The English Version

Basty´s Last Way with A Silly billy

Basty was the biggest dog we have ever had. He was a Newfoundland dog but he was not pedigree. I would say that a little of the Labrador dog´s blood could cycle in his bloody circle.
He was more than fourteen years old when he died. He started going his last way with a Silly billy two years ago.

He died on February early in one morning. It was no sadden death. Several months before his death our old Basty was afflicted with a tumor of his mouth cavern disfiguring his nose. He accepted food but often he bled from his maw. We knew a way how to stop this bleeding. We took care of him with no help of a vet. To rely on a vet´s help seemed to us to be useless and vain. This sort of dogs has no long life. Usually it comes to its death shortly after the tenth year of its life. Basty had a long life from this point of view. About two weeks before his death he stopped walking because his hind legs become paralysed. We knew he was dying. We wanted no vet to take his life. We wanted no vet to cure him. We did not want to spend money in vain because we knew that the aging and the death could not be eliminated.

The Silly billy was a small woman in her red overalls. Her overalls had a lot of pockets yellow in color. But first of all my attention was attracted with her red cap with several points on its top as they can be seen on my drawing. I imagined a silly billy automatically. I thought she had a helper with herself but nobody else entered our hall where Basty´s dead body lain under a blanket to be prepared for its last way. When we paid for his transport I had to help the Silly billy to removed his body from the hall to the car parking in the street in front of our gate. But first we had to put his body into a black plastic bag the Silly billy had with herself.

In fact it was a funeral car for Basty with the Silly billy sitting behind its wheel. I was standing at the gate while the funeral car with Basty´s body was starting to go away. Basty´s body could be burnt forever. I was standing there and I was looking at the receding back of the car. Farewell Basty! I thought to myself in my deep sorrow.

It was our Basty.

The Czech Version

Bastyho poslední cesta s kašpárkem

Basty byl největší pes, jakého jsme kdy měli. Byl Newfoundland, ale nebyl čistokrevný. Řekl bych, že mu v krevním oběhu mohla kolovat trocha krve z Labradora.
Když umřel, bylo mu přes 14 let. Na poslední cestu s kašpárkem se vydal před dvěma lety.

Umřel časně jednoho únorového rána. Nešlo o žádnou náhlou smrt. Několik měsíců před smrtí byl náš starý Basty postižen nádorem ústní dutiny, který mu znetvořoval čenich. Potravu přijímal, ale často krvácel z tlamy. Znali jsme způsob, jak krvácení zastavit. Starali jsme se o něj bez pomoci veterináře. Spoléhat na pomoc nějakého veta nám připadalo zbytečné a marné. Tohle psí plemeno nemá dlouhý život. Obyčejně umírá krátce po desátém roce života. Z tohoto hlediska měl Basty dlouhý život. Asi dva týdny před smrtí přestal chodit, protože mu ochrnuly zadní nohy. Věděli jsme, že umírá. Nepřáli jsme si, aby mu bral život veterinář. Nechtěli jsme, aby ho veterinář léčil. Nechtěli jsme utrácet peníze marně, protože jsme věděli, že stárnutí a smrt se odstranit nedají.

Basty in snow in the garden.

Kašpárek byla malá žena v červené kombinéze. Kombinéza měla spousty kapes žluté barvy. Ale především mou pozornost upoutala její červená čapka s několika cípy na vrcholu, jak je lze vidět na mém obrázku. Automaticky jsem si představil kašpárka. Myslel jsem, že má s sebou pomocníka, ale nikdo jiný nevstoupil do síně, kde Bastyho tělo leželo pod pokrývkou připraveno na poslední cestu.
Když jsme za jeho přepravu zaplatili, musel jsem Kašpárkovi pomoct přemístit tělo ze síně do auta parkujícího na ulici před brankou. Ale nejdřív jsme jeho tělo museli vložit do černého plastikového pytle, který měl Kašpárek s sebou.

Vlastně to byl pro Bastyho pohřební vůz s Kašpárkem za volantem. Stál jsem u branky, zatímco pohřební auto začínalo odjíždět. Bastyho tělo mělo být navždy spáleno. Stál jsem tam a díval se na vzdalující se zadek vozu. Sbohem Basty! pomyslel jsem si v hlubokém zármutku.

České ekvivalenty popisků k fotografiím:
Č.1: To byl náš Basty.
Č.2: Basty ve sněhu na zahradě.