The English Version

The Fig.0: My distorted selfie. Český kras the region. 5.1. 2017, taken with my smart phone.
Obr.0: Mé pokřivené selfíčko. Český kras. 1.5. 2017, pořízeno mým chytrým mobilen.

A Fresh Message on My Next Attempts
To Find A Tiny Orchid Corallorhiza trifida,
The Coral Rooted Orchid (I)

The Fig.1: A look up into the memorable tree´s crown. Sorry but I forgot a name of the village
where the oak grew. Its leaves started springing only. 5.1. 2017, taken with my smart phone.
Obr.1: Pohled vzhůru do koruny památného stromu. Omlouvám se, ale jméno vesnice, kde ten dub
roste, jsem zapomněl. Jeho listy teptve začínaly rašit. 1.5. 2017, pořízeno mým chytrým mobilem. 

You who have watched and read contributions in my blog regularly may recall the one in which I depicted my first attempt to find a tiny and rare orchid in the region not too far away from Prague, in the region called Český kras. You who have not read my posts regularly can find it additionally. Or you can read this one separately.

The Fig.2: This is a church in St. John under The Rock where we left the car. 5.1. 2017, taken
with my smart phone.
Obr.2: Tohle je kostel ve Sv. Janovi pod Skalou, kde jsme zanechali auto. 1.5. 2017, pořízeno
mým chytrým mobilem. 

The Fig.3: This building is attached to the church. It is a late Benedictine monastery. It has been
waiting for to be renewed. St John under the Rock. 5.1. 2017, taken with my smart phone.
Obr.3: Tato budova je připojena ke kostelu. Je to bývalý benediktýnský klášter. Čeká na opravu.
Svatý Jan pod Skalou. 1.5. 2017, pořízeno mým chytrým mobilem. 

The Fig.4: Our next steps led over the bridge deeper in the valley. St John under the Rock. 5.1.
2017, taken with my smart phone.
Obr.4: Naše další kroky vedly přes most hlouběji do údolí. Sv. Jan pod Skalou. 1.5. 2017, pořízeno
mým chytrým mobilem.

There have been three attempts in total to find this rare species so far. The first occurred at the end of May, last year. Unfortunately, this efforts were unsuccessful. The last ones were realized on May the first and on May the third  2017.

The Fig.5: A stream flows through the valley. St. John under the Rock. 5.1. 2017, taken with my
smart phone.
Obr.5: Údolím protéká potok. Sv. Jan pod Skalou. 1.5. 2017, pořízeno mým chytrým mobilem.

The Fig.6: This flowering bush attracted my attention in a garden alongside our way. I think it is
Magnolia stellata. This species seems to be cultivated much lesser in Czech republic than much
more decorative M. x soulangeana. St. John under the Rock. 5.1. 2017, taken with my smart
phone.
Obr.6: Tento kvetoucí keř upoutal mou pozornost v jedné zahradě podél cesty. Myslím, že jde o
šácholan hvězdovitý (Magnolia stellata). Zdá se, že tenhle druh se pěstuje v ČR mnohem méně
než mnohem ozdobnější šácholan Soulangeův (M.x soulangeana). Sv. Jan pod Skalou. 1.5. 2017,
pořízeno mým chytrým mobilem. 

The Fig.7: Flowers of Magnolia stellata at the closer view. St. John under the Rock. 5.1. 2017,
taken witn my smart phone.
Obr.7: Květy šácholanu hvězdovitého (M. stellata) v bližším pohledu. Sv. Jan pod Skalou. 1.5.
2017, pořízeno mým chytrým mobilem.

The second attempt (5.1. 2017)
It was initiated by a post on Facebook. The post showed the tiny orchid in flower and this photo hunt was announced from a locality nearby Brno the Moravian metropolis. The author of the post wrote that he could photograph the plant due to his dear girl friend because otherwise he would not have noticed it. The man took the photo on 4.30. 2017. This was the right trigger to me.

The Fig.8: A moment later I saw this impressive building in a local graveyard on the opposite side
of our way. St. John under the Rock. 5.1. 2017, taken with my smart phone.
Obr.8: O chvíli později jsem uviděl na opačné straně cesty tuhle působivou stavbu na místním
hřbitově. Sv. Jan pod Skalou. 1.5. 2017, pořízeno mým chytrým mobilem. 

The Fig.9: I stopped at the graveyard´s gate and I took this front view of the attractive chapel
or a mortuary through its bars. St. John under the Rock. 5.1. 2017, taken with my smart phone.
Obr.9: Zastavil jsem se u hřbitovní brány a skrze její mříže jsem si pořídil čelní pohled na tuto
atraktivní kapli či márnici. Sv. Jan pod Skalou. 1.5. 2017, pořízeno mým chytrým mobilem.

On the following day, on May the first, on The Day of The Work Celebration, our trio set up to explore the locality we had already visited to last year. My assumption was simple: If the plant was announced from Brno the Moravian city so early (there was a dense snowing a week or two before in this region) then it might be in flower in our old known place, too. We have thought that the first attempt to find it might fail because we were too late (it was at the end of May 2016).

The Fig.10: A back view of the path climbing up to the goal of our way. You can see an abundant
herbaceous floor and mostly leafy trees lining the path. St. John under the Rock. 5.1. 2017, taken
with my smart phone.
Obr.10: Zpětný pohled na cestu stoupající k cíli naší cesty. Můžete vidět bohaté bylinné patro a
povětšinou listnaté stromy lemující cestu. Sv. Jan pod Skalou. 1.5. 2017, pořízeno mým chytrým
mobilem.

The Fig.11: A very often herb in the composition of this herbaceous floor - Lathyrus vernus.
Notice the color variability of its flowers. A steep climb up through a sylvan terrain above St.
John under the Rock. 5.1. 2017, taken with my smart phone.
Obr.11: Velmi častá bylina ve skladbě bylinného patra - hrachor (lecha) jarní (Lathyrus vernus).
Všimněte si barevné proměnlivosti jeho květů. Strmé stoupání zalesněným terénem nad Sv. Janem
pod Skalou. 1.5. 2017, pořízeno mým chytrým mobilem.

The Fig.12: What is a kind of this plant? My answer is that you can see germinating seedlings of
Carpinus betulus with first two cotyledons (leaves). Their massive germination was seen very often.
The climb up above St. John under the Rock. 5.1. 2017. Taken with my smart phone.
Obr.12: O jaký druh rostliny jde? Odpovídám, že vidíte klíčící semenáčky habru obecného
(Carpinus betulus) s prvními dvěma děložními listy. Jejich hromadné klíčení bylo vidět velmi
často. Stoupání nad Sv. Janem pod Skalou. 1.5. 2017, pořízeno mým chytrým mobilem.

Unlike the first visit Vendy parked his car at a place called St. John under The Rock. We found the place to be interesting and to be worth to visit to. There is a large historical Benedictine monastery plus a robust church standing in one complex together under the high rock. On the top of the rock it can be seen an erected simple cross. The cross indicates a religious place to pilgrims as well as to both ordinary foreign and local tourists. The top of the vertical rock gives amazing views of the surrounding landscape but to enjoy it you must climb a way up. It hides itself behind a rear part of the Monastery with its face waiting for to be renewed. As you can see on my photo the Church´s face has already been repaired.

The Fig.13: This beetle is very numerous in the forested slopes of Český kras the region. The
climb up above St. John under the Rock. 5.1. 2017, taken with my smart phone.
Though I am no entomologist I would say this beetle is Geotrupes stercorarius.
Obr. 13: Tento brouk je velmi početný v zalesněných svazích Českého krasu. Stoupání nad Sv.
Janem pod Skalou. 1.5. 2017, pořízeno mým chytrým mobilem.
Ač nejsem entomolog, řekl bych, že tento brouk je chrobák veliký (Geotrupes stercorarius).

The Fig.14: Galeobdolon luteum was not abundant but from time to time I could see two or three
specimens in the surrounding vegetation. The climb up above St. John under the Rock. 5.1. 2017,
taken with my smart phone.
Obr.14: Pitulník žlutý (Galeobdolon luteum) nebyl hojný, ale občas jsem pár jedinců mohl spatřit v
okolní vegetaci. Stoupání nad Sv. Janem pod Skalou. 1.5. 2017, pořízeno mým chytrým mobilem. 

But our mission here was different and therefore soon we left the touristic attractions behind our backs to reach a path´s foot where our climb up could start. On our way to it we passed by a local graveyard with an impressive building of a mortuary looking like a small church rather than a corpses store.

The Fig.15: I suppose that this is Ranunculus auricomus, a next frequent ingredient in vegetation
alongside our climbing path. St. John under the Rock. 5.1. 2017, taken with my smart phone.
Obr.15: Předpokládám, že tohle je pryskyřník zlatožlutý (Ranunculus auricomus), další častá
přísada ve vegetaci podél naší stoupající cesty. Sv. Jan pod Skalou. 1.5. 2017, pořízeno mým
chytrým mobilem.

The Fig.16: R. auricomus, flowers and leaves at the closer view. The climb up above St. John
under the Rock. 5.1. 2017, taken with my smart phone.
Obr.16: Pryskyřník zlatožlutý (Ranunculus auricomus), květy a listy v bližším pohledu. Výstup
nad Sv. Janem pod Skalou. 1.5. 2017, pořízeno mým chytým mobilem.

A following steep way up led through a growth of a mixed forest with abundant herbaceous floor. Among others I could see a lot of still flowering plants of Anemone nemorosa, Hepatica nobilis, several plants of Anemone ranunculoides and when I swept leaves of Asarum europaeum  aside slowly I could see its hidden flowers under them. The most often component of the mixed forest was a beech (Fagus sylvatica).

The Fig.17: Anemone ranunculoides was rare among floods of Anemone nemorosa with white
pink flowers.The climb up above St. John under the Rock. 5.1. 2017, taken with my smart phone.
Obr.17: Sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides) byla vzácná mezi záplavami sasanky
hajní (A. nemorosa) s bělavě narůžovělými květy. Stoupání nad Sv. Janem pod Skalou. 1.5. 2017,
pořízeno mým chytrým mobilem.

Because the terrain alongside the long climbing seemed to me to be a convenient surroundings for the Coral Rooted Orchid to grow there I warned my companions about to search for our object of interest with the top attention in this phase of our climb up already. But none of us succeeded in this search for it in the steep climb up. The climb up was finished at the bar blocking a more way symbolically.   This was a place of our first visit. We took a rest using woody sits and table installed there for tourists.

The Fig.18: Asarum europaeum belongs to the most numerous plants in this kind of herbaceous
floor. The climb up above St. John under the Rock. 5.1. 2017, taken with my smart phone.
Obr.18: Kopytník evropský (Asarum europaeum) patří k nepočetnějším rostlinám v tomto typu
bylinného patra. Stoupání nad Sv. Janem pod Skalou. 1.5. 2017, pořízeno mým chytrým mobilem.

The Fig.19: Asarum europaeum, a flower in the more detailed view. Its flowers rest on dead
beech leaves hidden under its own leaves. The climb up above St. John under the Rock. 5.1. 2017,
taken with my smart phone.
Obr.19: Kopytník evropský (Asarum europaeum), květ v detailnějším pohledu. Jeho květy
spočívají na odumřelém bukovém listí skryty pod jeho vlastními listy. Stoupání nad Sv. Janem pod
Skalou. 1.5. 2017, pořízeno mým chytrým mobilem.

The most interesting section waited for us behind the bar. We were about to check a place in the higher part of this climbing stretch. Thanks to my good friend Adam Majer we had its exact coordinates and more instructions. Adam had found the Coral Rooted Orchid there two or three years ago but our first visit to the place his finding did not confirm.

The Fig.20: "Zdenek, come here!" Vendy called for me in a moment. "What's a kind of a plant?"
My reply followed immediately: "That's nothing special. It is Oxalis acetosella only but in a
lesser known arrangement of its leaves." A good example of purposeful motions with the plants.
The way how to decrease evaporation in an open sunny place. The plants grew on a stub covered
with a moss. Their blades in a horizontal position normally took this vertical position due to
a direct sunshine. It was not only purposeful. It was beautiful, too. In the climb up above St. John
under the Rock. 5.1. 2017, taken with my smart phone.
Obr.20: "Zdenku, pojď sem!" zavolal na mě v jedné chvíli Venda. "Co je to za rostlinu?" Má
odpověď následovala okamžitě. "Nic zvláštního. To je jen šťavel kyselý (Oxalis acetosella), ale
v méně známém uspořádání listů. Dobrý příklad účelných pohybů u rostlin. Způsob, jak snížit
odpar na otevřeném slunném místě. Rostliny rostly na pařezu porostlém mechem. Jejich čepele,
normálně ve vodorovném postavení, zaujaly kvůli přímému osvitu vertikální pozici. Bylo to nejen
účelné. Bylo to také krásné. Ve stoupání nad Sv. Janem pod Skalou. 1.5. 2017, pořízeno mým
chytrým mobilem.

The Fig.21: Here you can see leaves of Oxalis acetosella in their normal horizontal position as well
as yet one flower of Asarum europaeum. In the climb up above St. John under the Rock. 5.1. 2017,
taken with my smart phone.
Obr.21: Zde můžete vidět listy šťavelu kyselého (O. acetosella) v normálním vodorovném postavení
a také ještě jeden květ kopytníku evropského (A. europaeum). Ve stoupání nad Sv. Janem pod Skalou.
1.5. 2017, pořízeno mým chytrým mobilem.

Unfortunately, our exploration of the place with the highest probability of some findings of The Coral Rooted Orchid turned out to be odd again. Again three pairs of our eyes were examining a soil under our feet. Our motion forward was slow and careful. The soil was covered with usual spring herbs we could see during the previous climb up. My eyes staring at the terrain were attacked continuously by tiny flies. They started flying up from the vegetation cover as well as from the continuous layer of dead beech leaves like some flying guards of the Coral Rooted Orchid making our searching for it much more difficult by purpose. We saw no sign of this shy, fragile and tiny forest beauty. Afternoon was changing in evening slowly. We were forced to finish our searching. I disliked giving it up. I could not understand this next failing. I hoped in success so much. With each fail my longing to find The Coral Rooted Orchid has increased.

The Fig.22: This herb is Pulmonaria officinalis of Boraginaceae the family. Notice similar color
hues of its flowers as you can see it with Lathyrus vernus on the Fig.12. In the climb up above St.
John under the Rock. 5.1. 2017, taken with my smart phone.
Obr.22: Tahle bylina je plicník lékařský (Pumonaria officinalis) z čeledi brutnákovitých
(Boraginaceae). Všimněte si podobných barevných odstínů jeho květů, jak to můžete vidět u
hrachoru jarního (Lathyrus vernus) na obr.12. Ve stoupání nad Sv. Janem pod Skalou. 1.5. 2017,
pořízeno mým chytrým mobilem. 

The Fig.23: Pulmonaria officinalis, flowers in the more detailed way. In the climb up above St.
John under the Rock. 5.1. 2017, taken with my smart phone.
Obr.23: Plicník lékařský (P. officinalis), květy detailněji. Ve stoupání nad Sv. Janem pod Skalou.
1.5. 2017, pořízeno mým chytrým mobilem.

After our return to Prague with a longer stop in Beroun the town to eat something my mood was not too much good. Soon I went to bed. On May the second in the late afternoon I sat at the table and turned my comp on with my usual cup of coffee next to my right hand. I lighted a cigarette and started browsing through FB posts. A moment later I petrified with an unexpected surprise. I was staring at a nice specimen of the Coral Rooted Orchid in flower. An author of the photo took it in Český kras the region a day after our visit. There were three or four photos of several specimens of the orchid in the post and no information of where they were found exactly in this large region. Nevertheless I got a clear proof of this orchid´s present existence in Český kras. It was a great challenge to me.
So it happened that on May the third me and my son Robert realized the third attempt to find this rare species. But this is a matter of my next post already.

The Fig.24: A rocky outcrop next to the path was covered with this minute fern of Asplenium
trichomanes. There is a seedling of Carpinus betulus above it. In the climb up above St. John
under the Rock. 5.1. 2017, taken with my smart phone.
Obr.24: Skalní výstup vedle cesty porůstala tato kapradinka, sleziník červený (Asplenium
trichomanes). Nad ní je semenáček habru obecného (C. betulus). Ve stoupání nad Sv. Janem
pod Skalou. 1.5. 2017, pořízeno mým chytrým mobilem.

The Fig.25: The same fern as on the Fig.24 at the closer view. Surely I know it is Asplenium the
genus but as for the species I am not sure absolutely. In the climb up above St John under the Rock.
5.1. 2017, taken with my smart phone.
Obr.25: Tatáž kapradina jako na obr.24 v bližším pohledu. Vím jistě, že je to rod sleziník (Asplenium),
ale pokud jde o druh, absolutně si jistý nejsem. Ve stoupání nad Sv. Janem pod Skalou. 1.5. 2017,
pořízeno mým chytrým mobilem.

The Czech Version

Čerstvá zpráva o mých dalších pokusech
najít drobounkou orchideu, korálici trojklanou (Corallorhiza trifida) (I)

The Fig.26: I photographed this specimen of Geotrupes stercorarius in the place where we had
already been last year. This time we arrived at it from the opposite side. The probability of our 
success in searching for the Coral Rooted Orchid was increasing. But the dung-beetle on 
the picture did not help us in it. 5.1. 2017, taken with my smart phone.
Obr.26: Tohoto jedince chrobáka velikého (Geotrupes stercorarius) jsem fotil v místě, kde jsme
už byli loni. Tentokrát jsme na něj dorazili z opačné strany. Pravděpodobnost úspěchu v pátrání
po korálici trojklané se zvyšovala. Ale hovnivál na obrázku nám v tom nepomohl. 1.5.2017, 
pořízeno mým chytrým mobilem.

Vy, kteří sledujete a čtete příspěvky v mém blogu pravidelně, si možná vzpomínáte na ten, v němž jsem popsal první pokus najít drobnou a vzácnou orchideu v oblasti nepříliš vzdálené od Prahy, v oblasti zvané Český kras. Vy, kteří mé posty nečtete pravidelně, můžete si ho vyhledat dodatečně. Nebo si tento můžete přečíst samostatně.

The Fig.27: This butterfly (perhaps Colias hyale) was photographed on a dry meadow between
two forested areas. When we explored the original one we climbed down again and we tried to find
our orchid in an opposite forested slope behind this meadow. 5.1. 2017, taken with my smart phone.
Obr.27: Tento motýl (snad žluťásek čičorečkový (Colias hyale)) byl vyfocen na suché louce mezi
dvěmi zalesněnými oblastmi. Když jsme prozkoumali tu původní, znovu jsme sestoupili dolů a zkusili
jsme naši orchidej hledat v opačném zalesněném svahu za touto loukou. 1.5. 2017, pořízeno mým
chytrým mobilem.

Najít tenhle vzácný druh obnášelo zatím celkově tři pokusy. První se odehrál loni koncem května. Toto úsilí bylo bohužel neúspěšné. Poslední dva pokusy se uskutečnily 1.5. a 3.5. 2017.

Druhý pokus (1.5. 2017)
Inicioval ho jeden post na FB. Ukazoval tu drobnou orchidku v květu a tenhle foto úlovek byl oznamován z lokality poblíž moravské metropole Brna. Autor postu psal, že rostlinu mohl vyfotit díky své drahé přítelkyni, protože jinak by si jí býval nevšimnul. Ten člověk fotku pořídil 30.4. 2017. Tohle pro mne byl ten správný spouštěč.

The Fig.28: The second attempt to find our orchid brought the only one finding. Vendy noticed
two dry plants of Neottia nidus-avis from last year on the picture above. 5.1. 2017, taken with my
smart phone.
Obr.28: Druhý pokus najít naši orchidej přinesl jediný nález. Venda si povšiml dvou suchých rostlin
hlístníku hnízdáku (Neottia nidus-avis) z loňského roku na obrázku nahoře. 1.5. 2017, pořízeno mým
chytrým mobilem. 

Následující den, na prvního Máje, na Den Svátku práce, se naše trio vydalo na průzkum lokality, kterou jsme už navštívili loni. Měl jsem jednoduchý předpoklad: Jestliže byla rostlina oznámena z Brna tak časně (v této oblasti před pár týdny hustě sněžilo), pak by snad mohla kvést i na našem starém známém místě. Myslíme si, že první pokus ji najít selhal, protože jsme přijeli moc pozdě (to bylo koncem května 2016).

The Fig.29: My self portrait in a street mirror rather surprisingly
installed on a cross of sylvan paths. Vendy (to the right) is entering a leafy forest. 5.1. 2017, taken
with my smart phone.
Obr.29: Můj autoportrét v pouličním zrcadle poněkud překvapivě
instalovaném na jakési křižovatce lesních cest. Venda právě vstupuje do listnatého lesa. 1.5. 2017,
pořízeno mým chytrým mobilem.

Na rozdíl od první návštěvy Venda zaparkoval auto v místě, které se jmenuje Svatý Jan pod Skalou. Shledali jsme to místo zajímavým a stojícím za návštěvu. Pod vysokou skálou stojí v jednom komplexu pohromadě velký benediktýnský klášter a robustní kostel. Na vrcholu skály lze vidět vztyčený prostý kříž. Kříž vyznačuje náboženské místo pro poutníky a také pro obyčejné zahraniční i místní turisty. Vrchol kolmé skály poskytuje úžasné výhledy do okolní krajiny, ale abyste si je užili, musíte vystoupit cestou vzhůru. Skrývá se za zadní částí kláštera s fasádou, která čeká na obnovu. Jak vidíte na fotografii, fasáda kostela je již opravena.

Ale naše zdejší mise byla jiná, a proto jsme turistické atrakce brzy nechali za zády, abychom dosáhli úpatí cesty, kde měl začít náš výstup. Cestou k ní jsme procházeli kol místního hřbitova s působivou stavbou márnice, jež se spíše než skladu mrtvol podobala kostelíku.

The Fig.30: I know nothing about this writing carved in stone. This object found itself nearby the
woody sitting for tourists where we took our last rest before our climb down to St. John under
the Rock again. The writing is unreadable in places and its meaning is not clear to me. Maybe
it is a poem or a sentence by unknown author. The title is AN AXE. 5.1. 2017, taken with my
smart phone.
Obr.30: O tomhle nápisu vytesaném v kameni nevím nic. Objekt se nacházel poblíž dřevěného
sezení pro turisty, kde jsme si naposledy odpočali před opětovným sestupem do Sv. Jana pod
Skalou. Nápis je místy nečitelný a jeho význam mi není jasný. Snad to je nějaká báseň či sentence
od neznámého autora. Nadpis je SEKERA. 1.5. 2017, pořízeno mým chytrým mobilem.

Následující strmá cesta vzhůru vedla porostem smíšeného lesa s hojným bylinným patrem. Mezi jinými jsem mohl vidět spousty stále kvetoucích rostlin sasanky hajní (Anemone nemorosa), jaterníku podléšky (Hepatica nobilis), několik sasanek přyskyřníkovitých (A. ranunculoides), a když jsem pomalu rozhrnul listy kopytníku evropského (Asarum europaeum), mohl jsem pod nimi pozorovat schované květy. Nejčastější složkou smíšeného lesa byl buk (Fagus sylvatica).


Protože se mi tamní terén podél dlouhého stoupání zdál vhodným prostředím pro růst korálice, upozornil jsem své kumpány na pátrání po našem zájmovém objektu s nejvyšší pozorností již v této fázi výstupu. Avšak nikdo z nás ve strmém stoupání v pátrání po ní neuspěl. Výstup byl ukončen u závory symbolicky blokující další cestu. Tohle bylo místo naší první návštěvy. Odpočali jsme si, využívaje dřevěných sedátek a stolu instalovaných tam pro turisty.

The Fig.31: On our way back to Prague we stopped in Beroun the town. A view of Berounka the
river from a bridge. 5.1. 2017, taken with my smart pone.
Obr.31: Cestou zpět do Prahy jsme zastavili v Berouně. Pohled na Berounku z mostu. 1.5. 2017,
pořízeno mým chytrým mobilem.

Nejzajímavější úsek na nás čekal za závorou. Chystali jsme se zkontrolovat místo ve vyšší části tohoto stoupajícího úseku. Díky mému dobrému příteli Adamu Majerovi jsme měli jeho přesné souřadnice a další pokyny. Adam tam korálici našel asi před třemi roky, ale naše první návštěva na tom místě jeho nález nepotvrdila.

Bohužel, náš průzkum místa s nejvyšší pravděpodobností nějakých nálezů korálice se ukázal opět lichý. Opět půdu pod nohama zkoumaly tři páry našich očí. Pohyb vpřed byl pomalý a opatrný. Půdu porůstaly obvyklé jarní byliny, které jsme mohli vidět během předešlého výstupu. Mé oči upřeně zírající na terén neustále atakovaly titěrné mušky. Vzlétaly z vegetačního krytu a také ze souvislé vrstvy odumřelých bukových listů jako nějací létající strážci korálice, kteří záměrně pátrání po ní mnohem víc znesnadňují. Nezahlédli jsme žádnou známku po této plaché, křehké a drobounké lesní krásce. Odpoledne zvolna přecházelo ve večer. Museli jsme pátrání ukončit. Vzdával jsem ho nerad. Nedokázal jsem tento další nezdar pochopit. Tolik jsem doufal v úspěch. Moje touha najít korálici trojklanou (C. trifida) s každým nezdarem vzrůstala.

The Fig.32: Standing on the bridge I took a picture of my companions heading for the town tower.
There is a local large square behind the tower. We were coming back to the car from a restaurant
where we had a later lunch. Beroun the town. 5.1. 2017, taken with my smart phone.
Obr.32: Stoje na mostě pořídil jsem obrázek svých kumpánů směřujících k městské věži. Za věží
je místní rozlehlé náměstí. Vraceli jsme se k autu z restaurace, kde jsme si dali pozdní oběd. 1.5.
2017, pořízeno mým chytrým mobilem. 

Po návratu do Prahy s delší zastávkou v Berouně na jídlo jsem moc dobrou náladu neměl. Šel jsem brzy spát. Druhého května v pozdním odpoledni jsem se usadil u stolu a zapnul jsem komp s obvyklým šálkem kávy po pravici. Zapálil jsem si cigaretu a pustil se do prohlížení postů na FB. O chvíli později jsem zkoprněl nečekaným překvapením. Zíral jsem na pěkný exemplář kvetoucí korálice. Autor fotky ji pořídil v Českém krasu den po naší návštěvě. V postě byly tři nebo čtyři fotky více jedinců téhle orchidky a žádné informace o tom, kde přesně byli v téhle rozsáhlé oblasti nalezeni. Nicméně, získal jsem jasný důkaz o současné existenci téhle orchidky v Českém krasu. Byla to pro mne velká výzva. Tak se stalo, že třetího května jsme se synem Robertem uskutečnili třetí pokus najít tento vzácný druh. Ale tohle už je záležitost mého příštího postu.

The English Version

On A Little Shepherd Dog and The Other

Presidential Mouths in Czech republic

The Fig.1: It may be that each mouth is a reflex of his president.
Obr.1: Může být, že každý mluvčí je odrazem svého prezidenta.

Since the Velvet revolution in 1989 our presidents have had their mouths. In the time before as long as I can say the red heads of this country had used their own speaking organs only. They had relied on no mouths. First this function was put into practical life by our first post revolution president V. Havel. Gradually he changed two mouths in his highest office: after M. Žantovský L. Špaček (his second name is the same as a sparrow in English) took the job. The two presidential mouths were unnoticeable, their ways of interpretation of the president´s thoughts, opinions and attitudes were said to the nation with no emotions, their appearances and behaviors were decent and serious. If I could compare the two then I would say that Mr. L. Špaček has been the most perfect presidential spokesman of all I have been able to see so far.

On the contrast mostly the next our president V. Klaus made use of two mouths alternatively.While the first of them Mr. L. Jakl did not attract your attention so much the second one Mr. P. Hájek had a strong tendencies to visualize himself rather than to be an obedient mouth of his president. I would say he was the most controversial presidential spokesman I have had the chance to register till this time. To my opinion one of his most marked trick has been his open disagreement with the Darwin´s evolutionary theory. Obviously he has been on the Creationism´s side. His ape´s origin has seemed to him to be very offending but just in his case I would say that this origin has been very apt. Now as I learn from Google the president V. Klaus was forced to change this mad man for a next spokesman anyway. I have not understood till now why Mr. V. Klaus chose the lunatic and why he did not get rid of him rightly at his first symptoms of a mental disorder.

Our present Head of this country, Mr. M. Zeman has still been using Mr. J. Ovčáček as his mouth. I think he has been a next exotic personality in this role. It has been apparent that this man has been the most faithful shepherd dog of his master. His second name means a little shepherd in Czech. I must admit that his function has not been easy because of the president´s continuous impertinences. But the way how he has advocated his master has amplified the president´s mistakes and failures despite all Ovčáček´s efforts to diminish them. If Mr. J. Ovčáček is the best of all the presidential mouths at anything then it is the fact that he is the youngest (in his third or maybe the early fourth decade of his life). His appearance and behavior have been very rigid and too much reserved. Explanations of Mr. M. Zeman´s doing have almost always been interpreted by this man as to be good and profiting to our nations. A story of an article written by F. Peroutka in which, according to Mr. M. Zeman, this our known journalist from the times of the First republic could write that Hitler was a gentleman has become very popular in this country. Mr. J. Ovčáček has been searching for the article in vain till this time. To claim something like that is the same as to claim that J.V. Stalin wrote a complimentary novel on W. Churchill.

Mr. J. Ovčáček has gotten in his specific role of the president Zeman´s mouth so much satirical popularity here that, believe me or not, a theater did a play about him. Unfortunately, though he was invited by the theater´s leadership to watch it personally he did not come. The play cropped a great success and it was played in various other theaters throughout Czech republic. Mr. J. Ovčáček has seemed to be rather a fool than a real spokesman of his president. And the president M. Zeman has seemed to be very satisfied with his style of this job so far.

It may be that each mouth is a reflex of his president.

The Czech Version

O jednom ovčáckém psíkovi a jiných prezidentských mluvčích

v České republice

Od Sametové revoluce v roce 1989 mají naši prezidenti své mluvčí. Před tím, pokud mohu říci, rudé hlavy téhle země používaly jen vlastních mluvidel. Na žádné mluvčí se nespoléhaly. Poprvé byla tato funkce zavedena do praktického života naším prvním porevolučním prezidentem, V. Havlem. V nejvyšším úřadě postupně vyměnil dva mluvčí: po M. Žantovském vzal tu práci L. Špaček. Tito dva prezidentští mluvčí byli nenápadní, jejich způsob interpretace prezidentových myšlenek, názorů a postojů byl národu sdělován bez emocí, jejich vzezření a chování byla decentní a vážná. Kdybych měl oba porovnat, pak bych řekl, že pan L. Špaček je až dosud nejdokonalejším prezidenstkým mluvčím ze všech, které jsem mohl vidět.

Naopak náš další prezident, V. Klaus, převážně využíval střídavě dva mluvčí. Zatímco první z nich, L. Jakl, vaši pozornost tolik nepřitahoval, druhý, P. Hájek, měl silné sklony zviditelňovat sám sebe spíše než být poslušným mluvčím svého prezidenta. Řekl bych, že byl nejkontroverznějším prezidentským mluvčím, jehož jsem měl možnost dodnes zaznamenat. Podle mého názoru jedním z jeho nejnápadnějších kousků je jeho otevřený nesouhlas s Darwinovou vývojovou teorií. Zjevně stranil kreacionizmu. Jeho opičí původ mu připadal velice urážlivý, ale právě v jeho případě bych řekl, že tento původ je velmi výstižný. Teď, jak se dozvídám z Googlu, prezident V. Klaus byl nucen ho stejně vyměnit za dalšího mluvčího. Dodnes nechápu, proč pan V. Klaus vybral tohoto šílence a proč se ho nezbavil hned při prvních symptomech duševní poruchy.

Naše současná hlava státu, pan M. Zeman, stále používá jako mluvčího pana J. Ovčáčka. Myslím, že je další exotickou osobností v této roli. Je zjevné, že tento člověk je nejvěrnějším ovčákem svého pána. Musím připustit, že kvůli prezidentovým neustálým impertinencím není jeho funkce snadná. Avšak způsob, jakým svého pána obhajuje, zesiluje prezidentovy omyly a selhání vzdor Ovčáčkovým snahám je umenšovat. Je-li pan J. Ovčáček v čemkoliv nejlepší ze všech prezidentských mluvčích, pak je to fakt, že je nejmladší (ve třetí či snad časné čtvrté dekádě života). Jeho vzhled a chování jsou velmi přísné a až moc upjaté. Jeho vysvětlování Zemanova počínání tento muž skoro vždy interpretuje jako dobré a prospěšné pro naše národy. Historka o článku od F. Peroutky, v němž, podle M. Zemana, tento náš známý novinář z doby První republiky měl napsat, že Hitler je gentleman, v této zemi velmi zpopulárněla. Pan J. Ovčáček pátrá po článku marně dodnes. Prohlásit něco takového je totéž jako prohlásit, že J.V. Stalin napsal pochvalnou novelu o W. Churchillovi.

Pan J. Ovčáček získal ve své specifické úloze mluvčího prezidenta Zemana tolik satirické popularity, že jedno divadlo o něm nastudovalo hru. Bohužel, i když byl vedením divadla pozván, aby ji osobně zhlédl, nedostavil se. Hra sklidila velký úspěch a hrála se v různých jiných divadlech po celém Česku. Zdá se, že pan J. Ovčáček je spíše šaškem než opravdovým mluvčím svého prezidenta. A zdá se, že prezident Zeman je s jeho stylem téhle práce prozatím velmi spokojen.

Může být, že každý mluvčí je odrazem svého prezidenta.

The English Version

Pater Noster of Our Political Scene

The Fig.1: Here in Czech republic Pater Noster of our political scene has been bringing
a new movement to us. This movement has had an only face so far. It has still repeated:
"We are realists".
Obr.1: Tady v České republice nám Pater Noster naší politické scény přináší nové hnutí.
Toto hnutí má až dosud jedinou tvář. Pořád opakuje:
"Jsme realisté".

Do you know the lift in a permanent slow motion up and down? I have no doubts that you know what I am telling about. It has no door and you can get in it and get out of it without it must be stopped. I know it under the name of Pater Noster.

The posts running on the screen of my comp are something similar. I imagine myself like standing on a corridor and observing a cabin of Pater Noster. Every time when it appears in front of my eyes I can see a new scene in its inner room. But some pictures are repeating, they come back to me again and again with a metallic irregularity. Some of them are dumb and still but some of them are speaking, convincing and urging.

Often they appear with no my invitation, they tend to impose themselves on my brain. They want to herald their advent to me. They want to say to me that just their movement has the right solutions, only they can work this society´s problems and troubles out. Just their movement can deal with all the failed things of the present ruling opponents! They like claiming that they see this world in a real and sober way. This is a guarantee of their trustworthiness. This means that all the previous governments have been idealistic so far with no ability to see things in a real light.

As you can see my drawing has been taking opinions of this young movement presented by one person with a light irony.


The Czech Version

Pater Noster naší politické scény

Znáte ten výtah v neustálém pomalém pohybu nahoru a dolů?  Nepochybuji, že víte, o čem mluvím. Nemá dveře a můžete do něj nastupovat a vystupovat z něj, aniž by se musel zastavovat. Znám ho pod jménem Pater Noster.

Posty, které běží na obrazovce mého kompu jsou něco podobného. Představuji si, jak stojím na chodbě a pozoruji kabinu Pater Nosteru. Pokaždé, když se mi zjeví před očima, vidím v jejím vnitřním prostoru nějakou novou scénu. Avšak některé obrázky se opakují, vrací se ke mně zas a zas s kovovou nepravidelností. Některé jsou němé a strnulé, ale některé z nich mluví, přesvědčují a naléhají.

Často se zjevují, aniž bych je pozval, mají tendenci vnucovat se mému mozku. Chtějí mi zvěstovat svůj příchod. Chtějí mi sdělit, že právě jejich hnutí má ta pravá řešení, jen oni mohou vyřešit problémy a potíže této společnosti. Jen jejich hnutí se dokáže vypořádat se všemi zpackanostmi současných vládnoucích oponentů! Rádi prohlašují, že tento svět vidí reálně a střízlivě. Tohle je jakási záruka jejich věrohodnosti. Znamená to, že všechny předešlé vlády byly až dosud idealistické bez schopnosti vidět věci v reálném světle.

Jak můžete vidět, moje kresba bere názory tohoto mladého hnutí prezentovaného jednou osobou s lehkou ironií.

The English Version

On Sylva, My Carnivorous Plant
The Past Time

I dedicate this post to my good friend Adam Majer to his fourtieth birthday 

The Fig.1: My hybrid of the pitcher plant (Nepenthes) the genus. One of the first
photos. I gave a name to it after my daughter Sylva. 8.12. 2012. Taken with my
Canon.
Obr.1: Můj hybrid z rodu láčkovka (Nepenthes). Jedna z prvních fotek. Pojmenoval
jsem ji po své dceři Sylvě. 12.8. 2012. Pořízeno mým Canonem.

I got it several years ago (about five or six years ago is my rough estimate). It was a Christmas present.I got it from Sylva, my daughter. She bought it in a florist section of a big supermarket. It was a great surprise to me and I was not prepared to it absolutely. Namely, the plant was no usual home flower in a pot. At the first glance I knew its first botanic name in Latin. The plant was of Nepenthes the genus. The pitcher plant in English.

The Fig.2: Several traps resembling coffee or teapots at the closer view.
Sylva has been a carnivorous plant and its traps serve to catch various
small invertebrates. 8.12. 2012. Taken with my Canon.
Obr.2: Několik pastí připomínajících konvice na kávu či na čaj v bližším
pohledu. Sylva je masožravá rostlina a její pasti slouží k lapání malých
bezobratlých živočichů. 12.8. 2012. Pořízeno mým Canonem.

The pitcher plants present a separate family called Nepenthaceae in Latin with one genus Nepenthes only and with a lot of species (Nepenthes alata, N. mirabilis or N. rajah for example). You would meet them in the tropical area of the East hemisphere between the Tropic of Cancer and the Tropic of Capricorn.

The Fig.3: You are looking into the mouth of one of the most beautiful traps.
 You can recognize some morphological signs of this organ. The mouth is
covered with a cap. The dark purple ring around the mouth is so called peristome.
The rest under the ring is the trap´s body. 8.12. 2012. Taken with my Canon.
Obr.3: Díváte se do ústí jedné z nejkrásnějších láček. Můžete rozpoznat některé
morfologické znaky tohoto orgánu. Ústí je kryto víčkem. Temně nachový prsten
kolem ústí je tzv. peristom (obústí). Zbytek pod prstenem je tělo pasti (láčky).
12.8.2012. Pořízeno mým Canonem.

All the species of Nepenthes (the pitcher plant) the genus have a carnivorous character. The pitcher plants are equipped with passive traps resembling pots of various forms and colors. Though each of the species is specific both in shape and in color of its pots or traps they all have a basic morphology in common.
See more about it in my texts under the pictures.

The Fig.4: The ring around the mouth (peristome) at the closest view. Its surface
is very slippery and then treacherous to a possible prey. If a victim falls down to
the trap, it will find itself in a fluid produced by some cells in the wall of the body.
In fact Sylva´s traps can attract, catch and digest their hunts. The traps are
something like its external ventricles. 8.12.2012. Taken with my Canon.
Obr.4: Prstenec (peristom, obústí) kolem ústí v nejbližším pohledu. Jeho povrch je
velmi kluzký a tudíž zrádný pro možnou kořist. Pokud oběť spadne do pasti, ocitne 
se v tekutině vytvářené některými buňkami ve stěně těla. Pasti Sylvy mohou vlastně své
úlovky lákat, lapat a trávit. Pasti jsou něco jako její vnější žaludky. 12.8.2012. Pořízeno
mým Canonem.

The Fig.5: Yet one photo of Sylva the pitcher plant (Nepenthes hybrid) in
its highest peak of prosperity. At the time Sylva formed many climbing and
long stems. Especially the leaves in the vicinity of the pot developed new traps.
Remember that the traps are neither flowers nor any separate organ with the
pitcher plants. The trap is a normal part of one leaf consisting of three sections.
You can see them on the picture: A/ The leaf blade, B/ The tendril and C/ The
trap. 8.12.2012. Taken with my Canon.
Obr.5: Ještě jedno foto láčkovky Sylvy v jejím nejvyšším vrcholu prosperity.
V tom čase Sylva tvořila mnoho šplhavých a dlouhých lodyh. Zejména listy v
blízkosti květináče vyvíjely nové pasti. Pamatujte, že pasti u láčkovek nejsou květy
ani žádný speciální orgán. Past je normální součástí jednoho listu, jenž se skládá ze
tří oddílů. Můžete je vidět na obrázku. A/ Listová čepel, B/ Úponka a C/ Past.
12.8.2012. Pořízeno mým Canonem.

Naturally, the pitcher plants like growing under the tropical conditions and then if you want your pitcher plant to be prosperous you should give it a warm, sunny niche in your flat with the higher relative air humidity. I must point out that this was not my first pitcher plant to cultivate under my home conditions. I had already had a previous experience with a cultivation of some species of the pitcher plant (Nepenthes) the genus.

The Fig.6: Sylva showed its spikes out for more times. I could determine its sex
due to its flowering. The pitcher plants are either females or males, i.e. they develop
separate male plants and female ones. The male plants form flowers with stamina
only and the female plants form flowers with pistils only. 4.28.2011. Taken with
my Canon.
Obr.6: Sylva předvedla svá květenství vícekrát. Díky jejímu kvetení jsem mohl
určit její pohlaví. Láčkovky jsou buď samice nebo samci, tzn., že vytvářejí
samostatné samčí a samičí rostliny. Samčí rostliny tvoří jenom květy tyčinkové
a samičí rostliny tvoří jen květy pestíkové. 28.4.2011. Pořízeno mým Canonem.

My new plant sat in right substrate within its pot and I could read a brief information on its label: A pitcher plant hybrid. This is one of typical characters of the pitcher plants. They hybridize each other very readily both in wild and in culture. It was a good message to me because hybrids were resister than clear species. As for the parents of my new hybrid there was nothing on the label.

The Fig.7: Also I could observe this curious phenomenon: Trap in trap. 9.19.2012.
Taken with my Canon.
Obr.7: Také jsem mohl pozorovat tento kuriózní jev: Past v pasti. 19.9.2012.
Pořízeno mým Canonem.

The Fig.8: The same shot as it is on the previous photo but at the closer view.
This was not a work done by me but by Sylva the Nepenthes. 9.19.2012. Taken
with my Canon.
Obr.8: Tentýž záběr jako na předešlém snímku, ale v detailnějším pohledu. Tohle
nebyla moje práce, ale Sylvy láčkovky (Nepenthes). 19.9.2012. Pořízeno mým
Canonem.

To the low part of the pot which my plant was planted in was attached a shallow small dish and the upper rim of the pot was equipped with suspension ropes. With a help of the suspension ears I hung the plant on an upper frame of the window exposed to the South.

The Fig.9: Sylva the Nepenthes hanging from an upper frame of the south window.
You can see its long climbing stems.11.14.2012. Taken with my Canon.
Obr.9: Sylva láčkovka (Nepenthes) visící z horního rámu jižního okna. Můžete
vidět její dlouhé šplhavé lodyhy. 14.11.2012. Pořízeno mým Canonem.

I began using the name Sylva for my pitcher plant as soon as I could determine its sex. In the course of its cultivation it showed its female flowers to me for more times. I could observe variability and development of its traps from their small basic buds in the ends of tendrils to adult functional traps. I could observe how the oldest traps were going away. Sylva ceased forming adult traps during Winter and Fall times in the correlation with the lower level of the natural sunlight. Simply, the trap buds remained constant with no development on and a time later they went away.

The more distant leaves were from the mother plant the lesser their basic trap buds formed adult traps. The most often the adult traps developed themselves in the vicinity of the pot and I thought it was due to the higher relative air humidity of the substrate. I watered it in a regular way.

The Fig.10: A next photo illustrating long climbing stems of Sylva my pitcher plant.
2.2.2012. Taken with my Canon.
Obr.10: Další snímek ilustrující dlouhé popínavé lodyhy mé láčkovky Sylvy.
2.2.2012. Pořízeno mým Canonem. 

Well, I am aware of the fact that I did not cultivate Sylva under ideal conditions. Somehow it was my purpose. I wanted to know what the plant´s adaptability would be under usual home conditions in which many other tropical plants could grow with no problems. Neither I fertilized the original substrate nor I replanted the plant for all the time of five or six years. In the end of this unplanned experiment the plant exhausted all its possibilities to live and gradually it started losing its vitality.

When this happened I cut off one of still living stems and I planted it in a new pot with new substrate.
And while the stem set started taking root, while a new life of my Sylva the pitcher plant was beginning the mother plant´s life burnt out forever. The old-new Sylva the Nepenthes was put in a larger aquarium standing on a window sill of the east window in my room. But this has already been my Sylva´s present history. It will be topic of some next post within my blog.



The Czech Version

O mé masožravé rostlině Sylvě
Minulost

Tento post věnuji svému dobrému příteli Adamu Majerovi k jeho 40. narozeninám

Te Fig.11: A closer view of stems, leaves, tendrils and trap buds of the
pitcher plant Sylva. Also you can see one small spike growing out of
the end of the vertical stem on the picture. 2.2.2012. Taken with my Canon.
Obr.11: Bližší pohled na lodyhy, listy, úponky a základy láček láčkovky
Sylvy. Můžete také vidět jedno malé květenství odrůstající z konce vertikální
lodyhy na obrázku. 2.2.2012. Pořízeno mým Canonem. 

Dostal jsem ji před několika lety (asi před pěti nebo šesti lety je můj hrubý odhad). Byl to vánoční dárek. Dostal jsem ji od dcery Sylvy. Koupila ji v květinářském úseku velkého supermarketu. Bylo to pro mne velké překvapení a absolutně jsem na něj nebyl připravený. Rostlina totiž nebyla obyčejná domácí kytka v květináči. Ta rostlina byla z rodu láčkovka (Nepenthes).

The Fig.12: The spike in buds from the previous picture in detail. 2.2.2012.
Taken with my Canon.
Obr.12: Květenství v poupatech z předešlého obrázku detailně. 2.2.2012.
Pořízeno mým Canonem.

Láčkovky představují samostatnou čeleď láčkovkovité (Nepenthaceae) pouze s jedním rodem láčkovka (Nepenthes) a se spoustou druhů (např. Nepenthes alata, N. mirabilis či N. rajah). Setkat byste se s nimi mohli v tropických oblastech východní polokoule mezi Obratníkem Raka a Obratníkem Kozoroha.

The Fig.13: This Sylva´s adult and fully functional trap is sitting on the surface
of substrate under a canopy consisting of stems, leaves and tendrils falling down
around the pot. 2.2.2012. Taken with my Canon.
Obr.13: Tahle Sylvina dospělá a plně funkční láčka sedí na povrchu substrátu
pod baldachýnem, jenž sestává z lodyh, listů a úponek spadajících kolem lvětináče.
2.2.2012. Pořízeno mým Canonem.

Všechny druhy rodu láčkovka (Nepenthes) mají masožravý charakter. Láčkovky jsou vybaveny pasivními pastmi, které se podobají džbánkům různých tvarů a barev. I když je každý z druhů specifický tvarem i barvou svých konvic či pastí, všechny mají základní morfologii společnou. Více o tom v mých textech pod obrázky.

The Fig.14: A developing young trap. Its cap is closed hermetically in this phase
of its development. The curious ladybird on the front margin of the cap is not in
danger. The pointed emergence seen on the opposite side of the cap is in fact the
right ending of the whole leaf. 2.2.2012. Taken with my Canon.
Obr.14: Vyvíjející se mladá láčka. Její víčko je v této fázi jejího vývoje hermeticky
uzavřené. Zvědavé slunéčko na předním okraji víčka není v nebezpečí. Zašpičatělý
výrůstek viděný na protější straně víčka je vlastně pravým zakončením celého listu.
2.2.2012. Pořízeno mým Canonem.

Přirozeně, že láčkovky rády rostou v tropických podmínkách, a proto, chcete-li, aby vám vaše láčkovka prosperovala, měli byste jí v bytě poskytnout teplou, slunečnou niku s vyšší relativní vzdušnou vlhkostí. Musím podotknout, že tohle nebyla moje první láčkovka pěstovaná v domácích podmínkách. Měl jsem už předešlou zkušenost s pěstováním některých druhů z rodu láčkovka (Nepenthes).

The Fig.15: A next trap in its development. This trap is in the older developing
phase than the one on the previous photo. The cap (calyptra in Latin) is not
opened but the digesting fluid inside the trap´s body is apparent already. 2.2.2012.
Taken with my Canon.
Obr.15: Další láčka (past) ve vývoji. Tato láčka je ve starší vývojové fázi než
láčka na předešlé fotografii. Víčko (calyptra latinsky) není otevřeno, ale trávicí
tekutina uvnitř těla láčky je už zjevná. 2.2.2012. Pořízeno mým Canonem.

Moje nová rostlina seděla ve správném substrátě ve svém květináči a já mohl na její cedulce číst stručnou informaci: Láčkovka hybrid. Toto je jedna z typických vlastností láčkovek. Velmi ochotně se vzájemně kříží v přírodě i v kultuře. Pro mne to byla dobrá zpráva, protože kříženci jsou odolnější než čisté druhy. Pokud jde o rodiče mého nového hybrida, na cedulce nebylo nic.

The Fig.16: The still closed trap from the previous picture at the closer
view. 2.2.2012. Taken with my Canon.
Obr.16: Stále uzavřená láčka z předešlého obrázku v bližším pohledu.
2.2.2012. Pořízeno mým Canonem.

Ke spodní části květináče, v němž byla má rostlina zasazena, byla připevněna mělká miska a horní okraj květníku byl vybaven závěsnými provázky. S pomocí závěsných uší jsem rostlinu zavěsil na horní rám okna s jižní expozicí.

The Fig.17: This photo documents the female nature of Sylva the pitcher plant.
You can see a lot of female flowers in this big spike. 2.2.2012. Taken with my
Canon.
Obr.17: Tohle foto dokumentuje samičí povahu láčkovky Sylvy. Můžete vidět
spoustu samičích květů v tomhle velké květenství. 2.2.2012. Pořízeno mým
Canonem.

Jméno Sylva jsem pro svou láčkovku začal používat, jakmile jsem mohl určit její pohlaví. Během jejího pěstování mi své samičí květy ukázala vícekrát. Mohl jsem pozorovat proměnlivost a vývoj jejích pastí od malých základních pupenů na koncích úponek po dospělé funkční pasti. Mohl jsem pozorovat, jak nejstarší láčky odumírají. Sylva ustávala tvořit láčky (pasti) během zimního a podzimního času ve shodě s nižší úrovní přirozeného slunečního svitu. Základy pastí zůstávaly neměnné, aniž by se dále rozvíjely a po nějakém čase odumíraly.

The Fig.18: A next photo of the pistil inflorescence of Sylva the Nepenthes.
All the yellow green flowers are turned toward the sunlight. The peduncles
are covered with tiny glands. The same holds true for points of the calyx.
2.2.2012. Taken with my Canon.
Obr.18: Další foto pestíkových květů láčkovky (Nepenthes) Sylvy. Všechny
žlutozelené jsou obráceny k slunci. Květní stopky jsou porostlé žlázkami. Totéž
platí pro kališní cípy. 2.2.2012. Pořízeno mým Canonem.

Čím vzdálenější byly listy od mateřské rostliny, tí méně jejich základy pastí tvořily dospělé pasti (láčky). Nejčastěji se dospělé pasti vytvářely v blízkosti květináče a já myslím, že to bylo díky vyšší relativní vzdušné vlhkosti substrátu. Zaléval jsem ho pravidelně.

The Fig.19: An open trap is ready to attract and catch something to eat. The cap
is motionless. The principle of the pitfall is the way how the pitcher plants catch
their prey. 2.2.2012. Taken with my Canon.
Obr.19: Otevřená past je připravena vábit a polapit něco k snědku. Víčko je
nehybné. Princip padácí jámy je způsob, jak láčkovky lapají svou kořist. 2.2.2012.
Pořízeno mým Canonem.

Jsem si vědom faktu, že jsem Sylvu nepěstoval za ideálních podmínek. Jaksi to byl můj záměr. Chtěl jsem vědět, jaká bude adaptabilita rostliny za obvyklých domácích podmínek, v nichž mnoho jiných tropických rostlin dokáže růst bez problémů. Substrát jsem nehnojil, ani jsem rostlinu nepřesazoval po celou dobu pěti či šesti let. Na konci tohoto neplánovaného experimentu rostlina vyčerpala všechny možnosti žít a postupně začala životnost ztrácet.

The Fig.20: The cap of this trap is beginning to open up. The vertical
lines on the front part of this trap´s body are so called wings. According
to experts they navigate an insect to the peristome. And its surface is so
much treacherous! 2.2.2012. Taken with my Canon.
Obr.20: Víčko této pasti se začíná otevírat. Svislé linie na přední straně
těla této láčky jsou tzv. křídla. Podle odborníků navádějí hmyz k obústí.
A jeho povrch je tolik zrádný! 2.2.2012. Pořízeno mým Canonem.

Když tohle nastalo, odřízl jsem jednu ze stále živých lodyh a zasadil ji do nového květináče s novým substrátem. A zatímco se lodyžní řízek začínal ujímat, zatímco začínal nový život mé láčkovky Sylvy, život mateřské rostliny vyhořel navždy. Staronová láčkovka Sylva byla vložena do většího akvária, které stojí na okenním parapetě východního okna v mém pokoji. Ale tohle už je Sylvina současná historie. Bude předmětem některého příštího postu na mém blogu.

The Fig.21: A more detailed view of the female (pistil) flowers in a spike of
Sylva my pitcher plant. 2.2.2012. Taken with my Canon.
Obr.21: Detailnější pohled na samičí (pestíkové) květy v květenství mé láčkovky
Sylvy. 2.2.2012. Pořízeno mým Canonem.