The English Version

On The Ear of The Most Known Traitor

The Pope is dragging Judas at his ears symbolically. 

I can write this post due to my friend Adam Majer and his friend Hanuš Hrabák. In fact I could write it by myself but it would be with no pictures (with the exception for my drawing). Just their photo-illustrations will make my post more illuminating.

The Fig.1: Hirneola auricula - judae growing on a beech. Photo by H. Hrabák.

As it has been in many cases of the plants and the animals I haven´t come upon this species in the wild so far. I´ve known it from various books of the biological literature only. I´ve seen it on pictures and photos in many books and magazines. So that as for its real existence exclusively I´ve been able to rely on messages and information of many other people who have been so lucky (and they´ve been so much diligent as well) to see this parasitic fungus. I have been forced to believe them that this fungus has existed really. My mediated information has still been documented in so much a radical way that I´ve been able to take the existence of this fungus as a fact.

Last photo-proves of its existence in Czech republic come from Adam and Hanuš, my coworkers. They´ve undergone a lot of trips to find various concrete species in their natural habitats. If they´ve been successful in their efforts they´ve taken photo-documents of their findings. Their trips have been purposeful. Mostly they plane in advance what kinds of concrete plants they´d like to see for themselves. They must study a special botanic literature to find where their species grow or they must consult their plans with experts or people knowing the localities.

The Fig.2: A typical ear like form from its underside. Photo by H. Hrabák.

But to find the right locality needn´t always mean that you´ll find the planned species. As a rule such a locality means a vast and various terrain so that it can look like finding a needle in a big straw hill. You can be late and the species you would like to see in flower will be gone away or you encounter it too soon with no open flowers. At least but not last you can find yourself in the right place but you may see that your species has already become extinct there. Well, you can see that any searching for interesting and rare plant species, however it could seem to be an easy matter, is a difficult job.

I've always been fascinated and amused with the original Czech name of the fungus you can see on pictures of this post. The ear of Judas. The fungus resembles to a human ear by its form but this is brown-red or up to purple-violet in color. Its most favorite host on which trunks and branches the ear of Judas occurs in my country is Sambucus nigra but you can find it also on some other trees or bushes.

The Fig.3: An old fungus looks like a burnt ear. Photo by A. Majer.

I don't know the origin of this name. I can speculate on it only. I could find the story either in special books or in the Internet but I don´t want to do it. You can do it by yourself. I´m going to work with my free associations connected with this remarkable fungus.This way seems much more amusing to me. The traitor of Jesus Christ has been just Judas. He has betrayed Him for thirty silver coins. Then he has not been able to bear his guilt and he has hanged himself. The tree of his suicide has named the Judas-tree, Cercis siliquastrum in Latin (It is not confirmed that it was just this species, it is a myth rather than the fact.). A time before I heard a botanist in our radio, she told about the ear of Judas. She said that this fungus grew on the Judas-tree, too. The Judas tree doesn´t grow with us but the ear of Judas yes. The fungus has not been dependent on it strictly and this is why it could spread much further to the north than its original host (Though the Judas-tree can resist to our winters.). The author of the first description of the ear of Judas had to be a good Christian I think. He had to know the Judas story. He had to know the kind of tree Judas used to hung himself or he could make use of a name used by natives leaving together with Judas-trees and knowing the fungus growing on them.

Today a new name in Czech has been coined in the mycology literature. The genus name still means an external ear but the species name is not ascribed to Judas, because it relates to the most often host of this fungus in Czech republic: Sambucus nigra. Nevertheless, its Latin name, Hirneola auricula - judae, remains the same remembering that this ear belongs to Judas.

I don´t know if my interpretation is exact or not but I can imagine a new Christian celebration. I see Francis the Pope dragging at the ear of Judas growing on the Judas tree. Something like a symbolic punishment for his greasy act. You can see this new Christian celebration (my modest proposal) on my drawing.



The Czech Version

The Fig.4: The liver of Judas rather than his ear I´d say. Photo by H. Hrabák.

O uchu nejznámějšího zrádce

Tenhle post mohu napsat zásluhou přítele Adama Majera a jeho přítele Hanuše Hrabáka. Vlastně bych ho mohl napsat sám, ale byl by bez obrázků (vyjma mého). Právě jejich foto-ilustrace udělají můj post názornějším.

Jak je tomu u mnoha případů rostlin a zvířat, až dosud jsem na tento druh v přírodě nenarazil. Znám ho pouze z různých knih biologické literatury. Viděl jsem ho na obrázcích a fotografiích v mnoha knihách a časopisech. Takže, pokud jde o jeho reálnou existenci, mohu výhradně spoléhat na zprávy a informace mnoha jiných lidí, kteří měli to štěstí (a byli také natolik pilní), že tuto parazitickou houbu viděli. Musím jim věřit, že tato houba oprav houba podobá lidského du existuje. Mé zprostředkované informace jsou stále dokládány natolik důkladně, že mohu brát existenci téhle houby jako skutečnost.

Poslední foto-důkazy o její existenci v České republice pocházejí od mých spolupracovníků, Adama a Hanuše. Podstupují spousty výprav, aby nalezli různé konkrétní druhy v jejich přirozeném prostředí. Jsou-li ve své snaze úspěšní, pořizují o svých nálezech foto-dokumenty. Jejich výpravy jsou cílené. Většinou si předem naplánují, jaké druhy konkrétních rostlin by rádi na vlastní oči viděli. Musí studovat speciální botanickou literaturu, aby zjistili, kde jejich druhy rostou nebo své plány musí konzultovat s odborníky, popř. s lidmi, kteří lokality znají.

The Fig.5: Two specimens growing on a fallen trunk. Photo by H. Hrabák.

Avšak najít plánované lokality nemusí vždy znamenat, že najdete plánované druhy. Taková lokalita zpravidla znamená rozsáhlý a rozmanitý terén, takže to může vypadat jako hledání jehly ve velké kupě sena. Můžete přijít pozdě a druh, který byste rádi viděli kvést, bude odkvetlý, nebo na něj natrefíte příliš brzy s květy dosud neotevřenými. V neposlední řadě se můžete ocitnout na správném místě a můžete zjistit, že váš druh už tam vyhynul. Inu, vidíte, že jakékoliv pátrání po zajímavých a vzácných rostlinných druzích, jakkoliv by se mohlo zdát záležitostí snadnou, je obtížná práce.

Vždy jsem fascinován a pobaven původním jménem houby, kterou můžete vidět na obrázcích tohoto postu. Ucho Jidášovo. Svým tvarem se houba podobá lidskému uchu, ale tohle je barevně hnědočervené či až nachově fialové. Jeho nejoblíbenější hostitel, na jehož kmenech a větvích se vyskytuje v mé zemi, je bez černý (Sambucus nigra), ale roste také na některých jiných stromech
nebo keřích.

Původ toho jména neznám. Mohu o něm jen spekulovat. Mohl bych ten příběh najít buď ve speciálních knihách nebo na Internetu, ale to se mi dělat nechce. To zvládnete sami. Já hodlám pracovat s volnými asociacemi spojenými s touto pozoruhodnou houbou. Tento způsob se mi zdá mnohem zábavnější. Právě Jidáš byl zrádcem Ježíše Krista. Zradil ho za třicet stříbrných. Poté nedokázal unést svou vinu a oběsil se. Strom jeho sebevraždy se jmenuje zmarlika Jidášova (Cercis siliquastrum L.. Není potvrzeno, že to byl zrovna tento druh, je to spíš mýtus než fakt.). Před časem jsem slyšel v rádiu jednu botaničku, vyprávěla o uchu Jidášovu. Říkala, že tahle houba roste také na zmarlice. Zmarlika u nás neroste, ale ucho Jidášovo ano. Ucho Jidášovo na ní není striktně závislé, a proto se mohlo rozšířit mnohem dále na sever než jeho původní hostitel (I když zmarlika dovede odolávat našim zimám.).
Myslím, že autor prvního popisu ucha Jidášova musel být dobrý křesťan. Musel znát Jidášův příběh. Musel znát druh stromu, který Jidáš použil k oběšení, anebo mohl využít názvu používaného domorodci, kteří žili pospolitě se zmarlikami a znali houbu, jež na nich roste.

The Fig.6: A loppy specimen of the ear of Judas. Photo by H. Hrabák.

V češtině se dnes razí v mykologické literatuře nový název, boltcovitka bezová. Rodové jméno stále znamená zevní ucho (boltec), ale druhové jméno se nepřipisuje Jidáši, protože se vztahuje k nejčastějšímu hostiteli této houby v České republice: bezu černému (Sambucus nigra). Nicméně, jeho latinské pojmenování, Hirneola auricula - judae, zůstává stejné a připomíná, že patří Jidášovi.

Nevím, je-li můj výklad přesný či ne, ale dovedu si představit nový křesťanský svátek. Vidím papeže Františka, jak tahá za ucho Jidášovo, které roste na zmarlice Jidášově. Cosi jako symbolické potrestání za jeho podlý čin. Tento nový křesťanský svátek (můj skromný návrh) můžete vidět na mé kresbičce.

České popisky k obrázkům:

Obr.1: Boltcovitka bezová (Hirneola auricula - judae) rostoucí na buku. Foto H. Hrabák.
Obr.2: Typická uchu podobná forma ze spodní strany. Foto H. Hrabák.
Obr.3: Stará houba vypadá jako spálené ucho. Foto A. Majer.
Obr.4:  Řekl bych spíš Jidášova játra než ucho. Foto H. Hrabák.
Obr.5: Dva exempláře rostoucí na padlém kmeni. Foto H. Hrabák.
Obr.6: Zplihlý exemplář ucha Jidášova. Foto H. Hrabák.

Popisek pod kresbou:
Papež tahá Jidáše symbolicky za uši.