The Fig.1

The English Version

My Free impressions from Paris

The Notre Dame,
The Temple of The Mother of The God in Paris

This famous and attractive religious building has been connected in my memory with a well known book by V. Hugo. Surely you know the bell-ringer Quasimodo with his beautiful soul. And he did his job just in this temple. He fell in love with a nice girl named Esmeralda, but he was very monstrous in his face and he was a hunchman.

My first surprise, when we´re approaching to the temple, was that it stood near to Seine the river. Somehow, before my visit to Paris, I´d imagined that it was built somewhere in the centre of Paris, far away from the river.

The Fig. 2

As we´re coming to its front face and it was still quite distant from us I was disappointed a little that it was not only lower than I´d thought but also that it wasn´t ended with a thin and high tower but instead of this its top appeared to be horizontal between two not too high even towers. A little contrast to the information fixed in my brain that this temple has been one of the largest Gothic buildings in Europe and maybe as well as in the world.

I´ve tended to compare every Gothic building to our Temple of The St. Vitus next to The Prague Castle but The Notre Dame front face resembled a robust villager rather than a slim extra tall pretty woman.

Then we stood at the foot of its front face and we could see that it was decorated with a lot of stony decorations, sculptures and ornaments. Naturally, we wanted to enter the temple but they opened only several minutes later and long fronts were forming before its three gates in the rainy and windy weather. The fronts discouraged us from our visit of the temple. We´ve disliked any long waiting for anything. Thefore we turned to the right and started to encircle the temple so that we found ourselves between the temple and Seine the river.

The Fig. 3

I´ve named it for myself the Coulisse effect. The Coulisse effect is when a front of a building appears to be much more modest than the invisible rest behind it.
The Notre Dame was the case too. At the first glance you´re disappointed a bit but several minutes later you must correct your opinion.
I got this experience with several other buildings in Paris and I would present these examples of my Coulisse effect in some of my next contributions here.

We walked along the river with the temple to our left side. Only then we could value its whole beauty fully, only then we could see typical Gothic towers and other Gothic detailes, only then we could admire the huge historical building as a whole.

The Fig. 4

The detailed view of the front on the picture to the left shows the extremely elaborated variety of its structure. I think you could read in it for long hours and still you couldn´t understand all the human skill, effort and invention inserted to this temple. We must unhat before all its medieval builders, architects and artists with their limited possibilities and very hard conditions. We must admit that the buildings in the name of the God have belonged to the most admirable of all throughout the world. They´ve attracted both the believers and the unbelievers anywhere they´ve stood. The Temple of The Mother of The God in Paris has been no exception.

When we left the temple far behind us we crossed a bridge and my last picture of it was taken from the opposite bank of Seine the river.


The Czech Version

Mé volné dojmy z Paříže

Notre Dame,
Chrám Matky Boží v Paříži

Tuhle proslulou a atraktivní náboženskou stavbu v Paříži mám v paměti spojenou s všeobecně známou knihou V. Huga. Určitě znáte zvoníka Quasimoda s krásnou duší. A svou práci vykonával právě v tomto chrámu. Zamiloval se do pěkné dívky Esmeraldy, ale byl velmi znetvořený ve tváři a byl hrbáč.

Moje první překvapení, když jsme se k chrámu blížili, bylo, že stojí nedaleko Seiny. Nějak jsem si před svou návštěvou Paříže představoval, že byl postaven někde v centru Paříže daleko od řeky.

The Fig. 5

Jak jsme přicházeli k jeho průčelí a bylo od nás pořád dost vzdálené, byl jsem trochu zklamán tím, že není jen nižžší než jsem si myslel, ale také tím, že není zakončeno štíhlou a vysokou věží, ale že namísto toho se její vrchol jeví nepříliš vysoký mezi dvěma nepříliš vysokými plochými věžemi. Malý protiklad k informaci zafixované v mém mozku, že chrám je jednou z největších gotických staveb v Evropě a snad také ve světě.

Mám sklon porovnávat každou gotickou stavbu s naším Chrámem Svatého Víta vedle Pražského hradu, ale průčelí Notre Dame se podobalo spíše robustnímu vesničanovi než štíhlé a mimořádně vysoké krasavici.

Posléze jsme stanuli na úpatí jeho čelní fasády a mohli jsme vidět, že je ozdobena spoustou kamenných dekorací, soch a ornamentů. Přirozeně, že jsme chtěli do chrámu vstoupit, ale otevírali teprve o několik minut později a v deštivém a větrnném počasí se vytvářely dlouhé fronty. Ty fronty nás od návštěvy chrámu odradily. Nemáme rádi jakékoliv dlouhé čekání na cokoliv. Proto jsme se stočili doprava a pustili se do obcházení chrámu tak, že jsme se nacházeli mezi chrámem a řekou.

The Fig. 6

Sám pro sebe tomu říkám Kulisový efekt. Kulisový efekt je to, když se průčelí budovy jeví mnohem skromnější než neviditelný zbytek za ním. Tak to bylo i s Notre Damem. Na první pohled jste trochu zklamaní, ale o několik minut později musíte svůj názor opravit. Tuhle zkušenost jsem v Paříži získal s několika jinými budovami a tyto příklady svého Kulisového efektu zde představím v některém z mých příštích příspěvků.

Šli jsme podél řeky s chrámem nalevo od nás. Teprve pak jsme mohli oceňovat jeho celkovou krásu plně, teprve potom jsme mohli zahlédat charakteristické gotické věže a další gotické detaily, teprve pak jsme mohli obdivovat tu ohromnou historickou stavbu jako celek.
Detailní pohled na průčelí na obrázku vlevo (Obr. 4) ukazuje nesmírně propracovanou rozmanitost jeho struktury. Myslím, že byste v ní mohli číst celé hodiny a přece byste nedokázali pochopit veškerý ten lidský um, úsilí a nápaditost vložené do tohoto chrámu. Musíme smeknout před všemi těmi středověkými staviteli, architekty a umělci s jejich omezenými možnostmi a velmi tvrdými podmínkami. Musíme přiznat, že stavby ve jménu Boha patří na celém světě k nejobdivovanějším ze všech. Přitahují věřící i nevěřící všude kde stojí. Chrám Matky Boží v Paříži není výjimnkou.

Když jsme chrám zanechali daleko za sebou, přešli jsme most a já z protějšího břehu udělal jeden z jeho posledních snímků.

The Fig. 7