neděle 13. září 2015

The English Version
The Fig1.

Vanilla crenulata (V)

More Pictures of Vanilla crenulata
and Two More Novelties
(pictures here and in my previous post were taken on 09. 12.´15)

Today I took more pictures than I presented in my previous post (on V. crenulata (IV)).
I captured my Vanilla orchid in various sections of its long stock.
Except for this plant I couldn´t help and also I had to capture one of my two Phalaenopsis orchids. At the present time it has been in full flower.
Taking pictures of my Vanilla I couldn´t miss to capture a photo showing as my Brassia (the present support of my Vanilla) has started forming its own inflorescence.

Here I´m adding my own short comments on the pictures.

There is the topest part of my V. crenulata in more detail on the Fig.1. Its stock is hanging on my Brassia´s foliage. You can see its aerial roots. They´re not too much long and each of them is always in one simple and unbranched form under each of a new leaf. Their arrangement seems to be onesided.

The Fig.2.
The Fig.2 shows a medium part of my vanilla´s stock. The positions of the leaves on the stock are alternative. Besides, the stock has a tendency to turn around its axis like a simple helix of RNA.

The Fig.3: The closer at the base of the plant the smaller leaves are and vice versa.

The Fig.4: One of my two Phalaenopsis orchids has been in full flower. A back view of the flowers looking out of the window at a part of our rented garden.

The Fig.5: The flowers of Phalaenopsis in profile.

The Fig.6: The Brassia orchid has started forming its own inflorescence. You can see it in the centre of the picture.




The Fig.3.
The Czech Version

Vanilla crenulata (V)

Další obrázky Vanilla crenulata
a dvě další novinky
(obrázky zde a v předešlém příspěvku byly pořízeny 12.9.´15)

Já jsem dnes pořídil víc obrázků než jsem uvedl v předešlém příspěvku (o V. crenulata (IV)).
Vyfotil jsem svou orchidku vanilku v různých částech její dlouhé lodyhy.
Krom této rostliny jsem si nemohl pomoci a musel jsem vyfotit také jeden ze svých můrovníků (Phalaenopsis). V současné době je v plném květu.

Když jsem fotil vanilku, nemohl jsem pominout pořízení snímku, který ukazuje, jak moje Brassia (současná opora mé vanilky) začíná vytvářet svoje vlastní květenství.

Zde přikládám k obrázkům své vlastní krátké poznámky.

The Fig.4.
Na obr. 1 je nejvyšší část mojí vanilky (V. crenulata) detailněji. Její lodyha visí na olistění orchidky rodu Brassia. Můžete vidět její vzdušné kořeny. Nejsou příliš moc dlouhé a každý z nich je vždy v jedné jednoduché a nevětvené formě pod každým novým listem. Zdá se, že mají jednostranné uspořádání.

Obr.2 ukazuje střední část lodyhy mé vanilky. Postavení listů na lodyze je střídavé. Navíc má lodyha sklon otáčet se kol vlastní osy jako jednoduchá šroubovice RNA.

Obr.3: Čím blíže k bázi rostliny, tím jsou listy menší a naopak.

Obr.4: Jedna z mých dvou orchidek rodu Phalaenopsis je v plném květu. Zadní pohled na květy vyhlížející z okna na část naší pronajaté zahrady.

Obr.5: Květy orchidky rodu Phalaenopsis v profilu.


The Fig.5.





Obr.6: Orchidka Brassia začíná vytvářet květenství. Můžete ho vidět uprostřed obrázku.

The Fig.6.


sobota 12. září 2015

The Fig.1: My Vanilla is hanging on Brassia.
The English Version

One Novelty Of My Vanilla crenulata
from Reunion (IV)

Its only stock has still been becoming longer and longer. It has had a climbing character. At the present time it has been so tall that it has exceeded its support, i.e. the Chinese stick.
A not so long time before I found its long stock freely laying on its substrate´s surface under its support. Almost it looked like a spiry green and glassy snake there with all its leaves alive including the most original ones. Fortunately, its stock wasn´t broken, its flexibility was well.

I had no time to make a new and better support for it in that time. But it was necessary to think out some simple and immediate solution for it. It was a late evening and I was after my twelve hours lasting daylight shift, the second could follow next day. So I did the simplest thing I could do. I made use of the Brassia orchid growing next to my vanilla as its support. Simply I hung its stock on the Brassia´s dense foliage.

In the meantime this simple way has seemed to work well. No springs of new stocks have penetrated above substrate so far. There has still been the only climbing stock in the pot as you can see on my pictures. The plant has still invested into the only stock.
The Fig.2: Lower in the centre is a detail of its topest part.

The Czech Version

Jedna novinka o mé Vanilla crenulata 
z Reunionu (IV)


Její jediná lodyha se stále prodlužuje. Má šplhavou povahu. V současné době je tak vysoká, že přesahuje svou oporu, tj. čínskou hůlku.
Před nedávnem jsem její dlouhou lodyhu našel volně ležet na povrchu substrátu pod oporou. Vypadala tam skoro jako stočený zelený a lesklý had, všechny listy živé včetně těch nejpůvodnějších. Naštěstí se lodyha nezlomila, má dobrou pružnost.

V té době jsem neměl čas vytvářet pro ni nějakou novou a lepší oporu. Bylo však nutné vymyslet pro ni nějaké prosté a okamžité řešení. Bylo pozdě večer a já byl po dvanáctihodinové denní službě, druhá měla následovat příští den. Tak jsem provedl nejprostší věc, kterou jsem mohl. Využil jsem pro vanilku jako oporu orchideu rodu Brassia, která roste vedle ní. Prostě jsem zavěsil její lodyhu na husté olistění této orchidky.
The Fig.3: No new stocks have been seen so far.

Prozatím se zdá, že tento prostý způsob funguje dobře. Až dosud nad substrát nepronikají žádné výhonky nových lodyh. V květináči je stále jediná šplhavá lodyha, jak můžete vidět na mých snímcích. Rostlina nadále investuje do jediné lodyhy.

České popisky k obrázkům:
Obr.1: Má vanilka visí na orchidce rodu Brassia.
Obr.2: Níže uprostřed je detail její nejvyšší části.
Obr.3: Prozatím nejsou vidět žádné nové lodyhy.



pátek 4. září 2015

The Fig.1: Isn´t this a scrap of a lace gown of a fairy left by her on the dead wood?
The English Version

From Štěchovice to Slapy and Vice Versa (V)

Somehow By The Way

There are a lot of things a man passes with no notice. This is so because they are small or unnoticeable but they can have their own beauty or elegance or grace in the same way as the big things may have.
Usually we notice the small beauties by the way and this is the case of my two photos taken by the way while I was passing by a collection of logs placed at a wall of one house.
In other words, the point is to know the way how to see. I don´t claim that this is my usual way how I perceive things in my surroundings. I think that you must be lucky to see something like that but it is not enaugh. You must realize it fully, you must be adjusted to something like that.
I assume that each of us is adjusted more or lesser to a certain special region of perceiving. Each of us perceives a certain sphere of the outer world better than the others. Of course, we can say to ourselves what we need to see consciously but there is the individual special seeing which is given by our gens and education as well. Thanks to this fact we can´t see everything, always we can see a part of this world only.

Well, my two attendants passed by the collection of logs a while before me and they saw nothing. They perceived different pictures of the external world than I did. I didn´t perceive their actual world in that moment. Fortunately, unlike them I could record my then actual view of this world with a help of my Canon. I could record the fungi growing on the dead wood also for everyone who is able to appreciate their decorative value. To me it was a fairy who had left a scrap of her lacy gown behind her on the old wood. But I´m an amateur naturalist, too, and from this point of view I judge that this species is Schizophyllum commune.

The Czech Version
The Fig.2: But an amateur naturalist in my head thinks it is Schizophyllum commune.

Ze Štěchovic na Slapy a naopak (V)

Jaksi mimochodem

Existuje spousta věcí, které člověk míjí bez povšimnoutí. Je tomu tak proto, že jsou malé a nenápadné, ale mohou mít vlastní krásu či eleganci nebo půvab stejně jako je mají velké věci.
Malých krás si všímáme obvykle mimochodem a to je případ mých dvou snímků pořízených mimochodem, zatímco jsem procházel kol hromady dřeva umístěné u stěny jednoho domu.
Jinými slovy, podstatné je znát způsob, jak se dívat. Netvrdím, že to je způsob, jakým vnímám věci ve svém okolí. Myslím, že musíte mít kliku, abyste něco takového viděli, ale to nestačí. Musíte si to plně uvědomit, musíte být na něco takového nastaveni.
Mám za to, že každý z nás je nastaven více či méně na určitou speciální oblast vnímání. Každý z nás vnímá určitou sféru zevního světa lépe než druzí. Samozřejmě, že si můžeme vědomě říci, co vidět potřebujeme, avšak existuje individuální speciální vidění, jež je dáno našimi geny a vzděláním. Díky tomuto faktu nemůžeme vidět všechno, vždy vidíme jen část tohoto světa.

Moji dva společníci prošli kolem hromady polen chvilku přede mnou a neviděli nic. Vnímali odlišné obrazy vnějšího světa než já. Jejich aktuální svět jsem v té chvíli neviděl. Naštěstí jsem, na rozdíl od nich,  mohl svůj tehdy aktuální pohled na svět zaznamenat pomocí svého Canonu. Mohl jsem zaznamenat houby rostoucí na mrtvém dřevě také pro každého, kdo dovede ocenit jejich zdobnou hodnotu. Pro mne na tom starém dřevě zanechala za sebou útržek ze svých krajkových šatů nějaká víla. Ale já jse taky amatérský přírodovědec a z tohoto hlediska soudím, že tento druh je klanolístka obecná (Schizophyllum commmune).

České popisky k obrázkům:
Obr.1: Není tohle útržek krajkových šatů nějaké víly, který zanechala na mrtvém dřevě?
Obr.2: Ale amatérský přírodovědec v mé hlavě se domnívá, že to je klanolístka obecná (Schizophyllum commune).

The Fig.1: This butterfly let me to take a picture of it.The second photo, a closer view.
The English Version

 Lovoš (VI)

On The Top,
A Festival of Swollow Tails Butterflies

It took a while only and we were on the top of Lovoš the hill. The first thing which attracted our attention was a continuous present of marked butterflies flattering in the air above both our heads and ones of other visitors. Their flattering flies were too quick I could capture them flying in the air.

There were two choices on the top. Either you could take a rest in a restaurant or you could climb up to its flat roof and enjoy beautiful views of surrounding landscape at all directions. We chose the second one.

When I took some pictures of the landscape we sat on one of benches to take a rest, to have a drink or to have a meal from our own supplies. Suddenly I noticed one butterfly sitting on the pavement of the roof. It was a rare occasion to take a picture of it. There was a few of people only on the sun roof. My butterfly kept sitting with its stretched wings there for a short while but it was enaugh to me to take two shots of it.
The Fig.2: My first picture of the swollow tail.

Mostly our way to the top led through a natural terrain with no man at our sights. Usual tourists used the touristic path to the top. Then on the top they visited the restaurant and many of them didn´t climb up to the sun roof. I´d say that their experiences had to be much poorer than our ones. To my opinion this way of mass tourism seems to be very boring. No wonder, if we can encounter the omnipresent refreshments everywhere we can go to.

There are more species of the swollow tails butterflies in Czech republic. At the first look the swollow tail of Lovoš was not Papilio machaon, our most often species.
We saw no swollow tail during all our climbing up to the top. Neither they were seen flattering over the open part of the slope where we were alone with no other people at our sights. They seemed to prefer the restaurant with a lot of people rather than flowering plants growing in a steppe like terrain where a man´s foot stepped to very seldom only.

The Fig.3: The civilization again on the top of Lovoš.
The Czech Version

Lovoš (VI)

Na vrcholu,
Slavnost otakárků

Trvalo jen chvíli a byli jsme na vrcholu Lovoše. První, co přitáhlo naši pozornost, byla neustálá přítomnost nápadných motýlů, kteří se třepotali ve vzduchu nad našimi hlavami i nad hlavami jiných návštěvníků. Jejich třepotavý let byl příliš rychlý, abych je dokázal vyfotit za letu ve vzduchu.

Na vrcholu byly dvě možnosti. Buď jste si mohli odpočinout v restauraci, anebo jste mohli vystoupit na její plochou střechu a dopřávat si krásných výhledů do okolní krajiny ve všech směrech. My jsme si zvolili tu druhou.

Když jsem udělal několik obrázků krajiny, usadili jsme se na jednu z laviček, abychom si odpočali, napili se nebo pojedli něco z vlastních zásob. Pojednou jsem si všiml motýla, který se usadil na dláždění střechy. Byla to vzácná příležitost vyfotit si ho. Na terase bylo jen pár lidí. Můj motýl tam dál seděl s roztaženými křídly na krátkou dobu, ale mě stačila k tomu, abych ho dvakrát vyfotil.
The Fig.4: The top of Lovoš.

Naše cesta k vrcholu vedla převážně přirozeným terénem bez člověka v dohledu. Obvyklí turisté používali k vrcholu turistickou stezku. Na vrcholu pak navštívili restauraci a mnozí z nich na terasu nevystoupili. Řekl bych, že jejich zážitky musely být mnohem chudší než ty naše. Podle mého názoru se tento způsob masové turistiky zdá být nudný. Není divu, můžeme-li narazit na všudypřítomné občerstvení, kamkoliv se hneme.

V České republice existuje více druhů otakárků. Lovošký otakárek nebyl na první pohled otakárek fenyklový (Papilio machaon), náš nejčastější druh.
Během celého výstupu na vrchol jsme žádného otakárka neviděli. Nebylo je vidět třepotat se ani nad otevřenou částí svahu, kde jsme byli sami bez jiných lidí v dohledu. Zdálo se, že spíš preferují restauraci se spoustou lidí než kvetoucí rostliny rostoucí ve stepním terénu, kam lidská noha vstupuje jen zřídka.

České popisky k obrázkům:

Obr.1: Tento motýl mi dovolil, abych si ho vyfotil. Druhý snímek, bližší pohled.
Obr.2: Můj první snímek otakárka.
Obr.3: Na vrcholu Lovoše opět civilizace.
Obr.4: Vrchol Lovoše.




úterý 1. září 2015

The Fig.1: Flower scapes of Hottonia palustris L. Photo by A. Majer
The English Version

The Green Gems of Our Flora (V)

with unique photos by Adam Majer

On A Water Primula

Today I pick up three photos of many others I´ve been receiving from my friend Adam Majer. I´ve seen this water species once in my life so far. It was many years ago. Then I had one girlfriend. (See the post on the buckbean for more detail) Her sester worked in one natural museum as a botanist. She visited to us in a small village where we spent our vacations. She brought a present to me. It was a living specimen of this rare plant in Czech republic.

She had to tell me what was a kind of it ´cause I didn´t know it, I saw it in the first time. I had never encountered it in the wild till that time. In theory I had known a lot of various plant species but this one was missing in my memory. It was my first bitter lesson that I knew nothing.

We took it from a plastic bag with water and placed it into a dish. Then I could examine its habitus in the more detail way. I could see its branches with line like dense foliage freely floating in water. Its flowering was over already, one or two scapes bore remains of flowers only.
The Fig.2: Flowers above water, foliage under it. Photo by A. Majer

Who wouldn´t know the ordinary primula (Primula veris L.) in various cultivars flowering early in the spring in our climatic zone in our gardens. We can see it in the wild, too, but at the present times it is a far rarer experience. There are several species of Primula L. the genus in my country and some of them are reduced to conserved localities only. Also from time to time we can see escapes of the cultivated sorts of Primula the genus.

According to botanists there can be seen twelve genera within Primulaceae Vent. the family in Czech republic. Mostly they are represented with one or two species only and they belong to the rarest plants with us. The Hottonia L. the genus is placed by botanists into Primulaceae Vent. the family, too. It has only one species here, i.e. Hottonia palustris L.

This plant is the only one within this family with us growing or living in water element fully. It is our only water primula.

The Czech Version
Zelené klenoty naší květeny (V)
The Fig.3: The top of flowering scape of H. palustris. Photo by A. Majer

s unikátními snímky Adama Majera

O vodní prvosence

Dnes vybírám tři fota z mnoha dalších, které dostávám od přítele Adama Majera. Zatím jsem tento druh viděl jednou v životě. Bylo to před mnoha lety.Tehdy jsem měl přítelkyni (podrobněji viz post o vachtě). Její sestra pracovala v jednom přírodovědném muzeu jako botanička. Navštívila nás ve vesničce, kde jsme trávili dovolenou. Přinesla mi dárek. Živý exemplář tohoto v České republice vzácného druhu.

Musela mi sdělit, co je to za druh, protože jsem ho neznal, viděl jsem ho poprvé. V přírodě jsem se s ním do té doby nikdy nesetkal. Teoreticky jsem znal spoustu rozmanitých rostlinných druhů, ale tento mi v paměti chyběl. Byla to má první hořká lekce, že nic nevím.

Vyndali jsme ji z plastového sáčku s vodou a vložili ji do misky. Potom jsem si její vzhled mohl prohlédnout detailněji. Mohl jsem vidět větve s čárkovitým hustým olistěním volně vzplývající ve vodě. Už byla odkvetlá, jeden či dva květní stvoly nesly jen zbytky květů.

Kdo by neznal obyčejný petrklíč (prvosenku jarní - Primula veris L.) v různých kultivarech kvetoucí časně zjara v zahradách v naší klimatické zóně. Můžeme ho vidět i v přírodě, ale v současnosti je to daleko vzácnější zážitek. V mé vlasti existuje několik druhů rodu prvosenka (Primula L.) a některé z nich jsou omezeny jen na chráněné lokality. Občas můžeme rovněž pozorovat zplanělé rostliny pěstovaných sort petrklíče (Primula L.).

Podle botaniků lze v rámci čeledi prvosenkovitých (Primulaceae Vent.) vidět v České republice dvanáct rodů. Většinou jsou zastoupeny pouze jedním či dvěma druhy a patří u nás k rostlinám nejvzácnějším. Rod žebratka (Hottonia L.) botanikové řadí také do čeledi prvosenkovitých (Primulaceae Vent.). Má zde pouze jeden druh, tj. žebratku bahenní (H. palustris L.).

Tahle rostlina je v prvosenkovitých (Primulaceae Vent.) u nás jedinou, která roste či žije zcela ve vodním živlu. Je to náš jediný vodní petrklíč.

České popisky k obrázkům:
Obr.1: Květní stvoly žebratky bahenní (H. palustris L.). Foto Adam Majer.
Obr.2: Květy nad vodou, olistění pod ní. Foto Adam Majer.
Obr.3: Vrchol květního stvolu žebratky bahenní (H. palustris L.). Foto A. Majer.

středa 26. srpna 2015

The Fig.1: Flowering Dictamnus albus in Lovoš.
The English Version

Lovoš The Hill (V)

On The Path to The Top

The rest of the path to the top of Lovoš didn´t take too much time. Mostly it was sylvan both to our left hand and to our right one but in places there were opened bushy sections to our left hand, i.e. in the slope above us.
Just in the opened sections I could see specimens of Dictamnus albus L. in full flower higher above the path.

Tall trees in the slope under us, i.e. to our right hand, screened our views of the surrounding landscape up to the very top. The opened rocky and bushy sections to the left were the most interesting from the point of botany. But it was no time to stay in one place for a longer while. Somewhere in one of the opened sections alongside our path to the left Vendy saw the second specimen of Orobanche the genus. Unfortunately, I have no its photo. Vendy had his own camera, maybe I didn´t capture it ´cause Vendy did it. If it is true then Vendy must have it. I must ask him about it.

The Fig.2: A closer view of the same flowering D. albus.

The Czech Version

Lovoš (V)

Na cestě k vrcholu

Zbytek cesty k vrcholu Lovoše mnoho času nezabral. Většinou byla zalesněná po naší levé i pravé ruce, ale místy byly po levici otevřené křovité  úseky, tzn. ve svahu nad námi.
Právě v těchto otevřených úsecích jsem mohl zahlédnout plně rozkvetlé exempláře třemdavy bílé (D. albus L.) výše nad cestou.

Vysoké stromy ve svahu pod námi, tj. po naší pravici, clonily výhledy do okolní krajiny až na samotný vrchol. Otevřené skalnaté a křovinaté úseky nalevo byly z botanického hlediska nejzajímavější. Nebyl však čas setrvávat na jednom místě delší dobu. Kdesi v jednom z těch otevřených úseků podél naší cesty nalevo Venda uviděl druhý exemplář z rodu záraza (Orobanche). Bohužel, žádné jeho foto nemám. Venda měl vlastní foťák, možná jsem ho nevyfotil, protože to udělal Venda. Je-li to pravda, pak ho musí mít Venda. Musím se ho na to zeptat.

České popisky k obrázkům:
Obr.1: Kvetoucí třemdava bílá (D. albus L:) na Lovoši.
Obr.2: Bližší pohled na stejnou kvetoucí třemdavu bílou (D. albus L.)


pondělí 24. srpna 2015

The Fig.1: A parasitic plant of Orobanche the genus.
The English Version

Lovoš The Hill (IV/6)

On One Plant Looking Like A Peg

Adam Majer, my friend and amateur botanist, was informed of my trip to Lovoš in České středohoří the range by my e-mail in advance. In his answer he meant high probability of some plants of Orobanche L. the genus occuring there.
He has been very interested in this genus, it has belonged to his favourite ones.

The plants of this genus have no chlorophyll and therefore they parasitize. Their hosts are various green plants.

Their habitus is very harsh, they look like a peg or a nog. Their name is "záraza" in Czech meaning something what you can run into a soil like a peg.

It was my friend Vendy who found the first specimen of this genus. Just we were leaving the outcrop, the place of our rest and views of the surrounding landscape. We were climbing up the steep open slant to a normal touristic path when Vendy saw the first plant. He told me about seeing some strange plant and I could confirm that this was some species of Orobanche L. the genus.

A moment later Vendy found the second plant of the same habitus alongside the path leading to the top of Lovoš the hill but I didn´t take a picture of it.

After our trip I sent my photo of this specimen to Adam to identify its species. But Adam wasn´t sure of it and resent it to one of his experts in this genus. His answer was uncertain, too, because the plant was captured in a starting phase of its flowering, in other words, its flowers weren´t opened fully so that he couldn´t examine their diacritic symptoms being necessary to its exact determination.

I´m adding one photo of Euphorbia cyparissias L., a common species in my country growing in Lovoš, too.

The Fig.2: Euphorbia cyparissias L.in Lovoš the hill.
The Czech Version

Lovoš (IV/6)

O jedné rostlině, která vypadá jako kolík

Adam Majer, přítel a amatérský botanik, byl o mém výletu na Lovoš informován předem e-mailem. Ve své odpovědi zmínil vysokou pravděpodobnost rostlin z rodu záraza (Orobanche L.), které se tam vyskytují.
O tento rod se velice zajímá, patří k jeho oblíbeným.

Rostliny tohoto rodu nemají chlorofyl, a proto parazitují. Jejich hostiteli jsou různé zelené rostliny.

Jejich vzhled je velmi úsporný, vypadají jako kolík. Česky se rod jmenuje záraza, což značí něco, co můžete zarazit do země jako kolík. To Venda našel první exemplář tohoto rodu. Zrovna jsme opouštěli skalní výstup, místo našeho odpočinku a pohledů do okolní krajiny. Stoupali jsme strmým otevřeným svahem k normální turistické cestě, když Venda spatřil první rostlinu. Sdělil mi, že vidí nějakou podivnou rostlinu a já mohl potvrdit, že se jedná o nějaký druh zárazy.

O chvíli později našel Venda druhou rostlinu stejného vzhledu podél cesty vedoucí na vrchol Lovoše, ale tu jsem nevyfotil.

Po našem výletě jsem snímek vzorku poslal Adamovi Majerovi, aby určil jeho druh. Ale Adam si jím nebyl jistý a přeposlal jej jednomu ze svých specialistů na tento rod. Také jeho odpověď byla nejistá, protože rostlina byla zachycena v počáteční fázi kvetení, jinými slovy, její květy nebyly zcela rozvité, takže nemohl prozkoumat jejich diakritické (rozlišovací) znaky, jež jsou nezbytné k přesnému určení.

Přidávám snímek pryšce chvojky (E. cyparissias L.), v mé vlasti běžný druh, rostoucí též na Lovoši. 

České popisky k obrázkům:
Obr.1: Parazitická rostlina rodu záraza (Orobanche L.).
Obr.2: Pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias L.) na Lovoši.