středa 11. března 2015

On a pavement.
The English Version

Andrea and Her Idol on My Next Two Drawings between The International Day of The Women and Her Birthday

Andrea´s idol is one of the Czech younger actors. As you´ve already known from my previous part Andrea has been my co-worker at my employment. She has worked as the social worker. She has cared for various social problems of our patients.
I published my first two drawings with her and her idol in one of my previous posts. There has been celebrated The International Day of The Women on March the 8-th every year. Besides Andrea´s birthday has been approaching. She´ll celebrate it just next month. She´s been married and she´s had two small daughters.
Perhaps I could devote all my four drawings to her at these two great occasions.

To say true at the present time The International Day of The Women hasn´t been favourite too much in my country (Czech republic). It lost its credit after the Velvet Revolution (1989) because it has been thought to be too much connected with the past Communist regime. But today it has seemed to be slowly renewed and propagated.
I disliked it, it seemed to be too crocodilian to me. Mainly it was a very good occasion for the males to become drunken and to cheat on their femals. A day after the males came back to home with their dead flowers to easy their dear wives. In this Day our TV showed our class-conscious women invited by the prezident and the highest members of the Communist establishment at the Prague Castle. They were aworded by the prezident for their excellent works and then they could spend a time with the prezident and his men at a familiar, cordial and friendly talking. Really, it was very emotional, often my eyes became wet and all my body was covered with sweat when I watched the scenes if you know what it means. The right answer is my irony. Our actors as well as our well known singers played, recited and  sang to the Women only. The Women could be satisfied. But I felt something wrong in it. If I like The Woman and I appreciate Her as herself then I respect her and I value her every day naturally. In other words I needn´t celebrate her importance in one day of every year. But this is my own access not only to this celebration but also to other similar massive actions from the calendar.
The mankind has seemed to enjoy its calendars, instructions, plans, it has seemed to enjoy their regular and repeated celebrations of somebody or something. I think it would be lost without them.

And so, dear Andrea, accept the four drawings as my present to your birthday in advance.
On a historic sofa somewhere in a castle.


The Czech Version

Andrea a její idol na mých dvou dalších kresbách mezi MDŽ a jejími narozeninami

Andrein idol je jedním z českých mladších herců. Jak už z předešlé části víte, Andrea jje má spolupracovnice v zaměstnání. Je sociální pracovnice. Stará se o rozmanité problémy našich pacientů.
Své první dva obrázky s ní a jejím idolem jsem zveřejnil v jednom z předešlých příspěvků. Každoročně 3. března se slaví Mezinárodní Den Žen (MDŽ). Navíc se blíží Andreiny narozky. Oslaví je zrovna příští měsíc. Je vdaná a má dvě malé dcerky.
Snad bych jí všechny čtyři kresby mohl věnovat k těmto dvěma velkým příležitostem.

Po pravdě, v současné době není v mé zemi (Česká republika) MDŽ příliš moc oblíbený. Svůj kredit ztratil po Sametové revoluci (1989), protože se považuje za hodně spjatý s minulým komunistickým režimem. Dnes se však zdá, že se zvolna obnovuje a propaguje.
Neměl jsem ho rád, připadal mi příliš pokrytecký. Hlavně to byla velmi dobrá příležitost pro samce opít se a být nevěrný svým samičkám. Den poté se samci vraceli domů se zvadlými kytkami, aby uklidnili své ženušky. Tento den naše TV předváděla naše třídně uvědomělé ženy pozvané prezidentem a nejvyššími představiteli na Pražský hrad. Prezident je odměňoval za vynikající práci a poté mohly strávit nějaký čas s prezidentem a jeho muži při neformálním, srdečném a přátelském povídání. Skutečně to bylo velice dojemné, často mi oči zvlhly a celý jsem se opotil, když jsem ty scény sledoval, víte-li co to značí. Správná odpověď je má ironie. Naši herci a také známí zpěváci hráli, recitovali a zpívali jen pro ženy. Ženy mohly být spokojené. Já v tom ale cítil něco špatného. Jestliže mám Ženu rád a vážím si jí jako takové, pak si jí vážim a cením přirozeně každý den. Jinými slovy, nemusím ji oslavovat v jeden den každého roku. Tohle je ale můj vlastní přístup nejen k tomuto svátku, ale rovněž k dalším podobným masovým akcím z kalendáře.
Zdá se, že lidstvo si užívá svých kalendářů, pokynů, plánů, zdá se, že si dopřává svých pravidelných a opakovaných oslav někoho či něčeho. Myslím, že bez nich by bylo ztraceno.

A tak, milá Andreo, přijmi ty čtyři kresby ode mne jako dárek k Tvým narozkám předem.

České titulky k popiskům obrázků (shora dolů):
Na chodníku
Na historické pohovce kdesi na zámku






Žádné komentáře:

Okomentovat