The Fig.1

The English Version

The Key (Klíč in Czech), My First Joy of Snow in This Year

The Key is a hill covered with a forest in the Lužice Mountains near to Nový Bor the town in Czech Republic. I had the occasion to find myself there just three days before the Christmas Eve (12.21.2014). Our goal was to climb up to its top. Me and my two constant attendants were successful in it.

Our friend Vendy parked his car in a slope at the foot of the Key. You can see it as a little grey point in the line of our prints in watery snow on the picture one. The weather was cloudy, from time to time watery snow was falling. At the beginning we were climbing up a wide forest way, it was stony and interwoven with tangles of tree roots (The Fig.2, 3, 4).

The Fig.2

As usually, I stepped up slowly behind my attendants, from time to time I stopped to take one or two pictures. There was a thin layer of melting watery snow in places at the lower level of our climb up. Mainly I took side shots of the forest or our way in front of me or behind me. Snow was changing its firm state in the liquid one on the ground quickly and then we had to avoid streamings and pools of water.

The forest in which The Key is enfolded has a mixed character, though the spruce is its dominant element. The spruce´s roots don´t penetrate deeply into the soil. Their growth is superficial and shallow, they distributes themselves to the width rather than into the depth. Therefore the strong winds are the cause of its often windthrows.

I must point out that for the time of our climb up to the top and then for the following climb down we came upon no living soul. The temperature was above the freezing point at the lower level of the climb up.
The higher we stepped up the lesser the occurence of the spruce was in the forest composition. There were much more leafy trees at the higher level of the climb up. Together with them a bushy vegetation started appearing. I could see that the growth of the naked leafy trees was very young, the trees were thin and not too tall. The way to the top turned to the left at this interface and it became much nearer. Also I could see that the snowy layer was thicker and it resisted to melt out.

The Fig.3

The snowy path encirled the whole left side of the hill in a mild climbing up but when it arrived at its end it didn´t copy its circuit in an ascendant spiral but it traversed in the opposite direction above its previous section. This traversing repeated for several time up to the very top. Naturaly, the separate sections of the path were as shorter as we were closer to the top ´cause the top had a very limited stony platform.

Just on the traversing sections of the path I started discovering various semi-rifts among the side growth of trees and bushes, they allowed some views over the landscape spreading in the surroundings of the Key. I could see wide valleys and many other hills through the semi-rifts. Unfortunately, the visibility was limited by often snowing and by dense mist.

As you can see on the picture (The Fig.5), this hill falls into the category of the reserves. This warning was in the place where the way changed in the path turning to the left side of the hill. Partly the spruces were replaced leafy kinds of trees. The snowy layer became thicker and snow ceased melting.

The Fig.4

The path was near and stony but stones were covered with snow at the higher level of our climb up. The same held true for branches and trunks of the growth next to the path. They were decorated with snow cover. Suddenly we were in the right kingdom of the Winter (The Fig.6).

Let my photos finish my story:

The Fig.7: A rift through the growth.

The Fig.8: The surrounding lanscape in the dense mist.

The Fig.9: The landscape screened by the growth.

The Fig.10: A spruce decorated with snow.

The Fig.11: The snow can be a great artist.

The Fig.12: Last meters under the top.

The Fig.13: The landscape taken from one side of the top.

The Fig.14: The landscape taken from the opposite side of the top.

The Fig.15: The absolute top of the Key is five hundreds meters high. I spent a short moment on the top only. The wind was cruel, frosty and blistering. While I was taking some pictures my fingers were freezing to the bones. I was alone on the top in that moment. My partners were stepping down in the same time. They accomplished the top a time before me. To wait for me on the top for so a long time was unberable to them. I finished my taking pictures quickly and I followed them down.


The Czech Version

Klíč, moje první radost ze sněhu v tomto roce

Klíč je kopec pokrytý lesem v Lužických horách poblíž Nového Boru v České republice. Měl jsem tu příležitost ocitnout se tam zrovna tři dny před Štědrým dnem (21.12. 2014). Naším cílem bylo vystoupit na jeho vrchol. Já a moji dva stálí společníci jsme v tom byli úspěšní.

Náš přítel Vendy zaparkoval auto ve svahu při úpatí Klíče. Můžete ho vidět jako malý šedý bod v linii našich šlápot v mokrém sněhu na obrázku jedna. Počasí bylo zamračené, občas padal mokrý sníh. Na začátku jsme stoupali širokou lesní cestou, byla kamenitá a protkaná spletěmi stromových kořenů (Obr. 2, 3 a 4).

The Fig.5

Jako obyčejně jsem za svými společníky stoupal zvolna, občas jsem se zastavil, abych udělal pár obrázků. Na nižší úrovni našeho výstupu byla místy tenká vrstva tajícího mokrého sněhu. Hlavně jsem pořizoval boční záběry lesa nebo cestu před sebou či za sebou. Sníh na zemi rychle měnil pevné skupenství v tekuté, takže jsme se museli vyhýbat stružkám a kalužím vody.

Les, v němž je Klíč zahalený, má smíšený charakter, i když smrk je jeho dominantním prvkem. Smrkové kořeny nepronikají do půdy hluboko. Jejich růst je povrchový a mělký, šíří se spíše do šířky než do hloubky. Proto jsou silné větry příčinou jeho častých vývratů.

Musím podotknout, že v době našeho výstupu na vrchol a poté následného sestupu jsme nenarazili na živou duši. V nižší úrovni výstupu byla teplota nad bodem mrazu.
Čím výš jsme vystupovali, tím menší byl v lesní skladbě výskyt smrku. Ve vyšší úrovni výstupu bylo mnohem více listnatých stromů. Spolu s nimi se začala objevovat křovitá vegetace. Viděl jsem, že porost holých listnáčů je velmi mladý, stromy byly tenké a nepříliš vysoké.
Na tomto rozhraní se cesta na vrchol stáčela doleva a mnohem víc se zužovala. Mohl jsem též pozorovat, že je sněhová vrstva silnější a odolává tání.

The Fig.6

Zasněžená stezka obcházela celý levý bok pahorku v mírném stoupání, ale když dorazila na jeho konec, nekopírovala jeho obvod v jakési vzestupné spirále, ale traverzovala v opačném směru nad svým předešlým úsekem. Tohle traverzování se opakovalo několikrát až na samý vrchol. Jednotlivé úseky stezky byly přirozeně tím kratší, čím blíže jsme byli k vrcholu, protože vrchol má velmi omezenou kamenitou plošinu.

Právě na traverzových úsecích stezky jsem začal objevovat různé poloprůhledy mezi postranním porostem stromů a keřů, umožňovaly výhledy po krajině v okolí Klíče. Mohl jsem průhledy pozorovat široká údolí a mnoho jiných kopců. Bohužel, viditelnost byla omezena častým sněžením a hustou mlhou.

Jak můžete vidět na obrázku (Obr.5), tento kopec spadá do kategorie přírodních rezervací. Toto upozornění bylo v místě, kde se cesta měnila ve stezku stáčející se na levý bok pahorku. Smrky zčásti nahradily listnaté druhy stromů. Sněhová vrstva sílila a sníh přestával tát.

Stezka byla úzká a kamenitá, ale kameny byly ve vyšší úrovni našeho výstupu pokryté sněhem. Totéž platilo o větvích a kmenech stromů vedle stezky. Zdobila je sněhová pokrývka. Pojednou jsme byli v pravém království Zimy (Obr. 6).

Dovolte, aby příběh dokončily moje fotografie:

The Fig.7

Obr.7: Průhled porostem.

Obr.8: Okolní krajina v husté mlze.

Obr.9: Krajina cloněná porostem.

Obr.10: Smrk zdobený sněhem.

Obr.11: Sníh umí být velkým umělcem.

Obr.12: Poslední metry pod vrcholem.

Obr.13: Krajina focená z jedné strany vrcholu.

Obr.14: Krajina focená z opačné strany vrcholu.

Obr.15: Absolutní vrchol Klíče je vysoký 500 m. Na vrcholu jsem strávil jen krátkou chvíli. Vítr byl krutý, mrazivý a prudký. Zatímco jsem pořizoval snímky, prsty mi mrzly na kost. V tu chvíli jsem byl na vrcholu sám. Moji partneři v téže době sestupovali dolů. Dosáhli vrcholu nějakou dobu přede mnou. Čekat na mě nahoře takovou dobu pro ně bylo neúnosné. Rychle jsem dokončil focení a následoval je dolů.

The Fig.8

The Fig.9

The Fig.10

The Fig.11

The Fig.12

The Fig.13

The Fig.14

The Fig.15