The English Version

It Is High Time To express My Opinion (V)

The Old Windbreak in Dolní Chabry (DCH), Prague.

The Nature in The Politics

One day, after theVelvet Revolution (1989) in Czech Republic, one of my co-workers knowing my interests in biology said to me: "Zdenku, so now you can enter The Party of The Green!"
"Yes, I could do it but this is the last thing I´d want to do it!" I replied.
The wild Nature was a part of the politics of the former regimen too but there was only one party governing all departments including The Department for The Environment Protection (DEP) in that time.
After The Velvet Revolution The Party of The Green was, among other parties, founded. In the first post revolution years The Green weren´t too successful but later they got the sufficient number of votes to enter the Parliament. The first two Ministers of The Department for The Environment Protection (DEP) were professional eco-experts but not too well politicians. The Green´s influence in the Czech Parliament weren´t much distinguish, they received only a few amchairs there.

One of the oldest trees (Ulmus) in the windbreak, DCH, Prague.

I evoke B. Moldan, the boring eco-expert, perhaps the first post-revolution Minister of The Department for The Environment Protection (DEP) but I think he was a member of The Civil Forum or later in The Civil-Democratic Party. Now I can´t evoke the name of his successor in this position, he was also a professional eco-expert but too shy and apolitic to be able to assert something from his eco-matters. I think he was also a member of the Civil-Democratic Party but I can be mistaken. That´s not too important. The important is what the Ministers of The Department for The Environmental Protection (DEP) did under the new and free conditions.
I think that the first "eco" Ministers mostly devoted to the communal or practical eco politics. They concentrated themselves mainly on the questions regarding the cleanness of the environment, the wild  Nature (the wild Nature doesn´t mean the innocent Nature in Czech Republic) was rather aside of their interests. They had no easy roles when The Prime Minister was Mr. V. Klaus who kept repeating that no ecology existed. And his permanent denying the global warming has been well known too. Simply said, the princip of the technocracy overdominated.
When The Green as a party entered the Parliament their chairman, Mr. Bursík, became the Minister of the DEP. In that time The Green celebrated their greatest boom. Mr. Bursik was an eco-expert but instead he concentrated his attention on ecological issues he was more attracted to the politics itself. He presented himself in the mass media as a very arogant and unpleasant man. Various affairs in his Party ended his political ambitions up and the new boss of the Party became Mr. Žižka. He tried to renewed the lost credit of his Party and to conserve it in the Parliament but people didn´t believe in it already. So since that time The Party of The Green has been staying aside of the main political game.
Why didn´t they get the credence again? To my opinion they put more accent to their own ambitions in the politics than to the eco-prosperous society. They traded on their chances which they got from their voters.

The bigest tree (Ulmus) in the windbreak, DCH, Prague.

To my opinion the ecology in hands of politicians (though experts) has been getting an appearance of something what I call the health-terror and I haven´t been sure if it has been the right road which we should keep walking along.

It has been undoubted that The Nature in the politics has become a new field, a new mine for the politicians, they have been able to benefit their political capital from it.

There have been a lot of ecological civil associations or activists as well as political parties with eco-symbols throughout the world. National Governments have tried to solve the balance between the man and the Nature but their efforts have still been resembling the classic story on the boat with the hole in its side. If we stop taking water from the boat we will drown. We´ve still forced to find new and new solutions to save our genera in the leaky boat and the final one hasn´t come as it has never come.

We´v been only tinkers with temporary successes. Our only certainty has been uncertainty.

To be continued.

The Czech Version

Je na čase vyjádřit svůj názor (V)

The furrow on the trunk (Acer). Was it a lightening? DCH, Prague.

Příroda v politice

Jednou, po Sametové revoluci v České republice (1998), mně jedna z mých spolupracovnic, která věděla o mých biologických zájmech, řekla: "Zdenku, teď můžete vstoupit do Strany Zelených!"
"Ano, to bych mohl, ale je to ta poslední věc, kterou bych udělat chtěl", odpověděl jsem. Příroda byla také součástí politiky bývalého režimu, ale v té době existovala jediná strana, která ovládala všechna ministerstva včetně Ministerstva ochrany životního prostředí.
Po Sametové revoluci byla mezi jinými stranami založena Strana Zelených. V prvních porevolučních letech nebyli Zelení příliš úspěšní, ale později získali dostatečný počet hlasů pro vstup do Parlamentu. První dva ministři z Ministerstva pro ochranu životního prostředí byli profesionální eko-odborníci, ale nepříliš dobří politici. Vliv Zelených v českém parlamentu nebyl moc výrazný, obdrželi tam jen pár křesel.
Vybavuji si B. Moldana, nudného eko-odborníka, snad prvního postrevolučního ministra  pro ochranu životního prostředí, myslím však, že byl členem Občanského Fora či později v Občansko demokratické Straně (ODS). Teď si nemůžu vybavit jeho následovníka v tomto postavení, byl to rovněž profi-eko-expert, ale moc plachý a apolitický, aby byl schopen prosadit něco ze svých eko-záležitostí. Myslím, že byl také členem ODS, ale můžu se mýlit. Není to moc důležité. Důležité je, co tito ministři udělali za nových a svobodných podmínek.
Myslím, že první "eko" ministři se většinou věnovali komunální či praktické politice. Soustředili se hlavně na otázky týkající se čistoty životního prostředí. Volná příroda (volná, divoká příroda neznačí v ČR panenskou, nedotčenou přírodu) byla poněkud stranou jejich zájmů. Neměli snadnou úlohu, když byl premiérem V. Klaus, který neustále opakoval, že žádná ekologie neexistuje. A jeho stálé popírání globálního oteplování je též dobře známé. Prostě řečeno, převládal princip technokracie.
Když Zelení jako strana vstoupili do parlamentu, jejich předseda, pan Bursík, se stal ministrem pro ochranu životního protředí. V té době Zelení oslavovali svůj největší rozmach. Pan Bursík byl eko-odborník, ale místo, aby svou pozornost soustředil na ekologické problémy, více ho lákala politika jako taková. V masmédiích se uvedl jako velmi arogantní a nepříjemný člověk. Různé aféry v jeho Straně zakončily jeho politické ambice a novým šéfem Strany se stal pan Žižka. Pokoušel se obnovit ztracenou důvěru své Strany a zachovat ji v parlamentu, ale lidé už jí nevěřili. Takže od té doby zůstává Strana Zelených stranou hlavní politické hry. Proč důvěryhodnost znovu nezískali?  Podle mého názoru kladli větší důraz na vlastní ambice v politice než na ekologicky prosperující společnost. Zneužili možnosti, které získali od svých voličů.

The more detailed photo of the furrow on the trunk (Acer), DCH, Prague.

Podle mého mínění ekologie v rukou politiků (i když odborníků) dostává vzhled čehosi, co nazývám zdravo-teror a nejsem si jistý, zda je to správná cesta, po níž bychom měli kráčet dál.

Je jasné, že zpolitizovaná příroda se stává pro politiky novým polem, novým dolem, mohou z něj těžit svůj politický kapitál.

Na celém světě existuje spousta ekologických občanských sdružení a aktivistů a také politických stran s eko-symboly. Národní vlády se snaží řešit rovnováhu mezi člověkem a přírodou, ale jejich snaha přesto připomíná klasickou zkazku o člunu s dírou v boku. Přestaneme-li ze člunu vybírat vodu, utopíme se. Pořád jsme nuceni vymýšlet nová a nová řešení, abychom náš rod v děravém člunu zachránili a konečné řešení nepřichází jako nepřišlo nikdy.

Jsme pouzí flikaři s dočasnými úspěchy. Naší jedinou jistotou je nejistota.

Pokračování příště.