural beach out of the natural reserve I was unlucky in this aspect in this coastal stretch of the natural reserve.
Slowly I was approaching alongside the river´s bank to the growth lining its margin. I had to take a turn to the right so that I could continue on in my walking a near field path leading alongside the bushes and reefs to my left hand. The dense green barrier separated me from the immediate contact with the river.
The Czech Version
Co jsem viděl v přírodní rezervaci
poblíž oblasti Primasole Beach (II)
Zatímco se na obloze hromadilo stále víc mraků, stál jsem na okraji říčního ústí a moje rozhodnutí, jak v procházce pokračovat, ovlivnil fakt blížícího se deště. Překonat ústí řeky mě lákalo, ale nevěděl jsem, jak je řeka u ústí do moře hluboká, jestli je přes ni nějaká mělká cesta, aniž bych musel plavat. Překonat řeku a pokračovat v cestě podél pobřeží za ní by bylo znamenalo stále víc se vzdalovat od Letoviska duchů. Proto jsem se vydal podél říčního břehu ve směru do vnitrozemí, tj. proti proudu.
Právě jsem napsal "proti proudu", ale snad bych měl přesněji napsat "po proudu", protože toto jsem z místa u ústí řeky mohl pozorovat. Vypadalo to, že moře proudí do řeky. Viděl jsem směr toku od moře do řeky zcela jasně. Prostě v tom úseku síla moře převládala.
Jak vidíte na obr.1, s výjimkou krátkého úseku písčitého pobřeží, břeh lemoval hustý porost vesměs sestávající z nízkých stromů, křovin a rákosu. Chvíli před tím, než jsem dorazil k hustšímu vegetačnímu krytu, narazil jsem na nemnoho nízkých štíhlých kvetoucích stromků, které rostly samostatně v písku. Udělal jsem víc fotek toho druhu, avšak zachytit ostré obrázky jeho žlutých trubkovitých květů nebylo lehké, kvůli jejich nepřetržitému zachvívání ve větrných poryvech. I když jsem si myslel, že jeho určení nebude problém, až dosud jeho botanické jméno neznám.
Opět jsem našel pár shluků líru pomořského (Pancratium maritimum) rostoucích odděleně v holém písku. Jejich velké bílé květy jsem nemohl pominout. Zatímco tato nápadná bylina kvete časně na podzim, naše druhy z čeledi amarylkovitých (Amaryllidaceae) jsou spíše posly časného jara (bledule jarní (Leucojum vernum), sněženka podsněžmík (Galanthus nivalis), narcis žlutý (Narcissus pseudonarcissus)).V zahradách mé rodné země jsou druhy z téhle čeledi často pozorovány v květu nad sněhovou pokrývkou. I když tohle mé tvrzení není přesné, kvůli globálnímu oteplování. V nížinách České republiky není za posledních dvacet let v zimní sezóně skoro žádný sníh. Na jedné straně úžasná tolerance k písčitému substrátu u moře u líru pomořského (P. maritimum) a na straně druhé fascinující adaptace na mrazivé podmínky ledu a sněhu. Snad jsem přemýšlel o něčem takovém, zatímco jsem stál vedle této hezké byliny, vyrůstající z písčité duny opodál mořského příboje.
Pokud jde o jakékoliv zoologické nálezy, ty byly mnohem chudší než botanické. Opět jsem nacházel prázdné lastury několika druhů vyplavených na pobřeží a kromě nich jsem nepotkal žádného příslušníka obratlovců ani příslušníka bezobratlých. Ve srovnání s přírodní pláží mimo přírodní rezervaci jsem v tomto ohledu v tomto pobřežním úseku přírodní rezervace neměl štěstí.
Pomalu jsem se blížil podél říčního břehu k porostu, který lemoval jeho okraj. Musel jsem se stočit doprava, abych mohl pokračovat v chůzi po úzké polní pěšině, která vedla podél křovin a rákosí po mé levé ruce. Od bezprostředního kontaktu s řekou mě oddělovala hustá zelená bariéra.
poblíž oblasti Primasole Beach (II)
Zatímco se na obloze hromadilo stále víc mraků, stál jsem na okraji říčního ústí a moje rozhodnutí, jak v procházce pokračovat, ovlivnil fakt blížícího se deště. Překonat ústí řeky mě lákalo, ale nevěděl jsem, jak je řeka u ústí do moře hluboká, jestli je přes ni nějaká mělká cesta, aniž bych musel plavat. Překonat řeku a pokračovat v cestě podél pobřeží za ní by bylo znamenalo stále víc se vzdalovat od Letoviska duchů. Proto jsem se vydal podél říčního břehu ve směru do vnitrozemí, tj. proti proudu.
Právě jsem napsal "proti proudu", ale snad bych měl přesněji napsat "po proudu", protože toto jsem z místa u ústí řeky mohl pozorovat. Vypadalo to, že moře proudí do řeky. Viděl jsem směr toku od moře do řeky zcela jasně. Prostě v tom úseku síla moře převládala.
Jak vidíte na obr.1, s výjimkou krátkého úseku písčitého pobřeží, břeh lemoval hustý porost vesměs sestávající z nízkých stromů, křovin a rákosu. Chvíli před tím, než jsem dorazil k hustšímu vegetačnímu krytu, narazil jsem na nemnoho nízkých štíhlých kvetoucích stromků, které rostly samostatně v písku. Udělal jsem víc fotek toho druhu, avšak zachytit ostré obrázky jeho žlutých trubkovitých květů nebylo lehké, kvůli jejich nepřetržitému zachvívání ve větrných poryvech. I když jsem si myslel, že jeho určení nebude problém, až dosud jeho botanické jméno neznám.
Opět jsem našel pár shluků líru pomořského (Pancratium maritimum) rostoucích odděleně v holém písku. Jejich velké bílé květy jsem nemohl pominout. Zatímco tato nápadná bylina kvete časně na podzim, naše druhy z čeledi amarylkovitých (Amaryllidaceae) jsou spíše posly časného jara (bledule jarní (Leucojum vernum), sněženka podsněžmík (Galanthus nivalis), narcis žlutý (Narcissus pseudonarcissus)).V zahradách mé rodné země jsou druhy z téhle čeledi často pozorovány v květu nad sněhovou pokrývkou. I když tohle mé tvrzení není přesné, kvůli globálnímu oteplování. V nížinách České republiky není za posledních dvacet let v zimní sezóně skoro žádný sníh. Na jedné straně úžasná tolerance k písčitému substrátu u moře u líru pomořského (P. maritimum) a na straně druhé fascinující adaptace na mrazivé podmínky ledu a sněhu. Snad jsem přemýšlel o něčem takovém, zatímco jsem stál vedle této hezké byliny, vyrůstající z písčité duny opodál mořského příboje.
Pokud jde o jakékoliv zoologické nálezy, ty byly mnohem chudší než botanické. Opět jsem nacházel prázdné lastury několika druhů vyplavených na pobřeží a kromě nich jsem nepotkal žádného příslušníka obratlovců ani příslušníka bezobratlých. Ve srovnání s přírodní pláží mimo přírodní rezervaci jsem v tomto ohledu v tomto pobřežním úseku přírodní rezervace neměl štěstí.
Pomalu jsem se blížil podél říčního břehu k porostu, který lemoval jeho okraj. Musel jsem se stočit doprava, abych mohl pokračovat v chůzi po úzké polní pěšině, která vedla podél křovin a rákosí po mé levé ruce. Od bezprostředního kontaktu s řekou mě oddělovala hustá zelená bariéra.
Žádné komentáře:
Okomentovat