čtvrtek 23. června 2016

The English Version

On What My Opinion of The Brexit is:

Hey The UK!
Stay!
Something Says to Me:
This Is The Only Right Way!

I´m listening to The Radio+, the only Czech radio broadcast of the spoken word with no music. It is 19.01 P.M. here in Czech republic. The two hours lasting discussion on the topic of The Brexit was finished just now. Today is Tuesday (06.21. 2016).

On Thursday the 23-th June, i.e. within two days, The people of The Great Britain should decide if their country leave The EU or not.

The debate I have listened to a while before brought nothing new or clear. Nobody can´t say surely how this referendum will finish. Only guesses and speculations and blind estimations. I have nothing better, too.

I don't know any rational and exact facts to prove or to document why the GB should stay or not in the EU. I own a few of instincts only. And a couple of emotions. It may be I own something like the sixth sense, too. And a lot of associations and impressions are teaming up in my brain. And the experience of sixty one years of my life. This is the foundations which I can build my opinion on.

All this say to me: Hey the UK! Stay! I would like you to stay with us in the EU. The EU without you would be like you would be without Scotland, like my country has been without Slovakia, like Serbia has been without Yugoslavia, like..... I know the EU has still been a very young girl to be perfect but to leave her just in her early youth seems to me to be too cruel to her.

Well, I have been finishing this on the Day of your Choice in the morning. It is my personal meaning I have been sending to you from Prague. Yes, I see, it is something like a vain calling from my private Hyde Park. Despite this I want to express my opinion of your Brexit: Please, Vote for our mutual way within the EU!

The Czech Version

O tom, co si myslím o Brexitu:


Hej, Spojené Království!
Zůstaň!
Něco mi říká:
Tohle je jediná správná cesta!

Poslouchám zrovna Rádio +, jedinou českou rozhlasovou stanici mluveného slova bez hudby. Tady v České republice je 19.01 h. večer. Právě teď skončila dvouhodinová debata na téma Brexitu. Dnes je úterý (21.6. 2016).

Ve čtvrtek, 23. června, tzn. za dva dny, by se lidé Velké Británie měli rozhodnout, jestli jejich země opusti EU nebo ne.

Debata, kterou jsem před chvíli poslouchal, nepřinesla nic nového či jasného. Nikdo jistě nedovede říci, jak tohle referendum dopadne. Pouhá tušení a dohady a slepé odhady. Také nemám nic lepšího.

Neznám žádná rozumná a exaktní fakta, abych dokázal nebo doložil, proč by měla GB v EU zůstat či ne. Mám jen několik málo instinktů. A pár emocí. Může být, že též vlastním něco jako šestý smysl. A v mozku se mi spájí spousta asociací a dojmů. A zkušenosti mých jedenašedesáti. Tohle jsou základy na nichž mohu stavět svůj názor.

Vše tohle mi říká: Hej, Spojené Království! Zůstaň! Byl bych rád, abys s námi v EU zůstalo. EU bez Tebe by bylo jako bys Ty bylo bez Skotska, jako moje země je bez Slovenska, jako Srbsko je bez Jugoslávie....... Vím, že EU je na to, aby byla dokonalá, pořád velmi mladá dívka, ale připadá mi, že opustit ji zrovna v jejím raném mládí, je pro ni příliš kruté.

Tohle dokončuji v Den Vaší Volby dopoledne. Je to mé osobní mínění, které Vám posílám z Prahy. Ano, vím, je to cosi jako marné volání z mého privátního Hyde Parku. Vzdor tomu chci svůj názor na váš Brexit vyjádřit: Prosím, volte pro naši společnou cestu v EU!


úterý 21. června 2016

The English Version

On How We Searched for A Rare Orchid
and We Found Another Rare One
The Fig.1: Neottia nidus-avis in flower, Český kras the preserved region, Czech republic.
The photo was taken on 5.29. 2016.

Well, just this was our case in Český Kras the preserved area (Czech republic) stretching out not too far from Prague at the West direction. It was on May the 29-th of this year.

Český kras the region is very large. It includes many interesting places and therefore I should say which of them we decided to visit to within it.
Well, the place where our car was parked named Záhrabská the settlement. The main reason why we went to this settlement drowned in a woody terrain was my long time lasting longing to find Collarorhiza trifida. This unnoticeable and very rare orchid in Bohemia, the Coral Root Orchid in English, grows and does not grow in various separate places in my country.
The Fig.3: A whole view of one plant of N. nidus-avis.

This place was recommended by my friend Adam Majer, the amateur florist you have already known from my often notices in some of my previous posts. He had visited to the place personally a time before and he had succeeded in finding this species there. He described the place of its occurrence to me in such details that not to find the Coral root orchid there seemed to be quite impossible. His description was as follows: "You must go to a bar blocking a path. The path will climb up through a mixed forest to a top of a hill. Climbing the way up you will come to the place where the way will divide into two ones. You will take the left one and you will keep climbing this way up higher and higher. While you will climb it up you will scan its right edge because just in these places I found the orchid. Well, the number of its plants may be variable."
The Fig.3: Flowers of the plant on the Fig.2 in more detail. They seem to be lighter
than with the plant on the Fig.1.

What could you wish more? It seemed that my meeting with the living plants of the Coral root orchid at the first time in my life was more than certain. We followed the Adam´s perfect instructions exactly. But neither a very detailed examination of the right edge of the path nor an examination of its opposite edge gave any positive outcome. Our three pairs of eyes examined the terrain very carefully but the Coral root orchid was nowhere. My two boys began to find the first orchids not far away from the top of the forested hill. But instead of the Coral root orchid this orchid was Cephalanthera damasonium, the same species we had already found in the habit of the White slopes on May the 22-th, i.e. the week before this excursion.
The Fig.4: Often I saw injured flowers of Cephalanthera
damasonium
the orchid. Their creme white was interrupted
by defects of an unknown origin.

Almost we were reaching the top of the hill covered with the mixed forest with a prevalence of leafy trees and our hopes to find the Coral root orchid were decreasing very rapidly. The recommended place we left behind us and our searching became much wider not limited to the right edge of the path only. More often we were leaving the path and we were entering the forest far from it. I was stepping the slope up slowly examining every patch of the ground covered with dead leaves. The dead leaves showed out manifold hues ranging from dark brown and red to light yellow and brown. Besides the hues were changing in color in the varying penetration of the sun rays through tree crowns.

During our climb up to the top of the forested hill we met nobody. The only sounds we could hear came from throats of various invisible birds. It was the morning time. We could see that the forest was saturated with a higher air humidity in that day time. More often we came upon next plants of C. damasonium in various phases of their developments. They were flowering or they were preparing for it. Often I noticed that the flowers (either open or closed) were damaged with yellow brown points or blotches. Their culprits have remained to be unknown to me so far.
The Fig.5: Often we came upon plants of N. nidus-avis in fruit.

On our way up we could observe the more numerous presents of the molluscs (Helix pomatia) and a species of a snail with no conker) of which higher activities were possible to ascribe to the higher humidity in the forest. In one while my vanguard recorded a snake higher above me. The place was nearby the wavy long top of the hill. When I reached the place "the snake" kept waiting for me there. But as soon as I touched my Canon it started creeping so that I could catch a part of its body in the undergrowth only. But a while before its whole portrait was caught by my friend Vendy. Even though I have not his photo it is clear that the small reptile on my photo is the common slow worm.
The Fig.6: An especially fruitful inflorescence of Neottia nidus-avis the orchid. Notice the thick
ribs on the capsules.

The wavy top of the hill became to be the place of my first meeting with the living plants of a strange orchid called Neottia nidus-avis in Latin. I did not suppose this my private discover. It is worth to describe my great moment in a more detailed way I think. My two younger hounds were instructed to search for the Coral root orchid only, they knew Cephalanthera damasonium from our previous field trip to the White slopes already, they saw some portraits of the Coral root orchid on photos but they had no idea of Neottia nidus-avis absolutely. And so it happened that even though they were coming to all new places against us as the first ones this amazing finding had to wait for me.
The Fig.7: The Roman snail (Helix pomatia) is an often
inhabitant in this kingdom of N. nidus-avis the orchid.
This snail likes the higher humidity.

To find the first plant of this orchid species is not so easy ´cause its coloration fuses with its natural surroundings almost perfectly. Growing out of the layer of dead leaves covering the soil under your feet this orchid can be a very good example of the perfect camouflage. I think that my photos of this orchid document this fact with no need of other words.

The flowering plants look like the lamp brushes or so. The green color is absent completely.This orchid has no chlorophyll in its tissues. Its leaves are small and attached tightly to the flowering stem. At the first glance you may think that you are looking at a fading or dying plant so that mostly you turn your eye to any other much more interesting objects quickly without any need to examine "the plant corpse" for a longer fragment of the time. But when my eyes rested on the first plant it did not turn aside and it did not cease gazing at it. Just in that moment I realized fully I was looking at my first Neottia nidus-avis alive!

In the end of my narration I must add that we did not give our hope up to find the Coral root orchid in all the course of our exploration. Unfortunately, this hope turned to be blank. Either it was there and we did not see it or it was not there at all. Also it was possible that we searched for it in wrong places. Nevertheless, despite this failure, I think this field trip to be very successful.



The Czech Version

O tom, jak jsme pátrali po vzácné orchideji
a našli jsme jinou vzácnou
The Fig.8: The Coral root orchid was nowhere but its relative Neottia nidus-avis was everywhere.

Právě tohle byl náš případ v chráněné oblasti Českého krasu (Česká republika), který se rozprostírá nepříliš daleko od Prahy v západním směru. Bylo 29. května letošního roku.
The Fig.9: This leafy forest with the prevalence of the beech (Fagus sylvaticus) is an ideal
surroundings for some species of the orchids. We found two of them and their populations
were quite abundant in this habitat.

Oblast Českého krasu je velmi rozsáhlá. Zahrnuje spoustu zajímavých míst, a proto bych měl sdělit, které z nich jsme se v jeho rozsahu rozhodli navštívit.
Místo, kde bylo zaparkováno auto, se jmenuje osada Záhrabská. Hlavní důvod, proč jsme jeli k této osadě utopené v lesním terénu, byla má dlohodobá touha najít korálici trojklanou (Collarorhiza trifida). Tahle nenápadná a velmi vzácná orchidea, anglicky the Coral root orchid (orchidea s kořeny podobnými mořskému korálu), roste a neroste v Čechách na různých izolovaných místech.
The Fig.10: This snail enjoyed a rotting and moist wood
covered with mosses.

To místo doporučil můj přítel Adam Majer, amatérský florista, kterého už znáte z častých zmínek v některých z mých předešlých postů. Osobně místo před časem navštívil a v nalezení korálice měl úspěch. Popsal místo jejího tamního výskytu tak detailně, že nenajít korálici se zdálo naprosto nemožné. Jeho popis byl následující: "Musíte dojít k zábraně, která blokuje cestu. Cesta bude stoupat smíšeným lesem na vrchol kopce. Při stoupání tou cestou dojdete na místo, kde se cesta rozděluje na dvě. Vydáte se tou levou a budete po ní dál stoupat výš a výš. Zatímco po ní budete stoupat, budete přehlížet její pravý okraj, protože právě v těchto místech jsem tuhle orchidku našel. Počet rostlin může být proměnlivý."

Co byste si mohli přát víc? Zdálo se, že mé setkání s živými korálicemi poprvé v životě je víc než jisté. Adamových perfektních pokynů jsme se drželi přesně. Avšak ani velmi detailní prohlídka pravého okraje cesty, ani prohlídka jejího opačného okraje nedávaly žádný kladný výsledek. Naše tři páry očí zkoumaly terén velmi pečlivě, ale korálice nikde. Moji dva hoši začali nacházet první orchideje nedaleko od vrcholu zalesněného kopce. Ale namísto korálice tahle orchidej byla okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), tentýž druh, který jsme už nalezli na lokalitě Bílých strání 22. května, tj, týden před touto exkurzí.
The Fig.11: This was the first photographed plant of N. nidus-avis.

Téměř jsme už dosahovali vrcholu kopce porostlého smíšeným lesem s převahou listnatých stromů a naše naděje najít korálici rychle klesala. Doporučené místo jsme nechali za sebou a naše pátrání se rozšířilo neomezováno pouze na pravý okraj cesty. Častěji jsme ji opouštěli a zacházeli jsme do lesa dál od ní. Zvolna jsem vystupoval svahem a zkoumal každé políčko země pokryté odumřelým listím. Mrtvé listí předvádělo rozmanité odstíny od tmavě hnedočervených po světle žlutohnědé. Navíc ty odstíny měnily barvu v kolísavém průniku slunečních paprsků skrze stromové koruny.
The Fig.12: The place where we left our car. There is the name of the settlement
on the panel: Záhrabská the settlement, St. John under the Rock.

Během výstupu na vrchol zalesněného kopce jsme nikoho nepotkali. Jediné zvuky, které jsme mohli slyšet, pocházely z hrdel rozmanitých neviditelných ptáků. Byl dopolední čas. Častěji jsme naráželi na další rostliny okrotice bílé (C. damasonium) v různých vývojových fázích. Kvetly nebo se na to připravovaly. Často jsem si všímal, že květy jsou poškozeny žlutohnědými puntíky či skvrnami. Jejich pachatelé mi až dosud zůstávají neznámí.

Cestou vzhůru jsme mohli pozorovat mnohem početnější přítomnost měkkýšů (hlemýždě zahradního (Helix pomatia) a nějakého druhu plže bez ulity), jejichž zvýšenou aktivitu bylo možné připsat vyšší vlhkosti v lese. V jedné chvíli můj předvoj zaznamenal výše nade mnou nějakého hada. To místo bylo poblíž zvlněného táhlého vrcholu kopce. Když jsem k místu dospěl, "had" tam na mě nepřestával čekat. Jakmile jsem se ale dotkl Canonu, začal se plazit, takže jsem dokázal zachytit pouze část jeho těla v podrostu. Ale o chvíli dříve jeho celý portrét zachytil přítel Vendy. I když jeho fotografii nemám, je jasné, že ten malý plaz na mé fotce je běžný slepýš křehký.
The Fig.13: There was the kingdom of N. nidus-avis
the orchid behind the bar.

Zvlněný vrchol kopce se stal místem mého prvního setkání s živými rostlinami podivné orchideje nazvané v latině Neottia nidus-avis (hlístník hnízdák). Tenhle svůj soukromý objev jsem nepředpokládal. Myslím, že stojí za to popsat mou velkou chvíli podrobněji. Moji dva mladší ohaři byli instruováni hledat pouze korálici, okrotici bílou (C. damasonium) znali už z předešlého terénního výletu v Bílých stráních, viděli nějaké portréty korálice na fotografiích, ale neměli absolutně žádnou představu o hlístníku hnízdáku (N. nidus-avis). A tak se stalo, že i když přicházeli na všechna nová místa před námi jako první, tenhle úžasný objev musel počkat na mě.

Najít první rostlinu tohoto druhu orchideje není snadné, protože její zbarvení splývá s okolím téměř dokonale. Tahle orchidej, která vyrůstá z vrstvy odumřelého listí pod vašima nohama, může být velice dobrým příkladem dokonalé kamufláže. Myslím, že mé fotografie hlístníku hnízdáku (N. nidus-avis) dokládají tento fakt bez potřeby dalších slov.

Kvetoucí rostliny vypadají jako kartáč na čištění petrolejových lamp či tak podobně. Zelená barva úplně chybí. Listy jsou malé a těsně přitisklé ke květnímu stvolu. Na první pohled si snad můžete myslet, že se právě díváte na vadnoucí či odumírající rostlinu, takže povětšinou rychle odvracíte zrak k jakýmkoliv jiným mnohem zajímavějším objektům bez potřeby zkoumat tu "rostlinnou mrtvolu" delší zlomek času. Když mi však zrak spočinul na na první rostlině, neodvrátil se stranou a nepřestával na ni upřeně civět. Právě v tom momentě jsem si plně uvědomil, že se dívám na svůj první živoucí hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis)!
The Fig.14: "The snake" turned to be the slow worm only. See more
in my text.

V závěru vyprávění musím dodat, že jsme se naděje na nález korálice trojklané (Collarorhiza trifida) nevzdávali v celém průběhu průzkumu. Bohužel, tato naděje se ukázala být planou. Buď tam byla a my jsme ji neviděli, nebo tam nebyla vůbec. Také bylo možné, že jsme po ní pátrali na špatných místech. Nicméně, vzdor tomuto nezdaru, pokládám tento terénní výlet za velmi úspěšný.

České popisky k textům pod obrázky:

Obr.1: Hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) v květu, chráněná oblast Český kras, Česká republika. Foto bylo pořízeno 29.5. 2016.

Obr.2: Celkový pohled na jednu rostlinu hlístníku hnízdáku (N. nidus-avis).

Obr.3: Květy rostliny na obr.2 detailněji. Zdají se světlejší než u rostliny na obr.1.

Obr.4: Často jsem viděl poraněné květy u okrotice bílé (Cephalanthera damasonium). Jejich krémově bílou narušovaly defekty neznámého původu.
The Fig.15: A flowering Neottia nidus-avis once again on the bacground of my leg.

Obr.5: Často jsme naráželi na rostliny hlístníku hnízdáku (N. nidus-avis) v plodu.

Obr.6: Zvláště plodné květenství orchideje hlístníku hnízdáku (N. nidus-avis). Povšimněte si silných žeber na tobolkách.

Obr.7: Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) je častým obyvatelem v této říši orchideje hlístníku hnízdáku (N. nidus-avis). Vyšší vlhkost má v oblibě.

Obr.8: Korálice nebyla nikde, ale její příbuzný, hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), všude.

Obr.9: Tento listnatý les s převahou buku lesního (Fagus sylvaticus) je ideálním prostředím pro některé druhy orchidejí. Našli jsme dva z nich a jejich populace byly na této lokalitě dosti hojné.

Obr.10: Tenhle plž si užíval tlející a vlhké dřevo porostlé mechy.

Obr.11: Tohle byl první fotografovaný hlístník hnízdák (N. nidus-avis).

Obr.12: Místo, kde jsme zanechali auto. Na tabuli je název osady: Osada Záhrabská, Svatý Jan pod Skalou.

Obr.13: Království hlístníku hnízdáku (N. nidus-avis) bylo za tou závorou.

Obr.14: Ukázalo se, že "had" je jen slepýš. Viz více v mém textu.

Obr.15: Kvetoucí hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) ještě jednou na pozadí mé nohy.



čtvrtek 16. června 2016

The English Version

On The Cherry On My Birthday Cake

The Part Four and Last

The Remarkable Ophrys insectifera Once Again on (prevalently) 
the Background of My Palm and Arm
The Fig.1: One flower of Ophrys insectifera on the background of my palm. You can see that
its external tepals are yellow green in color while its three internal tepals form something like a moth
including its velvet wings, its head with antennae and its probe as well. This is why I would say that main
pollinator of the flowers must be some species of a moth rather than any other insect.
 But this is my speculation only.

When we left the shadowy wood our way continued on alongside the steep slope to our right side. The slope was open with a few of trees or bushes growing on it.
There was the highest concentration of Ophrys insectifera we could see in the smaller section.We found several especially beautiful plants of this species there. The most concentration of the plants was at the foot of the slope. There was a narrow path climbing the slope up and when we enjoyed the plants of Ohrys insectifera we took it. The higher we climbed the path up the lesser plants of this species we could observed.
The Fig.2: Three flowering plants of O. insectifera growing together. You can see the spiral
positions of the separate flowers on the axes of the flowering stems. By this way the flowers
show their moth like dummies out at all directions. 

But before than we left the place our magical botanist reappeared. We were examining the plants in more detail, I was photographing them and suddenly he was there again. He was passing by us without stopping and he was calling: "Next plants of Ophrys insectifera? Well, I counted 50 plants of this species already!" and he was away as fast as he appeared a while before.
The Fig.3: Top parts of the three plants of O. insectifera from the fig.2.

The way up was ended up by a next path leading horizontally under the top part of the slopes. We sat on its edge taking rest and viewing of the landscape under us. A while later we started to go back to the car.
We could not explore the whole terrain of the White slopes. We managed to see only one small part of many niches of this beautiful habitat rising up in the middle of the agricultural landscape. A good reason someday to go back there.

As for the orchids we found four species of them in the White slopes. By my estimate the population of Listera ovata was the most numerous of them. According to me the second place belongs to Ophrys insectifera, the third place gets Cephalanthera damasonium and the fourth place belongs to Orchis purpurea. The more robust plants the lesser their numbers. Also all the species grew in lower parts of the slopes or at their feet. If you want to see them and you are standing on a top of such a slope you must step the slope down to them. Top parts of the slopes are not their favorite places. This is my personal observations with this four orchids we found in the White slopes. My rules are derived from my personal observations and they need not be valuable in general but just this was what I observed there.

The Czech Version

O třešni na mém narozeninovém dortě

Část čtvrtá a poslední

Pozoruhodný tořič hmyzonosný (Ophrys insectifera) ještě jednou 
na (převážně) pozadí mé dlaně a paže
The Fig.4: A whole view of the three plants of O. insectifera on their natural background.

Když jsme opustili stinný les, pokračovala naše cesta podél strmé stráně po naší pravé straně. Stráň byla otevřená a rostlo na ní jen pár stromů a keřů. V tomhle menším úseku byla největší koncentrace tořiče hmyzonosného (Ophrys insectifera), kterou jsme mohli vidět. Tam jsme našli několik zvlášť nádherných rostlin tohoto druhu. Největší soustředění rostlin bylo na úpatí svahu. Byla tam úzká pěšina šplhající vzhůru do svahu, a když jsme si rostlin tořiče hmyzonosného (O. insectifera) užili, vydali jsme se po ní. Čím výš jsme pěšinou stoupali, tím menší počet tořičů jsme mohli pozorovat.

Ale dříve než jsme místo opustili, znovu se zjevil náš kouzelný botanik. Zrovna jsme si rostliny prohlíželi podrobněji, já jsem je fotil a nahle tam byl znovu. Procházel kol nás, aniž by zastavil a volal: "Další tořiče? Já jsem jich už napočítal na padesát!" a byl pryč stejně rychle jako se o chvíli dříve objevil.
The Fig.5: The flowers of Ophrys insectifera on the background of my arm evoke a gorget
with specially modified diamonds falling down from my invisible hand.

Cesta vzhůru končila další pěšinou vedoucí horizontálně pod vrcholovou částí svahů. Sedli jsme si na její okraj, abychom si odpočali a hleděli jsme do krajiny pod námi. O chvíli později jsme se vydali zpět k autu. Nemohli jsme prozkoumat celý terén Bílých strání. Zvládli jsme vidět pouhou jednu malou část z mnoha nik této krásné lokality, jež se zvedá uprostřed zemědělské krajiny. Dobrý důvod jednou se tam vrátit.
The Fig.6: The flowers of O. insectifera in more detail.

Pokud jde o orchideje, našli jsme z nich na Bílých stráních čtyři druhy. Podle mého odhadu nejpočetnější byla populace bradáčku vejčitého (Listera ovata). Druhé místo podle mne patří tořiči hmyzonosnému (Ophrys insectifera), třetí místo získává okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a čtvrté místo patří vstavači nachovému (Orchis purpurea). Čím robustnější rostliny, tím menší jejich počet. Tyto rostliny také rostly v nižších částech strání či na jejich úpatích. Chcete-li je vidět a stojíte právě na vrcholu takového svahu, musíte za nimi sestoupit dolů. Horní pasáže svahů nejsou jejich oblíbeným místem. Toto jsou má osobní pozorování a nemusí být platná obecně, ale právě tohle jsem tam pozoroval.
The Fig.7: Our way up from the place of the highest concentration of the O. insectifera
population. Venda, one of my two colleagues, is stepping the path up higher above me. 

Česká verze popisků pod obrázky:

Obr.1: Jeden květ tořiče hmyzonosného (Ophrys insectifera) na pozadí mé dlaně. Vidíte, že jeho vnější okvětní plátky jsou žlutozelené, zatímco jeho vnitřní okvětní plátky (intratepaly) vytvářejí cosi jako můru včetně sametových křídel, hlavy s tykadly a také sosáku. Proto bych řekl, že hlavním oplylovačem těchto květů musí být spíš nějaký druh můry, než jakýkoliv jiný hmyz. Ale je to jen má spekulace.

Obr.2: Tři kvetoucí tořiči hmyzonosní (O. insectifera) rostoucí pohromadě. Vidíte spirální postavení jednotlivých květů na osách květních stvolů. Takto květy vystavují své můří atrapy ve všech směrech.

Obr.3: Vrcholové části tří rostlin tořiče hmyzonosného (O. insectifera) z obr. 2.
The Fig.8: A view of the surrounding landscape from the upper level of the slope
with an abundant occurrence of Ophrys insectifera at its lower level under us.

Obr.4: Celkový pohled na tři rostliny tořiče hmyzonosného (O. insectifera) na přirozeném pozadí.

Obr.5: Květy tořiče hmyzonosného (O. insectifera) na pozadí mé paže evokují řetěz se speciálně upravenými diamanty spadající z mé neviditelné ruky.

Obr.6: Květy tořiče hmyzonosného (O. insectifera) detailněji.

Obr.7: Naše cesta vzhůru od místa nejvyšší koncentrace populace tořiče myzonosného (O. insectifera). Venda, jeden z mých dvou kolegů, stoupá pěšinou výše nade mnou.

Obr.8: Pohled na okolní krajinu z hořejší úrovně svahu s hojným výskytem tořiče hmyzonosného (O. insectifera) v nižší úrovni pod námi.

středa 8. června 2016

The English Version

On The Cherry On My Birthday Cake

The Part Three

On Two Orchids Under Parasols


The Fig.1: A part of an inflorescence of Listera ovata. Several green flowers in detail.
The White slopes at Litoměřice-Pokratice, 5.22. 2016.

Not all of our orchids like open places exposed to the full sun rays. Some of them prefer shadowy places rather than to the sunny ones. They grow under canopies of trees and bushes, they prosper in a diffused light under their natural parasols.
The Fig.2: Listera ovata in its natural habitat. Green in green.
5.22. 2016

The large White slopes at Litoměřice-Pokratice the town in Czech republic have both the open terrains and the shadowy ones. The structure of the White slopes resembles an ancient very long dinosaur but you can see its long back only because its lower part is submerged under a surface of the surrounding agricultural landscape. Besides the sides of this very long monstrous fossil are wavy. And the waves together with the landings among them on their ways falling down to the surface of the agricultural land are forming manifold pockets, narrow small valleys and steep or the steeper slopes. This manifold terrain is covered with light woods alternating with sunny slopes.

The magical botanist, you have already known from the Part One of my narration, did not lie. When we finished photographing the first found plants of Ophrys insectifera and Orchis purpurea as well we set up walking a narrow path losing itself in a leafy small wood near the place where we found ourselves in that time. As soon as we entered into the light leafy wood to find the first plants of Cephalanthera damasonium took a while only. Of course, my vanguard announced its present there as the first one.
The Fig.3: Listera ovata, this green orchid including its
flowers consists of two leaves and of one slim spike.
5.22. 2016

The flower of this orchid is creme white in color with a yellowish hue around the mouth but it is hardly visible because it is almost hidden among all the six tepals. They are attached to each other very tightly forming by this way something like white helmets. Under parasols of natural tree crowns their white flowers evoked in my brain the helmet of the legendary knight Lancelot in more copies per a plant. The flowers have no spurs.

Even though this was my second meeting with this species in my life my pleasure was not lesser than the one with the two previous orchids. My first meeting with C. damasonium had occurred in the park of the mental hospital where I have been working till this time many years ago. But this story is worth to be depicted in a separate post. There are growing yet two next species of this genus in Czech republic but C. damasonium is the most abundant of them. Unfortunately, in the mean time I have seen the much rarer C. rubra and C. longifolia on various pictures or photos in various special botanic books only.


The fourth and last orchid we found in the White slopes above Litoměřice-Pokratice the town was my personal credit. This orchid is the most modest of all them. As you can see on my pictures it has only two oval leaves at its base and they stand in opposite horizontal positions to each other like a wide needle laying on the ground or a bit above it. Then find the two not too big leaves in other vegetation! But this task is easier if the plants are in blossom. Its flowering happens during May and June. In this time the plant forms its inflorescence.

The Fig.4: Two green spikes of Listera ovata the orchid in more detail.
5.22. 2016, The White slopes at Litoměřice-Pokratice the town.

It is coming up from the center between the two leaves. The flowering vertical or erect stem can be ten or fifteen cm tall and it is ended up with a long very near inflorescence. It consists of many tiny flowers tightly attached to the axis with their very short peduncles. According to me one of the most remarkable things with this orchid is that its mini flowers are green in color in the same way as its other parts. The pygmy flowers look like green miniatures made of a glassy material. Why not to invest the chlorophyll into the flowers, too? Due to the green pigment in its flowers this unnoticeable orchid can make use of the sun energy via them, too, as it is done by its other parts.

The Fig.5: One green spike of Listera ovata on the background of my palm.
5.22. 2016, The White slopes.
The flowers of this orchid have three basic functions: First, they are almost invisible in the surrounding vegetation, tell green from green in its natural habitat! Second, they fulfill their reproductive function and third, they are able to change molecules of water and carbon dioxid in sugars with the help of the sun rays and the photosynthetic cascades. You can see that the world of orchids is not only prodigal with colors and shapes. Also we can find some opposite examples in it. It seems to me that one of the best example of the most economical way of life is my fourth orchid from the White slopes: Listera ovata is its name in Latin. The plants of this species grew together with the plants of C. damasonium in the same shadowy habitat. Neither the flowers of L. ovata nor the ones of C. damasonium producted any marked odors perceivable to my sensor of smell.

To be continued

The Czech Version

O třešni na mém narozeninovém dortě

Část třetí

O dvou orchidejích pod slunečníky
The Fig.6: According to me this is the plant of the knight Lancelot. Why? Read more in my text.
Four plants of Cephalanthera damasonium. 5.22. 2016, the White slopes at
Litoměřice-Pokratice the town.

Ne všechny z našich orchidejí mají rády otevřená místa vystavená plným slunečním paprskům. Některé z nich dávají přednost spíše zastíněným místům než místům slunečným. Rostou pod baldachýny stromů a keřů, daří se jim v rozptýleném světle pod přirozenými slunečníky.
The Fig.7: A plant of C. damasonium. From time to time the flowers remain to be closed.
They can pollinate themselves.
5.22. 2016, the White slopes.

Rozlehlé Bílé stráně u Litoměřic-Pokratic v České republice mají terény otevřené i zastíněné. Struktura Bílých strání připomíná starobylého velmi dlouhého dinosaura, ale vy můžete vidět pouze jeho dlouhý hřbet, protože jeho spodní část je ponořena pod hladinou okolní zemědělské krajiny. Navíc jsou boky této velmi dlouhé a monstrózní fosilie zvlněné. A vlny dohromady s odpočívadly mezi nimi, jež na své cestě spadají dolů k hladině zemědělské půdy, vytvářejí rozmanité kapsy, úzká údolíčka a strmé nebo strmější stráně. Tento terén porůstají světlé listnaté hájky, jež se střídají s výslunnými svahy. 
The Fig.8: Cephalanthera damasonium with three closed
flowers. They have a yellowish hue due to the sun rays
penetrating through a hole in the natural parasols.
5.22. 2016, The White slopes.

Ten kouzelný botanik, kterého už znáte z první části mého vyprávění, nelhal. Když jsme skončili fotografování prvních nalezených rostlin tořiče hmyzonosného (Ophrys insectifera) a také rostlin vstavače nachového (Orchis purpurea), vydali jsme se po úzké pěšině, která se ztrácela v listnatém lesíku poblíž místa, kde jsme se právě v tom čase nacházeli. Jakmile jsme do světlého listnatého lesíku vstoupili, najít první rostliny okrotice bílé (Cephalanthera damasonium) trvalo jen chvilku. Samozřejmě, že jako první její tamní přítomnost oznámil můj předvoj. 

Květy této orchideje jsou krémově bílé s nažloutlým odstínem kol ústí, avšak to je skoro neviditelné, neboť je skryto mezi všemi šesti tepaly. Ty jsou k sobě navzájem těsně natisklé, čímž vytvářejí cosi jako bílé helmice. Jejich bílé květy pod přírodními stromovými slunečníky mi v mozku evokovaly přílbu legendárního rytíře Lancelota ve více kopiích na rostlinu. Květy jsou bez ostruh. 

I když to bylo moje druhé setkání s tímto druhem v životě, radost nebyla menší než radost u obou předešlých rostlin. Poprvé jsem se s okroticí bílou (C. damasonium) setkal v parku psychiatrické léčebny, kde dosud pracuji, před mnoha lety. Ale tenhle příběh stojí za vylíčení v nějakém samostatném postu. V České republice rostou ještě dva další druhy tohoto rodu, ale okrotice bílá (C. damasonium) je z nich nejhojnější. Bohužel, prozatím jsem okrotici červenou (C. rubra) a okrotici dlouholistou (C. longifolia) viděl pouze na různých obrázcích či fotografiích v různý speciálních botanických knihách.
The Fig.9: C. damasonium, an inflorescence in more detail. You can see the yellowish hue of
the labium with the lowest flower. 5.22. 2016, The White slopes.

Čtvrtá a poslední orchidej, kterou jsme našli v Bílých stráních nad Litoměřicemi-Pokraticemi, byla moje zásluha. Tahle orchidej je z nich ze všech nejskromnější. Jak vidíte na mých obrázcích, při bázi má pouze dva oválné listy a ty proti sobě navzájem stojí v horizontálních opačných pozicích jako nějaká široká střelka ležící na zemi nebo trochu nad ní. Pak najděte dva nepříliš velké listy v ostatní vegetaci! Ten úkol je však snazší, jestliže rostliny kvetou. Jejich kvetení probíhá během května a června. V této době rostlina tvoří květenství. Vyrůstá ze středu mezi oběma listy. Kolmý či přímý květní stvol může být vysoký asi 10 - 15 cm a je zakončen velmi úzkým a dlouhým květenstvím. To sestává z mnoha drobných kvítků těsně přitisklých k ose velmi krátkými květními stopkami.

The Fig.10: The lowest flower of C. damasonium on the previous picture in the closest detail.
5.22. 2016, The White slopes.
Podle mne, jednou z nejpozoruhodnějších věcí na této orchideji je to, že její minikvěty jsou zeleně zbarvené stejně jako její ostatní části. Trpasličí květy vypadají jako zelené miniatury vyrobené z nějakého sklovitého materiálu. Proč neinvestovat chlorofyl také do květů? Díky zelenému barvivu v květech tahle nenápaná orchidej může využívat sluneční energii také přes ně jako to provádí její ostatní části. Květy této orchideje mají tři základní funkce: Zaprvé jsou v okolní vegetaci téměř neviditelné, rozeznejte zelenou od zelené v jejím přirozeném prostředí! Zadruhé plní svou reproduktivní funkci a za třetí jsou schopné přeměňovat za pomoci slunečních paprsků a fotosyntetických kaskád vodu a oxid uhličitý na cukry. Vidíte, že svět orchidejí není jen rozmařilý barvami a tvary.
The Fig.11: The four beautiful plants of C. damasonium once again. Another view of
the same group as on the Fig.6. 5.22. 2 016, The White slopes.

Můžeme v něm také nacházet opačné příklady. Připadá mi, že jedním z nejlepších příkladů nejhospodárnějšího způsobu života je moje čtvrtá orchidej z Bílých plání. Jmenuje se bradáček vejčitý (Listera ovata). Rostliny tohoto druhu rostly pospolu s okroticí bílou (C. damasonium) na stejné zastíněné lokalitě. Ani květy bradáčku vejčitého (L. ovata) ani květy okrotice bílé (C. damasonium) neprodukovaly žádné výrazné vůně vnímatelné mým čichovým smyslem.

Česká verze textů pod obrázky:

Obr.1: Část květenství bradáčku vejčitého (Listera ovata). Několik zelených květů v detailu. Bílé stráně u Litoměřic-Pokratic, 22.5. 2016.

Obr.2: Bradáček vejčitý (L. ovata) ve svém přirozeném prostředí. Zeleň v zeleni. Bílé stráně, 22.5. 2016.

Obr.3: Bradáček vejčitý (L. ovata). Tato zelená orchidej sestává ze dvou listů a z jednoho štíhlého květenství.

Obr.4: Dvě zelená květenství orchideje bradáčku vejčitého (L. ovata) detailněji. 22.5. 2016, Bílé stráně u Litoměřic-Pokratic.

Obr.5: Jedno zelené květenství bradáčku vejčitého (L. ovata) na pozadí mé dlaně. 22.5. 2016, Bílé stráně u Litoměřic-Pokratic.

Obr.6: Podle mne je tohle rostlina rytíře Lancelota. Proč? Více si přečtěte v mém textu. Čtyři rostliny okrotice bílé (Cephalanthera damasonium), 22.5. 2016, Bílé stráně u Litoměřic-Pokratic.

Obr.7: Jedna rostlina okrotice bílé (C. damasonium). Občas zůstávají květy uzavřené. Umí se opylovat samy. 22.5. 2016, Bílé stráně.

Obr.8: Okrotice bílá (C. damasonium) se třemi zavřenými květy. Mají nažloutlý odstín díky slunečním paprskům pronikajícím nějakým otvorem v přírodních slunečnících. 22.5. 2016, Bílé stráně.

Obr.9: Okrotice bílá (C. damasonium), květenství detailněji. U nejspodnějšího květu můžete vidět nažloutlý odstín pysku. 22.5. 2016, Bílé stráně.

Obr.10: Nejspodnější květ okrotice bílé (C. damasonium) na předešlém obrázku v největším detailu.
22.5. 2016, Bílé stráně.

Obr.11: Čtyři nádherné rostliny okrotice bílé (C. damasonium) ještě jednou. Jiný pohled na tutéž skupinu jako na obr.6. 22.5. 2016, Bílé stráně.



Pokračování příště

středa 1. června 2016

The English Version

On The Cherry on My Birthday Cake

The Part Two

Take some pictures of me together with
them!
The Fig.1: Have you ever seen any happier man? Me with two plants of
Orchis purpurea at the foot of the White slopes above Litoměřice-Pokratice
the town. (5.22.2016)

But the finding of Ophrys insectifera is not far the end of my narration. A next surprise was waiting for me at the foot of the slope where my son Robert found the most robust orchid of all we were able to find in this habitat. We could see several plants in full flower and each of them grew lonely in the terrain so that by this way their appearances elicited especially pompous impressions. Just in that time Orchis purpurea showed itself out in all its beauty.


As you can see on my pictures, this species of Orchis the genus has a dense inflorescence consisting of many smaller flowers almost arranged in a regular cylinder with an around nearer top. The plants stood in erect positions like the known beef eaters or soldiers with their tall brown and black bearskins on their heads standing in front of the Buckingham Palace or something like this. But we were not in London, we found ourselves in the very center of the habitat called the White Slopes rising up above Litoměřice-Pokratice the town in Czech republic, in my native country. Unlike the English beef eaters the bearskins of my plants could resemble the ones of the beef eaters with their form only but not with their coloration because, as you can see, the bearskins of my orchids were much more colorful with purple points or patterns on white tepals of each of their flowers. By this way all the flowers together evoked an impression of some very joyful beef eaters or hippies like beef eaters rather than the right ones. The plants looked like a color-guard of the Buckingham Palace of our Nature.
The Fig.2: Orchis purpurea in this stand of the Nature.

And who would not long for a shot or two with them?! I was no exception. You can see tourists to do the same with color-guards in various places in the world. Just in that moment Robert was testing the video recording of my new smart phone next to me. You can enjoy the first and short recording with one spike of Orchis purpurea in the main role on the screen as well as with my exciting voice speaking on the background.
The Fig.3: Flowers of Orchis purpurea in more detail.
Therefore I´m speaking in Czech let me translate freely for you what I´m speaking in my spontaneous and authentic babble: "...and then I would sit between them so that you could take pictures of me with them...." My son´s voice adds to my one: "....there are myriads possibilities....now our voices can be heard..." But I´m jumping into his word and saying: "Am I not unkempt? I must lick my hair down so that free strands of my hair could not be waving in the air.....Well, Vendy caught me very nicely with the Ophrys there,as my head was turning to it...." The recording was stopped here. Then I underwent the photographing procedure. I´d say that my hair is OK on the Fig.1. What do you think?

Look at the flowers on the picture of the numb. 5. This is my most detailed shot of them. Flowers of the orchids are not differentiated in a calyx and a corolla. They form no calyx. This is why botanists have a special term to this kind of flowers. In botanic terms points of the calyx are the sepals and points of the corolla are the petals. But if the calyx is not formed (it is not a matter of the orchids only, we can see it in different plants, too, a tulip is a good and notorious example) points of such a flower are named by botanists the tepals.
The flower of the orchids consists of six tepals arranged in two circles: the internal (3) and the external (3).
The Fig.4: A view of the surrounding agricultural landscape from
the top of the White slopes.
Now have a look at the fig.5 again. The external circle of O. purpurea is formed with the three deep purple tepals. You can see them in various positions (in profile, in semi-profile as well as from a front view) on the picture. The second half of the tepals is different. Obviously, they differs from the extratepals by both in shape and in color. The three intratepals are an astounding experimental material of the orchids. Almost I´d say they show a creative variability comparable to an immunity system. If you opened a special botanic book devoted to the orchids you could find a serial of variants of the intratepals of O. purpurea if it grows and flowers together with Orchis militaris in one time and in one habitat as it is presented in my open book on my table in front of myself (Procházka F., Velísek V.: The Orchids of Our Nature, Academia the Publishing House, 1983). The orchids can hybridize very readily in the frame of one genus as well as in the frame of different genera.
Our trio found only a few of plants of O. purpurea in the White slopes. The plants showed typical characters of its species.
The Fig.5: A path leading above a steep slope full of Ophrys insectifera growing
at its lower level.

If you find a flower in profile on the fig.5, then you may recognize a short round appendix on its back side. It is a spur and the spur is a part of the labium, the sixth most variable tepal of all. It is the widest and together with the two lateral near tepals plus with the three deep purple extratepals this flower provokes our imagination. You can see a lot of things in the flowers. My fantasy sees tiny fays in them. The fays don´t show their faces ´cause their heads are bent to their chests (maybe they are shy or so) so that you can see only their deep purple hair (the three extratepals). The labium is their wide skirt and the lateral near tepals are their slim arms. As long as my nose knows the flowers of Orchis purpurea product no extra odor. And when I observed the plants from a distance a play of the sunshine changed their deep purple hue almost in a golden brown one.


The Czech version

O třešni na mém narozeninovém dortě

Část II

Vyfoť mě spolu s nimi!
The Fig.6: I´m kissing this orchid tenderly. No new pollinator. Only a great
lover of the orchids.
I have sparked the Flora and the Nature only in my age. 
Ale nález tořiče hmyzonosného (Ophrys insectifera) není zdaleka konec mého vyprávění. Další překvapení na mě čekalo na úpatí stráně, kde syn Robert našel nejrobustnější orchidej ze všech, jež jsme v tomto prostředí dokázali najít. Mohli jsme pozorovat několik plně rozkvetlých rostlin a každá z nich rostla v terénu osaměle, takže tímto způsobem jejich vzhled vyvolával zvlášť okázalé dojmy. Právě v tom čase se vstavač nachový (Orchis purpurea) předváděl v celé své kráse.
The Fig.7: My closest view of flowers of Orchis purpurea. It is a good occasion to me
to describe a basic floral morphology of the orchids. You can find more in my text.

Jak můžete vidět na mých obrázcích, tento druh vstavače má husté květenství, které sestává z mnoha menších květů uspořádaných skoro v pravidelný válec se zaobleným užším vrcholem. Rostliny stály ve vzpřímených pozicích jako známí příslušníci či vojáci Britské Královské Stráže s vysokými hnědočernými čepicemi na hlavách stojící před Buckinghamským palácem či tak podobně. Ale my jsme nebyli v Londýně, nacházeli jsme se v samém středu lokality nazývané Bílé stráně, které se zvedají nad Litoměřice-Pokratice v České republice, v mé rodné zemi. Na rozdíl od anglických medvědářů (jedlíků hovězího, neboť tak zní doslovně překlad souslouví beef eaters), vysoké čepice medvědice mých rostlin mohly čepice anglických medvědářů připomínat jen svým tvarem, ale nikoliv zbarvením, protože, jak můžete vidět, vysoké čapky mých orchidek byly mnohem pestrobarevnější nachovými puntíky či vzory na bílých tepalech každé z jejich květů. Takto všechny květy pohromadě evokovaly spíše dojem nějakých velmi veselých medvědářů či hipíkovských medvědářů než medvědářů pravých. Ty rostliny vypadaly jako nějaká čestná stráž Buckinghamského paláce naší přírody.
The Fig.8: My unforgettable while with two plants of Orchis purpurea.

A kdo by nezatoužil po pár snímcích s nimi? Nebyl jsem výjimkou. Totéž vidíte dělat turisty s čestnými strážemi na různých místech ve světě. Právě v té chvíli Robert testoval videonahrávání mého nového chytrého telefonu vedle mě. Můžete si vychutnat první a krátkou videonahrávku s jedním květenstvím vstavače nachového (O. purpurea) v hlavní úloze na obrazovce a také můj vzrušený hlas na pozadí. Protože mluvím česky, dovolte, abych pro vás volně přeložil to, co říkám ve svém spontánním a autentickém blábolení: (v české verzi překlad zajisté uvádět nemusím). Zde byla nahrávka zastavena. Poté jsem podstoupil fotografickou proceduru. Řekl bych, že vlasy na obr.1 mám v pořádku. Co myslíte?

Podívejte se na květy na obr. č.5. Je to můj nejdetailnější záběr na ně. Květy orchidejí nejsou rozlišeny na kalich a korunu. Žádný kalich netvoří. Proto mají botanici pro tento typ květů zvláštní termín. Botanicky jsou cípy kalicha sepaly a cípy koruny petaly. Ale není-li vytvořen kalich (není to jen věc orchidejí, můžeme to vidět také u jiných rostlin, dobrým a notorickým příkladem je tulipán), cípy takového květu nazývají botanici tepaly. Květ orchidejí sestává ze šesti tepalů uspořádaných ve dvou kruzích: vnitřním(3) a vnějším(3).
Teď se podívejte na obr.5 znovu. Vnější kruh u vstavače nachového (O. purpurea) tvoří tři temně nachové tepaly. Na obrázku je můžete vidět v různých pozicích (v profilu, poloprofilu a také z čelního pohledu). Druhá polovina tepalů je odlišná. Očividně se od extratepalů liší tvarem i barvou. Tyhle tři intratepaly jsou úžasný experimentální materiál orchidejí. Skoro bych řekl, že vykazují tvůrčí proměnlivost srovnatelnou s imunitním systémem. Kdybyste otevřeli speciální botanickou příručku věnovanou ochidejím, mohli byste vyhledat řadu variant intratepalů u vstavače nachového (O. purpurea), jestliže roste a kvete spolu se vstavačem vojenským (O. militaris) v jednom čase a v jednom prostředí, jak je to uvedeno v otevřené knize na mém stole přede mnou (Procházka, F., Velísek, V.: Orchideje naší přírody, nakl. Academia, 1983). Orchideje se dovedou křížit v rámci jednoho rodu a také v rámci odlišných rodů.
Naše trio našlo na Bílých stráních jen několik málo rostlin vstavače nachového (O. purpurea). Rostliny vykazovaly typické znaky svého druhu.
The Fig.9: My kissing with Orchis purpurea in more detail.

Jestliže si na obr.5 najdete nějaký květ v profilu, pak snad dokážete rozpoznat krátký zaoblený přívěsek na jeho zadní straně. Je to ostruha a ta je součástí pysku, šestého nejvariabilnějšího tepalu ze všech. Je nejširší a spolu s oběma postranními tepaly a se třemi temně purpurovými extratepaly provokuje naši obrazotvornost. V těchto květech můžete spatřovat spoustu věcí. Má fantazie v nich vidí malinkaté víly. Ty víly neukazují své tváře, protože hlavy jsou skloněné k hrudím (možná jsou plaché či tak nějak), takže můžete vidět jen jejich temně purpurové vlasy (3 extratepaly) a postranní úzké tepaly jsou jejich štíhlé paže. Pokud můj nos ví, neprodukují žádnou zvláštní vůni. A když jsem rostliny pozoroval z určité vzdálenosti, hra slunečního svitu měnila jejich temně nachový odstín v odstín zlatohnědý.

České popisky k obrázkům:

Obr.1: Už jste někdy viděli šťastnějšího člověka? Já a dvě rostliny vstavače nachového (Orchis purpurea) při úpatí Bílých strání nad Litoměřicemi-Pokraticemi. (22.5.2016)

Obr.2: Vstavač nachový (O. purpurea) v tomto stánku přírody.

Obr.3: Květy vstavače nachového (O. purpurea) detailněji.

Obr.4: Pohled na okolní zemědělskou krajinu z vrcholu Bílých strání.

Obr.5: Pěšina vedoucí nad strmou strání plnou tořiče hmyzonosného (Ophrys insectifera), který roste v jeho nižší úrovni.

Obr.6: Líbám tuto orchidej něžně. Žádný nový opylovač. Jen velký milovník orchidejí. V mém věku se už dvořím jen flóře a přírodě.

Obr.7: Můj nejdetailnější pohled na květy vstavače nachového (O. purpurea). Pro mne dobrá příležitost popsat základní květní morfologii orchidejí. Více můžete najít v mém textu.

Obr.8: Moje nezapomenutelná chvíle se dvěma rostlinami vstavače nachového (O. purpurea).

Obr.9: Mé líbání se vstavačem nachovým (O. purpurea) ve větším detailu.