The English Version

Three Days in Moravian Beskydy The Range

Galovské lúky The Habitat (III)

(11.6. 2016)

The Fig.1: A spike of Platanthera bifolia found in the second meadow in the coarse of our climb
up to the back of the long mountainous back leading to Galovské lúky the habitat. Moravian
Beskydy the Range, 6.11. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.1: Květenství vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia) nalezeného na druhé louce během
našeho výstupu na hřbet dlouhého horského hřbetu vedoucího k lokalitě Galovské lúky. Moravské
Beskydy, 11.6. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem. 

A Riddle

Well, let´s stop for a while in the second meadow under the top of the long mountainous back and let´s pay our attention to the question I have already suggested in my previous post: Is the plant found in the second meadow Platanthera bifolia?

The Fig.2: The base of the same plant as on the Fig.1. The
second meadow, Moravian Beskydy the Range, 6.11. 2016.
Taken with my smart phone.
Obr.2: Báze stejné rostliny jako na obr.1. Druhá louka,
Moravské Beskydy, 11.6. 2016. Pořízeno mým chytrým
mobilem.

I do not claim that I would have realized myself the differences between the plants of Pluskovec the hill and the rest of all the plants found in the other places immediately during our trips in Moravian Beskydy the range.

If you have been my regular and attentive readers, maybe you have recalled our findings of Platanthera bifolia at the foot of Pluskovec the hill. Next we came upon this orchid at the habitats named Ježůvka and The Meadow under The Farm. Last we found this species in the course of our last trip to Galovské lúky the habitat. It was not only in the second meadow where we found the orchid. Also we found next plants of this species in the very heart of Galovské lúky the habitat.

A Summary of our findings including the plants classified as to be Platanthera bifolia:
I can divided the findings to two categories:

1/ Robust and stout plants with two dark green leaves (always with two opposite leaves at the base of each of the plants) and with tall erect axes of their spikes, some of the plants with one flowering spike and one spike in fruit. Their flowers with longer peduncles in much wider arrangements in their spikes. They grew in a quite numerous population in one section of the forest at the foot of Pluskovec the hill.

The Fig.3: One flower in detail. The same plant as on the Fig.1 and the Fig.2. Moravian Beskydy
the Range, 6.11. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.3: Jeden květ v detailu. Tatáž rostlina jako na obr. 2 a 3. Moravské Beskydy, 11.6. 2016. Pořízeno
mým chytrým mobilem.

2/ The rest of the plants found more or lesser in a sporadic way at all the following habitats (a few of plants per a habitat) mostly growing at edges of open meadows bordering with forests. These plants with much lower axes of their spikes, their flowers with short peduncles making their spikes tighter with flowers closer to their axes. Always this kind was pale green in color. This kind of plants never showed both a spike in flower and a spike in fruit at the same time.

The Fig.4: The lower part of the spike of the same plant as on the previous pictures. Moravian Beskydy
the Range, 6.11. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.4: Spodní část květenství stejné rostliny jako na předešlých obrázcích. Moravské Beskydy,
11.6. 2016. Pořízeno mým chtrým mobilem.

These are starting characteristics of the two groups. I saw no plant of the Pluskovec kind in the other visited habitats of Moravian Beskydy the Range. Almost at my home background I have noticed the marked difference between the two groups.

The Fig.5: One flower in profile at the closer view. The same plant as on the previous pictures.
Moravian Beskydy the Range, 6.11. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.5: Jeden květ z profilu v bližším pohledu. Tatáž rostlina jako na předešlých obrázcích.
Moravské Beskydy, 11.6. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

The Fig.6: The top of the spike in buds of the same plant as on the previous pictures. Moravian
Beskydy the Range, 6.11. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.6: Vrchol květenství v poupatech téže rostliny jako na předešlých obrázcích. Moravské Beskydy,
11.6. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem. 

The Fig.7: Spurs, bracts, scrolled ovaries and the axes of the spike at the closer view. The same
plant as on the previous pictures. Moravian Beskydy the Range, 6.11. 2018. Taken with my smart
phone.
Obr.7: Ostruhy, listeny, zkroucené semeníky a osa květenství v detailnějším pohledu. Stejná rostlina
jako na předešlých obrázcích. Moravské Beskydy, 11.6. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

While the first meadow showed a more ruderal character with more ruderal species in its composition (it was very similar to the meadow at The Meadow under the Farm the habitat nearby Vsetín the town) the second meadow higher in the slope was typical of its fine structure consisting of fine grassy and herbaceous elements. In short, this meadow was one of the right and rare examples of so called orchid meadow.

The Fig.8: A fine character of the upper meadow, the place of the plant on the
previous pictures. Moravian Beskydy the Range, 6.11. 2016. Taken with my Canon.
Obr.8: Jemný charakter horní louky, místo rostliny na předešlých obrázcích.
Moravské Beskydy, 11.6. 2016. Pořízeno mým Canonem.

The Fig.9: A view of the upper meadow from its foot. The more sparse grassy
cover gives a more room to various herbs including some species of Orchidaceae
the family. Moravian Beskydy, 6.11. 2016. Taken with my Canon.
Obr.9: Pohled na horní louku z jejího úpatí. Řidší travinný kryt poskytuje více
prostoru různým bylinám včetně některých druhů z čeledi vstavačovitých
(Orchidaceae). Moravské Beskydy, 11.6. 2016. Pořízeno mým Canonem.

If I thought that the plant on the figures 1 - 7 could be a different species then my wistful idea was Platanthera chlorantha. But I must state that my home studying did not confirm the assumption. I have come to the conclusion that both the plant on the figures 1 - 7 and the plant on the figures 10 - 15 are the same species: Platanthera bifolia. Though I can see marked differences between both kinds of the plants they do not exceed the boundary of this species. P. bifolia is one of our most variable orchids with one subspecies: P. b. subsp. latiflora. More the subspecies have been divided by botanists into a lot of varieties and forms. I am not going to go into such details.
Take this post like a nice example of the species variability.

The Czech Version

Tři dny v Moravských Beskydech

Galovské lúky (III)

(6.11. 2016)

The Fig.10: A spike of Platanthera bifolia growing at the sylvan foot of Pluskovec the hill. You
can compare it with the spike on the Fig.1. Moravian Beskydy the Range, 6.9.. 2016. Taken with
my smart phone.
Obr.10: Květenství vemeníku dvoulistého (P. bifolia) rostoucího na zalesněném úpatí vrchu
Pluskovce. Můžete ho porovnat s květenstvím na obr.1. Moravské Beskydy, 9.6. 2016.
Pořízeno mým chytrým mobilem.

Hádanka

Zastavme se na chvíli na druhé louce pod táhlým horským hřbetem a věnujme pozornost otázce, kterou jsem už naznačil v předešlém postě: Je rostlina nalezená na druhé louce vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia)?

The Fig.11: A whole habit of a plant from the Pluskovec the hill population. Moravian Beskydy,
6.9. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.11: Celkový vzhled rostliny z pluskovecké populace. Moravské Beskydy, 9.6. 2016. Pořízeno
mým chytrým mobilem.

Netvrdím, že bych si býval uvědomil rozdíly mezi rostlinami z Pluskovce a zbytkem všech rostlin nacházených na jiných místech bezprostředně během našich výletů v Moravských Beskydech.

The Fig.12: Flowers of a plant from the Pluskovec the hill population at the closer view. Moravian
Beskydy the Range, 6.9. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.12. Květy rostliny z pluskovecké populace v bližším pohledu. Moravské Beskydy, 9.6. 2016.
Pořízeno mým chytrým mobilem. 

Jste-li mými pravidelnými a pozornými čtenáři, snad si vzpomínáte na naše nálezy vemeníku dvoulistého (P. bifolia) na úpatí kopce Pluskovce. Dále jsme na tuhle orchidej narazili na lokalitách Ježůvka a Louka pod Farmou. Naposledy jsme druh našli během posledního výletu na lokalitu Galovské lúky. Nebylo to jen na druhé louce, kde jsme tuto orchidej našli. Další rostliny tohoto druhu jsme nacházeli také v samém srdci Galovských lúk.

The Fig.13: The more detailed view of spurs, scrolled ovaries and bracts of a plant from the
Pluskovec the hill population. Moravian Beskydy, 6.9. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.13: detailnější pohled na ostruhy, zkroucené semeníky a listeny rostliny z pluskovecké
populace. Moravské Beskydy, 9.6. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Souhrn rostlin zahrnujících rostliny klasifikované jako vemeník dvoulistý (P. bifolia):
Tyto nálezy mohu rozdělit do dvou kategorií:

1/ Robustní a statné rostliny se dvěma tmavozelenými listy (vždy se dvěma vstřícnými listy na bázi každé z rostlin) a s vysokými vzpřímenými osami květenství, některé z rostlin s jedním kvetoucím květenstvím a s jedním květenstvím v plodu. Květy s delšími stopkami v mnohem širším uspořádání v květenstvích. Rostly v dosti početné populaci v jednom úseku lesa při úpatí kopce Pluskovce.

2/ Zbytek rostlin nacházených více méně sporadicky na všech následujících lokalitách (několik málo rostlin na lokalitu), rostoucích povětšinou na okrajích otevřených lučin hraničících s lesy. Tyto rostliny s mnohem nižšími osami květenství, květy s krátkými stopkami činící květenství staženější s květy těsněji u osy. Tento typ měl vždy bledavě zelenkavé zbarvení. Tento typ rostlin nikdy nevykazoval květenství v květu a květenství v plodu současně.

The Fig.14: A plant with its spike in buds as well as with the second dry spike (a remain of last
season or a rest of the first flowering of this year?). I observed this symptom only with the plants
of the Pluskovec kind. Moravian Beskydy the Range, 6.9. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.14: Rostlina s květenstvím v poupatech a také s druhým suchým květenstvím (pozůstatek
minulé sezóny nebo zbytek z prvního letošního kvetení?). Tento příznak jsem pozoroval pouze
u rostlin pluskoveckého typu. Moravské Beskydy, 9.6. 2016. Pořízeno mým chytrým telefonem.

Toto jsou výchozí charakteristiky obou skupin. Na jiných navštívených lokalitách v Moravských Beskydech jsem žádnou rostlinu typu Pluskovec neviděl. Teprve v domácím zázemí jsem si povšiml nápadného rozdílu mezi oběma skupinami.

The Fig.15: The upper part of the dry spike of the plant on the Fig.13. Moravian Beskydy the
Range, 6.9. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.15: Horní část suchého květenství rostliny na obr.13. Moravské Beskydy, 9.6. 2016. Pořízeno
mým chytrým mobilem.

Zatímco první louka vykazovala ruderálnější charakter více ruderálními druhy ve své skladbě (byla velmi podobná louce na lokalitě Louka pod Farmou poblíž Vsetína), druhá louka výše ve svahu byla typická jemnou strukturou sestávající z jemných travinných a bylinných prvků. Zkrátka, tahle louka byla jedním z pravých a vzácných příkladů tzv. orchidejové louky.

Jestliže jsem si myslel, že rostlina na obrázku 1 - 7 by mohla být jiný druh, pak mým toužebným nápadem byl vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha). Musím však konstatovat, že mé domácí studium tento předpoklad nepotvrdilo. Dospěl jsem k závěru, že jak rostlina na obr. 1 - 7, tak i rostlina na obr. 10 - 15 jsou tentýž druh: vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). I když vidím nápadné rozdíly mezi oběma typy rostlin, hranici tohoto druhu nepřesahují. Vemeník dvoulistý (P. bifolia) je jednou z našich nejproměnlivějších orchidejí s jedním poddruhem: vemeníkem dvoulistým širokokvětým (P.b. ssp. latiflora). Navíc botanikové tento poddruh dělí na spoustu variet a forem. Do takových detailů zabíhat nehodlám. Berte tento post jako pěkný příklad proměnlivosti druhu.

The English Version

Three Days in Moravian Beskydy the Range

Galovské lúky the Habitat (II)

On Our Way through Meadows and Mixed Forests in the Slope

(6.11. 2016)

The Fig.1: Last human dwelling on our way up to the top of the long mountainous
back. Moravian Beskydy, 6.11. 2016. Taken with my Canon.
Obr.1: Poslední lidské obydlí na naší cestě vzhůru k vrcholu táhlého horského
hřbetu. Moravské Beskydy, 11.6. 2016. Pořízeno mým Canonem.

More sections followed in the slanted terrain. They were forested and often interrupted by mountainous meadows surrounded by bushy or sylvan growths. The higher we stepped up the more distant any civilization seemed to be, the more we were approaching to the top of the back the more I perceived the freer life of manifold living beings different from the man.

From time to time the sky triggered a haze wetting all under its canopy. The haze made the grass and herbs wetter and slipperier. My casuals were getting wet, too, but still the moisture did not penetrate into them. On one steep meadow covered with taller vegetation Robert came upon a fawn in tall undergrowth. When he announced it to me he was a few meters distant from me only. While I did not cease to photograph various plants on the meadow he was telling me that perhaps the animal was going away. "If it is a fawn then do not touch it", I replied to him and I continued on my photographing. I did not come over to the sad place. Also Robert left the place without he touched the poor animal.

The Fig.2: Maybe you would say why to photograph common species which we
can find everywhere but my purpose was to document compositions of so called
orchid meadows together with various accompanying species though they were
common. Moravian Beskydy the Range, 6.11. 2016. Taken with my Canon. You
can see Euphorbia cyparissias in the middle of the picture. The white small
flowers around E. cyparissias I would ascribe to Stellaria graminea.
Obr.2: Možná byste řekli, proč fotit obecné druhy, které můžeme najít všude, ale
mým cílem bylo dokumentovat skladby tzv. orchidejových luk spolu s různými
průvodními druhy, i když jsou obecné. Moravské Beskydy, 11.6. 2016. Pořízeno
mým Canonem. Uprostřed obrázku vidíte pryšec chvojku (E. cyparissias).
Ty bílé kvítky kolem pryšce chvojky (E. cyparissias) bych přisoudil ptačinci
trávolistému (Stellaria graminea).

I stayed in the meadow for a longer time. My attendants continued on in their climb up and they disappeared in a forested stretch higher above the meadow. This meadow was similar to the one called The Meadow under the Farm. A while before than my partners lost themselves in the forest above the meadow they announced findings of some orchids but already at the same time I was recognizing their semi faded spikes, too. Though the meadow did not give any new species of the orchids in flower I could see that it was flowering with a lot of flowers belonging to members of various different families. You can see some of them on my photos accompanying this post.

I would have thought that we could have met no human building at this level but suddenly I noticed a lonely cottage among trees behind the left margin of the meadow by my left side. It seemed to be occupied but it did not appear any traits of a human life at that time. This was last human dwelling we could see on our way to Galovské lúky the habitat.

The Fig.3: I have no doubts that this flower is an example from Asteraceae the family (perhaps of
Tragopogon the genus). I suppose that a little wasp species sits on the flower. Moravian Beskydy 
the Range, 6.11. 2016. Taken with my Canon.
Obr.3: Nemám pochyb, že tento květ je příkladem z čeledi složnokvětých (Asteraceae) (snad z
rodu kozí brada (Tragopogon)). Předpokládám, že na květu sedí nějaký druh vosičky. Moravské
Beskydy, 11.6. 2016. Pořízeno mým Canonem.

The Fig.4: A back view of the meadow connected with the fawn episode. The
frequent white points in the meadow´s green mostly can be ascribed to the flowering
spikes of Filipendula vulgaris of Rosaceae the family. Moravian Beskydy, 6.11.
2016. Taken with my Canon.
Obr.4: Zpětný pohled na louku spojenou s kolouší epizodou. Časté bílé body v
luční zeleni lze povětšinou připsat kvetoucím květenstvím tužebníku obecného
(Filipendula vulgaris) z čeledi růžovitých (Rosaceae).Moravské Beskydy, 11.6.
2016. Pořízeno mým Canonem.  

The Fig.5: Here the white spikes of Filipendula vulgaris are more obvious.
Moravian Beskydy the Range, 6.11. 2016. Taken with my Canon.
Obr.5: Zde jsou bílá květenství tužebníku obecného (F. vulgaris) očividnější.
Moravské Beskydy, 11.6. 2016. Pořízeno mým Canonem.

There was a strong population of Pteridium aquilinum in the upper part of the meadow on the boundary between it and a next sylvan formation. When I passed through the short sylvan stretch I had to come across a field path and again I started climbing a steep slope up. Again it was a meadow surrounded by a forest with dispersed bushy formations.

The Fig.6: A view of flowers in a spike of Filipendula vulgaris in detail. Moravian Beskydy the
Range, 6.11. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.6: Pohled na květy v květenství tužebníku obecného (F. vulgaris) v detailu. Moravské Beskydy,
11.6. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

This one was much more abundant in plants of the Orchidaceae the family though it did not give any new species. My partners higher in the front of me reported next findings of Platanthera bifolia to me. I recall that we took a short rest in the upper part of the meadow where I did several shots of the latter orchid.

The Fig.7: A dense population of Pteridium aquilinum on the boundary between
the meadow and the forest. Moravské Beskydy the Range, 6.11. 2016. Taken with
my Canon.
Obr.7: Hustá populace hasivky orličí (P. aquilinum) na hranici mezi loukou a lesem.
Moravské Beskydy, 11.6. 2016. Pořízeno mým Canonem.

We found themselves immediately under the top of the long mountainous back. The plants of Platanthera bifolia were smaller than the ones from Pluskovec the hill. I ascribe the differences between the both populations to the fact that the first population grew in a forest while the second occupied an open habitat. More the plants from this meadow were lighter in color than the previous ones, I think that they had no separate and tall axes of its spikes as the plants from Pluskovec the hill........just now I am coming to a very careful impression that the plants in the meadow under the mountainous back might be a separate species. According to my photos I will try to analyse their appearances in a more detailed way. I will try to decide if the smaller plants are a separate species or a subspecies or not.

I am going to discuss on different morphological forms of Platanthera the genus in my next post.

The Fig.8: Surely Euphorbia the genus, maybe of E. falcata the species. It grew at
a sylvan margin. Moravian Beskydy the Range, 6.11. 2016.
Taken with my Canon.
Obr.8: Určitě pryšec (Euphorbia), snad druhu pryšec srpovitý (E. falcata). Rostl
při lesním okraji. Moravské Beskydy, 11.6. 2016. Pořízeno mým Canonem.

The Czech Version

Tři dny v Moravských Beskydech

Galovské lúky (II)

Cestou loukami a smíšenými lesy ve svahu

(11.6. 2016)

Ve svažitém terénu následovaly další úseky. Byly zalesněné a často přerušované horskými loukami obklopenými křovinatým nebo lesnatým porostem. Čím výše jsem vystupovali, tím se zdálo, že civilizace je vzdálenější, čím více jsme se blížili ke hřbetu, tím víc jsem vnímal volnější život rozmanitých živáčků odlišných od člověka.

The Fig.9: Galium the genus of Rubiaceae the family was an often plant in the meadow. Moravské
Beskydy, 6.11. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.9: Rod svízel (Galium) z čeledi mořenovitých (Rubiaceae) byl na louce častou rostlinou.
Moravské Beskydy, 11.6. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem. 

Čas od času spustila obloha jemné mžení zvlhčující vše pod svým baldachýnem. Mžení způsobovalo, že tráva byla vlhčí a kluzčí. Boty mi taky vlhly, ale vlhkost do nich ještě nepronikla. Na jedné strmé louce porostlé vyšší vegetací Robert narazil na koloucha ve vysokém porostu. Když mi to oznamoval, byl ode mne vzdálený pouhých nemnoho metrů. Zatímco jsem neustával fotit různé rostliny na louce, říkal mi, že to zvíře snad umírá. "Jestli je to kolouch, pak se ho nedotýkej", odpověděl jsem mu a dál jsem fotil. K tomu smutnému místu jsem nepřešel. Taky Robert místo opustil, aniž by se ubohého zvířete dotknul.

The Fig.10: Knautia sylvatica of Dipsacaceae the family was an occasional element of the medow´s
composition. Moravian Beskydy the Range, 6.11. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.10: Chrastavec lesní (K. sylvatica) z čeledi štětkovitých (Dipsacaceae) byl občasným prvkem
luční skladby. Moravské Beskydy, 11.6. 2016. Pořízenu mým chytrým mobilem. 

Na louce jsem se zdržel déle. Moji společníci pokračovali ve výstupu a ztratili se v zalesněném úseku nad loukou. Tahle louka se podobala louce zvané Louka pod Farmou. Chvíli před tím, než se moji parťáci ztratili v lese nad loukou, oznamovali nálezy nějakých orchidejí, ale v téže době jsem už rozpoznával jejich zpola uvadlá květenství také. I když louka neposkytovala žádné nové druhy orchidejí v květu, mohl jsem vidět, že kvete spoustou květů náležejících příslušníkům z jiných čeledí. Některé z nich můžete vidět na obrázcích provázejících tento post.

The Fig.11: Gymnadenia conopsea grew among the wild and colorful vegetation of the meadow
and mostly its complete flowering phase was finished. You can recognize three zones in its spike
on the picture from up to down: 1/ The top zone with flowers, 2/ The medium zone with faded flowers
 and 3/ The lowest zone in fruit. Moravian Beskydy the Range, 6.11. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.11: Pětiprstka žežulník (G. conopsea) rostla mezi bujnou a pestrobarevnou vegetací louky,
její úplná fáze kvetení byla převážně skončena. V jejím květenství na obrázku můžete rozpoznat shora
dolů tři zóny: 1/ Vrcholovou zónu s květy, 2/ Střední zónu s uvadlými květy a 3/ nejnižší zónu v plodu.
Moravské Beskydy, 6.11. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem. 

Býval bych myslel, že v této úrovni bychom se s žádným lidským obydlím setkat neměli, ale pojednou jsem si všimnul osamělé chalupy mezi stromy za levým okrajem louky po svém levém boku. Zdálo se, že je obydlená, ale v té době nejevila žádné známky lidského života. Bylo to poslední lidské obydlí, které jsme mohli vidět na cestě k lokalitě Galovské lúky.

The Fig.12: The drops on the flower of Campanula (maybe persicifolia) document the occasional haze we
had to bear on our climb up during last trip to Galovské lúky the habitat. Moravian Beskydy, 6.11.
2016. Taken with my smart phone.
Obr.12: Kapky na květu zvonku (broskvolistého) (snad C. persicifolia) dokládají příležitostné mrholení.
které jsme museli snášet při výstupu během posledního výletu na lokalitu Galovské lůky. Moravské
Beskydy,11.6. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem. 

The Fig.13: Campanula (perhaps persicifolia), a view of its trifoliated stigma and a stamen in its flower.
Moravian Beskydy the Range, 6.11. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.13: Zvonek broskvolistý (snad C. persicifolia), pohled na trojčetnou bliznu a tyčinku v jeho květu.
Moravské Beskydy, 11.6. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem. 

V horní části louky, na hranici mezi ní a lesní formací, byla silná populace hasivky orličí (Pteridium aquilinum). Když jsem prošel krátký lesní úsek, musel jsem přejít polní cestu a opět jsem se pustil strmým svahem vzhůru. Zase to byla louka obklopená lesem s rozptýlenými křovitými formacemi. Tahle byla mnohem bohatší na rostliny z čeledi vstavačovitých (Orchidaceae), i když neposkytovala žádné nové druhy. Moji parťáci výše přede mnou mi ohlašovali další nálezy vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia).

The Fig.14: This orchid was fading away already as I found it in the second meadow. I am not
sure of its determination. Moravian Beskydy, 6.11. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.14: Tato orchidea už uvadala, když jsem ji našel na druhé louce. Jejím určením si nejsem jistý.
Moravské Beskydy, 11.6. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Vzpomínám si, že jsme si krátce odpočali v horní části louky, kde jsem udělal několik záběrů posledně jmenované orchideje. Nacházeli jsme se bezprostředně pod vrcholem dlouhého horského hřbetu. Rostliny vemeníku dvoulistého (P. bifolia) byly menší než ty z kopce Pluskovce. Připisuji rozdíly mezi oběma populacemi faktu, že první rostla v lese, zatímco druhá zabírala otevřené stanoviště.

The Fig.15: The inflorescence of the plant on the previous picture at the closer view. Maybe
it is Gymnadenia conopsea but there are differences between this plant and the plant on the Fig.11.
They could be different subspecies of Gymnadenia the genus. Moravian Beskydy the Range, 6.11.
2016. Taken with my smart phone.
Obr.15: Květenství rostliny na předešlém obrázku v bližším pohledu. Možná to je pětiprstka žežulník
(G. conopsea), ale mezi touto rostlinou a rostlinou na obrázku 11 existují rozdíly. Mohly by
být odlišnými poddruhy rodu pětiprstka (Gymnadenia). Moravské Beskydy, 11.6. 2016. Pořízeno
mým chytrým mobilem.

The Fig.16: Flowers of the plant on the two previous pictures at the closest view. Moravian
Beskydy, 6.11. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.16: Květy rostliny na dvou předešlých obrázcích v největším přiblížení. Moravské Beskydy,
11.6. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Navíc, rostliny z téhle louky byly světlejší v barvě než předešlé, myslím, že neměly samostatné a vysoké osy květenství jako rostliny z Pluskovce.........právě teď docházím k velice opatrnému dojmu, že rostliny na louce pod horským hřbetem by snad mohly být nějaký samostatný druh. Podle fotografií se pokusím detailněji analyzovat jejich vzhledy. Zkusím rozhodnout, nejsou-li menší rostliny samostatný druh či poddruh.

O morfologických formách rodu vemeník (Platanthera) hodlám diskutovat v příštím postě.

The English Version

Three Days in Moravian Beskydy the Range

The Fig.1: We are beginning to step a slope up. Several cottages and a pile of
logs under us. Moravian Beskydy the Range, 11.6. 2016. Taken with my Canon.
Obr.1: Začínáme stoupat svahem. Pod námi několik chalup a hromada klád.
Moravské Beskydy, 11.6. 2016. Pořízeno mým Canonem. 

Galovské lúky the habitat (I)

(On Saturday 6.11. 2016)

A Long Climbing a Slope Up to a Back of One Mountain

The Fig.2: The same landscape caught up more to the left. 6.11. 2016. Moravské
Beskydy the Range. Taken with my Canon.
Obr.2: Tatáž krajina zachycená více vlevo. 11.6. 2016. Moravské Beskydy.
Pořízeno mým Canonem.

In a similar way, as I have finished my story of the habitats nearby Líský the settlement in my previous post, I would like to close my narration depicting our three days trip to Moravian Beskydy the Range. To reach this largest habitat of all we visited during our stay at Moravian Beskydy the Range we had to climb up to a top of a very long mountainous back and then to continue on in our walking its waved and non forested surface.

This climb up can be divided into several phases. Thus, as I hope, my narration may give a good and more detailed idea of our way to the very heart of this astounding habitat to my potential readers.

Our climb up began at the foot of the hill with several cottages. As we were stepping the slope up higher and higher often I was stopping to look at the landscape stretching out under me. Of course, I did not forget to did some shots of it. There was a cow in an opposite slope. Also this peaceful cattle ended in my Canon. It was cloudy but from time to time the Sun appeared among the clouds. First the slope was covered with low grass but a while later we reached a forested section. It was a forest where leafy trees prevailed. The ground was covered with dry oak and beech leaves and it occurred to me to try to search for the Coral rooted orchid which we could not find in the forested slopes of Pluskovec the hill. Though it was not presented in this place in any of my botanic sources the idea of its finding in other similar places did not leave me. Yes, we recorded an orchid there but it was "only" Neottia nidus-avis and then nothing new to us after many plants of this species growing in Pluskovec the hill.

The Fig.3: A peaceful cow pasturing on an opposite slope. Moravian Beskydy the Range, 6.11. 2016.
Taken with my Canon.
Obr.3: Mírumilovná kráva pasoucí se na protějším svahu. Moravské Beskydy, 11.6. 2016. Pořízeno
mým Canonem.

The orchid, Neottia nidus-avis, is an interesting herb, it belongs to my most favorite of our orchids. Again with its finding in the slope I evoked when I had seen it alive at the first in my life at last. It
had been in a habitat of Český Kras the preserved region only a couple weeks before. Surprisingly, how fast a rare plant has been becoming common to you if you have encountered it more often! Well, the more often the better. At least you know that even if it is a rare species it confirms with its numerous occurrence its relative prosperity. And besides where this orchid occurs there is the higher probability to find Corallorhiza trifida. Indeed, my first encounter with Neottia nidus-avis was not in my plans during our trip to the habitat in Český Kras the preserved region. The main goal was to find C. trifida. But though I had exact description of the place where this unnoticeable little orchid could grow our trio was not succeeded in it. Well, for the mean time my searching for it has remained unsuccessful. My vain search for it has always been compensated by N. nidus-avis so far and I have been very grateful for it.

At my experiences with the unsuccessful attempts to find C. trifida I can´t exclude the possibility that the subtle orchid has changed in N. nidus-avis to tease me purposefully. Neottia nidus-avis was our first orchid we met on our way up to the long back of the mountain leading to Galovské lúky the habitat.

Well, let us take a rest for a while.You will find the second part of Galovské lúky the habitat in my next post.

The Czech Version

Tři dny v Moravských Beskydech

The Fig.4: A next view of the surrounding landscape. 6.11. 2016. Moravian
Beskydy the Range. Taken with my Canon.
Obr.4: Další pohled na okolní krajinu. 11.6. 2016. Moravské Beskydy. Pořízeno
mým Canonem.

Lokalita Galovské lúky (I)

(Sobota, 11.6. 2016)

Dlouhé stoupání svahem ke hřbetu jedné hory


Podobně, jako jsem ukončil svůj příběh o lokalitách poblíž osady Líský v předešlém postě, rád bych uzavřel vyprávění, které líčí náš třídenní výlet do Moravských Beskyd. Abychom dosáhli této nejrozsáhlejší lokality ze všech, jež jsme během pobytu v Moravských Beskydech navštívili, museli jsme vystoupat na vrchol velmi táhlého horského hřbetu a poté pokračovat v chůzi po jeho zvlněném a nezalesněném povrchu.

The Fig.5: A forested section in the slope. My partners higher above me. Moravian Beskydy the
Range, 6.11. 2016. Taken with my Canon.
Obr.5: Zalesněný úsek ve svahu. Moji partneři výše nade mnou. Moravské Beskydy. 11.6. 2016.
Pořízeno mým Canonem.

Tento výstup se dá rozdělit na několik fází. Tímto způsobem, jak doufám, může snad mé vyprávění poskytnout mým potenciálním čtenářům dobrou a podrobnější představu o naší cestě do samého srdce této úžasné lokality.

The Fig.6: A lower part of Neottia nidus-avis
growing out of dry beech leaves. 6.11. 2016.
Moravian Beskydy the Range. Taken with my
smart phone.
Obr.6: Spodní část hlístníku hnízdáku (Neottia
nidus-avis) vyrůstající ze suchého bukového
listí. 11.6. 2016. Moravské Beskydy. Pořízeno
mým chytrým mobilem.

Náš výstup začal na úpatí kopce s několika chalupami. Jak jsme stoupali svahem výš a výš, často jsem se zastavoval a díval se na krajinu prostírající se pode mnou. Samozřejmě, že jsem nezapomínal dělat nějaké její záběry. Na opačném svahu byla kráva. Také tento mírumilovný dobytek skončil v mém Canonu. Bylo zataženo, ale čas od času se Slunce mezi mraky objevilo. Zprvu byl svah porostlý nízkou trávou, ale po chvíli jsme dosáhli zalesněného úseku. Byl to les, kde převládaly listnáče. Zem pokrývaly suché dubové a bukové listy a mě napadlo zkusit zapátrat po korálici trojklané (Corallorhiza trifida), kterou jsme nedokázali nalézt v zalesněných svazích vrchu Pluskovce. I když nebyla uváděna v žádném z botanických zdrojů na tomto místě, myšlenka jejího nálezu na jiných podobných místech mě neopouštěla. Ano, orchideu jsme tam zaznamenali, ale byl to "jen" hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), takže nic nového pro nás po mnoha rostlinách tohoto druhu rostoucích na kopci Pluskovci.

Orchidea hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) je zajímavá bylina, patří k mým nejoblíbenějším z našich orchidejí. Při jejím nálezu v tom svahu jsem si opět vybavil, kdy jsem ji poprvé v životě konečně uviděl živou. Bylo to na jedné lokalitě chráněné oblasti Českého Krasu teprve před pár týdny. Je překvapivé, jak rychle vám zevšední, setkáváte-li se s ní častěji! Inu, čím častěji, tím lépe. Aspoň víte, že, i když jde o druh vzácný, početným výskytem potvrzuje relativní prosperitu. A mimo to, kde se vyskytuje tato orchidea, tam je vyšší pravděpodobnost nálezu korálice trojklané (C. trifida).

The Fig.7: The third place of mine where I encountered one of my most favorite orchid, Neottia
nidus-avis. I could say that I saw it many times in this year. First it was in Český Kras the preserved
region and second often I came upon it in Moravian Beskydy the Range. 6.11. 2016. Taken with
my Canon.
Obr.7: Mé třetí místo, kde jsem potkal jednu z mých nejoblíbenějších orchidejí, hlístník hnízdák
(N. nidus-avis). Mohl bych říci, že jsem ho letos viděl mnohokrát. Poprvé to bylo v Českém Krasu
a podruhé jsem ho často potkával v Moravských Beskydech. 11.6. 2016. Pořízeno mým Canonem.

Ostatně, mé první setkání s hlístníkem hnízdákem (N. nidus-avis) nebylo při výletě na lokalitu v Českém krasu v plánech. Hlavní cíl byl najít korálici trojklanou (C. trifida). Ale, i když jsem měl přesný popis místa, kde by tahle nenápadná orchidejka mohla růst, naše trio v tom neuspělo. Prozatím mé pátrání po ní zůstává neuspěšné. Až dosud je moje marné pátrání po ní vždy kompenzováno hlístníkem hnízdákem (N. nidus-avis) a já jsem za to velmi vděčný.

The Fig.8: Look at the ghostly beauty of flowers of N. nidus-avis at the closer view. Moravian
Beskydy the Range, 6.11. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.8: Podívejte se na přízračnou krásu květů hlístníku hnízdáku (N. nidus-avis) v bližším pohledu.
Moravské Beskydy, 11.6. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Při svých neúspěšných pokusech najít korálici trojklanou (C. trifida) nemohu vyloučit možnost, že se mění v hlístník hnízdák (N. nidus-avis), aby mě záměrně poškádlila. Hlístník hnízdák (N. nidus-avis) byl první orchideou, kterou jsme potkali cestou vzhůru na táhlý hřbet hory vedoucí k lokalitě Galovské lúky.

Chvilku si odpočiňme. Druhou část o lokalitě Galovské lúky najdete v mém příštím postě.

The English Version

Our Exploration of The Second Habitat

nearby Líský The Settlement (XIX)

(7.30. 2016)

The Fig.1: A Look into the Natural Chapel´s inside. The habitat nearby Líský the settlement, 7.30.
2016. Taken with my smart phone.
Obr.1: Pohled do vnitřku přírodní kaple. Lokalita poblíž osady Líský, 30.7: 2016. Pořízeno mým
chytrým mobilem.

At Five to Twelve A Clock

Our exploration of the second habitat nearby Líský the settlement at the very end of July of this year preceded my two flies abroad: the first was to Tenerife, the Canary Islands (on August, 2016) and the second was to Madeira (on October, 2016).

No wonder then that these two events (so fantastic and unusual to me) have prevailed in many of my newest posts and they have not still been far exhausted. By this way it happened that some stories of mine have remained to be finished. I would like to assure you that I have not forgotten them and my target has been to close them gradually. 

The Fig.2: One of many plants of Epipactis in fruit. The habitat nearby Líský the settlement.
7.30. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.1: Jedna z rostlin z rodu kruštík (Epipactis). Lokalita poblíž osady Líský. 30.7. 2016.
Pořízeno mým chytrým mobilem.

Today I would like to deal with the trip as it is indicated above. It has remained to describe our exploration of the last section of the second habitat. It has remained to describe if we succeeded in searching for a very rare species among our orchids.......

The Fig.3: The same plant as it is on the previous picture. Its ovaries with thick ribs at the closer
view. The habitat nearby Líský the settlement. 7.30. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.3: Tatáž rostlina jako na předešlém obrázku. Její semeníky se silnými žebry v bližším pohledu.
Lokalita poblíž osady Líský. 30.7. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

I compared the second habitat to a cathedral or to a temple but this parable should be diminished a bit because in fact a chapel was the apter expression to it. Yes, it was a smaller chapel of the Nature. The main and last section was a long back of a lower hill in the landscape. The long back was covered with a sparse mixed wood and its herbaceous level was one wild crisscross of bushes and tall grasses with beaten near paths.

The Fig.4: Dry leaves (mainly the oak ones) and dry twigs formed the surface of the ground in the
Natural Chapel. I think that the bush with red berries could be of Lonicera the genus but I am not
sure of it. The habitat nearby Líský the settlement. 7.30. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.4: Suché listí (hlavně dubové) a suché větvičky tvořily povrch země v přírodní kapli. Myslím,
že keř s červenými bobulemi by mohl být z rodu zimolez (Lonicera)*, ale jistý si tím nejsem.
Lokalita poblíž osady Líský. 30.7. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.
*The bush is of Cotoneaster the genus. This correction was done by Adam Majer (10.30.´16).
*Ten keř je z rodu skalník (Cotoneaster). Tato oprava byla provedena Adamem Majerem (30.10.´16).

I knew in advance that somewhere in this babel I could find the orchid I had known from various photos and drawings in the botanic literature only till that time. I had exact instructions where the plant could grow in this chapel of the Mother Nature. I knew it in advance by the credit of my two friends, experienced botanists, Adam and Jakub. The two boys were the ones who gave all the needed information to me. But also I was aware of the fact that the wanted plant was a dwarf in comparison with Gymnadenia or Epipactis (i.e. with two other genera of the orchids, see my previous posts on this topic) of which scalps we already got in the previous section of this natural chapel. At last but not least I knew that I could not expect this orchid to occur in an abundant population there. I knew that I was going to find a needle in a huge heap of straw.

The Fig.5: My first plant of Goodyera repens. You can see its leaves and one spike of which three
or four lowest flowers are fading away. It was one of my most precious findings of this season.
The habitat nearby Líský the settlement. 7.30. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.5: Moje první rostlina smrkovníku plazivého (Goodyera repens). Můžete vidět její listy a jedno
květenství, jehož tři nebo čtyři nejnižší květy uvadají. Byl to jeden z mých nejdrahocennějších nálezů
sezóny. Lokalita poblíž osady Líský. 30.7. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem. 

While our trio was searching for the small orchid we did not cease coming upon more and more plants of Epipactis the genus. Unfortunately, all the plants were out of their flowering phase already. Though the plants were in fruit it was obvious that at least two different species grew there. To see so many Epipactis plants together was fascinating to me. A good reason to repeat the visit of the natural chapel once again next year but sooner than it was at our first visit.

The Fig.6: The second flowering plant was next to the first one. You can see its spike to the left
from the first plant. Also its flowers in the lowest part of the spike had a brownish hue. The habitat
nearby Líský the settlement. 7.30. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.6: Druhá rostlina byla vedle první. Její květenství vidíte nalevo od první rostliny. Také její květy
v nižší části květenství měly hnědavý odstín. Lokalita poblíž osady Líský. 30.7. 2016. Pořízeno mým
chytrým mobilem.

We went to the opposite end of the hill and the only orchids we did not ceased to find were plants of the Epipactis the genus. Though we had exact co-ordinates of the place where my friends had seen the unnoticeable orchid and we found the place easily we did not find any signs of it there. It could become extinct or it could stay under the ground for this year. Or the original plants seen by my friends went away and they could grow out in the vicinity of the place given by the co-ordinates. Or, I thought to myself, it could become invisible. But in a similar way I could find reasons for our fail in our own disability.

The Fig.7: Flowers of the second plant in more detail. The spike resembles a caterpillar to me.
The habitat nearby Líský the settlement. 7.30. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.7: Květy druhé rostliny detailněji. Květenství mi připomíná housenku. Lokalita poblíž osady
Líský. 30.7. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

The time was going on without it would has been willing to stop itself for a while at least. It was a later afternoon and my attendants pointed out to the fact that we could give it up and take our back way to the car. My hounds lost their interest in ferreting together with their patience and the distance between me and them was becoming longer and longer till they disappeared out of my sight. I left a beaten path and I started staggering carefully through the wild undergrowth. At the same time I did not ceased gazing at the blind surroundings around me. The faster my partners walked on the slower my motion was.

The Fig.8: The spike of the first plant in detail. The whole spike is covered with white hair. The
habitat nearby Líský the settlement. 7.30. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.8: Květenství první rostliny detailně. Celé květenství je porostlé bílými chlupy. Lokalita poblíž
osady Líský. 30.7. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Suddenly, my eyes recorded white tiny points to my right side. They looked like one sided bids tightly stringed on a short thick line among the other vegetation. It could be a spike of any other plant but as soon as the sensitive cells of my retina sent the picture to my brain its smart neurons took it and compared it with the pictures of the orchid stored in my memory dynamic bookcases and then they quickly published a brief message in my consciousness: IT IS THE HIGHEST PROBABILITY YOU FOUND YOUR PLANT! I did one or two very careful steps to the object of my eminent interest and I fell on my knees to examine it in a more detailed way. The closer examination confirmed the previous assumption with absolute certainty. I found what we had found for such a long time. I was looking at Goodyera repens, one of the rarest orchids growing in Czech republic. This absolute confirmation excited next special neurons to release a lot of short peptids called endorphins into my blood circle so that I could experience my great feeling of happiness. I inspired deeply in the silence and shouted out: I HAVE IT! I HAAAAVE IT!!!!! My son returned to me as fast as a well returned tennis ball from the more distant side of the tennis court. He did not understand to my shouting and thought I had a problem or I was injured. 

The Fig.9: The third plant nearby the two on the previous pictures. The habitat nearby Líský
the settlement. 7.30. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.9: Třetí rostlina poblíž dvou na předešlých obrázcích. Lokalita poblíž osady Líský.
30.7. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

When I looked at the small herb with my nose tightly at its spike, at its most marked part, the spike resembled a caterpillar rather than bids on a string. Hardly I registered that my son left me again to continue on his back walk to the car. He seemed not to be so much excited by an appearance of my sensational finding. I understand his reaction. Usually laymen expected the orchids to be very beautiful and graceful at the first glance but hardly this tiny nothing could fulfill his expectations. Besides, both my hounds lost our non official competition called "Who will find the plant as the first". No wonder then that my partners were rather disappointed than to share the same excitement as I did. 

The Fig.10: This is the babel in which I found Goodyera repens. The habitat nearby Líský the
settlement. 7.30. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.10: Tohle je změť, v níž jsem našel smrkovník plazivý (Goodyera repens). Lokalita poblíž
osady Líský. 30.7. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

When I was alone again I could concentrate on my finding fully. I tried to examine its lower part consisting of a short climbing stem with leaves. This part under the spike was disappearing in the surrounding wild undergrowth, it was hardly visible. Had not the spike has flowered I would have had any chance to find the plant. Of course, I was looking around myself in an attentive way because there could be next ones in the vicinity of the first plant. Also this assumption was right. Easily I recognized next three plants growing at my sight. I could chose the best of them and I found that the first seemed to be at the best conditions. To document my finding I decided to use my smart phone. It had already done very good services to me when I had taken detailed photos of plants during our previous trips (more about this in my posts devoted to the White slopes for example). "The smaller plant is the better is to rely on the smart phone rather than the camera Canon" my simple experience said to me.  

The Fig.11: Another shot of the place where G. repens has still been growing. Thanks to my
friends Adam and Jakub I had exact coordinates of the place but despite this it was not easy to find
this tiny and unnoticeable orchid. The habitat nearby Líský the settlement. 7.30. 2016. Taken with my
smart phone.
Obr.11: Druhý záběr na místo, kde stále roste smrkovník plazivý (G. repens). Díky přátelům Adamovi
a Jakubovi jsem měl přesné souřadnice místa, ale vzdor tomu nebylo lehké najít tuhle nepatrnou a
nenápadnou orchideu. Lokalita poblíž osady Líský. 30.7. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.



Then I started photographing Goodyera repens with my smart phone but in practice as I could see a moment later it was not so easy. Often the camera in the smart phone refused doing pictures on its display sharply. I had to play with it with a great patience before than I got the sharp picture at last and I could click on the snap. Therefore I took photos of each detail for several times so that I could be sure that a picture or two would be well at least. When I finished with it my partners were waiting for me at the car already. There was no time to explore the place in a detailed way. I had to go. I could see that the spikes of the four plants I found were flowering away in their lower parts. Well, I found G. repens at five to twelve a clock actually. 

The Czech Version

The Fig.12: A more robust plant of Epipactis the genus and there is a next one behind this one.
The habitat nearby Líský the settlement. 7.30. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.12: Další robustní kruštík (Epipactis) a za ním je další.Lokalita poblíž osady Líský. 30.7.
2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Náš průzkum druhé lokality

poblíž osady Líský (XIX)

(30.7. 2016)

Za pět minut dvanáct

Náš průzkum druhé lokality opodál osady Líský na samém konci července tohoto roku předcházel mým dvěma letům do zahraničí: první na Tenerife, Kanárské ostrovy (srpen, 2016) a druhý na Madeiru (říjen, 2016).

Není tedy divu, že tyto dvě události (pro mne tak fantastické a neobvyklé) převládly v mnoha z mých nejnovějších postů a pořád nejsou zdaleka vyčerpány. Tak se stalo, že některé z mých příběhů zůstávají nedokončené. Rád bych vás ujistil, že na ně nezapomínám a mým cílem je postupně je uzavírat. 

Dnes bych se rád vypořádal s výletem, jak výše naznačeno. Zbývá popsat náš průzkum posledního úseku druhé lokality. Zbývá vylíčit, zda jsme měli úspěch při hledání jednoho velmi vzácného druhu z našich orchidejí..........

Přirovnal jsem druhou lokalitu ke katedrále či k chrámu, ale tenhle příměr by měl být trochu umenšen, protože ve skutečnosti je pro ni trefnějším výrazem kaple. Ano, byla to menší kaple přírody. 

Hlavní a poslední úsek byl táhlým hřbetem nižšího pahorku v krajině. Táhlý hřbet pokrýval řídký smíšený háj a jeho bylinná etáž byla jednou divokou změtí křovin a travin s prošlapanými úzkými pěšinami.  

The Fig.13: The inflorescence of the previous plant at the closer view. This species was the most
often in the Natural Chapel. The habitat nearby Líský the settlement. 7.30. 2016. Taken with my
smart phone.
Obr.13: Květenství předešlé rostliny v bližším pohledu. Tento druh byl v Přírodní kapli nejčastější.
Lokalita poblíž osady Líský. 30.7. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Předem jsem věděl, že kdesi v tomhle zmatku bych měl najít orchideu, kterou jsem až do té doby znal pouze z různých snímků a kreseb v botanické literatuře. Měl jsem přesné instrukce, kde by měla rostlina v téhle kapli Matky Přírody růst. Věděl jsem to předem zásluhou dvou přátel, zkušených botaniků, Adama a Jakuba. Oba hoši byli těmi, kteří mi poskytli všechny potřebné informace. Byl jsem si ale také vědomý faktu, že hledaná rostlina je v porovnání s pětiprstkou (Gymnadenia) či kruštíkem (Epipactis) (tj. s dalšími dvěma rody orchidejí, viz předešlé posty na toto téma), jejichž skalpy jsme už získali v předcházejícím úseku této přírodní kaple, trpaslíkem. V neposlední řadě jsem věděl, že bych neměl očekávat, že se tam ta orchidka bude vyskytovat v hojné populaci. Věděl jsem, že se chystám hledat jehlu ve velké hromadě slámy. 

The Fig.14: A portrait of Goodyera repens of Orchidaceae the family once again. Its flowers
at the lower part of its spike was fading away already. I found it at five a clock to twelve
actually. The habitat nearby Líský the settlement. 7.30. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.14: Portrét smrkovníku plazivého (Goodyera repens) z čeledi vstavačovitých (Orchidaceae)
ještě jednou. Našel jsem ho opravdu za pět minut dvanáct. Lokalita poblíž osady Líský. 30.7. 2016.
Pořízeno mým chytrým mobilem.

Zatímco naše trio pátralo po orchidejce, neustále jsme naráželi na další a další kruštíky (Epipactis). Bohužel, všechny ty rostliny byly už mimo svou květní fázi. Třebaže byly v plodu, bylo očividné, že tam rostou nejméně dva odlišné druhy. Vidět tolik kruštíků pohromadě mě fascinovalo. Dobrý důvod zopakovat návštěvu přírodní kaple příští rok znovu, ale dříve, než tomu bylo při naší první návštěvě. 

Došli jsme na opačný konec pahorku a jediné orchideje, které jsme nepřestávali nacházet, byly rostliny z rodu kruštík (Epipactis). I když jsme měli přesné souřadnice místa, kde moji přátelé nenápadnou orchidku pozorovali a místo jsme snadno našli, žádné známky po ní jsme tam nenacházeli. Mohla vyhynout nebo mohla pro tento rok setrvat pod zemí. Nebo původní rostliny pozorované přáteli odumřely a mohly vyrůst v blízkém okolí místa daného souřadnicemi. Anebo, pomyslel jsem si, mohly se zneviditelnit. Ale podobně jsem mohl hledat důvod našeho nezdaru v naší vlastní neschopnosti. 

The Fig.15: Before then I entered the Natural Chapel I noticed this herb with tiny yellow flowers.
I think it is Bupleurum falcatum of Apiaceae the family. The habitat nearby Líský the settlement.
7.30. 2016. Taken with my smart phone.
Obr.15: Dříve než jsem vstoupil do Přírodní kaple, všiml jsem si této byliny s drobnými žlutými
květy. Myslím, že to je prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum) z čeledi miříkovitých (Apiaceae).
Lokalita poblíž osady Líský. 30.7. 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Čas plynul dál, aniž by byl ochotný aspoň na chvilku se zastavit. Bylo pozdní odpoledne a moji společníci poukazovali na fakt, že bychom to měli vzdát a vydat se zpět k autu. Moji ohaři ztratili zájem o slídění spolu s trpělivostí a vzdálenost mezi mnou a jimi se pořád prodlužovala, až mi zmizeli z dohledu. Já opustil vyšlapanou pěšinu a opatrně jsem se začal potácet divokým podrostem. Současně jsem neustával upřeně civět po nepřehledném prostředí kol sebe. Čím rychleji moji parťáci pokračovali v chůzi, tím byl můj pohyb pomalejší.

Pojednou můj zrak zaznamenal bílé titěrné body po pravé straně. Vypadaly mezi ostatní vegetací jako jendostranné korálky navlečené na krátké tlusté niti. Mohlo to být květenství jakékoliv jiné rostliny, ale jakmile mně citlivé buňky sítnice poslaly ten obraz do mozku, jeho chytré neurony se ho chopily a porovnaly ho s obrazy orchideje uskladněné v mých paměťových dynamických knihovnách a poté rychle zveřejnily krátké poselství v mém vědomí: JE NEJVYŠŠÍ PRAVDĚPODOBNOST, ŽE JSI SVOU ROSTLINU NAŠEL! Udělal jsem pár opatrných kroků k objektu svého mimořádného zájmu a padl jsem na kolena, abych ho prozkoumal detainěji. Podrobnější prohlídka potvrdila předcházející předpoklad s absolutní jistotou. Našel jsem to, co jsme tak dlouhou dobu hledali. Díval jsem se na smrkovník plazivý (Goodyera repens), jednu z nejvzácnějších orchidejí rostoucích v České republice. Toto absolutní potvrzení excitovalo další speciální neurony k uvolnění spousty krátkých peptidů zvaných endorfiny, abych mohl zakusit báječný pocit štěstí. Zhluboka jsem se v tom tichu nadechnul a zařval jsem: MÁM HO! MÁÁÁÁÁÁM HO!!!!! Syn se ke mně vrátil stejně rychle jako dobře returnovaný tenisový míček ze vzdálenější strany tenisového kurtu. Mému řevu nerozuměl a myslel, že mám nějaký problém nebo, že jsem se zranil.

The Fig.16: I saw Majanthemum bifolium in flower at Moravian Beskydy the
Range while it was in fruit with its typical berries in this habitat. The berries are
red in color, these ones were not adult yet. The habitat nearby Líský the
settlement. 7.30. 2016. Taken with my Canon.
Obr.16: V Moravských Beskydech jsem viděl pstroček dvoulistý
 (Majanthemum bifolium) v květu, zatímco na téhle lokalitě byl v plodu s
typickými bobulemi. Bobule jsou zbarveny červeně, tyhle ještě zralé nebyly.
Lokalita poblíž osady Líský. 30.7. 2016. Pořízeno mým Canonem.

Když jsem se na tu bylinku díval s nosem těsně u květenství, u její nejnápadnější části, připomínalo květenství spíš housenku než korálky na niti. Sotva jsem zaregistroval, že mě syn zase opustil, aby pokračoval ve zpáteční cestě k autu. Zdálo se, že ho vzhled mého nálezu tak moc nevzrušil. Chápal jsem jeho reakci. Laici obvykle očekávají, že orchideje budou krásné a půvabné na první pohled, ale tohle nepatrné nic mohlo sotva jeho očekávání naplnit. Navíc oba ohaři prohráli naši neoficiální soutěž zvanou "Kdo tu rostlinu najde jako první". Není tedy divu, že oba moji parťáci byli spíš zklamaní, než aby sdíleli stejné vzrušení jako já.

Když jsem zase osaměl, mohl jsem se plně soustředit na svůj objev. Snažil jsem se prohlédnout jeho spodní část sestávající z krátkého plazivého stonku s listy. Tahle část pod květenstvím mizela v okolním bujném podrostu, byla sotva viditelná. Kdyby květenství nekvetlo, nebýval bych měl žádnou šanci rostlinu najít. Samozřejmě, že jsem se kol sebe pozorně rozhlížel, protože v blízkosti první rostliny mohly být další. Také tento předpoklad byl správný. Lehce jsem rozpoznal další tři rostliny v dohledu. Mohl jsem si vybrat nejlepší z nich a zjistil jsem, že v nejlepší kondici je ta první. K dokumentaci nálezu jsem se rozhodl použít můj chytrý mobil. Už mi prokázal velmi dobrou službu, když jsem pořizoval detailní fotografie rostlin během předešlých výletů (více o tom v mých postech věnovaných např. Bílým stráním). "Čím je rostlina menší, tím lepší je spoléhat se raději na chytrý mobil než na fotoaparát Canon", sdělovala mi prostá zkušenost.

The Fig.17: This bush, Frangula alnus, was in fruit, too. Its adult berries are black in color.
The habitat nearby Líský the settlement. 7.30. 2016. Taken with my Canon.
Obr.17: Tento keř, krušina olšová (Frangula alnus) byl také v plodu. Jeho zralé bobule jsou
zbarveny černě. Lokalita poblíž osady Líský. 30.7. 2016. Pořízeno mým Canonem.

Pak jsem se pustil do fotografování smrkovníku plazivého (Goodyera repens), ale v praxi, jak jsem mohl vidět o chvíli později, to tak snadné nebylo. Foťák v chytrém mobilu často odmítal vytvářet obrázky na displeji ostře. Musel jsem si s tím pohrávat s velkou trpělivostí před tím, než jsem konečně dostal ostrý obraz a mohl jsem kliknout na spoušť. Proto jsem dělal fotografie každého detailu vícekrát, abych si mohl být jistý, že aspoň pár obrázků bude dobrých. Když jsem s tím skončil, moji parťáci už čekali u auta. Na podrobnější průzkum místa nebyl čas. Musel jsem jít. Viděl jsem, že květenství čtyř rostlin, které jsem našel, v nižších částech odkvétají. Inu, našel jsem smrkovník plazivý (Goodyera repens) skutečně za pět minut dvanáct.

Výhradně česky (Only in Czech)

Šípy vystřelované mimochodem (Arrows Shot Out By The Way)

Šíp první
(The First Arrow)

Co mohou zjistit stopaři, 

jimiž nás nyní straší?

Jak se nám v práci nedaří, 

když se laně na pasece plaší.