sobota 31. ledna 2015

Calocera viscosa
The English Version


Calocera viscosa -

Like Small Flames in The Moss

I captured a picture of this species of Basidiomycetes (the mushrooms with their spores on stalks) during a trip to the valley of the Rakovnický Brook. Our usual trio passed through it from Rakovník the town to Křivoklát the Castle on Saturday, 9.10.2010.
There was a crop of various mushrooms alongside our way but for this post I choose this one.

I observed no massive occurrence of this species there. I found this one small cluster only.
I´ve seen it more times in my life and I´ve always been pleased with its like flame yellow and orange  morphologic structures.

As long as I´ve known Calocera viscosa belongs to the inedible mushrooms, its occurrence is discreet rather than obvious. It likes rotting trunks and stubs of various trees, it helps to break them down.
I like the living organisms having been living at the edge of the man´s attention and interest except for a few of experts and amateur biologists in my own style.

The Czech Version

Krásnorůžek lepkavý (Calocera viscosa) -
jako plamínky v mechu
Krásnorůžek lepkavý (Calocera viscosa)

Obrázek tohoto druhu z hub vřeckovýtrusných (Basidiomycetes) (houby se sporami na stopkách) jsem zachytil během výletu do údolí Rakovnického potoka. Naše obvyklé trio jím prošlo od Rakovníka ke Křivoklátu v sobotu, 10.9. 2010. Podél naší cesty byla velká úroda různých hub, ale pro tento příspěvek vybírám tento jeden.

Nepozoroval jsem tam žádný hromadný výskyt tohoto druhu. Našel jsem jen tenhle malý chomáč.
V životě jsem ho už viděl vícekrát a pokaždé mě potěší svými jako plamen žlutými a oranžovými morfologickými strukturami.

Pokud vím, krásnorůžek lepkavý (C. viscosa) patří k nejedlým houbám, jeho výskyt je spíš nenápadný než očividný. Má v oblibě tlející kmeny a pařezy různých stromů, pomáhá je rozkládat.
Mám rád živé organismy, které žijí na okraji lidské pozornosti a zájmu s výjimkou hrstky odborníků a amatérských biologů v mém stylu.

čtvrtek 29. ledna 2015

The English Version

The Game of Thrones in My Drawings

Brienne and A Bear

A strange figure of the Martin´s fantasy. First she´s in services of Renly the King and after his death promises her allegiance to Catlyn. Catlyn orders her to escort Jamie, her capture, back to the Lannister´s castle ´cause she hopes to get back her daughters Sansa and Arya at least for her good will though her decision was against her brother´s meaning.
Brienne looks like a man rather than a woman. She´s a very good at the art of sword, she´s tall and her body is robust and muscled. One would think she´s a lesbian but according to both the book and the movie there is a normal woman under her ugly appearance.
On their way to the King´s port, the rezidence of the Lannister´s, she and Jamie are captured by a band of hard guys. Jamie loses his right arm and Brienne with a woody sword is placed into a pit with a hungry and angry bear. Her chance to survive is minimal. Her desperate fight is watched by heartless onlookers from above. Her rescurer becomes Jamie Lannister. Despite his handicap he jumps into the pit and makes the bear confused. Than the surprised bear can concentrate on its attack again Jamie and Brienne make to climb up to the safe top of the stony wall.

The Czech Version

Hra o trůny v mých kresbách

Brienne a medvěd

Podivná figura Martinovy fantasy. Nejdřív je ve službách krále Renlyho a po jeho smrti zaslíbí věrnost Catlyn. Catlyn jí nařídí, aby eskortovala Jamieho, svého zajatce, zpět do hradu Lannisterů, protože doufá, že získá zpět alespoň své dcery Sansu a Aryu za svou dobrou vůli, i když je její rozhodnutí proti mínění jejího bratra.
Brienne vypadá spíš jako chlap než žena. Je velmi dobrá v umění meče, je vysoká a má robustní a svalnaté tělo. Člověk by myslel, že je lesbička, ale podle knížky i filmu je pod jejím ošklivým vzhledem normální žena.
Cestou do Králova přístaviště, rezidence Lannisterů, polapí ji a Jamieho banda drsných chlapíků. Jamie přichází o pravou ruku a Brienne s dřevěným mečem je umístěna do jámy s hladovým a vzteklým medvědem. Její šance na přežití je minimální. Její soufalý boj je sledován bezcitnými diváky shora. Jejím zachráncem se stává Jamie Lannister. Vzdor svému postižení seskočí do jámy a medvěda zmate. Než se překvapený medvěd dokáže znovu soustředit na svůj útok, Jamie a Brienne stihnou vyšplhat na bezpečný vrchol kamenné zdi.

středa 28. ledna 2015

The Fig.1
The English Version

Corsica (IX)

A Story of A Million Note
The Part One

We stayed on the large platform at the sea for a while and we enjoyed its sleepy atmosphere. We passed the platform slowly from one end to another and I captured shots of tall massive buildings lining the platform from the inland (The Fig.3) as well as some shots documenting interesting things at the sea side as the huge ship on the Fig.1 or as the strange black war vessel on the Fig.2. The symbols of  World War the Second have seemed to have a deep importance to the Corsicians.
The Fig.2

I took some more detailed pictures of the platform itself, too: Of plane trees, park benches, various stands with souveniers, a detailed look at leafy scares of the date palm, a big monument with a man and a woman standing together on its top. I had no time to study its meaning inscribed on its stony surface. I want to capture the everyday ordinary atmosphere of the platform after the main touristic season with no crowds of people.

The Fig.3
Well, so much for the large platform at the sea. Then we started stepping up one narrow street higher above the sea again. We were hungry and thirsty already so that we want to buy something to eat and to drink. Surprisingly our first several attempts to buy something failed because we had only two five hundred notes (of course in the European currency) in that time and we couldn´t find a shop for a longer time where they could break the five hundred note. We tried some more luxury shops hoping in our success with a higher probability in them but our hoping was still in vain. Then I remembered the famous Mark Twain´s story of a million note, the paradoxical situation when you have only one million note and nobody is able to break it. But while the hero of the Twain´s story is satisfied in every shop when sellers see his big note we were refused in advance. It looked like we would die from starving and a lack of drinking though we had money more than enough.

The Fig.4
The Czech Version

Korsika (VIII)

Příběh o milionové bankovce
Část první

Chvíli jsme na té rozlehlé plošině u moře zůstali a dopřávali jsme si její ospalé atmosféry. Přecházeli jsme plošinu zvolna z jednoho konce na druhý a já jsem pořídil záběry na vysoké masivní budovy lemující plošinu od vnitrozemí (Obr.3) a také nějaké snímky dokládající zajímavé věci na straně moře jako ohromnou loď na Obr.1 nebo jako zvláštní černé válečné plavidlo na Obr.2.  Zdá se, že symboly II Světové Války mají pro Korsičany hluboký význam.

The Fig.5
Také jsem pořizoval podrobnější obrázky plošiny samé: Platanů, parkových laviček, různých stánků se suvenýry, detailní pohled na listové jizvy datlovníku, velký pomník s mužem a ženou stojících pospolu na jeho vrcholu. Studovat jeho význam vytesaný na jeho kamenném povrchu jsem čas neměl. Chtěl jsem zachytit tu všední obyčejnou atmosféru plošiny po hlavní turistické sezóně bez lidských davů.
The Fig.6

Tolik k rozlehlé plošině u moře. Potom jsme začali vystupovat jednou úzkou ulicí znovu nad úroveň moře. Už jsme měli hlad a žízeň, takže jsme si chtěli koupit něco k jídlu a pití. Našich prvních několik pokusů něco zakoupit překvapivě selhalo, protože jsme v té době měli jen dvě pětisetstovkové bankovky (samozřejmě v evropské měně) a po delší dobu jsme nedokázali najít krám, kde by nám pětistovku dokázali rozměnit. Zkoušeli jsme luxusnější obchody a doufali jsme v nich v náš úspěch s vyšší pravděpodobností, ale pořád jsme doufali marně. Tehdy jsem si vzpomněl na slavnou povídku Marka Twaina o milionové bankovce, na tu paradoxní situaci, kdy máte jen milionovou bankovku a nikdo vám ji není schopen rozměnit. Ale zatímco hrdina Twainovy povídky je v každém obchodě uspokojen, když prodavači vidí jeho velkou bankovku, nás odmítali předem. Vypadalo to, že umřeme hlady a žízní, třebaže jsme měli peněz víc než dost.

úterý 27. ledna 2015

The Fig.1
The English Version

Corsica (VIII)

Up and Down

We went through Bastia up and down. We got nice views over wide sectors of the city at the higher levels of the slopes and I didn´t forget to take pictures of them. One of such the views from above you can see on the Fig.1. We were climbing up along a street at that time and the higher we were the better views we got. The Fig.1 shows a newly developing part of Bastia. Again you can see a working crane. The look at the modern buildings isn´t so interesting as the one at the older Corsican houses. Their appearances are more universal whereas the older houses have their specific charismata. You can see as the genius loci has gradually been rolled over with the uniform spirit of the worldwide globalization.
The Fig.2

As the Fig.2 showes there was a railway station at our sight in one moment (in the lower right corner of the picture). We visited to it later because we thought we could travel by train but as it turned out the Corsican railway provided limited services only in that time. It was after the touristic season and the Corsicians prefered cars and buses rather than the railway. The Corsican railway has seemed to have a historical and touristic importances rather than anything else at the present time. Later during our stay a water closet of this railway station satisfied my acute need to make water just at the right time. Thanks to it I wasn´t forced to do this impertinent matter before the surprising eyes of the Corsician public.

There was a narrow path stepping down to the railway station next to the street where we were standing and after a short rest we decided to take it. We didn´t stepped down up to the railway station in that time. Instead we took a road leading in waves back to the downtown, closer to the sea. I captured a picture of the previous road. Now it was higher above us (The Fig.3).

The Fig.3
After a short stepping up the narrow asphalt road we saw a robust white building in front of us. It was built in a cascaded way in a slanted terrain. Its appearance remained to me something between a modern war ship and an Arabian fort. But the eight white capitals written in the blue oblong on its snowy white face (see the Fig.4) explained its importance with no doubts.
We took a turn to the left along the hospital on the opposite side of the street and we headed for the urban part nearby the sea (The Fig.5).

Soon we stood on a very large flat platform of the bullwark. I could see two huge ships ancoring alogside the stony bank among a line of trees (The Fig.6). The line of trees consisted of plane trees and palms. The platform was empty except for a few of passing people.
We have one place here in Prague, its name is the Letenská Plane. It is a large plane covered with sand. It is a large empty room with a lot of various possibilities of usage (sports, walks, cultural actions such as concerts, circuses etc.). Besides it is a very good place where a lot of people can aggregate together to demonstrate or to manifest their politic attitudes. This Corsican vast platform next to the sea was something like that. But while Prague has only a few of the similar platforms, Bastia has them in much more numbers alongside the sea (The Fig.7).

To be continued.

The fig.4


The Czech Version

Korsika (VIII)

Nahoru a dolů

Procházeli jsme Bastií nahoru dolů. Ve vyšších úrovních svahů jsme získávali pěkné výhledy na široké úseky města a já nezapomínal pořizovat jejich obrázky. Jeden z takových výhledů shora můžete vidět na obr.1. V tom čase jsme zrovna stuoupali podél silnice a čím jsme byli výš, tím lepší výhledy jsme
získávali. Obr.1 ukazuje nově se rozvíjející část Bastie. Opět vidíte pracující jeřáb. Pohled na moderní stavby není tak zajímavý jako pohled na starší korsické domy. Jejich vzhled je univerzálnější, zatímco starší domy mají své specifické charizma. Můžete vidět, jak je genius loci postupně převálcováván uniformním duchem celosvětové globalizace.
The Fig.5

Jak ukazuje obr.2, v jednu chvíli bylo v našem výhledu nádraží (v dolním pravém rohu obrázku). Později jsme ho navštívili, protože jsme se domnívali, že bychom mohli cestovat vlakem, ale, jak se ukázalo, korsická železnice v té době poskytovala jen omezený servis. Bylo po turistické sezóně a Korzičané preferují raději auta a busy než železnici. Zdá se, že korsická železnice má v současnosti spíše historický a turistický význam než cokoliv jiného. Později během našeho pobytu jeden kloset tohoto nádraží uspokojil mou akutní potřebu močit zrovna v pravý čas. Díky němu jsem nebyl nucen vykonat tuto impertinentní záležitost před překvapenými zraky korsické veřejnosti.
The Fig.6

Vedle silnice, kde jsme stáli, sestupovala dolů úzká stezka a my se po krátkém odpočinku rozhodli ji použít. Tehdy jsme až k nádraží nesešli. Místo toho jsme se pustili silnicí vedoucí ve vlnách zpět do centra, blíže k moři. Udělal jsem obrázek předešlé silnice. Teď byla výš nad námi (Obr.3).

Po krátkém stoupání úzkou asfaltkou jsme před sebou spatřili robustní bílou budovu. Byla ve svažitém terénu postavena schodovitě.Vzhledem mi připomínala cosi mezi moderní válečnou lodí a arabskou pevností. Avšak osm velkých bílých písmen vepsaných do modrého obdélníku na jejím průčelí vysvětlovalo její význam jednoznačně (Obr.4).
Podél nemocnice na protější straně silnice jsme zahnuli doleva a zamířili k městské části poblíž moře (Obr.5).
The Fig.7

Brzy jsme stanuli na velmi rozlehlé rovné plošině mola. Mezi řadou stromů jsem mohl vidět dvě ohromné lodě kotvící podél kamenného břehu (Obr.6). Ta řada stromů sestávala z platanů a palem. Až na nemnoho procházejících lidí byla plošina prázdná.
Tady v Praze máme jedno místo, jmenuje se Letenská pláň. Je to rozlehlá planina pokrytá pískem. Jde o rozsáhlý prázdný prostor se spoustou rozmanitých možností použití (sporty, procházky, kulturní akce, např. koncerty, cirkusy atd.). Mimo to je to velmi dobré místo, kde se mohou lidé shromažďovat a demostrovat či manifestovat své politické postoje. Tahle rozlehlá korsická plošina vedle moře byla něco podobného. Ale zatímco Praha má jenom pár podobných plání, Bastia jich má podél moře mnohem víc (Obr.7).

Pokračování příště.

neděle 25. ledna 2015

Qhorin the Half Handed (The Half Armed) in Fight against Jon.
The English Version

The Game of Thrones in My Drawings

Jon behind The Wall

It shouldn´t take for so a long time and a next serial of The Game of Thrones should appear on our TV and comp screens. Some fans of the Martin´s fantasy have known the contents of the newest prepared  serial in advance because they´ve already read it.
I´ve watched all the released movie parts and at the present time I´ve still been reading what I´ve already seen in the movie form. I don´t know if I can make to finish reading all the book form before the newest movie serial will be released. Somehow this fantasy has evoked a lot of pictures in my head and from time to time I´ve been able to be successful in catching some of them in my drawings. Today I introduce the Jon´s fight with Qhorin The Half Handed for life or death to you. The appearances of the book heroes on my drawings have been derived partly from the ones of the actors and the actresses in the movie form and partly from my imagination. My pictures haven´t been literal copies of the events and descriptions of the Martin´s fantasy. Qhorin The Half Handed on my picture is a good example of it. If I followed the story verbally then I would have to draw his right hand to be crippled (missing fingers except for two). In fact my Qhorin is The Half Armed with his right arm to be intact.
Indeed, the film version isn´t an exact copy of the Martin´s story, too.
Our DNA can´t copy itself quite exactly either. The more replications the more mutations.

I´m reading the Martin´s fantasy on my Kindle reading invention in my bed.
The Czech Version

Hra o Trůny v mých kresbách

Jon za Zdí

Nemělo by to trvat tak dlouho a na našich TV a komp obrazovkách by se mělo objevit další pokračování Hry o Trůny. Někteří fanoušci Martinovy fantasy obsah nejnovějšího chystaného pokračování znají, protože si ho už přečetli.  
Sledoval jsem všechny vysílané filmové díly a v současné době čtu stále to, co jsem už viděl ve filmové podobě. Nevím, zda dokážu stihnout dočíst celou knižní formu před uvolněním nejnovějšího filmového pokračování. Tak či onak, tahle fantasy mi v hlavě evokuje spousty obrázků a občas se mi podaří zachytit některé z nich v mých kresbách. Dnes vám představuji Jonův boj na život a na smrt s Qhorinem Půlrukým. Vzhled knižních hrdinů na mých kresbách je odvozen zčásti z podob herců a hereček ve filmové formě a zčásti z mé představivosti. Mé obrázky nejsou doslovné kopie událostí a popisů Martinovy fantasy. Qhorin Půlruký na obrázku je toho dobrým příkladem. Kdybych se příběhu držel doslovně, pak bych musel nakreslit zmrzačenou jeho pravou ruku (chybějící prsty vyjma dvou). Ve skutečnosti je můj Qhorin Půlpažák s pravou paží nedotčenou.
Ostatně, filmová verze také není přesnou kopií Martinovy literární předlohy.
Ani naše DNA se neumí kopírovat zcela exaktně. Čím více replikací, tím více mutací.

pátek 23. ledna 2015

The Fig.1
The English Version

Corsica (VII)

In the Slopes of Bastia the City

The Corsicans living in the barracks show a sense of humour. As you can see in the centre of the Fig.1 the side face of the barrack hasn´t real windows and balcony. Somebody painted them there only.
First my son noticed this camuflage. I considered the windows to be right and real till that time. Only then I could start recognizing painted figures of people in the false windows with pain green jalousies.

We could see the Corsican Ralley under us to the right, it was disappearing in the tunnel in the rock (The Fig.2). We were entering the Bastia´s atrium.
The Fig.2
There was a small park to the right side. The stony barrier was interrupted in the place and we could step down to it. It was full of flowering oleanders, small palms with bristly crowns and many other decorative bushes. It was a short and pleasant stop on our way to Bastia the city (The Fig.3).

Then we continued on in our walking the right path till we found ourselves on the top of an easy climbing. The way before us was slanting to the heart of Bastia (The Fig.4).



We walked with no especial goal, in fact we were wandering through the Bastia´s streets and lanes and we were still staying at the higher levels of the city. In one moment we were stepping down an abrupt street (The Fig.5) and then we were stepping up another one again. Due to our longer wandering at the higher levels of the city we could enjoy various views over the city under us. But as usually I took not only whole shots of the city but also I captured manifold detailes. From time to time I had to get on my son´s nerves ´cause every moment I was stopping to take any next shots.

The Fig.3
The barracks with their ruined faces didn´t leave us. Often we could see some of them in the down town, too. I took a detailed picture of one of them. The narrow tall windows with closed jalousies have been typical of the older Corsican houses (The Fig.6).

To be continued.



The Czech Version

Korsika (VII)

V bastijských svazích

Korsičané žijící v barabiznách projevují smysl pro humor. Jak můžete vidět uprostřed obrázku č. 1, boční fasáda barabizny nemá skutečná okna a balkony. Někdo je tam jen namaloval. První si té kamufláže všimnul můj syn. Do té doby jsem ta okna považoval za pravá a reálná. Teprve potom jsem začal rozpoznávat namalované postavy lidí ve falešných oknech s bledě zelenými žaluziemi.

The Fig.4
Napravo jsme mohli pod sebou vidět korsickou Ralley, mizela v tunelu ve skále (Obr.2). Vstupovali jsme do bastijské předsíně. Na pravé straně byl parčík. V tom místě bylo kamenné pažení přerušeno a my do něj mohli sestoupit. Byl plný kvetoucích oleadrů, malých palem s ježatými korunami a mnoha jiných ozdobných keřů. Na cestě do Bastie to byla krátká a příjemná zastávka (Obr.3).

Poté jsme po pravém chodníku pokračovali v další chůzi, dokud jsme se neocitli na vrcholu mírného stoupání. Cesta před námi se svažovala do srdce Bastie (Obr.4).

The Fig.5
Šli jsme bez zvláštního cíle, vlastně jsme se toulali bastijskými ulicemi a uličkami a stále jsme zůstávali ve vyšších úrovních města. V jednu chvíli jsme scházeli strmou ulicí (Obr.5) a pak jsme druhou stoupali zase vzhůru. Díky našemu delšímu toulání ve vyšších úrovních města jsme si mohli vychutnávat rozmanité pohledy na město pod námi. Avšak jako obvykle jsem nefotil jen celkové záběry města, ale fotil jsem také rozmanité detaily. Občas jsem musel lézt synovi na nervy, protože jsem se každou chvíli zastavoval, abych udělal další záběry.

Barabizny s poničenými fasádami nás neopouštěly. Často jsme nějaké mohli vidět i v centru města. Pořídil jsem detailní obrázek jedné z nich (Obr.6). Úzká vysoká okna se zavřenými žaluziemi jsou pro starší korsické domy charakteristická. 
The Fig.6




Pokračování příště.


středa 21. ledna 2015

The English Version

The Game of The Thrones in My Drawings

Joffrey and Two Whores

All you, the fans of the G of the T´s, know very well what I mean. Tyrion the dwarf became the first King´s adjutant (or an adviser) for a while. He couldn´t bear the Joffrey´s cruelty to his undermen when Joffrey was appointed to be the King after the Robert Baratheon´s death. Joffrey was too young to rule separately in that time. Somebody had to modify his childish and naive decisions. Lord Tywin Lannister, the Father of the dwarf, entrusted Tyrion with this task.
In his effort to damp the Joffrey´s cruel behaviour Tyrion procured him two whores. Unfortunately, his idea failed. When Joffrey and the two poor women became alone together instead Joffrey let them teach him the magics of the love he forced one of them with his charged crossbow in his hands to beat the another. He stood nearby and looked at the scene with a great amusement.
You see, there are no psychologists, no psychiatrists, no sexuologists in the Martin´s world of fantasy. Tyrion´s amateur attempt to dump his sadism by this way wasn´t successful.

The Czech Version

Hra o Trůny v mých kresbách

Jeoffrey a dvě děvky

Vy všichni, fandové G o T, velmi dobře víte, co míním.  Trpaslík Tyrion se na chvíli stal prvním královým pobočníkem (či poradcem). Nemohl vystát Joffreyovu krutost vůči poddaným, když byl Joffrey jmenován králem po smrti Roberta Baratheona. Joffrey byl v té době příliš mladý, aby vládl samostatně. Někdo musel jeho dětská a naivní rozhodnutí upravovat. Tyriona tím úkolem pověřil jeho otec, lord Tywin Lannister. 
Ve snaze zmírnit Joffreyovo kruté chování mu Tyrion obstaral dvě děvky. Bohužel, jeho nápad selhal. Když spolu Joffrey a obě ubohé ženy osaměli, místo aby se od nich Joffrey nechal vyučovat kouzlům lásky, přiměl jednu z nich s nabitou kuší v rukách bít tu druhou. Stál opodál a díval se na tu scénu s velkým pobavením.
To víte, v Martinově světě fantasy nejsou žádní psychologové, psychiatři, žádní sexuologové. Tyrionův ochotnický pokus zmírnit takto jeho sadismus úspěšný nebyl.


neděle 18. ledna 2015

Cersei and Tyrion Lannister´s in my imagination.
The English Version

Tyrion and Cersei in My Imagination

A brother and a sister. She´s graceful and treacherous like a bog. He´s a dwarf and an outsider of all the Lannister´s family. Their mutual relationship is no walk in the pink garden. They don´t trust each other. Though Tyrion is small and ugly his mind is very inteligent and much more beautiful than his appearance. Thanks to it he can be charming, funny and convincing.
Cersei loves Jamie, her second own brother. Their secrete love (the incest in fact) gives a son to them, his name is Jeoffry. Officially he´s considered to be the right son of Robert Baratheon, the King and the husband of Cersei the Queen.
You all, the fans of the Martin´s The Game of The Thrones know very well what I´m writting about above.

The Czech Version

Tyrion a Cersei v mé představivosti

Bratr a sestra. Ona je půvabná a zrádná jako bažina. On je trpaslík a outsider Lannisterovy rodiny. Jejich vzájemný vztah není žádnou procházkou v růžové zahradě. Vzájemně si nedůvěřují. I když je Tyrion malý a ošklivý, jeho mysl je velmi inteligentní a mnohem krásnější než jeho vzhled. Díky tomu umí být okouzlující, vtipný a přesvědčivý.
Cersei miluje Jamieho svého druhého vlastního bratra. Jejich tajná láska (vlastně incest) jim dává syna, jmenuje se Jeoffrey. Oficiálně je považován za právoplatného syna Roberta Baratheona, krále a manžela královny Cersei.
Vy všichni, fandové Martinovy Hry o Trůny, velmi dobře víte o čem výše píši. 

sobota 17. ledna 2015

The Fig.1
The English Version

Corsica (VI)

Across the Suburb to the Heart of Bastia

Our way across the Bastia´s suburb led at the middle level of the arduous slopes to the left.
I was still surprised by some houses built higher in the slopes above us. I had to admire the strong will, the invention and the skilfulness of all the authors of these buildings. You can see one of them on the fig.1.
Corsica has been a very mountainous land and the Corsicans have been very skill at the building in arduous slopes. The flat land has been rare in their island and then they´ve been forced to make use of every possible place.
The Fig.2
In one place high above us there was a house on a very top of one of many hills (The Fig.2). Sometimes you would say that the main motif of these eagle nests haven´t been the lack of the flat land but the longing to have one´s house the higher the better. Or to be alone, to have an exclusive position, to look down the others as an eagle, to be an owner of the best views over the rest of the city and the sea or so.

As our way continued on my attention was attracted to a gigantic portion of a rock among newly built buildings above us. I took its picture (The Fig.3). I don´t know if the purpose was to eliminate it or to keep it as a decoration in its original form or to keep it as a material for a sculptor.
Somehow I couldn´t overlook this Titan. The tops of the street lamps lower in the front on the picture mark where our road was slanting closer to the sea to the right as well as to the Bastia´s heart in front of us. The blue covers of the street lamps are typical of the Corsican roads. So far I´ve seen this kind in Corsica only.
The Fig.3

So far I´ve attracted your attention to the captures taken from the inland to our left side. Now allow me to show you some pictures taken from the other side.
In our rifts to the right we could see the sea and the coastline under us (The Fig.4). If you´ve walked a path higher in a slope always you´ve been awarded by some beautiful spectacle. I think it has been an usual effect of many cities throughout the Mediterranean region. The most of the coasts of this region have had a near band of the flat land only. Soon the near flat land has changed into rising slopes in which manifold cities have been built up. Why has just this terrain been chosen for cities? To conquest the cities in slopes isn´t so easy. A potencial enemy from the sea can be seen immediately. It seems that the cities in slopes have their certain advantages.
The pictures of the num.4 and 5 illustrate the suburban part closer to the sea. A crane on the picture of the num. 5 confirms my previous words about the building activities in the Bastia´s suburb.

The Fig.4
If I´m writing here about the Bastia´s heart where we were heading for then in the phase in which we found themselves just in that time we were entering the Bastia´s aorta. Its own heart was at our sights as the figure of the num. 6 documents. You can see a short section of the Corsican Ralley winding itself alongside the coastline. There are more taller buildings together at the sight. They´re standing on a rocky hill slanting down to the sea. You can recognize a long wall stretching from the left side of the photo to the very tip of the cap to the right. There was leading our way to the Bastia´s heart behind the wall.
The Fig.5

Our walk was becoming to be the more comfortable, the traffic was becoming to be the more dense, we were walking a new pavement with a stony barrier allowing us to view of the sea and the Corsican Ralley under us to the right side. There was a road to our left side and its opposite side was lined with houses of which faces I couldn´t overlook. They were barracks, constantly occupied ruins of the original houses with clear faces. The barracks didn´t form a continuous line, it was interrupted by new buildings or restored houses unregulary. One would think that they´re intended to be ruined but, as you can see on my picture of the num. 7 and of the num. 8, the linen drying in the Sun points to the contrary. At least some flats in the barracks have still been occupied. Their faces are destroyed so much that one would be affraid to live in them, one would fear of one´s life. That was just on the contrary. The Corsicans having been living in them have seemed to be satisfied. Maybe they´ve had no choice.
But despite all the negative feelings the barracks appeared to radiate their own beauty and poetry of the old Corsican times.

I´m finishing this part  with a look at the sea (The Fig.8).

The Fig.6


To be continued.


The Czech Version

Korsika (VI)

Napříč předměstím do srdce Bastie

Naše cesta napříč bastijským předměstím vedla ve střední úrovni příkrých svahů vlevo. Stále mě překvapovaly některé domy postavené výše ve svazích nad námi. Musel jsem obdivovat silnou vůli, vynalézavost a zručnost všech autorů těchto staveb. Jednu z nich můžete vidět na obr.1.
Korsika je velmi hornatá země a Korsičané jsou velmi dovední ve stavění v příkrých svazích. Rovná zem je na jejich ostrově vzácná a tudíž jsou nuceni využívat každé možné místo.
Na jednom místě vysoko nad námi byl dům na samém vršku jednoho z mnoha pahorků (Obr.2). Občas byste řekli, že hlavní motiv těchto orlích hnízd není nedostatek roviny, ale touha mít svůj dům čím výše, tím lépe. Nebo být sám, mít výlučnou pozici, shlížet na ostatní jako orel, být vlastníkem nejkrásnějších výhledů na zbytek města a moře či tak podobně.
The Fig.7

Jak naše cesta pokračovala, mou pozornost upoutala obrovská porce skály mezi nově postavenými budovami nad námi (obr.3). Nevím, bylo-li záměrem ji odstranit nebo ji zachovat jako ozdobu v původním tvaru, popřípadě ji zachovat jako materiál pro sochaře.
Tak či onak, toho Titána jsem přehlédnout nemohl. Vršky pouličních lamp níže v popředí na obrázku vyznačují, kde se naše cesta svažovala blíže k moři napravo a též k bastijskému centru před námi. Modré čepičky pouličních lamp jsou typické pro korsické silnice. Prozatím jsem tento typ viděl jenom na Korsice.

Prozatím jsem poutal vaši pozornost na záběry pořízené z vnitrozemí po naší levé straně. Teď mi dovolte, abych vám ukázal nějaké obrázky vyfocené z druhé strany.V našich průhledech napravo jsme pod sebou mohli vidět moře a pobřežní linii (obr. 4). Jdete-li po cestě výše ve svahu, vždy jste
odměněni nějakou krásnou podívanou. Myslím, že to je obvyklý efekt mnoha měst po celém
The Fig.8
Středozemí. Většina pobřeží této oblasti má jen úzký pás rovné země. Tahle úzká rovina se brzy mění ve zvedající se svahy, v nichž jsou vybudována rozmanitá města. Proč se pro města vybíral právě tento terén? Dobýt města ve svazích není tak jednoduché. Potenciální nepřítel může být ihned spatřen. Zdá se, že města ve svazích mají své jisté výhody. Obrázky č.4 a 5 ilustrují předměstskou část blíže k moři. Jeřáb na obr. č.5 potvrzuje má slova o stavební činnosti na bastijském předměstí.

Jestliže zde píši o srdci Bastie, kam jsme směřovali, ve fázi, v níž jsme se právě v tom čase nacházeli, jsme vstupovali do bastijské aorty. Její vlastní srdce jsme měli na dohled, jak dokládá obr. č.6.
Můžete vidět krátký úsek korsické Ralley vinoucí se podél pobřežní linie. Na dohled je více vyšších staveb pohromadě. Stojí na skalnatém pahorku svažujícím se k moři. Můžete rozpoznat dlouhou zeď táhnoucí se od levé strany snímku až k samému cípu mysu napravo. Za zdí vedla naše cesta do srdce Bastie.
The Fig.8


Naše chůze se stávala pohodlnější, doprava hustší, kráčeli jsme po novém chodníku s kamenným pažením, které nám dovolovalo dívat se na moře a korsickou Rallye pod námi po pravé straně. Po naší levé straně byla silnice a její protější stranu lemovaly domy, jejichž fasády jsem nemohl přehlédnout. Byly to barabizny, stále obydlené ruiny původních domů s čistými průčelími. Barabizny netvořily souvislou řadu, ta byla nepravidelně přerušována novými stavbami či opravenými domy. Člověk by myslel, že je mají v úmyslu strhnout, jak můžete vidět na mém obrázku č.7 a č. 8, ale prádlo sušící se na slunci ukazuje opak. Přinejmenší některé byty v těch barabiznách jsou nadále obývány. Jejich fasády jsou natolik poničené, že by se v nich našinec bál bydlet, bál by se o život. Bylo tomu právě naopak. Zdá se, že Korsičané, kteří v nich bydlí, jsou spokojení. Možná, že jinou volbu nemají.
Ale vzdor všem těm záporným pocitům se zdá, že vyzařují vlastní krásu a poezii starých korsických časů.

Tuto část končím pohledem na moře (obr.8). 


Pokračování příště.

středa 14. ledna 2015

The English Version

My Ropewalker

I like the rooves of the older houses. Their structures are very manifold, the rooves are worlds for themselves.

I drew myself as a ropewalker crossing a street deep under me.

The symbols in the windows came to me spontaneously. It wasn´t anything purposeful. My right hand drew what my brain dictated to it.
The topest window to the left:
A head of a rifle, maybe it´s a murderous arm of a terrorist or a stupide religious zealot. He chose the topest window where he could overview a large scenery from or his victim lived in some of opposite houses.

The window under the previous one:
The Death with ist scythe is in the right place and ready ´cause It anticipates to have a lot of work.

The window lower:
Obviously, the old woman is waiting for her Death. She´s old and tired with her life. She´s getting impatience without she has any idea of the Death above her wrinkled head.

And the lowest windows to the left at last:
A suicide´s hands are going to put a springe over his head. The wind waves with the curtain in a kind of a farewell gesture. Any unhappy love? A depression? An insanity to live in this valley full of tears? I don´t know.

The balcony to the right opposite to the suicide´s window to the left:
A very sad lady, well, she´s desperate rather than sad. Will she end her life up with a jump over the balcony´s barrier? It´s hard to say.

Indeed, my crossing on the thin rope is nothing certain, too. The life has been a kittle matter.

The Czech Version

Můj provazochodec

Mám rád střechy starších domů. Jejich struktury jsou velmi mnohotvárné, střechy jsou světy samy pro sebe.

Nakreslil jsem se jako provazochodec, který přechází ulici hluboko pod sebou.

Symboly v oknech ke mně přicházely samovolně. Pravá ruka kreslila to, co jí mozek diktoval.
Nejvyšší okno vlevo:
Hlaveň pušky, snad je to vražedná zbraň teroristy či nějakého stupidního náboženského fanatika. Vybral si nejvyšší okno, odkud může přehlížet velkou scenérii nebo jeho oběť bydlí v jednom z protějších domů. 

Okno pod předešlým:
Smrt s kosou je na správném místě a připravená, protože předjímá spoustu práce.

Okno níže:
Stará žena očividně čeká na svou smrt. Je stará a unavená životem. Už je netrpělivá, aniž má ponětí o Smrti nad svou vrásčitou hlavou.

A konečně nejnižší okno vlevo:
Sebevrahovy ruce se chystají přetáhnout smyčku přes hlavu. Vítr povlává záclonou v jakémsi gestu loučení. Nějaká nešťastná láska? Deprese? Nesmyslnost žití v tomto slzavém údolí? Nevím.

Balkon napravo proti sebevrahově oknu vlevo:
Moc smutná slečna, nu, je spíš zoufalá než smutná. Skončí život skokem přes zábradlí balkonu? Těžko říci.

Ostatně, moje přecházení na tenkém provaze taky není nic jistého. Život je záležitost ošemetná.  




pondělí 12. ledna 2015

The Fig.1
The English Version

Corsica (V)

On Our Way Through The Bastia´s Suburb

This trip began behind our hotel. We took a turn to the right and started walking to the distant centre of Bastia. We were walking streets at the middle level of speedy slopes above the sea. At the beginning of our way we passed by a pompous modern hotel sourrounded by a high wall. Tall palms (Chamaerops humilis probably) protruded above the wall and they formed a kind of a palm wood in the hotel´s park. In comparison with our hotel this one had to be much more expensive (The Fig.1). As you can see on this picture a crane is working to the left. The building machines and building activities were an often signs of the Bastia´s suburb. I liked the palms so much that I took more their more detailed photos, here ´s one of them (The Fig.2).

The Fig.2
In the place where I was standing and taking the Fig.1 an ordinary ruderal vegetation grew as you can see in front of the picture to the left. The hotel, the lower stony walls and the pavement couldn´t have a long history.

I couldn´t be could to the plants growing in the Corsican gardens as well as out of them we were passing by and therefore I was taking pictures of many of them in short intervals. Our gardens and public places can´t affort the most of them ´cause our climate has been much harder than the one in Corsica. No wonder then if I perceived all the plants as the unusual to me. I could know some of them roughly at least. The date palm (Phoenix canariensis) in fruit with the white ball of the street lamp in the front on the Fig.3 came to me to be very exotic (The Fig.3).

The Fig.3
We often met not only with the leafy trees but with some kinds of the coniferous trees, too. The most often species of the conifers was the pine Pinus pinea. I saw several species there but this one formed dense bright green crowns looking like the clouds after an explosion of the atomic bomb or like huge green mashrooms. Also their crowns remembered me a bit the ones of the dragon trees (The Fig.4).

As I could document with my Canon some of the fences alongside of our way were decorated with the climbing tangles of shoots of Bougainvillea the genera in flower. Its botanical name has always remembered Louis Antoine Comte de Bougainville, the famous French navigator and explorer (The Fig.5).
Tall oleander bushes with white, red and pink flowers often overgrew the fences of the private gardens (The Fig.6).
The Fig.4

I haven´t identified the tree in flower on the Fig.7 so far but I guess it may be a species of the wattle.
In one place we were passing by trees of which branches were decorated with lampions, so I called them for myself the lampion trees (The Fig.8).
As the picture num. 9 shows it can seem to you you´re in an arid area of the US. The robust succulents grew like a weed immediatelly next to the road. The road began to slant closer to the sea and among houses to the right we could enjoy various rifts with views of the landscape under us (The Fig.10).

To be contiinued.



The Fig.5
 The Czech Version

Korsika (V)

Na cestě bastijským předměstím

Tenhle výlet začal za naším hotelem. Zahnuli jsme doprava a vydali jsme se pěšky ke vzdálenému centru Bastie. Šli jsme ulicemi ve střední úrovni strmých svahů nad mořem. Na začátku naší cesty jsme procházeli kol pompézního moderního hotelu obklopeného vysokou zdí. Nad zeď čněly vysoké palmy (pravděpodobně žumara nízká - Chamaerops humilis) a vytvářely v hotelovém parku jakýsi palmový háj. Ve srovnání s naším hotelem musel být tenhle mnohem nákladnější (Obr.1). Jak můžete na tomto obrázku vidět, nalevo pracuje jeřáb. Stavební stroje a stavební činnost byly častými známkami bastijského předměstí. Ty palmy se mi natolik líbili, že jsem pořídil více jejich detailních snímků, tady je jeden z nich (Obr.2).
The Fig.6

V místě, kde jsem stál a fotil obr.1, byla obyčejná rumištní vegetace, jak můžete vidět v popředí obrázku nalevo. Hotel, nízké kamenné zídky a chodník nemohly mít dlouhou historii.

Nedokázal jsem být lhostejný k rostlinám rostoucím v korsických zahradách i mimo ně, a proto jsem mnohé z nich fotil v krátkých intervalech. Většinu z nich si naše zahrady a veřejná místa dovolit nemohou, protože naše klima je mnohem drsnější než to na Korsice. Není tedy divu, že jsem všechny ty rostliny vnímal jako pro mne neobvyklé. Některé z nich jsem poznával aspoň zhruba. Datlovník kanárský (Phoenix canariensis) v plodu s bílou koulí pouliční lampy v popředí mi přišel velmi exotický (Obr.3).
Te Fig.7

Často jsme se potkávali nejen s listnatými stromy, ale také s jehličnany. Nejčastějším druhem z jehličnanů byla borovice pinie (Pinus pinea). Viděl jsem tam několik druhů, ale tento z nich vytvářel husté jasně zelené koruny, které vypadaly jako mraky po explozi atomové bomby či jako obrovské zelené houby. Jejich koruny mi také trochu připomínaly koruny dračinců z ostrova Sokotra (Obr.4).


Jak jsem mohl dokumentovat svým Canonem, některé z plotů zdobily popínavé spleti rodu Bougainvillea v květu. Jeho botanický název vždy připomíná L. A. Comte de Bougainvillea, slavného francouzského mořeplavce a cestovatele (Obr.5).
Ploty soukromých zahrad často přerůstaly vysoké oleandrové keře s bílými, červenými a růžovými květy (Obr.6).

Strom v květu na obr.7 jsem dosud neurčil, ale hádám, že by to snad mohl být nějaký druh kapinice (akácie).
The Fig.8
V jednom místě jsme procházeli kol stromů, jejichž větve zdobily lampiony, tak jsem si je pro sebe nazval lampionovníky (Obr.8).

The Fig.9
Jak obr. č. 9 ukazuje, může vám připadat, že jste v nějaké suché oblasti USA. Tyhle robustní sukulenty rostly jako plevel hned vedle silnice.


The Fig.10
Silnice se začínala svažovat blíže k moři a mezi domy napravo jsme si mohli užívat rozmanité průhledy s výhledy na krajinu pod námi (Obr.10).

Pokračování příště.


středa 7. ledna 2015

The Fig.1: The Notre Dame Temple.
The English Version

My Free Impressions from Paris

Paris from Above (III)

In fact we could have the chance to see the famous Eiffel´s Tower from above, something what was withdrawn to all the visitors to this well known metal giraffe.
The Top of Paris has still had no long history and its appearance has been ordinary. A Normal modern higher building with myriads windows.

The Fig.2: One of many churches in Paris.
There, in the circle view a few floors only under the roof of the highest occupied Parisian building, I imagined all the people working or living at the higher floors of this skydraper with all their beautiful and amazing views over Paris. Some of them can see The Victory Arch, some of them can view over the Basilica Sacré Coeur and the Eiffel´s Tower, the other can see the Notre Dame Temple, Seine the river and many other interesting objects all interwoven with tangles of streets, avenues, lanes and smaller or larger squares. When their eyes are tired with the historical parts of Paris, they can refresh them with their looks at the more modern parts as long as they exchange their offices or as long as they visit to the ring dedicated to the public.

The Fig.3: A view with The Pantheon under reconstruction.
But we still weren´t on the very roof of the Top of Paris. We returned to the small hall with two lifts. We thought they lifted us up to the very roof but a servis woman before lifts told us that it was
necessary to step the rest of stairs up by foot. Obviously, the rest of floors to the top were under reconstruction. It took a moment to stand on the roof of the Top of Paris. The roof was roughly a square  platform surrounded with high transparent barriers. A big dark blue point marked its center. We speculated about the dark blue point. I thought it might be a mark for a landing helicopter but my two attendants denied it claiming that the room on the roof was too small to a helicopter´s landing.
There were a few people on the top only. Though it was windy the translucent plastic barriers acted as windbreaks. Some of the barriers had extensions forming a kind of small rooves. You could hide under them in the case of raining.
The Fig.4: The Pantheon in the more detail.

While me and Vendy were enjoining the amazing pictures of Paris from above, while we were taking next captures, my son Robert noticed a modest stand reminding  a meteo-station rather than a stand with a refreshment. And while our eyes and minds were attracted to the astonishing spectacle down under us, Robert bought three plastic transparent cups looking like tubes with pointed ends, they were narrow cones in sharp and they were filled with champagne. We could toast to all our trip, to our climb up to the highest Top of Paris as well as to Paris itself.



The Czech Version
The Fig.5: The Victory Arch.

Mé volné dojmy z Paříže

Paříž shora (III)

Vlastně jsme měli možnost vidět Eiffelovu věž shora, něco, co je všem návštěvníkům populární kovové žirafy odepřeno.
Vrchol Paříže ještě nemá dlouhou historii a jeho vzhled je obyčejný. Normální moderní vyšší stavba s myriádami oken.

Tam, v kruhové vyhlídce jen pár pater pod střechou nejvyšší obydlené pařížské budovy, jsem si představil všechny ty lidi pracující či žijící ve vyšších patrech tohoto mrakodrapu se všemi krásnými a úžasnými výhlídkami po Paříži. Někteří z nich mohou vidět Vítězný oblouk, někteří mohou přehlížet baziliku Sacré Coeur s Eiffelkou, jiní mohou pozorovat Notre Dame, Seinu a mnoho dalších zajímavých objektů, všechny protkané spletěmi ulic, cest, uliček a menších nebo větších náměstí. Jsou-li jejich zraky unaveny historickými částmi Paříže, mohou je osvěžit pohledy na modernější části, pokud si vymění své úřady nebo, pokud navštíví prstenec, který je věnovaný věřejnosti.
The Fig.6: A view of a wide avenue.

My ale pořád nebyli na samotném Vrcholu Paříže. Vrátili jsme se do malé haly se dvěma výtahy, mysleli jsme, že nás vynesou až na samou střechu, ale ženská obsluha před výtahy nám řekla, že je nutné vyjít nahoru po schodech. Zbytek pater na vrchol byl zjevně v rekonstrukci. Stanout na střeše Vrcholu Paříže trvalo chvilku. Střecha je zhruba čtvercová plošina obehnaná vysokými průhlednými zábranami. Její střed vyznačuje velký tmavě modrý bod. Myslel jsem, že by to snad mohla být značka pro přistávající helikoptéru, ale moji dva společníci to popírali a tvrdili, že na přistání vrtulníku je prostor na střeše moc malý.
Na vrcholu bylo jen pár lidí. I když bylo větrno, průhledné plastové zábrany účinkovaly jako větrolamy. Některé z bariér měly jakési extenze vytvářející stříšky. V případě deště jste se pod ně mohli schovat.
The Fig.7: On the roof of The Top of Paris.

Zatímco jsme si s Vendym užívali úžasných obrazů Paříže shora, zatímco jsme pořizovali další snímky, syn Robert si povšiml skromného stánku, který připomínal spíše meteo-stanici než stánek s občerstvením. A zatímco naše zraky a mysli poutala ona udivující podívaná dole pod námi, Robert zakoupil tři plastové pohárky, které vypadaly jako zkumavky se zašpičatělým dnem, měly tvar úzkého kužele a byly naplněny šampáněm. Mohli jsme přípít na celý náš výlet, našemu výstupu na nejvyšší vrchol Paříže a také na Paříž samotnou.

The Fig.8: The Top of Paris.



České popisky k obrázkům:
1/ Chrám Notre Dame
2/ Jeden z mnoha kostelů v Paříži
3/ Pohled na Pantheon v rekonstrukci
4/ Pantheon ve větším detailu
5/ Vítězný oblouk
6/ Pohled na širokou třídu
7/ Na střeše Vrcholu Paříže
8/ Vrchol Paříže