The Fig.1: A view of the Corsican Ralley.

The English Version

Corsica (II)

Our Accommodation, Our Base

When we already thought we would spend our first night in Corsica somewhere outdoors, when almost the whole city was behind our backs (in the direction of the airport) suddenly we saw a hotel on the opposite side of the road. We crossed the Corsican Ralley, walked over the hotel´s court and entered its reception hall. The hotel had three stars and it wasn´t overcrowded. The advantage of the end of the season.
The receptionist was a tan man and his English was limited to a bit of the usual English words. But the language barrier was overcome by the body language, mainly by the gesticulation and the feature. We could examine our room in advance and we were satisfied with it. It was armed with all what we could need: two wide beds, a bathroom with a toilet, a cupboard, night tables, a table and two chairs, a smaller TV set on the table ....you could manage the Internet connection in the reception.

The Fig.2: Our Hotel SAMPIERO.

The only thing was missing in the hotel room: a view of windows. Its windows viewed of the mountains behind the hotel but in theory only. In fact they were blind, small and almost up to the ceiling. Its glasses were blinded with something like some semi-abstract paintings in colour. So that though the room was on the first floor you looked like being accommodated in a cellar. It was a small fault on its beauty to us. We stepped down to the reception and booked the room for following three days. If we were satisfied we would extend our stay up to the very end.
As for the meals our stay in the hotel included breakfasts only, the rest of our diet was up to us. 
Our room had one extra advantage. Unlike the rooms on the opposite side of the corridor it was isolated from the noisy traffic of the Corsican Ralley.

The Fig.3: The restaurant.

If I use the expression of the Corsican Ralley I should explain it. I adopted it from the Internet. Some travellers use this nickname for the main Corsican road leading alongside the overall circuit of the island between the sea and the mountains. Of course, this circuit has a lot of turns to the inlad. And the Corsicans enjoy it with a great pleasure.

Unfortunately, smoking inside of the hotel was prohibited as it was established in the whole European Union and therefore I had to smoke out of the hotel, in its court. Standing in the court with my face to the building of the hotel and smoking my first cigarette after our accommodation I noticed that our hotel had a different right wing. It was a separate restaurant with two outdoors sittings, one of them was roofed and the another was unroofed. The unroofed one was nearer to the own restaurant and we took our first late supper there.

The Fig.4: A Venus in the court in front of the hotel Sampiero.

I´ve never forgotten the pleasant evening in the sitting under the night Corsican sky full of stars. From time to time we heard a noise of passing cars rushing the Corsican Rallye leading alongside the wall of the hotel´s court. We were accommodated, we were saturated with an excellent supper and we realized fully we´re in Corsica. And we´re very tired and sleepy too. We wished one thing only: to take a rest, to sleep.
I was falling into sleeping quickly and with a feeling that Corsica was my love at the first glance.

To be continued freely.

The Czech Version

Fig.5: The interior of our hotel room.

Korsika (II)

Naše ubytování, naše základna

Když už jsme mysleli, že první noc na Korsice strávíme někde pod širákem, když jsme už měli skoro celé město za zády (ve směru letiště), najednou jsme na protější straně silnice spatřili hotel.  Přešli jsme tu korsickou Ralley, přešli jsme hotelový dvůr a vstoupili jsme do recepční haly. Hotel měl tři hvězdičky a nebyl přeplněný. Výhoda konce sezóny.
Recepční byl snědý muž a jeho angličina byla omezena na trochu obvyklých anglických slov. Jazyková bariéra však byla překonána tělesným jazykem, hlavně posunčinou a mimikou. Pokoj jsme si mohli prohlédnout předem a byli jsme s ním spokojeni. Byl
vybaven vším, co jsme mohli potřebovat: dvěma širokými lůžky, koupelnou a toaletou, skříní, nočními stolky, stolem se dvěma židlemi, na stole menší TV....v recepci jsme si mohli zařídit internetové připojení.

The Fig.6: The opposite side of our hotel´s room.

V hotelovém pokoji chyběla jediná věc: výhled z oken. Jeho okna vyhlížela na hory za hotelem, ale jen teoreticky. Vlastně byla slepá, malá a skoro až u stropu. Jeho skla byla zaslepena čímsi podobným barevným semi-abstraktním malbám. Takže, i když byl pokoj v prvním patře, připadali jste si jako ubytovaní ve sklepě. Pro nás to byla malá vada na jeho kráse. Sestoupili jsme do recepce a zabukovali si pokoj na následující tři dny. Budeme-li spokojeni, prodloužíme si pobyt až do konce.
Pokud jde o jídla, náš pobyt v hotelu zahrnoval jen snídaně, zbytek stravování byl na nás. Náš pokoj měl jednu výhodu navíc. Na rozdíl od pokojů na opačné straně chodby byl izolován od hlučné dopravy korsické Rallye.

The Fig.7: The windows with no view.

Užívám-li výrazu korsická Rallye, měl bych ho vysvětlit. Přejal jsem ho z Internetu. Tuhle přezdívku používají někteří cestovatelé pro hlavní korsickou silnici vedoucí kol celého obvodu ostrova mezi mořem a horami. Samozřejmě, že tento okruh má spousty odboček do vnitrozemí. A Korsičané si ho užívají s velkým potěšením.

The Fig.8: The semi-abstraction on the window´s glasses.

Bohužel, kouření uvnitř hotelu bylo zakázáno, jak je to ustaveno v celé Evropské unii, a proto jsem musel kouřit mimo hotel, na jeho dvoře. Jak jsem postával na dvoře čelem k hotelu a kouřil svou první cigaretu po ubytování, všiml jsem si, že náš hotel má odlišné pravé křídlo. Byla to samostatná restaurace se dvěma venkovními sezeními, jedno zastřešené a druhé nezastřešené. Nezastřešené bylo blíž k vlastní restauraci a dali jsme si tam první pozdní večeři.

Nikdy nezapomenu na ten přijemný večer v sezení pod noční korsickou oblohou plnou hvězd. Občas jsme zaslechli hluk projíždějících aut, která se hnala po Korsické Rallye vedoucí podél zdi hotelového dvora. Byli jsme ubytováni, zasyceni skvělou večeří a plně jsme si uvědomovali, že jsme na Korsice. A taky jsme byli velice znavení a ospalí. Přáli jsme si jediné. Odpočinout si, vyspat se.
Usínal jsem rychle a s pocitem, že Korsika je má láska na první pohled.

Volné pokračování