The English Version
Twenty Days in The Paradise (XIX)
The water fall I am going to write about was the biggest one what I could see in the island. The boys have had seen it already during their first stay at Reunion. Also they told about one locality with smaller or narrower falls falling down from vertical rocky walls separately but somehow it happened that we never came to them. From time to time and by accident we encountered on a narrow and long stream going a steep rocky wall down somewhere at a distance and partly veiled by wild vegetation and in one case I could listen to a noise of a falling water without I could see it as I have already meant it in the first part of my serial.
But this was not the case of our water fall. As we were approaching to this water curiosity its top was at our sights but the rest of its fall was made invisible by surrounding tall vegetation growing alongside both sides of a field path. Venda stopped the car in a parking lot not too far away from the object of our interest. All the course of its fall down I could see already through the front window of the car a moment before than I got out. The look was very monumental. I was looking at a long rocky massive forming a continuous barrier in front of me. Its top rim rose up both to the left and to the right side from a lower section in its center. While the rocky barrier kept a direct way to my left side it turned itself almost at the right angle to my right side towards me and then it continued on turning itself directly to the right side again. This semi-pocket formed by the rocky barrier determined the direction of water flow after its fall down from the rock.
Water accumulated itself in a shallow pool or a natural smaller lake under the fall and it was blocked by the rocky barrier to the left side. It could flowed away freely from the shallow lake alongside the rocky barrier on the opposite side where it formed a stream of about three or four meters wide. The water in both the smaller lake and the stream was clear and translucent so that you could look through its surface at stony bed. Perhaps I glanced one or two minute fish in water of the silently streaming flow but the memory has already been blurred and now I can´t say it with certainty.
We sat down in a shadow of a taller vegetation with a free view of the water fall and the smaller lake under it. Our place was separated from the natural smaller pool by a wider band of a stony and sandy bank. No crowds of people were around the water fall at the time of our arrival but a time later their numbers increased up a bit. We three smokers were smoking and observing the water fall and its surroundings. At the same time while Robert were preparing The Flying Tarantula for its fly I was attaching GoPro the camera to my forehead. Karel wanted to take a bathe in the smaller lake under the water fall. There was no man in its water. Venda was wandering about the pool and he was photographing the water fall.
Karel did not hesitate and he exchanged his clothing for his swimsuit. Then he stood up and he started stepping the stony bank over to the pool. He was walking carefully because the surface was full of smaller and bigger stones. Nothing pleasant to his naked feet. There was no warning panel prohibiting any enter into water in the vicinity of the water fall. A moment later Karel entered the water and he was going deeper in it slowly toward the water fall. Water reached up to his chest as he stopped his advance forward. He found himself nearby the water fall as close as possible he could. Any next advance forward would have been risky because water was falling down from the height of about fifty meters. Karel was standing in water reaching up to his chest and his upper part of body above the surface was whipped by fine but dense water springing. We could see that he was satisfied and evidently he was enjoying his favorite water element.
Robert sent The Flying Tarantula to the air to monitor the water fall as well as the Karel´s bathing in the tight contact with the water fall from above. Also I got up and I set up to explore the immediate surroundings of the pool and the water fall with GoPro the camera at work. First I went to the blind side of the pool to the left from the water fall. While GoPro the camera attached to my forehead was taking audio video recording I was taking some pictures by my smart phone, too. Then I turned myself and I was walking alongside the margin of the pool to its opposite side with the stream taking water from the pool away. As I found myself in front of the water fall I stopped for a while to record all its course from down to up. Naturally, I could not see behind its top point from my position. This was the right work for my Flying Tarantula under control of my son. He was lifting it higher and higher till it hovered over the water fall. As we could see on its video recordings a time later the water fall was fed by a stream similar to the one flowing under the rocky massive. Unlike its lower flow with banks covered with a vegetation the upper stretch of the flow was rocky and it streamed faster than the lower one.
I payed my attention to the rocky walls. I noticed they were covered with a vegetation sporadically in the vicinity of the falling water down. The growth was denser on the vertical walls at the longer distance from the water fall. Despite this fact I could see several green strips falling down against the wall next to the water fall. I tried to catch them at the closest views with Nikon the camera but because they were behind the water springing their pictures were not much clear. I ascribed the green strips to a flowering species of a plant rather than to a moss or a liver wort (Marchantia polymorpha for example).
As I was walking alongside the margin of the pool towards the stream and this held true of all the course of our stay at the water fall continuously I could observe more numbers of various birds flying around the water cascade. Often they landed on some of many rocky narrow ledges in the vertical rocky walls nearby it. Maybe some were nesting in the inaccessible places, too.
The imposing impression of the mighty water fall was increased by its sound thundering in a deafening way. Every moment strong windy attacks came from the left side alongside the rocky massive. They were bumping at the rocky folder standing them in their way to the right side and they were turning itself back to the water fall. The stronger windy attacks caused temporary deviations of the falling water down to the left side. No wonder then that from time to time I found myself in a fine water springing and a time later we could see it on audio video recordings of GoPro the camera.
A while later Venda decided to join Karel in water of the pool, too. I lent GoPro the camera to him so that he could record some shots rightly from an immediate vicinity of the water fall. There were more people in the pool at that time already. As we could see Karel was a pioneer and a moment later he had his followers. As I was wandering about the stream´s bank I noticed a lonely woman standing in its water up to her waist. Her things were laying at the bank´s edge. Obviously she was enjoining it preferring the stream´s calmer water to the wilder water of the pool.
To be able to see this attraction and at the same time to be able to take a bathe in its vicinity with no risk made tourists happier I thought to myself as I was sitting again in our temporary shadowy camp. The shadow was cast by a green growth behind me. At the first glance it resembled a willow to me. Maybe I got this association in the vicinity of the water source but at the closer examination I could see that mostly the growth consisted of a bamboo. You see, the banks of ponds, pools and other flows in Czech republic have often been favorite places to various species of the willows to grow.
When Venda and Karel left water and we all came together in our temporary camping place again the time came up to finish up our stay at the beautiful water fall. I recall that I left the place as last one and I noticed Karel´s swimsuit laying on a smaller stone. I took it and a moment later I handed it to its surprising owner at the car.
The Czech Version
Dvacet dní v ráji (XIX)
Vodopád
Vodopád, o němž se chystám psát, byl největší, jaký jsem na ostrově mohl vidět. Kluci už ho viděli při prvním pobytu na Reunionu. Vyprávěli také o jedné lokalitě s menšími a užšími vodopády, které spadají z kolmých skalních stěn odděleně, ale nějak se stalo, že jsme k nim nikdy nezajeli. Občas a nahodile jsme natrefili na nějaký úzký a dlouhý tok, který stékal strmou skalní stěnou někde v dálce a zčásti zahalený vegetací a v jednom případě jsem mohl naslouchat hluku padající vody, aniž bych ji mohl vidět, jak už jsem to zmínil v první části svého seriálu.
Při svém hornatém vnitrozemí a hojných srážkách není divu, že je ostrov bohatý na mnoho vodopádů. Často voda, která si hledá cestu dolů do Indického oceánu z nejvyšších částí hor neustále zahalených v mracích a mlze, nemůže dělat nic jiného, než některé úseky své cesty seskakovat. Strmý terén navíc, díky vulkanickému původu ostrova, často sestává z rozmanitých forem lávy. Tímto způsobem je voda často nucena vyvěrat ze štěrbin či děr v kolmých skalních stěnách.
Tohle však nebyl případ našeho vodopádu. Jak jsme se k téhle vodní kuriozitě blížili, její vršek byl v dohledu, ale zbytek jejího spádu zneviditelňovala vysoká okolní vegetace, která rostla po obou stranách terénní cesty. Venda zastavil auto na parkovišti nepříliš vzdáleném od objektu našeho zájmu. Celý průběh jeho spádu jsem mohl vidět už přes přední sklo vozu chvíli před tím, než jsem vystoupil. Ten pohled byl velice monumentální. Hleděl jsem na dlouhý skalní masiv, který přede mnou tvořil nepřetržitou bariéru. Její vrcholový okraj se zvedal na levou i pravou stranu od nižší části ve středu. Zatímco po mé levé straně si masivní bariéra udržovala přímý směr, po mé pravé straně směrem ke mně se stáčela skoro v pravém úhlu a poté se dále znovu stáčela přímo na pravou stranu. Tato zpola kapsa tvořená skalní bariérou určovala další směr vodního toku po dopadu ze skály.
Voda se hromadila v mělké tůni či přírodním jezírku pod spádem a vpravo ji hradila skalní bariéra. Mohla volně odtékat z mělkého jezírka podél skalní hradby na opačné straně, kde vytvářela potok široký asi tři nebo čtyři metry. Voda v jezírku i v potoce byla čistá a průhledná, takže jste se skrze její hladinu mohli dívat na kamenité dno. Možná jsem zahlédl pár drobných rybek ve vodě toho tiše proudícího toku, ale paměť už je rozmazaná a teď to s jistotou prohlásit nemohu.
Sedli jsme si ve stínu vyšší vegetace s volným výhledem na vodopád a jezírko pod ním. Naše místo bylo od přírodní tůňky odděleno širším pásem kamenitého a písčitého břehu. V době našeho příjezdu nebyly kolem vodopádu žádné davy lidí, ale po čase se jejich počet trochu zvýšil. My tři kuřáci jsme pokuřovali a pozorovali vodopád a jeho okolí. Současně, zatímco Robert chystal k letu Létající Tarantuli, já si upevňoval k čelu kamerku GoPro. Karel se chtěl v jezírku pod vodopádem vykoupat. Ve vodě žádný člověk nebyl. Venda se potuloval kol tůňky a fotil vodopád.
Karel neváhal a převlékl se do plavek. Pak se zvedl a rozešel se přes kamenitý břeh k tůni. Šel opatrně, protože povrch byl plný menších a větších kamenů. Nic příjemného pro jeho bosé nohy. V blízkosti vodopádu nebyla žádná varovná tabule zakazující vstup do vody. O chvíli později vstoupil Karel do vody a pomalu do ní zacházel hlouběji směrem k vodopádu. Voda mu sahala po prsa, když postup vpřed zastavil. Nacházel se opodál vodopádu, co nejblíž mohl. Jakýkoliv další postup vpřed by býval riskantní, protože voda spadala z výšky asi padesáti metrů. Karel stál ve vodě, která mu sahala po prsa a horní část těla nad hladinou mu bičovala jemná, ale hustá vodní tříšť. Viděli jsme, že je spokojený a evidentně si svého oblíbeného vodního živlu užívá.
Robert poslal Létající Tarantuli do vzduchu, aby monitorovala vodopád a také Karlovo koupání v těsném kontaktu s vodopádem shora. Také já jsem se zvedl a vydal se prozkoumat bezprostřední okolí tůně s vodopádem s kamerkou GoPro v chodu. Nejdřív jsem došel ke slepé straně tůně nalevo od vodopádu. Zatímco GoPro kamerka uchycená na mém čele pořizovala audio video záznam, já také fotil chytrým mobilem. Poté jsem se obrátil a kráčel jsem podél okraje tůně k její protější straně s potokem, který vodu z tůně odváděl. Když jsem se ocitl před vodopádem, na chvíli jsem se zastavil, abych zaznamenal celý jeho průběh zdola nahoru. Přirozeně, že jsem ze svého postavení nemohl vidět za jeho nejvyšší bod. Tohle byla ta pravá práce pro Létající Tarantuli řízenou synem. Zvedal ji výš a výš, dokud se nevznášela nad vodopádem. Jak jsme později mohli vidět na jejích video záznamech, vodopád napájel podobný potok jako ten, co tekl pod skalním masivem. Na rozdíl od dolního toku s břehy porostlými vegetací, horní úsek toku byl skalnatý a proudil rychleji než dolní.
Po chvíli se i Venda rozhodl přidat ke Karlovi ve vodě tůně. Půjčil jsem mu GoPro, aby mohl nahrát záběry přímo z bezprostřední blízkosti vodopádu. V tom čase už bylo v tůni víc lidí. Jak jsme pozorovali, Karel byl průkopník a po chvíli měl své následovníky. Když jsem se potuloval po břehu potoka, všiml jsem si osamělé ženy, která stála po pás ve vodě. Její věci ležely na kraji břehu. Zjevně si to užívala, dávaje přednost klidnější vodě potoka před divočejší vodou jezírka.
Když jsem zase seděl v našem dočasném stinném táboře, pomyslel jsem si, že moci vidět tuhle atrakci a současně se moci v její blízkosti bez rizika vykoupat činí turisty šťastnějšími. Stín vrhal zelený porost za mnou. Na první pohled mi připomínal vrbu. Možná jsem tuhle asociaci dostal v blízkosti vodního zdroje, ale při bližší prohlídce jsem zjistil, že většina toho porostu sestává z bambusu. To víte, břehy rybníků, tůní a jiných toků v České republice jsou často oblíbenými místy, na nichž rostou různé druhy vrb.
Když Venda s Karlem opustili vodu a všichni jsme se zase sešli na našem přechodném kempovišti, nadešel čas pobyt u krásného vodopádu ukončit. Vzpomínám, že jsem z místa odcházel jako poslední a všiml jsem si Karlových plavek ležících na menším kameni. Vzal jsem je a po chvíli jsem je předal jejich překvapenému majiteli u auta.
Žádné komentáře:
Okomentovat