The English Version

On A Next Frequent Czech Proverb

The Fig.1: He walked with a pot for water (for beer as it is on my picture) for so a long time
till its handle broke loose.
Obr.1: Chodil se džbánem pro vodu (na mém obrázku pro pivo) tak dlouho, až se ucho
utrhlo.

This is a next frequent proverb used in my country (Czech republic). Its meaning can be better understood if I present more examples to you:
He theft for so a long time till he was arrested.
He went with a pot for beer for so a long time till he became to be dependent on alcohol.
In generally, a long termed risky doing can lead to problems.

But my picture is not a simple copy of the proverb only. I put next two superstitious elements into it. The man is standing on a cover of a canal meaning a bad luck and the black cat running over the street is thought here to be a bad luck, too. So that the unhappy man on my picture is finding himself in a threefold enchanted field.

The Czech Version

O dalším častém českém pořekadle

Tohle je další časté přísloví používané v mé zemi. Jeho význam lze lépe pochopit, jestliže vám uvedu víc příkladů:
Kradl tak dlouho, až byl uvězněn.
Chodil se džbánem pro pivo tak dlouho, až se stal závislým na alkoholu.
Obecně, dlohodobé riskantní počínání může vést k problémům.

Ale můj obrázek není jen prostým opisem přísloví. Vložil jsem do něj další dva pověrčivé prvky. Muž stojí na krytu kanálu, což značí smůlu a černá kočka, která přebíhá přes ulici, je zde rovněž považována za pech. Takže nešťastník na mém obrázku se právě nachází v trojnásobně začarovaném poli.

The English Version

The Czech Proverbs in My Illustrations

Fig.1: One of the most notorious proverb in Czech republic:
"The one who digs a pit for somebody else is usually the one who falls down to it oneself".
Obr.1: Jedno z nejnotoričtějších pořekadel v České republice:
"Kdo jinému jámu kopá, sám do ní obvykle padá".

I like proverbs. They are wise, smart and clever. Each nation has its proverbs. They can be fit for some life situations. I am going to concentrate on the Czech ones. No doubts that The Czech proverbs may resemble the foreign ones, they tell the same wisdom but they do it by other words only. To my opinion the same proverbs though said by different words have showed that all the nations of the Earth have had much in common.

The proverbs can describe some situations aptly by a shortcut. Many of them do not miss the sense of humor, they are very amusing to me. Hence my idea to try transforming some of them into drawings, to play a bit with their thoughts or with their common truths.

There is yet one thing in common to them. We do not know their authors. Somehow they have been appearing from the folk´s wisdom spontaneously.

The Czech Version

Česká přísloví v mých ilustracích

Mám rád přísloví. Jsou moudrá, chytrá a bystrá. Každý národ má svá pořekadla. Mohou se hodit na některé životní situace. Hodlám se soustředit na ta česká. Není pochyb, že česká přísloví mohou připomínat ta cizí, říkají stejnou moudrost, ale jen jinými slovy. Podle mého názoru tatáž přísloví, třebaže řečená jinými slovy, ukazují, že všechny pozemské národy mají hodně společného.

Přísloví mohou popisovat určité situace trefně zkratkou. Mnohá z nich nepostrádají smysl pro humor, jsou pro mne velmi zábavná. Odtud myšlenka zkusit některá z nich převést v kresbičky, pohrát si trochu s jejich myšlenkami či s jejich pravdami.

Jednu věc mají společnou. Jejich autory neznáme. Jaksi vyvstávají z lidové moudrosti spontánně.

The English Version

From My Memories of Madeira

The Fig.1: A resting place next to the road on our way to the north side of the island. You can see
my son Robert (sitting on a bench) and Vendy (standing and photographing). There was a nice
look at a small white belfry from the resting place. From time to time we could listen to its bells.
Madeira, on October 2016. Taken with my smart phone.
Obr.1: Odpočívadlo vedle silnice při naší cestě na severní stranu ostrova. Můžete vidět mého syna
Roberta (sedí na lavičce) a Vendu (stojí a fotí). Z odpočívadla byl hezký pohled na bílou zvonici.
Občas jsme mohli naslouchat jejím zvonům. Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Across The Island, From The South to The North

The Fig.2: A panorama viewed from the resting place with the white belfry more
to the left on the picture. In fact we found ourselves in a wide vast valley surrounded
by high mountainous backs. You can see that houses and cottages are infrequent
throughout this side of the valley up to the steep cliffs. Madeira, on October 2016.
Taken with my smart phone.
Obr.2: Panoráma přehlížené z odpočívadla s bílou zvonicí více vlevo na obrázku.
Vlastně jsme se nacházeli v širokém rozlehlém údolí obklopeném vysokými horskými
hřbety. Můžete vidět, že domy a chalupy jsou řídce rozroušené po celé této straně údolí
až ke strmým srázům. Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem. 

This was one of our first longer drives by the rented car driven by Vendy during our stay at Madeira. When the sea of the north side was at our sight already Vendy stopped the car at a resting place next to the road. The resting place was nearby under a village with amazing views of a surrounding mountainous landscape.

The Fig.3: The left side of the valley (at the direction of our drive). Evil clouds
were hovering over the mountainous backs but no rain threatened down in the
valley where we were staying at the resting place. This shot was taken at the direction
to the inland. Madeira, on October 2016. Taken with my smart phone.
Obr.3: Levá strana údolí (ve směru naší jízdy). Zlověstné mraky se vznášely nad
horskými hřbety, ale dole v údolí, kde jsme zrovna pobývali na odpočívadle žádný
déšť nehrozil. Tento snímek byl pořízen ve směru do vnitrozemí. Madeira, říjen 2016.
Pořízeno mým chytrým mobilem.

A while before our stop at the resting place we drove through the village nearby above the parking lot. As we were passing through the village we could see a house and its garden decorated with garlands of color papers hanging on thin ropes. More cars were parking alongside the house. Maybe a celebration or a wedding we thought to ourselves. But the picture stayed behind us within a while in the going car. We forgot the scene for a while.

The Fig.4: A small smoky cluster hovering over the village after a shoot. Madeira, on October 2016.
Taken with my smart phone.
Obr.4: Malý kouřový chomáč vznášející se nad vesnicí po výstřelu. Madeira, říjen 2016. Pořízeno
mým chtrým mobilem.

A while later our attention was attracted with a shoot or something like that. The sound came from the village. At the same time we could see a small cloud slowly diffusing in the air over the left side of the valley (at the direction of our way to the sea). I could catch the small cloud up with my smart phone. You can examine it in my picture (the fig.4). There was yet one shoot after the first one and the valley fell in its usual awesome silence again. We connected the shoots with the celebration in the village. Next shooting did not happen and we kept to enjoy the beauty of the place.

The Fig.5: A back part of the burial colony. The burial car with a coffin disappeared in the turn.
Hardly I made to photograph something at least from this last way. Madeira, on October 2016.
Taken with my smart phone.
Obr.5: Zadní část pohřební kolony. Pohřební auto s rakví zmizelo v zatáčce. Sotva jsem stihl
vyfotit aspoň něco z téhle poslední cesty. Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

A time flowed away when suddenly we could observe a colony of cars passing fast by us and continuing on their way down to the sea. According to one of the cars going in the center we understand what was going on in the village. The car in the middle of the going colony was the burial car transporting inside a coffin with a dead man. I hardly made to take one or two photos of the colony or rather of backs of last cars. Obviously, this was last faraway with a dead.

The Fig.6: There was this specimen of Carica papaya in a garden on the opposite side of the road.
Madeira, on October 2016. Taken with my smart phone.
Obr.6: V jedné zahradě na opačné straně silnice byl tento exemplář papáji melounové (Carica papaya).
Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Since that time wherever we encountered on the color paper pieces hanging on thin ropes and decorating a house or a garden in Madeira (one next case only I think) we deciphered it like a symbol of last things of the man.

The Czech Version

Z mých vzpomínek na Madeiru

The Fig.7: It was a pastoral landscape with the white small belfry at a distance.
There was a dense growth under our view. The plant grew like a weed there rather
than a cultivated one by purpose. Often I encountered this species both in Madeira
and in Tenerife. You can see it in our gardens here, too. It is a very toxic plant forming
dense growths. It names Ricinus communis of Euphorbiaceae the family. Its bushy
growth is rightly in front of your eyes on  the picture. Madeira, on October 2016. Taken
with my smart phone.
Obr.7: Byla to idylická krajina s tou bílou zvoničkou v dálce. Pod naší vyhlídkou byl
hustý porost. Ta rostlina tam rostla spíš jako plevel než účelově pěstovaná. Často jsem
se s tímto druhem potkával na Madeiře i na Tenerife. Tady ji také můžete spatřit v našich
zahradách. Je to rostlina velice jedovatá, která vytváří husté porosty. Jmenuje se skočec
obecný (Ricinus communis) z čeledi pryšcovitých (Euphorbiaceae). Na obrázku je její
křovinatý porost přímo před vašimi zraky. Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým chytrým
mobilem.

Napříč ostrovem, z jihu na sever

The Fig.8: Something like a stop in the Paradise. While my attendants were taking
a rest on benches I was photographing this view of the sea on the north side of
Madeira. Madeira, on October 2016. Taken with my smart phone.
Obr.8: Něco jako zastávka v Ráji. Zatímco moji společníci odpočívali na lavičkách,
fotil jsem tento pohled na moře na severní straně ostrova. Madeira, říjen 2016. Pořízeno
mým chytrým mobilem.

Tohle byla jedna z našich prvních delších jízd pronajatým autem řízeným Vendou během pobytu na Madeiře. Když už bylo moře severní strany na dohled, zastavil Venda auto u jednoho odpočívadla vedle silnice. Odpočívadlo bylo nedaleko pod vesnicí s úžasnými výhledy po okolní hornaté krajině.

The Fig.9: The white belfry at the closer view. It was a half past noon. Madeira, on October 2016.
Taken with my smart phone.
Obr.9: Bílá zvonice v bližším pohledu. Bylo půl jedné. Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým
chytrým mobilem.

Chvíli před naší zastávkou na odpočívadle jsme projížděli vesnicí opodál nad parkovištěm. Když jsme vsí projížděli, mohli jsme zahlédnout dům se zahradou zdobené girlandami barevných papírků visících na tenkých šňůrách. Podél domu parkovalo více vozů. Možná nějaká oslava nebo svatba pomysleli jsme si. Ale ten obraz zůstal za námi v jedoucím autě během chvíle. Na chvíli jsme na ten výjev zapomněli.

The Fig.10: This bush penetrated with its branches through bars of a garden´s fence. Its flowers
were fading away. I had met it in Tenerife already on August 2016, then it had been in full flower in
a park of Santa de la Cruiz the city. Its Latin name is Callistemon citrinus, its English name is
"Crimson Bottle-Brush". It belongs to Myrtaceae the family.Madeira, on October 2016. Taken with my
smart phone.
Obr.10: Tento keř pronikal větvemi skrze mříže plotu jedné zahrady. Jeho květy uvadaly. Setkal jsem se
s ním už na Tenerife v srpnu 2016 v jednom parku metropole Santa de la Cruiz. Jeho latinský název je
Callistemon citrinus (česky železník, nitkokvět, kalistemon). Patří do čeledi myrtovitých (Myrtaceae).
Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

O chvíli později nás upoutal výstřel či něco podobného. Ten zvuk přicházel z vesnice. Současně jsme mohli spatřit obláček, který se zvolna rozptyloval ve vzduchu nad levou stranou údolí (ve směru naší cesty k moři). Obláček jsem dokázal zachytit chytrým mobilem. Můžete si ho prohlédnout na mém obrázku (obr.4). Po prvním následoval ještě jeden výstřel a údolí opět upadlo do svého obvyklého hluboce uctivého ticha. Výstřely jsme si spojovali s oslavou ve vesnici. Další střílení se nekonalo a my si dál užívali krásy místa.

The Fig.11: This beautiful plant was in full flower in the course of our stay at the island. Often we
could see it alongside local roads. I have presented it in one of my previous posts already. But then
I did not know its name. Thanks to a kind help of Mr. Grulich, an excellent expert in the tropical
and subtropical flora, mediated by my friend Adam Majer now I can introduce it to you: The plant
is Amaryllis belladonna belonging to Amaryllidaceae the family.One of its Portugal name is Meninas
Para Escola (girls going to school) because the plant blooms in the time when girls in their pink uniforms
start the new school year (source: Wikipedia). Madeira, on October 2016. Taken with my smart phone.
Obr.11: Tahle krásná rostlina naplno kvetla v době našeho pobytu na ostrově. Často jsme ji mohli vidět
podél místních silnic. Uvedl jsem ji už v jednom z předešlých postů. Ale tehdy jsem neznal její jméno. Díky
laskavé pomoci pana Grulicha, vynikajícího znalce tropické a subtropické flory, zprostředkované přítelem
Adamem Majerem, vám ji teď mohu představit: Je to Amaryllis belladonna patřící do čeledi amarylkovitých
(Amaryllidaceae). Jeden z jejích portugalských názvů je Meninas Para Escola (dívky jdoucí do školy), neboť
rostlina kvete v čase, kdy dívky ve svých růžových uniformách začínají nový školní rok (zdroj: Wikipedia).
Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem. 

Uplynul nějaký čas, když v tom jsme mohli pozorovat kolonu aut, která kol nás rychle projížděla a pokračovala dál svou cestou dolů k moři. Podle jednoho z vozů jedoucího uprostřed jsme pochopili oč se ve vesnici jednalo. Auto uprostřed jedoucí kolony byl pohřební vůz, který uvnitř převážel rakev s nebožtíkem. Sotva jsem stačil pořídit pár fotek kolony či spíše zadků posledních vozů. Očividně to bylo poslední sbohem se zesnulým.

The Fig.12: This was my first encounter with Amaryllis belladonna. This shot and the previous one
were taken not too far away from our preceding stop. Madeira, on October 2016. Taken with my
smart phone.
Obr.12: Tohle bylo mé první setkání s Amaryllis belladonna. Tento snímek a předešlý byly pořízeny
nepříliš daleko od naší předcházející zastávky. Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Od té doby, kdekoliv jsme na Madeiře narazili na barevné papírky visící na tenkých šňůrách a zdobící nějaký dům nebo zahradu (myslím, že jen jeden další případ), dešifrovali jsme to jako symbol posledních věcí člověka.

The English Version

The World Chess in The End of Last Year

When I was younger the chess belonged to one of my most favorite table games. I liked playing the game. First I begun to notice its existence when the World Chess Championship was held between two excellent chess players: Boris Spaskij (USSR) vers. Robert Fisher (USA) in Reykyavik, Iceland. Then I started playing it and the start was very naive. Gradually I was getting more experiences and I was learning to combine by heart. I never was a member of a chess club. I always remained to be an only amateur.

I studied the chess literature with all the famous games, with all the theoretical foundations of the chess game in its opening, in its medium game and in its finishing phase.

Now, from time to time I have played a game or two with my son, the times of my frequent playing the chess have been over. My interest in the chess game was increased in the end of last year. Then me and my son watched the live broadcast of the Chess World Championship between Magnus Carlson (Norway) and Sergej Karyakin (Russia) held in New York through the Internet. Again I could see that the famous saying - you can´t step twice in the one and the same river - declared by the Greece philosopher Herakleitos has still held good. Since the times of Boris Spaskij and Robert Fisher the things have changed very deeply. Today, in fact the real winner, the world chess master, has been no man but the artificial intelligence (AI). Now we have had two new categories. The AI have already been able to win the best chess players of the world. M. Carlson and S. Karyakin have already been students of the chess programs rather than students of their successful and excellent past and present human colleagues. This was unthinkable in the times of R. Fisher and B. Spaskij.

Well, as we have overcome our own senses for example by microscopes and by telescopes in the case of our eyes for many times as we have been able to overcome the abilities of our brain in a similar way.

Magnus Carlson has won the title of the chess king. But in fact the absolute title should belong to the AI.

The Czech Version

Světový šach koncem minulého roku

Když jsem byl mladší, šachy patřily k jedné z mých nejoblíbenějších stolních her. Rád jsem tu hru hrál. Poprvé jsem si její existence začal všímat, když se pořádal Světový šachový šampionát v islandském Reykjavíku mezi dvěma vynikajícími šachisty, Borisem Spaským (SSSR) a Robertem Fisherem (USA). Tehdy jsem je začal hrát a počátek byl velmi naivní. Postupně jsem získával více zkušeností a učil jsem se kombinovat nazpaměť. Nikdy jsem nebyl členem šachového klubu. Vždy jsem zůstal pouhý amatér.

Studoval jsem šachovou literaturu se všemi slavnými partiemi, s veškerými teoretickými základy šachové hry v jejím zahájení, ve střední hře a v koncovce.

Teď si občas zahraju pár her se synem, doba častého hraní šachů je pryč. Můj zájem o šachy se zvýšil koncem loňského roku. Tehdy jsme se synem sledovali živý přenost Světového šachového šampionátu mezi Magnusem Carlsonem (Norsko) a Sergejem Karijakinem (Rusko) v New Yorku prostřednictvím Internetu. Opět jsem mohl vidět, že slavný výrok - nemůžeš vstoupit dvakrát do jedné a téže řeky - prohlášený řeckým filosofem Herakleitem stále platí. Od časů Borise Spaského a Roberta Fishera se věci hluboce změnily. Dnes vlastně skutečným vítězem, mistrem světa v šachu, není člověk, ale umělá inteligence. Teď máme dvě nové kategorie. Umělá inteligence už dokáže porážet nejlepší šachisty světa. M. Carlson a S. Karijakin jsou už spíše stutenti šachových programů než studenti svých úspěšných a vynikajících minulých a současných lidských kolegů. V dobách R. Fishera a B. Spaského bylo tohle nemyslitelné.

Jako jsme už překonali své smysly mnohokrát například mikroskopy a dalekohledy v případě našeho zraku, tak jsme podobně schopni překonávat schopnosti našeho mozku.

Titul šachového krále získal Magnus Carlson. Ale ve skutečnosti by absolutní titul měl patřit umělé inteligenci.

The English Version

My Memories of Tenerife

The Fig.1: Several specimens of Schefflera actinophylla of Araliaceae the family grew together
with other trees and plants in a park nearby a black beach. I was attracted with its red spikes. Tenerife,
on August 2016. Taken with my smart phone.
Obr.1: Několik exemplářů schefflery paprskolisté (Schefflera actinophylla) z čeledi prodarovitých
(Araliaceae) rostlo spolu s jinými stromy a rostlinami v jednom parku poblíž černé pláže. Upoutala
mě její červená květenství. Tenerife, srpen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

How I Encountered The Octopus Tree

At the present times my stay at work has been prevailing (a sad message to me). I have been at work more than at home. No wonder then that the time for my posts have been shorter than it might be and this has been why my latest post has been no long story.

The Fig.2: While I was searching in our immediate surroundings, my son Robert
was sitting in an outdoor roofed garden of a restaurant. Of course, my smart phone
was ready to photograph. Tenerife, on August 2016. Taken with my smart phone.
Obr.2: Zatímco já pátral v našem bezprostředním okolí, syn Robert seděl ve
venkovní zastřešené zahrádce jedné restaurace. Samozřejmě, že můj chytrý mobil byl
připraven fotit. Tenerife, srpen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

This memory corresponds with our visit of one of the black beaches. While Robert (my son) was sitting under an outdoor roofed garden of a restaurant I was searching in our immediate surroundings with my smart phone ready to photograph.

The Fig.3: Scheffleria actinophylla is an imigrant thanks to the man coming from
far Papua New Guinea and Australia. As you can see apparently it has been prosperous in Tenerife.
More spikes at the closer view. Tenerife, on August 2016. Taken with my smart phone.
Obr.3: Schefflera paprskolistá (S. actinophylla) je imigrant díky člověku, neboť pochází z daleké Papui
Nové Guineje a Austrálie. Jak vidíte, zjevně se jí na Tenerife daří. Více květenství v bližším pohledu.
 Tenerife, srpen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Suddenly I noticed a bizarre looking tree of which shots are accompanying this text. It grew together with other trees and plants in a park nearby the beach. I did not know its name but a time later I learnt its name and more about it at my home background with a solid botanic literature. The Englishmen call it the Octopus Tree or the Umbrella Tree. And as I am looking at my photos I can confirm the aptness of these names.

The Fig.4: Younger spikes of Schefflera actinophylla may resemble a mollusc with more arms. The
same holds good for its leafy arrangement. Perhaps hence the English name for this tree: The Octopus
Tree. Tenerife, on August 2016. Taken with my smart phone.
Obr.4: Mladší květenství Schefflery paprskolisté (S. actinophylla) mohou připomínat měkkýše s více
rameny. Totéž platí o jejím uspořádání listů. Možná odtud anglické jméno The Octopus Tree (v mé
české interpretaci "chobotničník"). Tenerife, srpen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem. 

As my photos recorded the Octopus tree was flowering at the time of our first encounter. You can find more botanic information of it under the photos.

The Czech Version

Mé vzpomínky na Tenerife

The Fig.5: Many small red flowers are tightly clustered alongside the long axes of the spikes. A
closer view of the flowering specimen of Schefflera actinophylla. Tenerife, on August 2016. Taken
with my smart phone.
Obr.5: Mnoho malých rudých květů je těsně nahloučeno podél os květenství. Bližší pohled na
kvetoucí exemplář Schefflery paprskolisté (S. actinophylla). Tenerife, srpen 2016. Pořízeno mým
chytrým mobilem.

Jak jsem potkal chobotničník

V současnosti převládá můj pobyt v práci (pro mne smutná zpráva). Jsem v práci víc než doma. Není tedy divu, že čas na mé posty je kratší než by snad být mohl, a proto můj nový post není dlouhý příběh.

The Fig.6: Comfortably I could photo this lizard from our sittings in the restaurant´s garden next to
a black beach. Tenerife, on August 2016. Taken with my smart phone.
Obr.6: Pohodlně jsem mohl fotit tuhle ještěrku z našeho sezení v zahrádce restaurace vedle černé
pláže. Tenerife, srpen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Tahle vzpomínka se vztahuje k naší návštěvě jedné z černých pláží. Zatímco Robert (můj syn) seděl pod venkovní zastřešenou zahrádkou restaurantu, já jsem pátral po bezprostředním okolí s chytrým mobilem připraveným k focení.

The Fig.7: In this moment the lizard saw something interesting on the top of the stony wall. Tenerife,
on August 2016. Taken with my smart phone.
Obr.7: V této chvíli ještěrka spatřila něco zajímavého na vrcholu kamenné zdi. Tenerife, srpen 2016.
Pořízeno mým chytrým mobilem.

Pojednou jsem si všiml bizarně vyhlížejícího stromu, jehož snímky tento text doprovázejí. Rostl spolu s jinými stromy a rostlinami v parku poblíž pláže. Neznal jsem jeho jméno, ale o nějaký čas později jsem jeho jméno a více o něm zjistil v domácím zázemí se solidní botanickou literaturou. Angličané mu říkají The Octopus Tree (odtud mé "chobotničník") nebo The Umbrella Tree (něco jako "deštníkovec"). A jak se na své fotky dívám, mohu výstižnost těch názvů potvrdit.

The Fig.8: A view of the sea through flags, street lamps and young yuccas. Tenerife, on August
2016. Taken with my smart phone.
Obr.8: Pohled na moře přes vlajky, pouliční lampy a juky. Tenerife, srpen 2016. Pořízeno mým
chytrým mobilem. 

Jak mé fotky zaznamenaly, chobotničník v době našeho prvního setkání kvetl. Pod fotografiemi o něm můžete najít další botanické informace.

The English Version

Madeira in My Memories

The Fig.1: This shark´s terrible jaws could not be omitted. One of my first photos taken in
the small museum of the natural sciences standing in the Botanic garden of Funchal the city.
Madeira, on October 2016. Taken with my smart phone.
Obr.1: Tyhle strašlivé žraločí čelisti se nedaly opomenout. Jedna z mých prvních fotek udělaných
v malém přírodovědném muzeu stojícím ve Funchalské Botanické zahradě. Madeira, říjen 2016.
Pořízeno mým chytrým mobilem.

To Photograph is Prohibited! 

In A Mausoleum of The Natural Sciences

The Fig.2: This sea coral was a dominant specimen in a glassy case. The small museum of the
natural sciences in the Funchal´s Botanic Garden. Madeira, on October 2016. Taken with my smart
phone.
Obr.2: Tento mořský korál byl dominantním exemplářem v jedné skleněné vitríně. Malé přírodovědné
muzeum v Botanické zahradě ve Funchalu. Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

To your imagine: Funchal, the city of Madeira, stretches out on vast slopes of high mountains falling down to the Atlantic ocean. You can see it well on my pictures in some previous posts devoted to my memories of this beautiful mountainous island.

The Fig.3: Next specimens of conchs, corals and sponges. There is a symbol prohibiting to take
shots of the displayed natural things to the right on this picture. Though I photographed it I
did not see it. The small museum of the natural sciences in the Funchal´s Botanic Garden. Madeira,
on October 2016. Taken with my smart phone.
Obr.3: Další exempláře lastur, korálů a mořských hub. Napravo na obrázku je symbol zakazující
fotografování vystavených přírodnin. I když jsem ho vyfotil, neviděl jsem ho. Malé přírodovědné
muzeum ve funchalské Botanické zahradě. Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

In fact, there were three areas devoted to botany in Funchal. Coincidentally, they all sat higher in a slope above our apartment.The Botany park (I have already written about it) has taken the highest position. The second large stair under the previous has been occupied by the classic Botanical Garden and the third stair lower has been something like an Eden of the tropical tree ferns to me. Gradually we visited to all the three places covered with the tropical and subtropical flora due to the intellectual spirit of the Madeira ´s islanders.

The Fig.4: The same glassy case as on the previous pictures. The small museum of the natural
sciences in the Funchal´s Botanic garden. Madeira, on October 2016. Taken with my smart phone.
Obr.4: Stejná skleněná vitrína jako na předešlých obrázcích. Malé přírodovědné muzeum v BZ ve
Funchalu. Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Well, this time let´s stop at a small house standing in the classic Botanic Garden (the second stair from up to down in my description) not too far behind its main entrance. Now you have an unique chance to step into its inner rooms together with me because I am going to be your mediator.

The Fig.5: You can see that the glassy cases in the cupboards have covered a lot of very
interesting and beautiful natural things. The small museum of the natural sciences in the Funchal´s
Botanic Garden. Madeira, on October 2016. Taken with my smart phone.
Obr.5: Můžete vidět, že skleněné vitríny ve skříních obsahují spousty velmi zajímavých a krásných
přírodnin. Malé přírodovědné muzeum ve funchalské Botanické zahradě. Madeira, říjen 2016.
Pořízeno mým chytrým mobilem.

The small house turned to be a small museum of the natural sciences. Its two or three rooms have covered a lot of natural specimens displayed in glassy cases. The collections have showed both the zoological and the botanic items. Also I noticed some fossilized items there. As soon as I found myself inside it was clear to me that I might do some photo-documentation of this highly interesting mausoleum where manifold samples of animals and plants of Madeira the island have been concentrated in mummified forms.

The Fig.6: The branched sea corals on a mantelpiece. The small museum of the natural sciences in 
the Funchal´s Botanic Garden. Madeira, on October 2016. Taken with my smart phone.
Obr.6: Mořští větevnatí koráli na krbové římse. Malé přírodovědné muzeum ve funchalské BZ.
Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

No wonder that the zoological items of the sea have occupied the biggest part. First I started photographing both the open and the closed glassy cases with various natural things without I would have guessed that I would have done something prohibited in the room to the right side from the entrance of the mausoleum. I did not omit to take some shots of a closed case with samples of dried plants. Mainly this room was devoted to the marine invertebrates. Also I recorded several posters depicting various ecological activities of local experts as well as amateur lovers of the Nature. I noticed various specimens of the fish in this room. Now I am not sure if I saw any beetles, butterflies and other species of the insects there. Mostly I concentrated on my photographing the displayed specimens. I had no time to examine separate specimens for a longer time. Well, if the specimens were in the memory of my smart phone then there would be a lot of time to study them in more detailed ways later in my home background. This has always been my strategy in the time limited situations.

The Fig.7: Some animal specimens have been installed in cylindrical tubes with labels. Each of the
samples has been submerged in a pickle. The small museum of the natural sciences in the Funchal´s
Botanic Garden. Madeira, on October 2016. Taken with my smart phone.
Obr.7: Některé živočišné exempláře byly instalovány v cylindrických zkumavkách se štítky. Každý
ze vzorků byl ponořen v nějaké konzervační tekutině. Malé přírodovědné muzeum ve funchalské
Botanické zahradě. Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

When I was satisfied with my photo-hunts in the first room I turned myself to visit to the second room. Just I was going to step over to it but first I stopped to take a whole shot of the second room through its open enter. I could see that there were the biggest exhibits of manifold vertebrates including some cetaceans in the second room. I took one or two shots when suddenly I felt a light touch on my left side. I turned my head to a cause of the touch and I saw a small older woman standing by my left side. With no word she was pointing to the panel on my right side: TO PHOTOGRAPH IS PROHIBITED heralded the panel. "Sorry, I did not notice it", I replied with no her response because she was showing her back to me already and she was looking for other sinners disturbing their rules. Fortunately, all my photos taken before her warning remained hidden in my smart phone´s memory. Unfortunately, due to her resolute instruction I could not continue on in my original photographing as intensive as I could do it in the first room. This is why the two shots of the second room were last ones I could take in this remarkable small mausoleum of the natural sciences.

The Fig.8: In one moment I noticed this mammal standing on a cupboard with glassy cases.
 I had no time to find and study its panel.  
The small museum of the natural sciences in the Funchal´s Botanic Garden. Madeira, on October 
2016. Taken with my smart phone.
Obr.8: V jedné chvíli jsem si povšiml tohoto savce stojícího na skříni se skleněnými vitrínami. Není
tohle vycpané zvíře druh zvaný fossa? vylíhlo se mi v mozku okamžitě. Neměl jsem čas hledat a
studovat jeho cedulku. Chystám se to zkusit zjistit v mé zoologické literatuře. Malé přírodovědné muzeum
ve funchalské Botanické zahradě. Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Dear madam, I am very sorry. You watched the rooms of the small museum of the natural sciences in a very attentive way. As soon as you warned me I stopped photographing. Nevertheless, I could take some photos of the inner rooms before than you noticed my bad behavior. My only goal why I publish the several photos taken in your remarkable mausoleum of the natural sciences has been to appreciate its qualities as well as the efforts of your naturalists. I have been an amateur biologist and when I saw all the beauty of the displayed exhibits simply I could not help myself. I apologize you once again. You have done your job very well.

The Czech Version

Madeira v mých vzpomínkách

The Fig.9: This shot catches the shark´s jaws (from the Fig.1 in detail) together with a body
part of some other marine creature. I guess that it might belonged to a species of the ray. I judge
it is its tail. But it is my speculation only. The small museum of the natural sciences in the Funchal´s
Botanic Garden. Madeira, on October 2016. Taken with my smart phone.
Obr.9: Tenhle snímek zachycuje žraločí čelisti (z obr.1 v detailu) spolu s tělní částí nějakého jiného
mořského tvora. Hádám, že by snad mohla patřit nějakému druhu rejnoka. Soudím, že to je jeho ocas.
Ale je to jen má spekulace. Malé přírodovědné muzeum ve funchalské Botanické zahradě. Madeira,
říjen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Fotit zakázano! 

V přírodovědném mauzoleu.

The Fig.10: Perhaps some fossilized samples of the most original human culture in the island.
The small museum of the natural sciences in the Funchal´s Botanic Garden. Madeira, on October
2016. Taken with my smart phone.
Obr.10: Snad nějaké fosilizované vzorky nejpůvodnější lidské kultury na ostrově. Malé přírodovědné
muzeum ve funchalské Botanické zahradě. Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Pro Vaši představu: Funchal, hlavní město Madeiry, se rozprostírá na nesmírných svazích vysokých hor spadajících k Atlantiku. Můžete to pěkně vidět na mých obrázcích v některých předešlých postech věnovaných mým vzpomínkám na tento krásný hornatý ostrov.

The Fig.11: At my great joy I found these herbarium´s samples in one closed glassy case. You can
see a next jaws hung on a frame of a niche of the first room. A sea fish is "swimming" on the
wall to the left from the jaws. The small museum of the natural sciences in the Funchal´s Botanic Garden.
Madeira, on October 2016. Taken with my smart phone.
Obr.11: K mé velké radosti jsem v jedné uzavřené skleněné vitríně objevil tyto herbářové vzorky. Můžete
vidět další čelisti zavěšené na rámu výklenku první místnosti. Vlevo od čelistí "plave" na zdi nějaká
mořská ryba. Malé přírodovědné muzeum ve Funchalské Botanické zahradě. Madeira, říjen 2016. Pořízeno
mým chytrým mobilem. 

Ve Funchalu jsou vlastně botanice věnovány tři oblasti. Shodou nahodilých okolností seděly všechny výše ve svahu nad naším apartmánem. Nejvyšší pozici zaujímá Botanický park (už jsem o něm psal). Druhý velký schod pod předešlým zabírá klasická Botanická zahrada a třetí schod níže je pro mne něco jako Eden tropických stromovitých kapradin. Postupně jsme navštívili všechna tři místa porostlá tropickou a subtropickou florou díky intelektuálnímu duchu Madeiřanů.

The Fig.12: The contents of these wooden cupboards remained hidden to my eyes. Their precious
natural materials have been watched by strange sea fish "swimming" on the wall above them. The
small museum of the natural sciences in the Funchal´s Botanic Garden. Madeira, on October 2016.
Taken with my smart phone.
Obr.12: Obsah těchto dřevěných skříní zůstal mým očím skrytý. Jejich drahocenný přírodní materiál
je střežen podivnými mořskými rybami, jež "plavou" na stěně nad nimi. Malé přírodovědné mozeum
ve funchalské Botanické zahradě. Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Zastavme se tentokrát v domku stojícím v klasické Botanické zahradě (druhý schod shora dolů v mém popisu) nepříliš daleko za hlavním vstupem. Teď máte jedinečnou možnost vstoupit do jeho vnitřních prostor, protože hodlám být vaším prostředníkem.

The Fig.13: The sea fish in the glassed box standing on the cupboard can be seen as a picture
painted by Hieronymus Bosh. Often I use the expression "mausoleum" in my text because there
is not a wide limit between "museum" and "mausoleum" I think. The small mausoleum of the natural
sciences in the Funchal´s Botanic Garden. Madeira, on October 2016. Taken with my smart phone.
Obr.13: Mořské ryby v zasklené krabici stojící na skříni lze vidět jako obraz, který namaloval
Hieronymus Bosh. Často používám v textu výraz "mauzoleum", protože si myslím, že široká hranice
mezi "muzeem" a "mauzoleem" neexistuje. Malé přírodovědné mauzoleum ve funchalské Botanické
zahradě. Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

The Fig.14: Next fishy mummies "swimming" alongside a wall of the small mausoleum of the
natural sciences in Funchal´s Botanic Garden. Madeira, on October 2016. Taken with my smart
phone.
Obr.14: Další rybí mumie "plovoucí" podél zdi malého přírodovědného mauzolea ve Funchalské
botanické zahradě. Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Ukázalo se, že domek je malé přírodovědné muzeum. Jeho dvě či tři místnosti obsahovaly spousty přírodních exemplářů vystavených ve skleněných vitrínách. Sbírky předváděly zoologické i botanické položky. Všiml jsem si tam také nějakých fosilních položek. Jakmile jsem se ocitl uvnitř, bylo mi jasné, že bych asi měl udělat fotodokumentaci toho vysoce zajímavého mauzolea, kde  rozmanité vzorky zvířat a rostlin Madeiry jsou soustředěny v mumifikovaných formách.

The Fig.15: One of the samples from the local herbarium at the closer view. You can read when,
and where the plant was collected. This sample, Persea indica of Lauraceae the family, was collected
on January of the past century! The small mausoleum of the natural sciences in the Funchal´s Botanic
Garden. Madeira, on October 2016. Taken with my smart phone.
Obr.15: Jeden ze vzorků z místního herbária detailněji. Můžete si přečíst kdy a kde byla rostlina sbírána.
Tento vzorek - hruškovec indický (Persea indica) z čeledi vavřínovitých (Lauraceae) byl sbírán v lednu
minulého století! Malé přírodovědné mauzoleum ve funchalské Botanické zahradě. Madeira, říjen 2016.
Pořízeno mým chytrým mobilem.

The Fig.16: This member of Orchidaceae the family was collected on May 1989 and then in the
year of The Velvet Revolution in Czech republic on November. The author of this item presents
the first name of the plant only - Orchis. Probably he was not sure of what a kind of it was.
The small mausoleum of the natural sciences in the Funchal´s Botanic Garden. Madeira,
on October 2016. Taken with my smart phone.
Obr.16: Tento příslušník čeledi vstavačovitých (Orchidaceae) byl sbírán v květnu 1989, a tedy v roce
Sametové revoluce v České republice v listopadu. Autor položky uvádí jen rodové jméno rostliny -
vstavač (Orchis). Pravděpodobně si nebyl jistý, jaký je to druh. Malé přírodovědné mauzoleum ve
funchalské Botanické zahradě. Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

The Fig.17: This sample collected on September 1982 shows the plant endemic to Azores, Canary
Islands and Madeira. Its name is Apollonias barbujana and it belongs to Lauraceae the family.
The small mausoleum of the natural sciences in the Funchal´s Botanic Garden. Madeira, on October
2016. Taken with my smart phone.
Obr.17: Tento vzorek sbíraný v září 1982 ukazuje rostlinu endemickou pro Azory, Kanárské ostrovy
a Madeiru. Jmenuje se Apollonias barbujana a patří do čeledi vavřínovitých (Lauraceae). Malé
přírodovědné muzeum ve funchalské Botanické zahradě. Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým chytrým
mobilem.

The Fig.18: This my last show of the displayed dried plants shows two specimens of Gennaria diphylla
of Orchidaceae the family. It was collected on May 1995. The small mausoleum of the natural sciences
in the Funchal´s Botanic Garden. Madeira, on October 2016. Taken with my smart phone.
Obr.18: Tato moje poslední ukázka z vystavených sušených rostlin ukazuje dva exempláře Gennaria
diphylla z čeledi vstavačovitých (Orchidaceae). Sbírána byla v květnu 1995. Malé přírodovědné
mauzoleum ve funchalské Botanické zahradě. Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Žádný div, že zoologické položky moře zabírají největší část. Nejdřív jsem začal fotit otevřené a uzavřené skleněné vitríny s různými přírodninami, aniž bych byl tušil, že bych býval dělal něco zakázaného, v místnosti na pravé straně od vstupu mauzolea. Neopomněl jsem pořídit snímky uzavřené vitríny se vzorky sušených rostlin. Tahle místnost byla hlavně věnována mořským bezobratlým. Zaznamenal jsem také několik plakátů popisujících různé ekologické aktivity místních odborníků a rovněž amatérských milovníků přírody. V této místnosti jsem si povšiml různých exemplářů ryb. Teď si nejsem jistý, jestli jsem tam viděl nějaké brouky, motýli a jiné hmyzí druhy. Povětšinou jsem se soustředil na focení vystavených exemplářů. Neměl jsem čas prohlížet si jednotlivé exempláře delší dobu. Inu, budou-li exempláře v paměti mého chytrého mobilu, pak bude spousta času je studovat detailněji v domácím zázemí. V časově omezených situacích je tohle vždy moje strategie.

The Fig.19: This was my first photo of the room with the biggest exhibits of the bigger marine
creatures. Just I was going to step over to the room and to take some shots of its specimens in more
details but my goal was interrupted by a smaller and older woman watching the museum´s treasures.
You can read more about it in my text. The small museum of the natural sciences in the Funchal´s
Botanic Garden. Madeira, on October 2016. Taken with my smart phone.
Obr.19: Tohle bylo moje první foto místnosti s největšími exponáty větších mořských tvorů. Zrovna
jsem se chystal do té místnosti přejít a pořídit nějaké snímky jejích exemplářů detailněji, ale můj záměr
přerušila menší a starší žena, střežící poklady muzea. Můžete si o tom přečíst více v mém textu. Malé
přírodovědné muzeum ve funchalské Botanické zahradě. Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým chytrým
mobilem.

Když jsem byl spokojen s foto-úlovky v první místnosti, obrátil jsem se, abych navštívil druhou místnost. Právě, když jsem se do ní chystal přejít, zastavil jsem se, abych si pořídil celkový záběr druhé místnosti skrze otevřený vchod. Viděl jsem, že v druhé místnosti jsou největší exempláře rozmanitých obratlovců včetně nějakých kytovců. Udělal jsem jeden či dva snímky, když jsem pojednou ucítil lehký dotek na levém boku. Otočil jsem hlavu k příčině doteku a spatřil jsem malou starší ženu stojící po mém levém boku. Beze slova ukazovala na tabulku po mém pravém boku: FOTOGRAFOVAT JE ZAKÁZÁNO zvěstovala tabulka. "Promiňte, nevšiml jsem si toho", opáčil jsem bez její odezvy, protože už mi ukazovala záda a pátrala po dalších hříšnících porušujících jejich pravidla. Naštěstí všechny mé fotky pořízené před jejím upozorněním zůstaly skryté v paměti mého chytrého mobilu. Naneštěstí, kvůli jejímu rezolutnímu pokynu, jsem nemohl v původním focení pokračovat tak intenzivně, jak jsem to mohl dělat v první místnosti. Proto dvě fota druhé místnosti byla poslední, které jsem mohl udělat v tomto pozoruhodném malém přírodovědném mauzoleu.

The Fig.20: And this was the second and last photo of the room with the biggest marine creatures
(not only mammals) at the closer view I could take there. The small mausoleum of the natural sciences
in the Funchal´s Botanic Garden. Madeira, on October 2016. Taken with my smart phone.
Obr.20: A tohle byl druhý a poslední snímek místnosti s největšími mořskými tvory v
bližším pohledu, který jsem tam mohl pořídit. Malé přírodovědné muzeum ve funchalské Botanické
zahradě. Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Vážená paní, je mi moc líto. Střežila jste místnosti malého přírodovědného muzea velice pozorně. Přesto jsem nějaké snímky vnitřních prostor pořídil před tím, než jste si mého nevhodného chování všimla. Mým jediným cílem, proč zveřejňuji těch několik snímků pořízených ve vašem pozoruhodném přírodovědném mauzoleu je ocenit jeho kvality a také úsilí vašich přírodovědců. Jsem amatérský biolog, a když jsem spatřil všechnu tu krásu vystavených exponátů, prostě jsem si nedokázal pomoci. Ještě jednou se Vám omlouvám. Děláte svou práci velmi dobře.

The English Version

Madeira in My Memories

The Fig.1: Our later lunch after my second sea trip connected with a chance to observe some
cetaceans. We took a very tasty fish called the gilt-head (sea) bream (Sparus aurata). You can see
two fishes on my plate as well as my son´s left hand behind some boiled vegetables. Funchal the city,
Madeira, on October 2016. Taken with my smart phone.
Obr.1: Náš pozdnější oběd po mém druhém výletu po moři s možností pozorovat kytovce. Měli
jsme velmi chutnou rybu zvanou pražma (Sparus aurata). Na mém talíři vidíte dvě ryby a také synovu
levou ruku za vařenou zeleninou. Funchal, Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

A Tasty and Interesting Fish on A Plate

We took this strange looking fish in one of many restaurants in the harbor of Funchal the city. It was after my second sea trip connected with a chance to observe some cetaceans. But now I am not going to depict this great experience. I will come back to this topic in some of next posts within my blog.

When we left our twin ship we were hungry. We ate nothing in the course of the sea trip. To find a food source was no problem because we were walking the pier lined with almost continuous chain of restaurants. Soon we anchored in a roofed garden of one of them. Within a moment a waiter stood at our table. We asked him for a menu as well as for something to drink. One glass of lemonade to Vendy (our driver) and two glasses of beer to me and Robert. While the waiter disappeared in the inner part of the restaurant to fulfill our demands, a woman stepped to our table. She did not come with her hands empty. Holding a wide metal dish in her hands she was offering its contents to us. "The fresh fish, just we got them. This species is very tasty. Would not you like having them?" We agreed with her offering.

The Fig.2: Jaws of my two gift-head breams with palates "cobbled" with pebbles or pearls like
teeth. Sharp teeth are apparent in the frontal part of the upper jaw only. Funchal the city, Madeira,
on October 2016. Taken with my smart phone.
Obr.2: Čelisti mých dvou pražem s patry "dlážděnými" zuby podobnými oblázkům či perlám. Ostré
zuby jsou patrné pouze v přední části horní čelisti. Funchal, Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým
chytrým mobilem.

The fish was tasty really. The sea trip was finished in a stylish way. I think that the fish was the gilt-head (sea) bream. According to The Wikipedia it names Sparus aurata in Latin, it belonged to Sparidae the family. I got two whole fish including their heads on my plate. I was attracted with their flat teeth adapted to crushing hard morsels. The teeth resisted to a thermal process with no damage. I decided to take one or two shots of the two fried fish before than they vanished in my inner man (naturally, with no heads, tails, bones and fins!). Here are their three photos.

The Czech Version

Madeira v mých vzpomínkách

The Fig.3: The jaws with the teeth in one of the two fish at the closer view. Now I say to myself
that I could take the heads with me. But now it has already been too late. Funchal the city, Madeira,
on October 2016. Taken with my smart phone.
Obr.3: Čelisti se zuby u jedné z obou ryb v bližším pohledu. Teď si říkám, že jsem si ty hlavy mohl
vzít s sebou. Ale teď už je příliš pozdě. Funchal, Madeira, říjen 2016. Pořízeno mým chytrým mobilem.

Chutná a zajímavá ryba na talíři

Tuhle podivně vyhlížející rybu jsme si dali v jedné z mnoha restaurací v přístavu hlavního města Funchal. Bylo to po mém druhém výletu po moři spojeném s možností pozorovat kytovce. Ale teď tenhle báječný zážitek líčit nehodlám. Vrátím se k tématu v některém z dalších postů v mém blogu.

Když jsme opustili náš katamaran, měli jsme hlad. V průběhu výletu na moři jsme nic nejedli. Najít zdroj potravy nebyl žádný problém, protože jsme kráčeli po molu lemovaném skoro nepřetržitým řetězem restaurantů. Brzy jsme zakotvili v zastřešené zahrádce jednoho z nich. Ve chvilce stál u našeho stolu číšník. Požádali jsme o jídelní lístek a také o něco k pití. Sklenka limonády pro Vendu (náš řidič) a dvě sklenice piva pro mne a Roberta. Zatímco číšník zmizel ve vnitří části restaurace, aby splnil naše požadavky, přistoupila k našemu stolu nějaká žena. Nepřišla s prázdnýma rukama. V rukou držela širokou kovovou mísu a nabízela nám její obsah. "Čerstvé ryby, právě jsme je dostali. Tenhle druh je zvlášť chutný. Nedali byste si je?" S její nabídkou jsme souhlasili.

Ta ryba byla opravdu chutná. Výlet po moři byl stylově zakončen. Myslím, že se jednalo o rybu pražmu. Podle Wikipedie se latinsky jmenuje Sparus aurata, patří do čeledi Sparidae. Dostal jsem na talíř dvě celé ryby včetně hlav. Zaujaly mě jejich ploché zuby adaptované k drcení tvrdých soust. Ty zuby odolaly tepelnému zpracování bez poškození. Rozhodl jsem se udělat pár fotek obou pražených ryb dříve, než mi zmizí v žaludku (přirozeně bez hlav, ocasů a ploutví!). Zde jsou jejich fotky.