The Fig.1: Ophrys insectifera. Photo by A. Majer |
The Green Gems of Our Flora (III)
The Three Orchids I have never met personally
Oops, what a lot of living beings I have never met personally so far! For example the three orchids I´m going to introduce to you in this post on the pictures of my friend Adam Majer, an amateur botanist, who is specialized in floristics.
All the three orchid species have still been growing in Czech republic but they´ve been very rare and limited to decreasing numbers of their natural habitats.
From our human point of view each country presents something like a garden with a plenty of manifold plant species growing in. Some countries have large gardens, some must be satisfied with smaller ones.
Some owners take care of their gardens (countries) very good, some gardens suffer from a lack of a solid care. It could be interesting to learn which is the best garden of all or which of the gardens has the best gardeners. Let´s take Europe for instant. It is divided into many gardens (countries) with their gardeners (people living in them). It could be organized an European Championship of the best garden and its gardeners.
The Fig.2: O. insectifera, a flower. Photo by A. Majer |
Which of all the European countries would be a winner? The measures would have to be as objective
as possible, because otherwise some competitors could point out to their specific conditions. In other words, this European Championship could have one measure. My proposal is: How many of your original plant species you have lost for last two hundred years? because The Nature has gradually changed into our botanical and zoological gardens.
Let´s take a wet meadow with some orchid species growing in. If we want to conserve the orchids we must conserve the wet meadow. We must take care of it and keep it from various dangers or threats. From this time the meadow becomes to be our garden dependent on our continuous care. Now we know very well that the more wet meadows we will lose the more plant and animal species will be lost for us in the future. As you know sometimes to preserve only the meadow is not enough. We are forced to preserve also more parts of a landscape connected with our meadow immediately. Sometimes we must preserve all large areas and they occupy too large room. The larger these areas are the more they come into conflict with our civilization´s demands. That´s clear that it´s hard to choose the right variant. This is why a lot of compromises rise, original habitats are diappearing and together with them a lot od plant and animal species either become extinct or survive with no hopeful perspectives.
The first of the three orchids I want to show you thanks to two photos by Adam Majer is Ophrys insectifera L. I can see various species of this genus presented on the G+ highway by various authors. Here I´ve already seen flowers of this species, too. How to explain the often presentation of flowers within the Ophrys L. genus in the G+ highway? Mostly species of this genus are subtle smaller terrestrial plants with diminutive flowers, they can be overlooked easily but if you have a time and you can examine them in the more detail way then you can start to understand where their popularity comes from. Apparently their flowers mimic certain generi of flying insect (a bumblebee, a bee) or actually a spider in one case I know about.
The Fig.3: Orchis purpurea. Photo by A. Majer |
Well, O. insectifera and other species of this genus are very interesting in their ways of pollination. Their flowers mimic females of various invertebrates such as a bumblebee, a bee or a spider and appropriate males think them to be their females. They try to make love with them and when they know their mistakes at last there is attached pollen on their bodies. This topic is far to be exhausted, I could go into more details but my room here is limited and because I devoted so much time to the Ophrys insectifera I introduce last two orchids to you only in pictures captured by Adam Majer.
All the three orchids have been familiar to me but I´ve known them only from botanical books so far. One day I´d like to see them in wild, too.
The Fig.4: Anacamptis pyramidalis. Photo by A. Majer |
Zelené šperky naší přírody (III)
Tři orchideje, které jsem nikdy osobně nepotkal
Panečku, to je ale spousta živáčků, které jsem zatím osobně nikdy nepotkal! Například tři orchideje, které se vám chystám představit v tomto příspěvku na obrázcích přítele Adama Majera, amatérského botanika, který se specializuje na floristiku.
Všechny tyto tři druhy orchidejí v České republice pořád rostou, ale jsou velice vzácné a omezené na snižující se počty svých přirozených lokalit. Z našeho lidského hlediska představuje každá země něco jako zahradu se spoustou rozmanitých rostlinných druhů, které v ní rostou. Některé země mají velké zahrady, některé se musí spokojit s menšími.
Někteří vlastníci pečují o své zahrady (země) velmi dobře, některé zahrady trpí nedostatkem slušné péče. Mohlo by být zajímavé zjistit, která zahrada ze všech je nejlepší anebo, která z těch zahrad má nejlepší zahradníky. Vezměme např. Evropu. Dělí se na mnoho zahrad (zemí) se svými zahradníky (lidmi, kteří v nich žijí). Mohl by se zorganizovat Evropský šampionát o nejlepší zahradu a její zahradníky.
Každá dobrá soutěž či hra musí mít svá pravidla a měřítka. Která ze všech evropských zemí by byla vítězkou? Měřítka by musela být co možná nejobjektivnější, protože jinak by mohli někteří soutěžící poukazovat na své specifické podmínky. Jinými slovy, tento Evropský šampionát by měl jediné měřítko.
Já navrhuji: Kolik rostlinných druhů jste ztratili za posledních dvěstě let? neboť příroda se postupně mění v naše botanické a zoologické zahrady. Vezměme vlhkou lučinu, na níž rostou nějaké druhy orchidejí. Chceme-li tyto orchideje zachovat, musíme zachovat vlhkou louku. Musíme se o ni starat a chránit ji před různými nebezpečími či hrozbami. Od té chvíle se louka stává naší zahradou závislou na naší nepřetržité péči. Dnes velmi dobře víme, že čím víc vlhkých lučin ztratíme, tím víc rostlinných a živočišných druhů se pro nás ztratí v budoucnosti. Jak víte, občas pouhá ochrana louky nestačí. Jsme nuceni chránit také další části krajiny spojené bezprostředně s naší lučinou. Někdy musíme chránit celé velké oblasti a ty zabírají příliš rozsáhlý prostor. Čím jsou tyto oblasti větší, tím více se střetávají s požadavky naší civilizace. Je jasné, že je těžké zvolit správnou variantu. Proto vyvstává mnoho kompromisů, původní lokality mizí a spolu s nimi buď vymírá nebo přežívá bez nadějných vyhlídek mnoho živočišných a rostlinných druhů.
The Fig. 5: A. pyramidalis, Photo by A. Majer. |
První ze tří orchidejí, kterou vám chci ukázat díky dvěma snímkům Adama Majera, je tořič hmyzonosný (Ophrys insectifera L.). Na dálnici G+ pozoruji prezentaci různých druhů tohoto rodu od různých autorů. Tady jsem už také viděl květy tořiče hmyzonosného (O. insectifera). Jak vysvětlit častou prezentaci květů různých druhů tořiče (Ophrys L.) na dálnici G+? Druhy tohoto rodu jsou většinou subtilní menší terestrické rostliny s drobnými květy, mohou se snadno přehlédnout, ale máte-li kdy a můžete je prozkoumat detailněji, pak dokážete začít chápat, odkud se jejich popularita bere. Jejich květy zjevně napodobují určité rody létavého hmyzu (čmelák, včela) nebo dokonce v jednom případě, o kterém vím, pavouka.
České botanické názvosloví kopíruje latinské vědecké názvosloví, tzn., že každá rostlina má dvě jména. První je rodové a druhé je druhové. Česky se Ophrys insectifera jmenuje tořič hmyzonosný. Zatímco první jméno "tořič" je do angličtiny nepřeložitelné, druhé jméno "hmyzonosný" značí "nesoucí hmyz", tedy žádný konkrétní. Ale podívám-li se na květy na snímcích, řekl bych, že květy tořiče hmyzonosného (O. insectifera) vesměs připomínají nějakou můru či tak podobně. Kdyby květy tořiče hmyzonosného opyloval nějaký druh můry, nebyl bych tím moc překvapen.
Tořič hmyzonosný (O. insectifera) a jiné druhy tohoto rodu jsou velmi zajímavé způsoby opylování. Jejich květy napodobují samičky různých bezobratlých jako třeba čmeláka, včelu nebo pavouka a příslušní samečci je pokládají za své samičky. snaží se s nimi pomilovat, a když svůj omyl konečně poznají, na jejich tělech je přilepen pyl. Tohle téma není zdaleka vyčerpáno, mohl bych zacházet do dalších podrobností, ale můj prostor zde je omezen, a protože jsem věnoval tolik času tořiči hmyzonosnému (O. insectifera), představuji vám poslední dvě orchideje pouze v obrázcích od Adama Majera.
Všechny tři orchideje důvěrně znám, ale znám je prozatím jen z botanických knih. Jednou bych je taky rád viděl ve volné přírodě.
České a latinské názvy uvedených rostlin:
Obr.1: Tořič hmyzonosný (Ophrys insectifera L.), vstavačovité (Orchidaceae Juss.)
Obr.2: T. hmyzonosný (O. insectifera L.), vstavačovité (Ochidaceae Juss.)
Obr.3: Vstavač nachový (Orchis purpurea Huds.), vstavačovité (Orchidaceae Juss.)
Obr.4: Rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis (L.) L.C. Richard), vstavačovité (Orchidaceae Juss.)
Obr.5: R. jehlancovitý (A. pyramidalis (L.) L.C. Richard), vstavačovité (Orchidaceae Juss.)
Žádné komentáře:
Okomentovat