It Is High Time To Express My Opinion (III)
My experience with the institucionalized wild Nature

Yes, the wild Nature as an institution. The institution full of officers making decisions what you may and what you mayn´t. Would you want to see any extra rare plant? Why not? But you may experience a great disappointment too as it was in my case.

Anemone nemorosa, The Ďablický Wood, Prague.

I was the president of Darwiniana, The Society of the amateur growers of the carnivorous plants and other botanical curiosities for a long time. We held various trips to interesting localities with any rare plant species. Each of the trips had its special name connecting it with a chosen concrete plant we wanted to visit and to take its pictures.
Once I invented a trip to the extremely rare orchid: Hammarbya paludosa. It is a very fragile and diminutive plant, nothing like the well known splended tropical species of this family. I found one of its locality in special books and I displayed the action on our web pages for the people of the interest in advance: The Hammarbya Expedition.
The first response followed immediately after the message was published. Its author was one of our professional botanists, a long-termed co-worker with Darwiniana. We´ve known each other for a couple of years both personally and through the e-mail post.
His response was strictly negative. How could I dare to think of the super rare plant?! Anyway, the enter the locality is radically prohibited. To enter the locality is permited to a limited number of experts only. The permition is exclusively provided by the Department of the Environmental Protection and your reasons would have to be very serious so that they decided to give it to you.
I must say that his reaction offended me deeply . He´s known my ecological ethics and credit very well. He could presume no bad purpose from my side. I was ready to respect all safety measures and to guarantee all others going with me. Though I was very much disgusted I didn´t give it up. I wrote an e-mail to our another known botanist and I asked him for his opinion. His answer supported his colleague. When I read his lines I felt as a small pupil. Imagine, he wrote, that Hammarbya is in an emergency unite, there are experts taking care of her intensively, her life is threatened immediately, she´s attached to various apparatus and now you and your colleagues enter there. I think, this is not just the right time to visit to her. Yes sir! We must unhat before authorities. Despite of this fail I got an idea to explore the free surroundings outside the topest secrete area but this plan remained to be the plan only. It would be ironical to find Hammarbya paludosa outside its emergency unite as it has been growing free and with no help of its saviours!
Various thoughts came to my mind. Perhaps no Hammarbya has been there. Perhaps there have been done something else, something like the Manhattan project. In fact we´ve never witnessed the orchid there. And if the orchid has been there really, if its saviours have been successful in its rescue, will they distribute it throughout the whole country? Will they sell its excesses? Will they show its population for money?
But the whole matter is likely simpler. Both the botanists were lacking in a good will to help a few enthusiasts. The first one wanted to intimidate us and the second supported him.

It has seemed to me that protectionists have often regarded rare items of the Nature as their own possession.

To be continued.

The Czech Version

Nejvyšší čas vyjádřit svůj názor (III)
Moje zkušenost s institucionalizovanou divokou přírodou

Ano, divoká příroda jako instituce. Instituce plná úředníků rozhodujících o tom, co smíte a co nesmíte. Chtěli byste vidět nějakou zvlášť vzácnou rostlinu? Proč ne? Ale můžete také zažít velké zklamání jako tomu bylo v mém případě.
Dlouhou dobu jsem byl předsedou Darwiniany, Společnosti amatérských pěstitelů masožravých rostlin a jiných botanických kuriozit. Pořádali jsme různé výlety na zajímavé lokality s nějakým vzácným rostlinným druhem. Každý z těch výletů měl zvláštní název spojující jej s vybranou konkrétní rostlinou, kterou jsme chtěli navštívit a pořídit si její snímky.
Jednou jsem vymyslel výlet za mimořádně vzácnou orchidejí: měkkyní bahenní (Hammarbya paludosa). Je to velmi křehká a drobná rostlinka, nic podobného dobře známým okázalým tropickým druhům této čeledi. Vyhledal jsem jednu z jejích lokalit ve speciálních knihách a vystavil jsem tuto akci na našich webovkách pro zájemce předem: Expedice Hammarbya.
Odezva následovala bezprostředně poté, co zpráva vyšla. Jejím autorem byl jeden z našich profi-botaniků, dlouhodobý spolupracovník s Darwinianou. Oba se už pár let známe osobně i prostřednictvím e-mailové pošty.

Anemone ranunculoides, The Ďáblický Wood, Prague.

Jeho odezva byla striktně záporná. Jak jsem se mohl opovážit pomyslet na tuhle supervzácnou rostlinu? Stejně je vstup na lokalitu rozhodně zakázán. Vstup na tuto lokalitu má povolen jen omezený počet odborníků. Povolení výlučně poskytuje Ministerstvo pro ochranu životního prostředí a vaše důvody by musely být velmi vážné, aby se vám ho rozhodli přidělit.
Musím říci, že mě jeho reakce hluboce urazila. Zná mou eko-etiku a vážnost velmi dobře. Nemohl z mé strany předpokládat žádný zlý úmysl. Byl jsem připraven respektovat všechna bezpečnostní opatření a za své kolegy se zaručit. I když jsem byl hodně znechucen, nevzdal jsem to. Napsal jsem e-mail našemu druhému známému botanikovi a požádal jsem ho o jeho názor. Svou odpovědí podpořil kolegu. Když jsem četl jeho řádky, cítil jsem se jako školáček. Představ si, psal, že Hammarbya je na JIPce, že o ní intenzivně pečují odborníci, že je její život bezprostředně ohrožen, že je napojena na různé přístroje a ty tam teď vstoupíš se svými kolegy. Rozkaz pane! Před autoritami musíme smekat. Přes tento nezdar mě napadlo prozkoumat volné okolí mimo oblast nejvyššího utajení, ale tento plán zůstal pouhým plánem. Bylo by ironické najít měkkyni bahenní mimo její JIPku, jak si volně roste bez pomoci svých spasitelů!

Viola sp.div., The Ďablický Wood, Prague.

Na mysl mi přicházely různé myšlenky. Možná tam žádná Hammarbya není. Třeba se tam provádí něco jiného, něco jako projekt Manhattan. Vlastně jsme tam tuhle orchidej na vlastní oči nikdy neviděli. A jestli tam opravdu je, jestli se jejím spasitelům v její záchraně zadaří, budou ji rozšiřovat po celé zemi?  Budou její přebytky prodávat? Budou její populaci ukazovat za peníze?
Celá záležitost je ale pravděpodobně prostší. Oba botanici neměli dobrou vůli pomoci pár nadšencům. První nás chtěl zastrašit a druhý ho podpořil.

Připadá mi, že ochranáři často považují vzácné položky přírody za vlastní majetek.
 Pokračování příště.