The English Version

On A Little Shepherd Dog and The Other

Presidential Mouths in Czech republic

The Fig.1: It may be that each mouth is a reflex of his president.
Obr.1: Může být, že každý mluvčí je odrazem svého prezidenta.

Since the Velvet revolution in 1989 our presidents have had their mouths. In the time before as long as I can say the red heads of this country had used their own speaking organs only. They had relied on no mouths. First this function was put into practical life by our first post revolution president V. Havel. Gradually he changed two mouths in his highest office: after M. Žantovský L. Špaček (his second name is the same as a sparrow in English) took the job. The two presidential mouths were unnoticeable, their ways of interpretation of the president´s thoughts, opinions and attitudes were said to the nation with no emotions, their appearances and behaviors were decent and serious. If I could compare the two then I would say that Mr. L. Špaček has been the most perfect presidential spokesman of all I have been able to see so far.

On the contrast mostly the next our president V. Klaus made use of two mouths alternatively.While the first of them Mr. L. Jakl did not attract your attention so much the second one Mr. P. Hájek had a strong tendencies to visualize himself rather than to be an obedient mouth of his president. I would say he was the most controversial presidential spokesman I have had the chance to register till this time. To my opinion one of his most marked trick has been his open disagreement with the Darwin´s evolutionary theory. Obviously he has been on the Creationism´s side. His ape´s origin has seemed to him to be very offending but just in his case I would say that this origin has been very apt. Now as I learn from Google the president V. Klaus was forced to change this mad man for a next spokesman anyway. I have not understood till now why Mr. V. Klaus chose the lunatic and why he did not get rid of him rightly at his first symptoms of a mental disorder.

Our present Head of this country, Mr. M. Zeman has still been using Mr. J. Ovčáček as his mouth. I think he has been a next exotic personality in this role. It has been apparent that this man has been the most faithful shepherd dog of his master. His second name means a little shepherd in Czech. I must admit that his function has not been easy because of the president´s continuous impertinences. But the way how he has advocated his master has amplified the president´s mistakes and failures despite all Ovčáček´s efforts to diminish them. If Mr. J. Ovčáček is the best of all the presidential mouths at anything then it is the fact that he is the youngest (in his third or maybe the early fourth decade of his life). His appearance and behavior have been very rigid and too much reserved. Explanations of Mr. M. Zeman´s doing have almost always been interpreted by this man as to be good and profiting to our nations. A story of an article written by F. Peroutka in which, according to Mr. M. Zeman, this our known journalist from the times of the First republic could write that Hitler was a gentleman has become very popular in this country. Mr. J. Ovčáček has been searching for the article in vain till this time. To claim something like that is the same as to claim that J.V. Stalin wrote a complimentary novel on W. Churchill.

Mr. J. Ovčáček has gotten in his specific role of the president Zeman´s mouth so much satirical popularity here that, believe me or not, a theater did a play about him. Unfortunately, though he was invited by the theater´s leadership to watch it personally he did not come. The play cropped a great success and it was played in various other theaters throughout Czech republic. Mr. J. Ovčáček has seemed to be rather a fool than a real spokesman of his president. And the president M. Zeman has seemed to be very satisfied with his style of this job so far.

It may be that each mouth is a reflex of his president.

The Czech Version

O jednom ovčáckém psíkovi a jiných prezidentských mluvčích

v České republice

Od Sametové revoluce v roce 1989 mají naši prezidenti své mluvčí. Před tím, pokud mohu říci, rudé hlavy téhle země používaly jen vlastních mluvidel. Na žádné mluvčí se nespoléhaly. Poprvé byla tato funkce zavedena do praktického života naším prvním porevolučním prezidentem, V. Havlem. V nejvyšším úřadě postupně vyměnil dva mluvčí: po M. Žantovském vzal tu práci L. Špaček. Tito dva prezidentští mluvčí byli nenápadní, jejich způsob interpretace prezidentových myšlenek, názorů a postojů byl národu sdělován bez emocí, jejich vzezření a chování byla decentní a vážná. Kdybych měl oba porovnat, pak bych řekl, že pan L. Špaček je až dosud nejdokonalejším prezidenstkým mluvčím ze všech, které jsem mohl vidět.

Naopak náš další prezident, V. Klaus, převážně využíval střídavě dva mluvčí. Zatímco první z nich, L. Jakl, vaši pozornost tolik nepřitahoval, druhý, P. Hájek, měl silné sklony zviditelňovat sám sebe spíše než být poslušným mluvčím svého prezidenta. Řekl bych, že byl nejkontroverznějším prezidentským mluvčím, jehož jsem měl možnost dodnes zaznamenat. Podle mého názoru jedním z jeho nejnápadnějších kousků je jeho otevřený nesouhlas s Darwinovou vývojovou teorií. Zjevně stranil kreacionizmu. Jeho opičí původ mu připadal velice urážlivý, ale právě v jeho případě bych řekl, že tento původ je velmi výstižný. Teď, jak se dozvídám z Googlu, prezident V. Klaus byl nucen ho stejně vyměnit za dalšího mluvčího. Dodnes nechápu, proč pan V. Klaus vybral tohoto šílence a proč se ho nezbavil hned při prvních symptomech duševní poruchy.

Naše současná hlava státu, pan M. Zeman, stále používá jako mluvčího pana J. Ovčáčka. Myslím, že je další exotickou osobností v této roli. Je zjevné, že tento člověk je nejvěrnějším ovčákem svého pána. Musím připustit, že kvůli prezidentovým neustálým impertinencím není jeho funkce snadná. Avšak způsob, jakým svého pána obhajuje, zesiluje prezidentovy omyly a selhání vzdor Ovčáčkovým snahám je umenšovat. Je-li pan J. Ovčáček v čemkoliv nejlepší ze všech prezidentských mluvčích, pak je to fakt, že je nejmladší (ve třetí či snad časné čtvrté dekádě života). Jeho vzhled a chování jsou velmi přísné a až moc upjaté. Jeho vysvětlování Zemanova počínání tento muž skoro vždy interpretuje jako dobré a prospěšné pro naše národy. Historka o článku od F. Peroutky, v němž, podle M. Zemana, tento náš známý novinář z doby První republiky měl napsat, že Hitler je gentleman, v této zemi velmi zpopulárněla. Pan J. Ovčáček pátrá po článku marně dodnes. Prohlásit něco takového je totéž jako prohlásit, že J.V. Stalin napsal pochvalnou novelu o W. Churchillovi.

Pan J. Ovčáček získal ve své specifické úloze mluvčího prezidenta Zemana tolik satirické popularity, že jedno divadlo o něm nastudovalo hru. Bohužel, i když byl vedením divadla pozván, aby ji osobně zhlédl, nedostavil se. Hra sklidila velký úspěch a hrála se v různých jiných divadlech po celém Česku. Zdá se, že pan J. Ovčáček je spíše šaškem než opravdovým mluvčím svého prezidenta. A zdá se, že prezident Zeman je s jeho stylem téhle práce prozatím velmi spokojen.

Může být, že každý mluvčí je odrazem svého prezidenta.