The English Version
Twenty Days in The Paradise (IV)
Something more on Beaches and
How I was Baptized by
The Indian Ocean
The first beach we visited to in Reunion the island was not far away from St. Leu the town where we had our base. As I could see later during visits of other beaches I can state that their character was constant so that when I describe the first one you will receive a good common picture of the average Reunion´s beach.
I must point out that my free exploration of the Reunion´s beaches did not include all beaches of the island but a part of it only, i.e. the beaches of its south west coastline. Nevertheless I suppose that a similar character can be ascribed to the other beaches of this charming tropical island, too.
A while later we reached a top of the mild slope and now we could see the sea among the trunks of the wood-park as well as a stripe of the beach. We were approaching to the wood-park boundary.
Of course, the wood-park, now behind us, was not continuous, in places it was interrupted by an open places and here and there we could see a stand or a restaurant. But first buildings I saw as we were passing through the wood-park were two low a tower like things and I thought them to be observatories of beach watchers. Nearby the low towers we encountered upon a warning panel informing us in French of the risk of the sharks. This warning was a part of every beach I could have the chance to visit to in Reunion. Unfortunately or fortunately I never glanced the famous triangular back fin cutting through the ocean´s surface.
A ridiculous story happened to me just on this beach. With my trousers tucked up to my knees for the first time I decided to step into a shallow surf of the Indian Ocean. My purpose was simple. I wanted to record the structure of the waving surf as close as possible with my smart phone. But as soon as my naked feet in Vietnamese shoes entered the shallow water and I did two or three steps forward the surf started coming back to me. I underestimated its return and its power! My previous experience with wading in a surface with no troubles was from a Sicily coast nearby Catania the city but it was The Mediterranean Sea! In one moment I was standing with the sea water above my ankles holding my smart phone in one hand and recording the surf in front of me. In the second moment the situation changed rapidly. Suddenly I was standing in the sea water flooding rims of my tucked trousers up. I tried to do one step or two with my back to the coast without turning the phone video-recording off but I lost the right Vietnamese shoe just in the moment as the surf took a back motion taking with it my loosen shoe. I made a poor try to catch the shoe but it was out of my reach already. I forgot to turn my phone off totally. It did not ceased recording the scene in which I was becoming the funniest element. In the moment when I felt the sandy bed under my feet to be started moving like an escalator in a supermarket I tried to turn myself to the coast and to leave the mighty element. But my balance system was so confused already that I lost my balance and fell in the sea water in all my length together with the smart phone. A moment later I was on my feet again and wet to the skin I managed to stumble to the sandy land at last. I think my partners were watching my theater with a great amusement. This was the way how I was baptized by the Indian Ocean.
Karel saved my Vietnamese shoe as it was returning on a next back wave. My smart phone survived my baptism well but it refused to charge its battery for several hours till its contact with a cable was quite dry. But it did not loss its function. In that evening I could replayed the recording to the rest of our crew in our veranda. The recording has been ended up with a reverse picture as if I took it from a looping air plain immediately before its crash. I have had this memorial video-recording in my black box till now and it has been stored in the memory of my main computer as well.
We were in the beach of my baptism second time in total. The second visit showed us the beach to be much more crowded than it was for the first time but, strangely, no swimmers were in the sea. Karel, far a greatest lover of bathing of us, put his clothes off and with no hesitation he entered the sea. Robert gave our GoPro camera to him to take some audio video recordings in the sea. But Karel enjoyed the sea water for a short while only because suddenly a sharp whistle was audible from somewhere in the beach. The signal was given by a beach watcher and Karel had to leave his beloved medium. It was not much sure of why exactly bathing was banned in that time but nobody explained it to us. Maybe a shark was seen swimming nearby the beach or it was some other reason. None of us could speak in French so it was useless to try to learn something more. Nevertheless we got a not too long recording from Karel´s short stay in the sea water due to the GoPro camera. It has included the sharp whistle finishing the Karel´s bathing up as well.
My purpose was not to take a bathe and then while Karel was in the sea I was wandering about the beach and from time to time I was photographing something what was interesting or attracting to me. I noticed both smaller and bigger fragments of dead remnants of some sea corals or dead rests of the sea urchins lying on the sand. These items seemed to be the most abundant at the rim of the ocean. I tried to search for any else rests of the sea life such as a starfish was but my efforts were unsuccessful. The Indian Ocean around all the island seemed to be very abundant at long coral barriers off the shore. We could observe as the sea waves were rising at a distance as if the sea water bumped to some invisible obstacles from the perfect view from our veranda many times and this phenomena could be observed in many other parts of the coastline we had the chance to see. An indirect prove of it may be that the Reunion´s beaches were not covered with fine sand only because it contended a lot of coarse and hard fragments of sea corals including other tiny things with very sharp edges, of both inorganic and organic origins. Of course, this fragments made a way to the sea more difficult. We had to choose our way with a great carefulness otherwise we exposed your naked feet to an injury. I could observe children in various beaches and I had to admire their skill to avoid all sharp things laying on their ways between the sea and the dry land quickly and easy. In comparison with them at the beginning I walked this terrain slowly and in a very clumsy way but gradually I became to be more familiar with it. But various dangers threatened your naked feet not only in dry stretches of the beaches. The sea bed could be treacherous in a similar way, too.
The additional remarks:
* Ipomoea pes-caprae, Convolvulacea the family
The plant was identified by Adam Majer
** Vimex trifolia, Lamiaceae
The plant identified by A. Majer
The Czech Version
Dvacet dní v ráji (IV)
Něco víc o plážích a
Jak jsem byl pokřtěn
Indickým oceánem
Musím podotknout, že můj volný průzkum reunionských pláží nezahrnoval všechny pláže ostrova, ale pouze část z něj, tj. pláže jeho jihozápadního pobřeží. Nicméně, předpokládám, že podobný charakter může být připsán také ostatním plážím tohoto okouzlujícího ostrova.
Můj první kontakt s pláží začal na parkovišti. Když jsme vystoupili, žádnou pláž v dohledu jsem neviděl, žádný otevřený písčitý terén ve směru k moři. Viděl jsem jen stinný háj. Les byl v mírném svahu. V jeho skladbě převládal jeden druh. Byl to stejný druh jako ten, co rostl před naší verandou. Všímal jsem si terénu pod bosýma nohama ve vietnamkách. Byl písčitý a pokrytý větévkami a drobounkými šištičkami. Kmeny mnoha exemplářů toho převládajícího stromu stály na spletích kořenů. Jako by ty kmeny měly spousty pokřivených bizarních nohou. Zaznamenal jsem také trs nějaké houby rostoucí u starého pařezu.
O chvíli později jsme dosáhli vrcholu mírného svahu a teď už jsme mezi kmeny leso-parku mohli vidět moře a také pruh pláže. Blížili jsme se k hranici leso-parku.
Toho dne jsem žádné davy lidí nepozoroval. Vlastní pláž byla skoro prázdná, a tudíž jsem se mohl těšit z krásy toho volného otevřeného prostoru tvořeného jen oceánem, oblohou a písečným pásem.
Ovšem, že lesopark, nyní za námi, nebyl nepřetržitý, místy ho přerušovala otevřená místa a tu a tam jsme viděli stánek nebo restauraci. Avšak první stavby, které jsem uviděl, jak jsme procházeli lesoparkem, byly dvě nízké věžovité věci a já je považuju za pozorovatelny strážců pláže. Opodál nízkých věží jsme narazili na varovnou tabuli, která nás ve francouzštině informovala o riziku žraloků. Tohle upozornění bylo součástí každé pláže, kterou jsem měl možnost na Reunionu navštívit. Bohužel či naštěstí, nikdy jsem proslulou trojúhlou hřbetní ploutev prořezávající se hladinou oceánu nezahlédl.
Poslední stromy rostoucí v písku samotného plážového pásma byly palmy v malých počtech. Jako by se chtěly vykoupat v Indickém oceáně. Jako by chtěly zdůraznit své štíhlé a elegantní siluety v tom prázdném vzdušném prostoru. Karikaturisté často kreslí odlehlý ostrov s pár palmami rostoucími na jeho pobřeží. Teď už vím, že tohle žádnou nadsázkou není. Je to pravda: Palmy tvoří v písku u moře přední linii.
Právě na téhle pláži se mi stala směšná historka. S kalhotami vykasanými ke kolenům jsem se poprvé rozhodl vejít do mělkého příboje Indického oceánu. Můj záměr byl prostý. Chtěl jsem si natočit strukturu vlnícího se příboje, co nejblíže chytrým mobilem. Ale jakmile mé bosé nohy ve vietnamkách vstoupily do mělké vody a udělal jsem pár kroků kupředu, příboj se začal vracet ke mně. Jeho návrat a sílu jsem podcenil! Předešlou zkušenost s broděním v příboji jsem měl ze sicilského pobřeží opodál města Catanie, ale to bylo Středozemní moře! V jedné chvíli jsem stál v mořské vodě nad kotníky, držel jsem v ruce chytrý mobil a nahrával si příboj před sebou. Ve druhé chvíli se situace rapidně změnila. Pojednou jsem stál v mořské vodě, která mi zaplavovala okraje vykasaných kalhot. Pokusil jsem se udělat pár kroků zády k pobřeží, aniž bych vypnul videonahrávání mobilu, ale ztratil jsem pravou vietnamku právě v momentě, když příboj vzal zpětný pohyb, berouce uvolněnou vietnamku s sebou. Chabě jsem se pokusil vietnamku zachytit, ale už byla mimo můj dosah. Mobil jsem úplně zapomněl vypnout. Neustával nahrávat scénku, v níž jsem se stal nejlegračnějším prvkem. V okamžiku, kdy jsem měl pocit, že písčité dno pod nohama mi začíná ujíždět jako ekalátor v supermarketu, pokusil jsem se otočit k pobřeží a opustit ten mocný živel. Avšak můj rovnovážný systém byl už tak zmatený, že jsem pozbyl rovnováhy a poroučel jsem se do mořské vody spolu s mobilem v celé své délce. Ihned jsem byl zase na nohou a promočený na kost zvládl jsem konečně doklopýtat na písčitou souši. Myslím, že parťáci sledovali mé divadlo s velkým pobavením. Takhle mě Indický oceán pokřtil.
Karel zachránil mou vietnamku, jak se vracela na další zpětné vlně. Chytrý mobil přežil můj křest dobře, ale po několik hodin odmítal dobít baterii, dokud jeho kontakt s kabelem nebyl zcela suchý. Ale funkčnost neztratil. Toho večera jsem mohl nahrávku přehrát zbytku naší posádky na verandě. Nahrávka je zakončena obráceným obrazem jako bych ji pořídil z lopingujícího letadla bezprostředně před havárií. Mám tuhle památnou videonahrávku ve své černé skříňce dodnes a je rovněž uložena v paměti mého hlavního kompu.
Na pláži mého křtu jsme byli celkem dvakrát. Druhá návštěva nám pláž ukázala mnohem lidnatější než tomu bylo poprvé, ale divné bylo, že v moři nebyli žádní plavci. Karel, daleko největší milovník koupání z nás, se svlékl a bez váhání vstoupil do moře. Robert mu dal GoPro kameru, aby v moři pořídil nějaké záznamy. Ale Karel si užíval mořské vody jenom krátkou chvíli, protože pojednou byl slyšitelný odkudsi z pláže ostrý hvizd. Ten signál vydal strážce pláže a Karel musel své milované médium opustit. Nebylo moc jisté, proč bylo v tom čase koupání zakázáno, ale nikdo nám to nevysvětlil. Snad poblíž pláže plaval žralok, nebo to byl nějaký jiný důvod. Nikdo z nás francouzky neuměl, takže bylo zbytečné pokoušet se dozvědět něco víc. Přesto jsme získali díky kamerce GoPro nepříliš dlouhou nahrávku z Karlova krátkého pobytu v mořské vodě. Zahrnuje rovněž ostrý hvizd zakončující Karlovo koupání.
Mým záměrem nebylo vykoupat se, a tudíž, zatímco Karel byl v moři, já se toulal po pláži a občas jsem vyfotil něco, co mě zajímalo nebo přitahovalo. Všímal jsem si meších a větších mrtvých ostatků některých mořských korálů nebo mrtvých zbytků mořských ježků ležících na písku. Zdálo se, že tyto položky jsou při mořském okraji nejhojnější. Pokoušel jsem se pátrat po nějakých jiných zbytcích mořského života jako je řeba mořská hvězdice, ale mé úsilí bylo neúspěšné. Zdálo se, že Indický oceán kol celého ostrova je opodál pobřeží bohatý na dlouhé korálové útesy. Mnohokrát jsme z výhledu z naší verandy mohli pozorovat, jak se v dálce mořské vlny vzdouvají, jako by narážely na nějaké neviditelné překážky a tento jev se dal pozorovat na mnoha jiných částech pobřeží, které jsme měli možnost vidět. Nepřímým důkazem toho snad může být, že pláže reunionské nepokrývá jenom jemný písek, neboť obsahuje spoustu drsných a tvrdých úlomků mořských korálů včetně dalších titěrností s ostrými okraji, anorganického i organického původu. Samozřejmě, že tyto fragmenty cestu do moře více znesnadňují. Museli jsme si cestu do moře vybírat s velkou opatrností, jinak jsme bosé nohy vystavovali poranění. Na různých plážích jsem pozoroval děti a musel jsem se obdivovat jejich šikovnosti vyhýbat se všem ostrým věcem ležícím na jejich cestách mezi mořem a souší hbitě a lehce. Ve srovnání s nimi jsem tím terénem kráčel velmi neohrabaně, ale postupně jsem tomu přivykal. Avšak podobná nebezpečí hrozila vašim bosým nohám nejen v suchých úsecích pláží. Podobně zrádné mohlo být také mořské dno.
Tady tuhle část zakončím, ale téma reunionských pláží není ještě zdaleka vyčerpáno. Proto se k němu hodlám vrátit v některém z dalších dílů svého seriálu.
Dodatečné poznámky:
* Povijnice pomořská (Ipomoea pes-caprae), čeleď svlačcovité (Convolvulaceae)
Identifikace: Adam Majer
** drmek trojlistý (Vimex trifolia), čeleď chluchavkovité (Lamiaceae)
Identifikace: A. Majer
Žádné komentáře:
Okomentovat