neděle 18. února 2018

The English Version

Twenty Days in The Paradise (V)

The Fig.1: A view of The Devil´s Tip from a lower lava rock extension. You can see the
wider bay formed by the lava extension which I stood on and the Devil´s Tip. The South
West coast of Reunion the island. Nearby St. Pierre the town. Taken with my smart phone,
on January 2018.
Obr.1: Pohled na Ďáblův výběžek z nižší lávové extenze. Můžete vidět širší zátoku tvořenou
lávovou extenzí, na níž jsem stál a Ďáblovým výběžkem. JZ pobřeží Reunionu. Poblíž
městečka St. Pierre. Pořízeno mým chytrým mobilem, leden 2018.


On The Wild Coastal Stretches,
The Devil´s Tip at St. Pierre The Town

The Fig.2: The lava rock extension was not accessible to its very end because its frontal part
further in the Indian Ocean in front of your eyes was separated from its body by a wider gape
 inundated by sea water. The South West coast of Reunion the island, nearby St. Pierre the
town. Taken with my smart phone, on January 2018.
Obr.2: Lávová extenze nebyla přístupná na samý konec, protože její čelní část dále v
Indickém oceáně před vašimi zraky oddělovala od těla širší trhlina zaplavená mořskou vodou.
JZ pobřeží Reunionu, poblíž městečka St. Pierre. Pořízeno mým chytrým mobilem, leden
2018.
I introduced a common model of the Reunion´s beach to you in the previous part. But no all parts of the island´s coastline are occupied with beaches. Most of the Reunion´s coastline is formed by high steep rocky cliffs where the waves of the Indian Ocean show out their power in extra effective ways. Besides these rocky cliffs, as long as they are accessible to their very edges, give many romantic and dramatic experiences to their visitors.

The Fig.3: A cracked terrain under my feet. The holes and crevices are full of sea water. You
can see the frontal part of the lava rock extension separated by a gape from its rest which I
was standing on. The South West coast of Reunion the island, nearby St. Pierre the town,
taken with my smart phone, on January 2018.
Obr.3: Popraskaný terén pod mýma nohama. Dolíky a štěrbiny jsou plné mořské vody. Můžete
vidět přední část lávové extenze oddělené trhlinou od jejího zbytku, na němž jsem stál. JZ
pobřeží Reunionu, opodál městečka St. Pierre, pořízeno mým chytrým mobilem, leden 2018.
Because our sons (Venda and Robert) had already known some coastal stretches of this character during their first stay at the island one of our first drives led to the Devil´s Tip at St. Pierre the town.
A road is going alongside this coastal stretch and the only thing you must do is to find the right turn to it. Either you can let your car in a parking lot next to the road or you can drive up to the very edge of the cliffs. Venda chose the second possibility and he stopped the car not too far from the margin. We found ourselves on a mildly waved plain. Its surface was covered with a muddy soil changing into a bare lava rocky tips. There was neither trees nor bushes on the plateau, I could see a very sporadic vegetation cover only of which pour species diversity was reduced to a minimum of plant species on the surface of the rocky lava tips penetrating in the sea.

The Fig.4: The cracked surface of the lava rock extension in more detail. The South West
coast of Reunion the island, nearby St. Pierre the town, taken with my smart phone, on
January 2018.
Obr.4: Popraskaný povrch lávové extenze detailněji. JZ pobřeží Reunionu, poblíž městečka
St. Pierre, pořízeno mým chytrým mobilem, leden 2018.

The lava margin of the whole long plateau was wavy thus forming a system of wider or narrower bays. In the place of our view the plateau did not rise too high above the sea and there were many ways how to step down to the sea with any risk. But none of us made use of the chance.

The Fig.5: A view of the opposite side of the coast from the lava rock extension. Its starting
stretch was covered with a sporadic vegetation. From my look the coast on the opposite side
appeared to be lower with no wild cliffs. The South West coast of Reunion the island, nearby
St. Pierre the town, taken with my smart phone, on January 2018.
Obr.5: Pohled na opačnou stranu pobřeží z lávové extenze. Její počáteční úsek porůstala
sporadická vegetace. Z mého pohledu se pobřeží na opačné straně zdálo niižší bez divokých
útesů. JZ pobřeží Reunionu, opodál městečka St. Pierre, pořízeno mým chytrým mobilem,
leden 2018.

The bare surface of the marginal lava cliffs or tips was craggy and full of small or wider holes or crevices so that you had to avoid many pools because the sea surf bumping into the cliffs at regular tempo was flooding them with water sprays.

The Fig.6: It was rainy on that day, the sky was cloudy. Here you can see a depression
between the lava rock extension and the higher part of the coast where cars of visitors could
park with no limits. I noticed that some visitors stayed in their cars and they enjoyed the view
from them. The South West coast of Reunion the island, nearby St. Pierre the town, taken with
my smart phone, on January 2018.
Obr.6: Toho dne bylo deštivo, obloha byla zatažená. Zde můžete vidět pokles mezi lávovou
extenzí a vyšší částí pobřeží, kde auta návštěvníků mohla neomezeně parkovat. Všiml jsem si,
že někteří návštěvníci zůstali v autech a vyhlídku si užívali z nich. JZ pobřeží Reunionu, poblíž
městečka St. Pierre, pořízeno mým chytrým mobilem, leden 2018.

There was one lower lava tip extending further to the sea nearby our car so that me and my partners could take a walk its surface. Unfortunately you could not go up to its end ´cause its final part was interrupted by a wide gape flooded by the sea.

The Fig.7: A creeping spring of the most common coastal plant growing in all coastal areas
 of the island. Here I photographed the plant for the second time already (see the previous part).
The South West coast of Reunion the island, nearby St. Pierre the town, taken with my smart
phone, on January 2018.
Obr.7: Plazivý výhonek nejběžnější pobřežní rostliny, který rostl ve všech pobřežních
oblastech ostrova. Tady jsem ji fotil už podruhé (viz předešlou část). JZ pobřeží Reunionu,
opodál městečka St. Pierre, pořízeno mým chytrým mobilem, leden 2018.

Standing on this lava extension with its end further in the ocean in front of me I could see a wider bay to my left side. The bay was limited by a higher rocky cliff on the opposite side. It exceeded further in the ocean than the lava extension I was standing on. There were lower rocks in the sea water at its foot. This point was the most marked of the whole coast at my sight. I could observe the most effective impacts of the waves rightly on this dramatic steep cliff. No doubts I was looking at The Devil´s Tip at a distance. I could imagine myself the long row of ships wrecking in this evil place in the past, all the sailors struggling for their lives. How many of them could survive? How many of them became to be victims of the sharks occurring at high numbers in the local waters?

The Fig.8: Leaves of the plant on the Fig.7 at the closer view. The South West coast of
Reunion the island, nearby St. Pieere the town, taken with my smart phone, on January
2018.
Obr.8: Listy rostliny na obr.7 v bližším pohledu. JZ pobřeží Reunionu, poblíž městečka St.
Pierre, pořízeno mým chytrým mobilem, leden 2018. 

We visited to this wild coast in the end of our stay at Reunion the island once again. I will come back to it in some of finishing chapters of the serial.

The Czech Version

Dvacet dní v ráji (V)


The Fig.9: Our rented car parking nearby the view of the Devil´s Tip. The South West coast
of Reunion the island, nearby St. Pierre the town, taken with my smart phone, on January
2018.
Obr.9: Naše pronajaté auto parkující poblíž vyhlídky na Ďáblův výběžek. JZ pobřeží
Reunionu, poblíž městečka St. Pierre, pořízeno mým chytrým mobilem, leden 2018.


O divokých pobřežních úsecích,
Ďábelský výběžek u St. Pierre

The Fig.10: A next closer view of the cracked surface of the lava rock extension.
The South West coast of Reunion the island, nearby St. Pierre the town taken with my
smart phone, on January 2018.
Obr.10: Bližší pohled na rozpukaný povrch lávové extenze. JZ pobřeží Reunionu, opodál
městečka St. Pierre, pořízeno mým chytrým mobilem, leden 2018.

V předešlé části jsem vám představil jakýsi obecný model reunionské pláže. Avšak ne všechny části ostrovního pobřeží zabírají pláže. Většinu reunionského pobřeží formují vysoké skalnaté útesy, kde vlny Indického oceánu předvádějí svou sílu mimořádně efektivně. Navíc tyhle skalnaté útesy, pokud jsou přístupné na samé okraje, poskytují návštěvníkům mnoho romantických a dramatických zážitků.

The Fig.11: A foamy back of a wave passing by the lava rock extension at the closer view.
The South West coast of Reunion the island, nearby St. Pierre the town, taken with my
smart phone, on January 2018.
Obr.11: Zpěněný hřbet vlny míjející lávovou extenzi v bližším pohledu. JZ pobřeží Reunionu,
opodál městečka St. Pierre, pořízeno mým chytrým mobilem, leden 2018.

Protože naši synové (Venda a Robert) už poznali některé pobřežní úseky této povahy během svého prvního pobytu na ostrově, jeden z našich prvních výjezdů vedl k Ďáblovu výběžku u městečka St. Pierre.
Podél tohoto pobřežního úseku probíhá silnice a jediné, co musíte udělat je najít správnou odbočku k němu. Buď můžete nechat auto na parkovišti vedle silnice, nebo můžete zajet až k samému okraji útesů. Venda zvolil druhou možnost a zastavil auto nepříliš daleko od okraje. Nacházeli jsme se na mírně zvlněné pláni. Její povrch pokrývala blátivá půda přecházející v holé lávové výběžky. Na plošině nebyly žádné stromy ani křoviny, mohl jsem vidět jen velmi sporý vegetační kryt, jehož druhová rozmanitost se snižovala na minimum nemnoha druhů na povrchu skalnatých lávových výběžků pronikajících do moře.

The Fig.12: A wider view of the surf coming back to the bay between the lava rock extension
and the Devil´s Tip in the center of the picture´s edge to the left. The South West coast of
Reunion the island, nearby St. Pierre the town, taken with my smart phone, on January 2018.
Obr.12: Širší pohled na příboj vracející se do zátoky mezi lávovou extenzí a Ďáblovým
výběžkem ve středu okraje obrázku vlevo. JZ pobřeží Reunionu, opodál městečka St. Pierre,
pořízeno mým chytrým mobilem, leden 2018.

Lávový okraj celého táhlého plató byl zvlněný, a tak tvořil soustavu širších či užších zátok. V místě našeho výhledu se plató nezvedalo moc vysoko nad moře a na okraji útesů existovalo mnoho způsobů, jak sestoupit k moři bez rizika. Ale žádný z nás té možnosti nevyužil.

The Fig.13: A lot of pools of water in the cracked terrain of the lava rock extension at the
closer view. The South West coast of Reunion the island, nearby St. Pierre the town, taken
with my smart phone, on January 2018.
Obr.13: Spousta kaluží vody v rozpukaném terénu lávové extenze v detainějším pohledu.
JZ pobřeží Reunionu, opodál městečka St. Pierre, pořízeno mým chytrým mobilem, leden
2018.

Holý povrch okrajových lávových útesů či výběžků byl rozeklaný a plný malých nebo širších dolíků či štěrbin, takže jste se museli vyhýbat kalužím, protože příboj narážející do útesů v pravidelném rytmu je zaplavoval vodními sprškami.

The Fig.14: A dense growth of the plant on the Fig.7 and the Fig.8 at the beginning of the
lava rock extension. The South West coast of Reunion the island, nearby St. Pierre the town,
taken with my smart phone, on January 2018.
Obr.14: Hustý porost rostliny na obr.7 a 8 na začátku lávové extenze. SZ pobřeží Reunionu,
opodál městečka St. Pierre, pořízeno mým chytrým mobilem, leden 2018.

Opodál auta byl nízký lávový útes, který se protahoval dále do moře, takže jsme se mohli projít po jeho povrchu. Bohužel jsme nemohli dojít až na jeho konec, protože koncovou část přerušovala široká trhlina zaplavená mořem.

The Fig.15: The frequently visited view of the Indian Ocean and the Devil´s Tip. The South
West coast of Reunion the island, nearby St. Pirre the town, taken with my smart phone, on
January 2018.
Obr.15: Často navštěvovaná vyhlídka na Indický oceán a Ďáblův výběžek. JZ pobřeží
Reunionu, opodál městečka St. Pierre, pořízeno mým chytrým mobilem, leden 2018.

Stál jsem na tomto lávovém prodloužení s koncem dále v oceánu před sebou a po levé straně jsem mohl vidět širší zátoku. Na protější straně zátoku omezoval vyšší skalnatý útes. Přesahoval dále do oceánu než lávová extenze, na níž jsem stál. Na jeho úpatí byla v moři nižší skaliska. Tento bod byl z celého pobřeží v mém dohledu nejvýraznější. Mohl jsem pozorovat nejefektnější dopady vln právě na tento dramatický strmý útes. Bezpochyby jsem se díval na Ďáblův výběžek v dálce. Uměl jsem si představit dlouhou řadu lodí ztroskotávajících na tomto neblahém místě v minulosti, všechny ty námořníky zápolící o život. Kolik z nich dokázalo přežít? Kolik z nich se stalo obětí žraloků, kteří se ve zdejších vodách vyskytují ve velkých počtech?

The fig.16: A view of The Devil´s Tip from the higher part of the coast with parking cars. The
South West coast of Reunion, nearby St. Pierre the town, taken with my smart phone, on
January 2018.
Obr.16: Pohled na Ďáblův výběžek z vyšší části pobřeží s parkujícími auty. JZ pobřeží
Reunionu, poblíž městečka St. Pierre, pořízeno mým chytrým mobilem, leden 2018.

Navštívili jsme tohle místo na konci pobytu na Reunionu ještě jednou. Vrátím se k němu v některé ze závěrečných kapitol seriálu.

čtvrtek 15. února 2018


The English Version

Twenty Days in The Paradise (IV)

The Fig.1: A wandering dog in the beaches and in other places of the island
is very often. This one had an unusual collar around its neck. Maybe a sign
of The Hindu or The Buddhist influencies. Reunion, a beach nearby
St. Leu the town, taken with Nikon the camera, on January 2018.
Obr.1: Toulavý pes na plážích a jiných místech ostrova je velmi častý. Tento
měl kolem krku neobvyklý obojek. Snad známka hinduistických či
buddhistických vlivů. Reunion, pláž poblíž městečka St. Leu, pořízeno
aparátem zn. Nikon, leden 2018.


Something more on Beaches and
How I was Baptized by
The Indian Ocean

The Fig.2: The same dog as on the previous picture in a shadow of a tree.
The wandering dogs in Reunion are something like the sacred cows in India.
They wander freely about the whole island and they live with people in a
friendly coexistence. Reunion, a beach nearby St. Leu the town,
taken with Nikon the camera, on January 2018.
Obr.2: Stejný pes jako na předešlém obrázku ve stínu stromu. Toulaví psi na
Reunionu jsou něco jako posvátné krávy v Indii. Volně se toulají po celém
ostrově a žijí s lidmi v přátelské koexistenci. Reunion, pláž poblíž městečka
St. Leu, pořízeno aparátem zn. Nikon, leden 2018.

The first beach we visited to in Reunion the island was not far away from St. Leu the town where we had our base. As I could see later during visits of other beaches I can state that their character was constant so that when I describe the first one you will receive a good common picture of the average Reunion´s beach.
I must point out that my free exploration of the Reunion´s beaches did not include all beaches of the island but a part of it only, i.e. the beaches of its south west coastline. Nevertheless I suppose that a similar character can be ascribed to the other beaches of this charming tropical island, too.

The Fig.3: The beach where I was baptized by the Indian Ocean. See more in
my text. You can see the marginal barrier of the wood-park behind the sandy
zone and there is St Leu the town behind the wood-park. Reunion, a beach
nearby St. Leu the town, taken with Nikon the camera, on January 2018.
Obr.3: Pláž, kde mě Indický oceán pokřtil. Viz více v mém textu. Můžete vidět
okrajovou hradbu lesoparku za písčitou zónou a za lesoparkem je městečko St.
Leu. Reunion, pláž opodál městečka St. Leu, pořízeno aparátem zn. Nikon,
leden 2018.
My first contact with a beach begun in a parking lot. When we got out I could see no beach at my sight, no open sandy terrain in the way to the sea. I could see a shadowy wood only. The wood was in a mild slope. One tree species dominated in its composition. It was the same species as the one growing in front of our veranda. I noticed a terrain under my naked feet in Vietnamese shoes. It was sandy and covered with dead twigs and tiny cones. Trunks of many specimens of the dominant tree were standing on tangles of their roots. As if the trunks had a lot of distorted bizarre feet. Also I registered a tuft of a fungus growing at an old stub.
A while later we reached a top of the mild slope and now we could see the sea among the trunks of the wood-park as well as a stripe of the beach. We were approaching to the wood-park boundary.

The Fig.4: A warning panel informing of the risk of the shark attacks.
Reunion, a beach at St. Leu the town, taken with Nikon the camera, on
January 2018.
Obr.4: Varovná tabule informující o riziku napadení žralokem. Reunion,
pláž u St. Let, pořízeno aparátem zn. Nikon, leden 2018.
I observed no crowds of people on that day. The own beach was almost empty and then I could enjoy the beauty of the free open room formed by the ocean, the sky and the sandy band only.
Of course, the wood-park, now behind us, was not continuous, in places it was interrupted by an open places and here and there we could see a stand or a restaurant. But first buildings I saw as we were passing through the wood-park were two low a tower like things and I thought them to be observatories of beach watchers. Nearby the low towers we encountered upon a warning panel informing us in French of the risk of the sharks. This warning was a part of every beach I could have the chance to visit to in Reunion. Unfortunately or fortunately I never glanced the famous triangular back fin cutting through the ocean´s surface.

The Fig.5: Well, according to more warning panels this beach seemed to be
quite a dangerous place to take a bathing! Reunion, a beach at St. Leu the town,
taken with Nikon the camera, on January 2018.
Obr.5: Podle více varovných tabulí se zdálo, že tato pláž je dost nebezpečné
místo na koupání! Reunion, pláž u městečka St. Leu, pořízeno aparátem zn.
Nikon, leden 2018.
Last trees growing in the sand of the very beach band were palms in sporadic numbers. As if they wanted to take a bathe in the Indian Ocean. As if they wanted to put an accent to their slim and elegant silhouettes in the empty airy room. Often cartoonists draw a remote island with a few of palms growing in its coast. Now I have already known that this has been no exaggeration. That´s true: The palms have formed a frontal line in the sand at the sea.

The Fig.6: Two low observatories for beach watchers in the areal of the wood-park. Reunion,
one beach nearby St. Leu the town. Taken with my smart phone, on January 2018.
Obr.6: Dvě nízké pozorovatelny pro hlídače pláže v areálu lesoparku. Reunion, jedna pláž
opodál městečka St. Leu. Pořízeno mým chytrým mobilem, leden 2018.

A ridiculous story happened to me just on this beach. With my trousers tucked up to my knees for the first time I decided to step into a shallow surf of the Indian Ocean. My purpose was simple. I wanted to record the structure of the waving surf as close as possible with my smart phone. But as soon as my naked feet in Vietnamese shoes entered the shallow water and I did two or three steps forward the surf started coming back to me. I underestimated its return and its power! My previous experience with wading in a surface with no troubles was from a Sicily coast nearby Catania the city but it was The Mediterranean Sea! In one moment I was standing with the sea water above my ankles holding my smart phone in one hand and recording the surf in front of me. In the second moment the situation changed rapidly. Suddenly I was standing in the sea water flooding rims of my tucked trousers up. I tried to do one step or two with my back to the coast without turning the phone video-recording off but I lost the right Vietnamese shoe just in the moment as the surf took a back motion taking with it my loosen shoe. I made a poor try to catch the shoe but it was out of my reach already. I forgot to turn my phone off totally. It did not ceased recording the scene in which I was becoming the funniest element. In the moment when I felt the sandy bed under my feet to be started moving like an escalator in a supermarket I tried to turn myself to the coast and to leave the mighty element. But my balance system was so confused already that I lost my balance and fell in the sea water in all my length together with the smart phone. A moment later I was on my feet again and wet to the skin I managed to stumble to the sandy land at last. I think my partners were watching my theater with a great amusement. This was the way how I was baptized by the Indian Ocean.
Karel saved my Vietnamese shoe as it was returning on a next back wave. My smart phone survived my baptism well but it refused to charge its battery for several hours till its contact with a cable was quite dry. But it did not loss its function. In that evening I could replayed the recording to the rest of our crew in our veranda. The recording has been ended up with a reverse picture as if I took it from a looping air plain immediately before its crash. I have had this memorial video-recording in my black box till now and it has been stored in the memory of my main computer as well.

The Fig.7: In places the palms were the only trees occupying the sandy zone between the sea
and the wood-park barrier in sporadic numbers. Reunion, one beach nearby St. Leu the town,
taken with my smart phone, on January 2018.
Obr.7: Místy byly palmy jedinými stromy, které zabíraly písečnou zónu mezi mořem a hradbou
lesoparku ve sporadických počtech. Reunion, jedna pláž poblíž mestečka St. Leu, pořízeno
mým chytrým mobilem, leden 2018. 

We were in the beach of my baptism second time in total. The second visit showed us the beach to be much more crowded than it was for the first time but, strangely, no swimmers were in the sea. Karel, far a greatest lover of bathing of us, put his clothes off and with no hesitation he entered the sea. Robert gave our GoPro camera to him to take some audio video recordings in the sea. But Karel enjoyed the sea water for a short while only because suddenly a sharp whistle was audible from somewhere in the beach. The signal was given by a beach watcher and Karel had to leave his beloved medium. It was not much sure of why exactly bathing was banned in that time but nobody explained it to us. Maybe a shark was seen swimming nearby the beach or it was some other reason. None of us could speak in French so it was useless to try to learn something more. Nevertheless we got a not too long recording from Karel´s short stay in the sea water due to the GoPro camera. It has included the sharp whistle finishing the Karel´s bathing up as well.

The Fig.8: I took this more detailed look at the oceanic surf´s structure a while before my
fall into the sea water (read more about it in my text). Reunion, in one beach nearby St. Leu
  the town, taken with my smart phone, on January 2018.
Obr.8: Tento detainější pohled na strukturu oceánského příboje jsem pořídil chvíli před svým
pádem do vody (čtěte o tom víc v mém textu). Reunion, na jedné pláži poblíž městečka St.
Leu, pořízeno mým chytrým mobilem, leden 2018.

My purpose was not to take a bathe and then while Karel was in the sea I was wandering about the beach and from time to time I was photographing something what was interesting or attracting to me. I noticed both smaller and bigger fragments of dead remnants of some sea corals or dead rests of the sea urchins lying on the sand. These items seemed to be the most abundant at the rim of the ocean. I tried to search for any else rests of the sea life such as a starfish was but my efforts were unsuccessful. The Indian Ocean around all the island seemed to be very abundant at long coral barriers off the shore. We could observe as the sea waves were rising at a distance as if the sea water bumped to some invisible obstacles from the perfect view from our veranda many times and this phenomena could be observed in many other parts of the coastline we had the chance to see. An indirect prove of it may be that the Reunion´s beaches were not covered with fine sand only because it contended a lot of coarse and hard fragments of sea corals including other tiny things with very sharp edges, of both inorganic and organic origins. Of course, this fragments made a way to the sea more difficult. We had to choose our way with a great carefulness otherwise we exposed your naked feet to an injury. I could observe children in various beaches and I had to admire their skill to avoid all sharp things laying on their ways between the sea and the dry land quickly and easy. In comparison with them at the beginning I walked this terrain slowly and in a very clumsy way but gradually I became to be more familiar with it. But various dangers threatened your naked feet not only in dry stretches of the beaches. The sea bed could be treacherous in a similar way, too.

The Fig.9: This pidgeon like bird has often been seen in the tighter contacts
with people in the island. I photographed it searching for something to eat
nearby us at the edge of the wood-park. Reunion, one beach nearby St. Leu
the town, taken with Nikon the camera, on January 2018.
Obr.9: Tento holubovitý pták byl na ostrově často viděn v těsnějším kontaktu s
lidmi. Fotil jsem ho při pátrání po něčem k snědku nedaleko od nás na okraji
lesoparku. Reunion, jedna pláž opodál městečka St. Leu, pořízeno aparátem zn.
Nikon, leden 2018.

The Fig.10: The same bird species as on the Fig.9. A view from the back side.
Reunion, one beach nearby St. Leu the town, taken with Nikon the camera,
on January 2018.
Obr.10: Tentýž ptačí druh jako na obr.9. Pohled ze zadní strany. Reunion, jedna
pláž opodál městečka St. Leu, pořízeno aparátem zn. Nikon, leden 2018.
Well, here I finish this part but the theme of the Reunion´s beaches has not been far exhausted yet. This is why I am going to come back to it in some of next parts of my serial.


The Czech Version

Dvacet dní v ráji (IV)


The Fig.11: I made to take only one portrait of this beautiful crab. By chance
I noticed it as it was removing from one hiding-place under stones to another.
To see its side motion forward was fascinating to me. It was very fast. Reunion,
in one beach nearby St. Leu the town, taken with Nikon the camera,
on January 2018.
Obr.11: Stihnul jsem pořídit pouze jediný portrét tohoto krásného kraba.
Náhodou jsem si ho povšiml, jak se přemísťuje z jedné skrýše pod kameny
do druhé. Pozorovat jeho boční pohyb vpřed mě fascinovalo. Byl velmi rychlý.
Reunion, na jedné pláži poblíž městečka St. Leu, pořízeno aparátem zn. Nikon,
leden 2018. 


Něco víc o plážích a
Jak jsem byl pokřtěn
Indickým oceánem

The Fig.12: A fragment of a sea coral brought by the ocean to the sandy coast.
Reunion, one beach nearby St. Leu the town, taken with Nikon the camera,
on January 2018.
Obr.12: Úlomek mořského korálu přinesený oceánem na písčité pobřeží.
Reunion, jedna pláž poblíž městečka St. Leu, pořízeno aparátem zn. Nikon,
leden 2018.

The Fig.13: A next example of other sea coral´s piece on the sandy coast.
Reunion, one beach at St Leu the town, taken with Nikon the camera, on
January 2018.
Obr.13: Další příklad jiného kousku mořského korálu na písečném pobřeží.
Reunion, jedna pláž u městečka St. Leu, pořízeno aparátem zn. Nikom. leden
2018.
První pláž, kterou jsme na Reunionu navštívili, nebyla daleko od městečka St. Leu, kde jsme měli základnu. Jak jsem mohl vidět později, během návštěv jiných pláží, mohu kostatovat, že jejich charakter byl konstantní, takže když tu první popíšu, získáte dobrý obecný obraz průměrné reunionské pláže.
Musím podotknout, že můj volný průzkum reunionských pláží nezahrnoval všechny pláže ostrova, ale pouze část z něj, tj. pláže jeho jihozápadního pobřeží. Nicméně, předpokládám, že podobný charakter může být připsán také ostatním plážím tohoto okouzlujícího ostrova.

The Fig.14: A view of the distorted roots bearing this tree species trunks above
the sandy terrain of the wood-park. Reunion, in one beach at St. Leu the town,
taken with Nikon the camera, on January 2018.
Obr.14: Pohled na pokřivené kořeny nesoucí kmeny tohoto druhu stromu nad
písčitým terénem lesoparku. Reunion, na jedné pláži u městečka St. Leu,
pořízeno aparátem zn. Nikon, leden 2018.

Můj první kontakt s pláží začal na parkovišti. Když jsme vystoupili, žádnou pláž v dohledu jsem neviděl, žádný otevřený písčitý terén ve směru k moři. Viděl jsem jen stinný háj. Les byl v mírném svahu. V jeho skladbě převládal jeden druh. Byl to stejný druh jako ten, co rostl před naší verandou. Všímal jsem si terénu pod bosýma nohama ve vietnamkách. Byl písčitý a pokrytý větévkami a drobounkými šištičkami. Kmeny mnoha exemplářů toho převládajícího stromu stály na spletích kořenů. Jako by ty kmeny měly spousty pokřivených bizarních nohou. Zaznamenal jsem také trs nějaké houby rostoucí u starého pařezu.
O chvíli později jsme dosáhli vrcholu mírného svahu a teď už jsme mezi kmeny leso-parku mohli vidět moře a také pruh pláže. Blížili jsme se k hranici leso-parku.

The Fig.15: A very often plant creeping in the coastlines, on a sandy surface
nearby the sea. Here I could see it in flower but the flowers never were open.
As soon as I learn more about it I will add its scientific name to this post.
Reunion, one beach at St. Leu the town, taken with Nikon the camera, on
January 2018.
Obr.15: Velmi častá rostlina, která se plazí na pobřežích, na písčitém terénu
opodál moře. Tady jsem ji mohl vidět v květu, ale květy nikdy nebyly otevřené.
Jakmile o ní zjistím víc, dodám do tohoto postu její vědecký název. Reunion,
jedna pláž u městečka St. Leu, pořízeno aparátem zn. Nikon, leden 2018.

The Fig.16: A part of a creeping stem with flowers and leaves at the closer
view. The same specimen as on the Fig.15. Reunion, a beach at St. Leu the
town, taken with Nikon the camera, on January 2018.
Obr.16: Část plazivé lodyhy s květy a listy detailněji. Tentýž exemplář jako
na obr.15. Reunion, pláž u městečka St. Leu, pořízeno aparátem zn. Nikon,
leden 2018.

Toho dne jsem žádné davy lidí nepozoroval. Vlastní pláž byla skoro prázdná, a tudíž jsem se mohl těšit z krásy toho volného otevřeného prostoru tvořeného jen oceánem, oblohou a písečným pásem.
Ovšem, že lesopark, nyní za námi, nebyl nepřetržitý, místy ho přerušovala otevřená místa a tu a tam jsme viděli stánek nebo restauraci. Avšak první stavby, které jsem uviděl, jak jsme procházeli lesoparkem, byly dvě nízké věžovité věci a já je považuju za pozorovatelny strážců pláže. Opodál nízkých věží jsme narazili na varovnou tabuli, která nás ve francouzštině informovala o riziku žraloků. Tohle upozornění bylo součástí každé pláže, kterou jsem měl možnost na Reunionu navštívit. Bohužel či naštěstí, nikdy jsem proslulou trojúhlou hřbetní ploutev prořezávající se hladinou oceánu nezahlédl.

The Fig.17: A small flock of a sparrow like bird species on steps of a low
ruin standing at the edge of the wood-park. This was the most abundant
species in the island. Reunion, a beach at St. Leu the town, taken with Nikon
the camera, on January 2018.
Obr.17: Maké hejno vrabci podobnému druhu na schodech nízké ruiny stojící
na okraji lesoparku. Tohle byl nejhojnější druh na ostrově. Reunion, pláž u
městečka St. Leu, pořízeno aparátem zn. Nikon, leden 2018.
The Fig.18: One specimen of the same bird species as on the Fig.17 at the
closer view. Reunion, a beach at St. Leu the town, taken with Nikon the
camera, on January 2018.
Obr.18: Jeden exemplář stejného ptačího druhu jako na obr.17 detailněji.
Reunion, pláž u městečka St. Leu, pořízeno aparátem zn. Nikon, leden 2018.

Poslední stromy rostoucí v písku samotného plážového pásma byly palmy v malých počtech. Jako by se chtěly vykoupat v Indickém oceáně. Jako by chtěly zdůraznit své štíhlé a elegantní siluety v tom prázdném vzdušném prostoru. Karikaturisté často kreslí odlehlý ostrov s pár palmami rostoucími na jeho pobřeží. Teď už vím, že tohle žádnou nadsázkou není. Je to pravda: Palmy tvoří v písku u moře přední linii.

The Fig.19: Also I encountered on this flowering bush in the wood-park. This is a whole
look at it. Reunion, a beach at St. Leu the town, taken with my smart phone, on January
2018.
Obr.19: Také jsem v lesoparku narazil na tento kvetoucí keř. Toto je celkový pohled na něj.
Reunion, pláž u městečka St. Leu, pořízeno mým chytrým mobilem, leden 2018.

The Fig.20: A view of one flower spike of the bush (on the Fig.19) in the more detail.
The flowers seem to resemble Lamiaceae the family. Reunion, a beach at St. Leu the town,
taken with my smart phone, on January 2018.
Obr.20: Pohled na jedno květenství keře (na obr.19) detailněji. Zdá se, že květy připomínají
čeleď hluchavkovitých (Lamiaceae). Reunion, pláž u městečka St. Leu, pořízeno mým
chytrým mobilem, leden 2018.

Právě na téhle pláži se mi stala směšná historka. S kalhotami vykasanými ke kolenům jsem se poprvé rozhodl vejít do mělkého příboje Indického oceánu. Můj záměr byl prostý. Chtěl jsem si natočit strukturu vlnícího se příboje, co nejblíže chytrým mobilem. Ale jakmile mé bosé nohy ve vietnamkách vstoupily do mělké vody a udělal jsem pár kroků kupředu, příboj se začal vracet ke mně. Jeho návrat a sílu jsem podcenil! Předešlou zkušenost s broděním v příboji jsem měl ze sicilského pobřeží opodál města Catanie, ale to bylo Středozemní moře! V jedné chvíli jsem stál v mořské vodě nad kotníky, držel jsem v ruce chytrý mobil a nahrával si příboj před sebou. Ve druhé chvíli se situace rapidně změnila. Pojednou jsem stál v mořské vodě, která mi zaplavovala okraje vykasaných kalhot. Pokusil jsem se udělat pár kroků zády k pobřeží, aniž bych vypnul videonahrávání mobilu, ale ztratil jsem pravou vietnamku právě v momentě, když příboj vzal zpětný pohyb, berouce uvolněnou vietnamku s sebou. Chabě jsem se pokusil vietnamku zachytit, ale už byla mimo můj dosah. Mobil jsem úplně zapomněl vypnout. Neustával nahrávat scénku, v níž jsem se stal nejlegračnějším prvkem. V okamžiku, kdy jsem měl pocit, že písčité dno pod nohama mi začíná ujíždět jako ekalátor v supermarketu, pokusil jsem se otočit k pobřeží a opustit ten mocný živel. Avšak můj rovnovážný systém byl už tak zmatený, že jsem pozbyl rovnováhy a poroučel jsem se do mořské vody spolu s mobilem v celé své délce. Ihned jsem byl zase na nohou a promočený na kost zvládl jsem konečně doklopýtat na písčitou souši. Myslím, že parťáci sledovali mé divadlo s velkým pobavením. Takhle mě Indický oceán pokřtil.
Karel zachránil mou vietnamku, jak se vracela na další zpětné vlně. Chytrý mobil přežil můj křest dobře, ale po několik hodin odmítal dobít baterii, dokud jeho kontakt s kabelem nebyl zcela suchý. Ale funkčnost neztratil. Toho večera jsem mohl nahrávku přehrát zbytku naší posádky na verandě. Nahrávka je zakončena obráceným obrazem jako bych ji pořídil z lopingujícího letadla bezprostředně před havárií. Mám tuhle památnou videonahrávku ve své černé skříňce dodnes a je rovněž uložena v paměti mého hlavního kompu.

The Fig.21: A next very abundant tree or a bush growing at the island´s
beaches or coasts. This is a young specimen. Reunion, a beach at St. Leu the
town, taken with Nikon the camera, on January 2018.
Obr.21: Další velmi hojný strom či keř u pláží nebo pobřeží ostrova. Tohle je
mladý exemplář. Reunion, pláž u městečka St. Leu, pořízeno aparátem zn.
Nikon, leden 2018.

The Fig.22: A taller and older specimen of the tree on the Fig.21. Reunion, a beach at St. Leu
the town, taken with Nikon the camera, on January 2018.
Obr.22: Vyšší a starší exemplář stromu na obr.21. Reunion, pláž u městečka St. Leu, pořízeno
aparátem zn. Nikon, leden 2018.

Na pláži mého křtu jsme byli celkem dvakrát. Druhá návštěva nám pláž ukázala mnohem lidnatější než tomu bylo poprvé, ale divné bylo, že v moři nebyli žádní plavci. Karel, daleko největší milovník koupání z nás, se svlékl a bez váhání vstoupil do moře. Robert mu dal GoPro kameru, aby v moři pořídil nějaké záznamy. Ale Karel si užíval mořské vody jenom krátkou chvíli, protože pojednou byl slyšitelný odkudsi z pláže ostrý hvizd. Ten signál vydal strážce pláže a Karel musel své milované médium opustit. Nebylo moc jisté, proč bylo v tom čase koupání zakázáno, ale nikdo nám to nevysvětlil. Snad poblíž pláže plaval žralok, nebo to byl nějaký jiný důvod. Nikdo z nás francouzky neuměl, takže bylo zbytečné pokoušet se dozvědět něco víc. Přesto jsme získali díky kamerce GoPro nepříliš dlouhou nahrávku z Karlova krátkého pobytu v mořské vodě. Zahrnuje rovněž ostrý hvizd zakončující Karlovo koupání.


The Fig.23: There were only two men in kayaks in the ocean on that day.
Reunion, a beach at St. Leu the town, taken with Nikon the camera, on
January 2018.
Obr.23: Toho dne byli v oceánu pouze dva muži v kajacích. Reunion, pláž
u městečka St. Leu, pořízeno aparátem zn. Nikon, leden 2018.

Mým záměrem nebylo vykoupat se, a tudíž, zatímco Karel byl v moři, já se toulal po pláži a občas jsem vyfotil něco, co mě zajímalo nebo přitahovalo. Všímal jsem si meších a větších mrtvých ostatků některých mořských korálů nebo mrtvých zbytků mořských ježků ležících na písku. Zdálo se, že tyto položky jsou při mořském okraji nejhojnější. Pokoušel jsem se pátrat po nějakých jiných zbytcích mořského života jako je řeba mořská hvězdice, ale mé úsilí bylo neúspěšné. Zdálo se, že Indický oceán kol celého ostrova je opodál pobřeží bohatý na dlouhé korálové útesy. Mnohokrát jsme z výhledu z naší verandy mohli pozorovat, jak se v dálce mořské vlny vzdouvají, jako by narážely na nějaké neviditelné překážky a tento jev se dal pozorovat na mnoha jiných částech pobřeží, které jsme měli možnost vidět. Nepřímým důkazem toho snad může být, že pláže reunionské nepokrývá jenom jemný písek, neboť obsahuje spoustu drsných a tvrdých úlomků mořských korálů včetně dalších titěrností s ostrými okraji, anorganického i organického původu. Samozřejmě, že tyto fragmenty cestu do moře více znesnadňují. Museli jsme si cestu do moře vybírat s velkou opatrností, jinak jsme bosé nohy vystavovali poranění. Na různých plážích jsem pozoroval děti a musel jsem se obdivovat jejich šikovnosti vyhýbat se všem ostrým věcem ležícím na jejich cestách mezi mořem a souší hbitě a lehce. Ve srovnání s nimi jsem tím terénem kráčel velmi neohrabaně, ale postupně jsem tomu přivykal. Avšak podobná nebezpečí hrozila vašim bosým nohám nejen v suchých úsecích pláží. Podobně zrádné mohlo být také mořské dno.

The Fig.24: A transition between the Indian Ocean and the sandy beach. Reunion, a beach
at St. Leu the town, taken with my smart phone, on January 2018.
Obr.24: Přechod mezi Indickým oceánem a písčitou pláží. Reunion, pláž u městečka St. Leu,
pořízeno mým chytrým mobilem, leden 2018.

Tady tuhle část zakončím, ale téma reunionských pláží není ještě zdaleka vyčerpáno. Proto se k němu hodlám vrátit v některém z dalších dílů svého seriálu.

pondělí 12. února 2018

The English Version

Twenty Days in The Paradise (III)

The Fig.1: The house in which we lived in Reunion the island. It resembles
three bird boxes connected in one complex to me. We occupied two floors
under the third slanted roof to the right. Reunion, taken with my smart phone,
on January 2018.
Obr.1: Dům, v němž jsme na ostrově Reunion bydleli. Připomíná mi tři ptačí
budky spojené v jeden komplex. Zabírali jsme dvě podlaží pod třetí šikmou
střechou vpravo. Reunion, pořízeno mým chytrým mobilem, leden 2018.


Let me introduce to you
Our Apartment in St. Leu
The Town in Reunion The Island

The Fig.2: A view of the free Indian Ocean from our roofed open veranda and a dining room
in one. It was situated in the back side of the house. One day we could look at this beautifull
rainbow. Reunion, St. Leu the town, the SW coastline of the island. Taken with my smart
phone. on January 2018.
Obr.2: Pohled na širý Indický oceán ze zastřešené otevřené verandy a jídelny v jednom. Byla
situována na zadní straně domu. Jednou jsme se mohli dívat na tuhle krásnou duhu. Reunion,
městečko St. Leu, SZ pobřeží ostrova. Pořízeno mým chytrým mobilem, leden 2018.

Despite the fact we had to use a bypass instead of the highway from St. Denis to St. Leu we arrived at our goal about at 14.00 P.M. of the local time. The owner, a woman about forty five or more years old with a tattooed reading on her shoulders - OLD SCHOOL - , was friendly and she showed us all what we needed to know. Among other instructions she said to us that in the meantime the Internet contact was out of order but she promised to manage a serviceman to recover the signal. Often she pointed to  her broken English but the meeting with her was realized with no problems and in mutual understanding. The whole matter took not more than about twenty minutes.
The apartment was fully left to our services for the time of beautiful twenty days! We could look around the apartment in detail and to make a consensus of which parts of the large flat each of us would occupy.

The Fig.3: Views from the veranda offered endless appearances! This showed a dark above
the Indian Ocean. Reunion, St. Leu, taken with my smart phone, on January 2018.
Obr.3: Pohledy z verandy nabízely nekonečné podoby! Tento ukazoval soumrak nad Indickým
oceánem. Reunion, St. Leu, pořízeno mým chytrým mobilem, leden 2018.

As you can see on the first photo of this part of my serial our apartment was situated under the right slanted small roof of the three ones by which the whole low house was roofed. It consisted of two floors: of a lifted ground floor and of a floor above it. There was next two smaller apartments under us. In fact our apartment was determined to eight persons in total. This was why none of us had any problem to find his own place in this large room. The lower floor provided a separate room with one bed down and the another above it as well as a small bathroom with a shower. This room was occupied by Robert. Karel took his place within a living room freely interconnected with a kitchen. This part contained a comfortable sofa. There was a toilet between Robert´s room and the kitchen. The most interesting was last room at the lower floor. It was separated from the dining room by pushing glassy doors both to the right side and to the left side. This room was something between a roofed veranda and a dining room. Most of its room was occupied with a massive long table made of a hard wood and with six chairs of the same material. This dining room was ended up with a metal banister with a shorter surfing board sitting on it to the left side and servicing like a support for your arms. It was our social room where we ate, we planned our trips in every morning, where we liked sitting in evenings and talking or where we were corresponding with our friends in Czech republic through notebooks or smart phones, in short this was the place from where I sent my hot posts to the Facebook and at last but not least this place had a beautiful view of the Indian Ocean. The sea was so close that several steps from the house were enough to you so that you could enter waves of its surface or to take a bathe in it. And we could listen to its voice for all long hours. Or we could observe from our social room fishermen fishing in the sea surface, we could watch motor boats, water scooters as well as bigger vessels cruising its waters. Well, only one thing was refused by the Indian Ocean to show me. I longed very much to see some leviathan in its blue waters. I hoped in it but I was not lucky.
The view was equipped with a blind controlled by a switcher in a side wall. You could bring it down and the picture of the ocean disappeared or you could bring it up and your view was recovered. Only one times we used this function. Then the blind was brought down to a half of its length, it was not brought down totally. We did not cease seeing the sea but the picture became narrower.
Besides there was a big ventilator suspended above the table. You could control it by a remote control and to adjust its speed at three speed levels: slow turns, medium ones and fast ones.
The kitchen had any thing which you could need to use to including a microwave box, a freezing box, a lot of dishes, glasses, pots, plates and forks, spoons, tea spoons and knives. More the social roofed veranda contained a gas grill on which you could prepare various meats. And there was a washing machine in the bathroom of the room occupied by Robert.

The Fig.4: Me at breakfast in the veranda. I was looking at the sea. Maybe
my eyes were searching for a leviathan in its blue waves. Reunion, St. Leu,
taken with Nikon the camera, on January 2018.
Obr.4: Já u snídaně na verandě. Díval jsem se na moře. Možná můj zrak pátral
po nějakém leviatanovi v jeho modrých vlnách. Reunion, St. Leu, pořízeno
fotoaparátem zn. Nikon, leden 2018.

Well, let´s step upstairs because the upper floor were occupied by me and Venda. You could find two smaller rooms there, the first was to the side facing to the sea and the second was facing to the road running alongside the gate of the house. Venda lived in the later and the former belonged to me. Both the rooms were connected with a long corridor leading directly from one room to the opposite room and it was narrower in the stretch where a banister separated the corridor from the woody stairs going down to the lower floor. When I looked at the opposite room then there were two smaller rooms in the wall to my right hand: A smaller bathroom and a toilet.
While Venda was closer to the traffic noise in his room I could listen to the ocean´s storming. When first I entered my small chamber I saw one chair next to the door to my left hand, one simple woody box with three open compartments put on the floor at the left wall and a chest-of-drawers standing at the wall in front of me. A complex consisting of a lower bed and an upper bed stood at the right side from my look. The ceiling was slanted to the left side so that I could take an erected position only at the double bed. As soon as I wanted to step over to the woody box or to the chest-of-drawers or to the chair I had to become a dwarf. It took a time to me than I became familiar with this fact. My room had two smaller windows. The bigger was in the wall facing to the ocean, the smaller was in the slanted ceiling. The smaller window was covered with a brought down blind. I never brought it up because if yes there was a high probability I would have been burnt to ash by the burning rays of the Sun penetrating through this roof window directly into my face resting on a pillow of the upper bed. Except for the first night I always slept on the upper bed. I could step it up with a help of a vertical woody steps.
Both the beds were equipped with side narrow shelves which I could put some of my things on. Each of the beds had a lamp on its shelves. The main light in my room were attached to the wall above the shelf of the upper bed. I could switch it on with a switcher next to the door. From time to time I forgot to switch it off and I realized it only on my back resting on the upper bed. Then I had no else choice. I had to step down, to switch the light off and to step up again. A solution of this problem was simple: Not to light the main light on with its switcher next to the door but to light the lamp on standing on the shelf next to the upper bed. I could do it from down. Naturally, the lamp had its own switcher.
Tough I rested on the upper bed with my head looking at the bigger window I could see almost nothing through it. The outer room in front of it was covered with a woody construction of which purpose has stayed unknown to me so far. This horizontal woody bars allowed me to see only horizontal fragments of the ocean.
Also the chest-of-drawers had its drawback. As I was putting my clothes in its inner boxes as soon as I pushed some of them out too much the all complex tended falling forward to me. Its base was very unstable and then each manipulation with it demanded my highest attention.
The air conditioner was a part of each room in the apartment with the only exception for the social open roofed veranda and a dining room in one. My small attic had the air conditioner too but I never use it during our stay at the island. Unlike me my partners made use of their ones regularly. This was why all transitions from my room to rooms of my partners seemed to be like transitions from a hot furnace to freezing boxes. I had no need to turn the air conditioner on. Though the room temperature in my attic did not decrease under 26 degrees of Centigrade I fell asleep quickly and with no problems.

The Fig.5: A fisherman fishing in the sea surf in front of our eyes watching
him from the veranda. There was a wind bag fixed in the black rock which
the fisherman was standing on. Thanks to this wind bag we could see an
actual direct by which the wind was blowing. Reunion, St. Leu, taken
with Nikon the camera, on January 2018.
Obr.5: Rybář rybařící v mořském příboji před našimi zraky, které ho sledují
z verandy. V černé skále, na níž rybář stojí, byl fixován větrný vak. Díky
větrnému vaku jsme mohli vidět aktuální směr větru, kterým vanul. Reunion,
St. Leu, pořízeno fotoaparátem zn. Nikon, leden 2018.

Running water, splashing in the toilets and all lights throughout the whole apartment worked to our best satisfaction. The hot running water seemed to me to be an useless luxury a bit under the stable tropical conditions. I took showers in which cold water dominated.

The Fig.6: This tree was a stable part of the view from the veranda. We could
see it in our view to the left. It was taller than the house and often it was
visited by various bird species. It grew next to the sea. This is a look into its
crown at the higher resolution. Reunion, St. Leu, taken with Nikon the camera,
on January 2018.
Obr.6: Tento strom byl stabilní součástí výhledu z verandy. Mohli jsme ho v
našem výhledu vidět nalevo. Byl vyšší než dům a často ho navštěvovaly
různé ptačí druhy. Rostl vedle moře. Toto je pohled do jeho koruny ve vyšším
rozlišení. Reunion, St. Leu, pořízeno fotoaparátem zn. Nikon, leden 2018.
One would have expected some insects to be torturing our bodies in this tropical part of the world. But whether we spent a time outdoors or indoors we needed neither mosquito nets, no insect repellents. In the evenings spent in the open and lighted veranda I could observe some tiny flying insects including unmarked moths attracted with the light. But their numbers were reduced by bats appearing on the scene of our beautiful view as soon as the dark begun falling and one tropical lizard appearing in a regular way on walls and ceiling of the veranda as well.


The Czech Version

Dvacet dní v ráji (III)

The Fig.7: One of a decoration of the veranda was this collection of the fish
occurring in the Indian Ocean. Reunion, St. Leu, taken with Nikon the camera,
on January 2018.
Obr.7: Jednou z dekorací verandy byla tato kolekce ryb vyskytujících se v
Indickém oceáně. Reunion, St. Leu, pořízeno fotoaparátem zn. Nikon, leden
2018.

Dovolte, abych Vám představil
apartmá v St. Leu na Reunionu


The Fig.8: This view from our veranda was never boring to us. Reunion, St.
Leu, taken with Nikon the camera, on January 2018.
Obr.8: Tahle vyhlídka z naší verandy nás nikdy nenudila. Reunion, St. Leu,
pořízeno fotoaparátem zn. Nikon, leden 2018.

Vzdor faktu, že jsme museli použít objížďky namísto dálnice ze St. Denis do St. Leu, dorazili jsme do cíle asi ve 14.00 h. místního času. Majitelka, žena, asi 45 či více let stará s vytetovaným nápisem - STARÁ ŠKOLA - na ramenou, byla přátelská a ukázala nám vše, co jsme potřebovali vědět. Mimo jiné pokyny nám sdělila, že prozatím je internetový kontakt porouchaný, avšak přislíbila zařídit servismana k obnově signálu. Často poukazovala na svou lámanou angličtinu, ale setkání s ní se uskutečnilo bez problémů a ve vzájemném porozumění. Celá záležitost zabrala ne víc než asi dvacet minut.
Aparmá bylo plně zanecháno k našim službám na dobu krásných dvaceti dnů! Mohli jsme se po aparmánu porozhlédnout detailně a dohodnout se o tom, kterou část z velkého bytu každý z nás zabere.

Te Fig.9: This buoy in the sea water taken at the higher resolution was one of
three ones marking the shallow coastal zone in our view from the veranda.
Reunion, St. Leu, taken with Nikon the camera, on January 2018.
Obr.9: Tato bóje v mořské vodě pořízená ve vyšším rozlišení byla jednou ze
tří vyznačujících mělkou pobřežní zónu v našem výhledu z verandy. Reunion,
St. Leu, taken with Nikon the camera, leden 2018.

Jak vidíte na prvním fotu této části mého seriálu, byt byl situován pod pravou skosenou stříškou ze tří, jimiž byl celý nízký dům zastřešen. Sestával ze dvou pater: ze zvýšeného přízemí a z patra nad ním. Pod námi byly další dva menší byty. Naše apartmá bylo vlastně určeno celkově pro osm osob. Proto v tomto velkém prostoru žádný z nás neměl problém s vyhledáním svého místa. Dolní patro poskytovalo samostatnou místnost s jedním lůžkem dole a druhým nad ním, jakož i malou koupelnu se sprchou. Tuto místnost si zabral Robert. Karel zaujal místo v jakémsi obýváku volně propojeném s kuchyní. Tato část obsahovala pohodlné kanape. Mezi Robertovým pokojem a kuchyní byla toaleta. Nejzajímavější byla poslední místnost v dolním patře. Od obýváku byla oddělena šoupacími skleněnými dveřmi po pravé i po levé straně. Tato místnost byla čímsi mezi zastřešenou verandou a jídelnou. Většinu z jejího prostoru zabíral masivní dlouhý stůl z tvrdého dřeva se šesti robustními židlemi z téhož materiálu. Tahle jídelna byla zakončena kovovým zábradlím s kratším surfovacím prknem, jež na něj nasedalo na levé straně a sloužilo vám jako opora pro paže. Byla to naše společenská místnost, kde jsme jedli, plánovali každé ráno výlety, kde jsme rádi sedávali po večerech a rozmlouvali nebo, kde jsme korespondovali s přáteli v Čechách prostřednictvím notebooků či chytrých mobilů, zkrátka, tohle bylo místo, odkud jsem posílal horké posty na FB a v neposlední řadě mělo tohle místo krásný výhled na Indický oceán. Moře bylo tak blízko, že vám stačilo několik kroků z domu, abyste mohli vstoupit do jeho příboje či se v něm vykoupat. A po celé hodiny jsme mohli naslouchat jeho hlasu. Nebo jsme z naší společenky mohli pozorovat rybáře lovící v mořském příboji, mohli jsme sledovat motorové čluny, vodní skútry a také větší plavidla křižující jeho vody. Jedinou věc mi Indický oceán odepřel ukázat. Hrozně moc jsem v jeho modré vodě toužil uvidět nějakého leviatana. Doufal jsem v to, ale kliku jsem neměl.
Výhled byl vybaven roletou ovládanou vypínačem na boční zdi. Mohli jste ji stáhnout a obraz oceánu zmizel nebo jste ji mohli vytáhnout a váš výhled se obnovil. Jen jednou jsme tuhle funkci použili. Tehdy byla roleta stažena na půl délky, nebyla stažena úplně. Moře jsme vidět nepřestávali, ale obraz se zúžil.
Navíc, nad stolem byl zavěšen velký ventilátor. Mohli jste ho ovládat dálkovým ovládáním a nastavovat ho na tři rychlostní úrovně: pomalé otáčky, střední a rychlé. Kuchyň měla jakoukoliv věc, kterou jste mohli potřebovat použít včetně mikrovlnky, lednice, spousty misek, sklenic, hrnků, talířů a vidliček, lžic a čajových lžiček a nožů. Navíc společenská veranda obsahovala plynový grill, na němž jste mohli připravovat rozmanitá masa. A v koupelně pokoje zabraného Robertem byla pračka.

The Fig.10: The blind of the view from the veranda was brought down to a
half of its length on a rainy day. You can see the support for arms attached to
the banister to the left. It was made of a shorter surfing board. Reunion, St.
Leu, taken with Nikon the camera, on January 2018.
Obr.10: Roleta výhledu z verandy byla za jednoho deštivého dne stažena na
polovinu své délky. Můžete vidět oporu pro paže připevněnou k zábradlí vlevo.
Byla vyrobena z kratšího surfovacího prkna. Reunion, St. Leu, pořízeno
aparátem zn. Nikon, leden 2018.

Pojďme vystoupit nahoru, neboť horní patro jsme zabrali já a Venda. Tam jste mohli najít dvě místnosti, první na straně k moři, druhá k silnici probíhající podél brány domu. Venda bydlel v té druhé a první patřila mně. Obě místnosti spojovala přímá chodba vedoucí od jedné místnosti k opačné a byla užší v úseku, kde chodbu oddělovalo zábradlí od dřevěného schodiště sestupujícího do doního podlaží. Když jsem se díval na protější místnost, pak ve zdi po mé pravé ruce byly dvě menší místnosti: koupelna a záchod.
Zatímco Venda byl ve svém pokoji blíže dopravnímu hluku, já jsem mohl naslouchat burácení oceánu. Když jsem poprvé vstoupil do své komůrky, viděl jsem po levici vedle dveří jednu židli, jednu jednoduchou dřevěnou otevřenou krabici se třemi oddíly položenou na podlaze u levé zdi a prádelník, který stál u zdi přede mnou. Komplex dolní a horní postele stál z mého pohledu na pravé straně. Strop byl skosený na levou stranu, takže jsem mohl zaujímat vzpřímenou pozici pouze u dvojitého lůžka. Jakmile jsem chtěl přejít k dřevěné krabici nebo k prádelníku popřípadě k židli, musel jsem se stát trpaslíkem. Chvíli mi trvalo, než jsem si na ten fakt zvyknul. Můj pokoj měl dvě menší okna. Větší bylo ve zdi k oceánu, menší v šikmém stropě. Menší okno zakrývala stažená roleta. Nikdy jsem ji nevytahoval, protože kdyby ano, existovala vysoká pravděpodobnost, že by mě bývaly na popel spálily palčivé sluneční paprsky pronikající tímto oknem přímo na mou tvář spočívající na polštáři horního lůžka. Až na první noc jsem vždy spal na horní posteli. Mohl jsem na ni vystupovat pomocí kolmých dřevěných schůdků.
Obě postele byly vybaveny postranními úzkými policemi, na které jsem si mohl položit některé z věcí. Na policích měla každá z postelí lampu. Hlavní světlo bylo připevněno ke zdi nad poličkou horního lůžka. Mohl jsem ho zapínat vypínačem vedle dveří. Občas jsem ho vypnout zapomněl a uvědomil si to až na zádech spočívajících na horní posteli. Pak jsem žádnou jinou volbu neměl. Musel jsem sestoupit, vypnout světlo a znovu vystoupit nahoru. Řešení problému bylo prosté: Nerozsvěcovat hlavní světlo vypínačem u dveří, ale rozsvítit lampu stojící na poličce vedle horního lůžka. Tohle jsem mohl provést zdola. Přirozeně, že lampa měla vlastní vypínač. I když jsem odpočíval na horním lůžku s hlavou hledící na větší okno, skoro nic jsem skrze něj neviděl. Vnější prostor před ním zakrývala dřevěná konstrukce, jejíž účel mi až dosud zůstává neznámý. Tato vodorovná dřevěná mříž mi umožňovala zahlédnou jen horizontální fragmenty z oceánu.
Rovněž prádelník měl svou stinnou stránku. Když jsem si ukládal šatstvo do vnitřních šuplíků, jakmile jsem některý z nich vytáhl až moc, celý komplex měl sklon kácet se dopředu na mne. Jeho základna byla velmi nestabilní, takže každá manipulace s ním vyžadovala mou nejvyšší pozornost.
Klimatizace byla součástí každé místnosti v apartmánu s jedinou výjimkou společenské otevřené zastřešené verandy a jídelny v jednom. Moje mansardička měla také klimatizaci, ale během pobytu na ostrově jsem ji nikdy nepoužil. Na rozdíl ode mne, parťáci svých využívali pravidelně. Proto veškeré přechody z mého pokoje do pokojů parťáků zdály se podobat přechodům z horké pece do ledniček. Neměl jsem potřebu zapínat klimatizaci. I když pokojová teplota v mé mansardě neklesala pod 26. st. C, usínal jsem rychle a bez obtíží.

The Fig.11: An abundant small bird in the island. I made to photograph it as
it was sitting on a branch of the tree growing in our view from the veranda.
Reunion, St. Leu, taken with Nikon the camera, on January 2018.
Obr.11: Hojný ptáček na ostrově. Stihnul jsem ho vyfotit, když seděl na větvi
stromu, který rostl v našem výhledu z verandy. Reunion, St. Leu, pořízeno
aparátem zn. Nikon, leden 2018.

Tekoucí voda, splachování na záchodech a veškeré osvětlení po celém apartmánu fungovaly k naší nejlepší spokojenosti. Tekoucí horká voda se mi za stabilních tropických podmínek zdála být trochu zbytečný přepych. Bral jsem sprchy, v nichž převládala studená voda.

The Fig.12: This tropical lizard appeared on walls and ceiling of the veranda
in a regular way when the night came and a lamp was turned on. It was a good
hunter of various flying insects attracted with the lamp´s light. Reunion, St.
Leu, taken with Nikon the camera, on January 2018.
Obr.12: Tato tropická ještěrka se zjevovala na stěnách a stropě verandy
pravidelně, když přišla noc a rozsvítila se lampa. Byla dobrým lovcem různého
létavého hmyzu vábeného světlem lampy. Reunion, St. Leu, pořízeno aparátem
zn. Nikon, leden 2018.

Člověk by býval v téhle části tropického světa očekával, že naše těla bude trýznit nějaký hmyz, ale ať jsme čas trávili venku či uvnitř, nepotřebovali jsme ani moskytiéry, ani hmyzí repelenty. Za večerů trávených na otevřené a osvětlené verandě jsem mohl pozorovat letající druhy drobného hmyzu včetně nevýrazných můr přitahovaných světlem. Avšak jejich počty snižovali netopýři zjevující se na scéně naší krásné vyhlídky, jakmile začal padat soumrak a také jedna tropická ještěrka objevující se pravidělně na zdech a stropě verandy.