 |
| The Fig.1: Find for yourself the buckbean on this picture ! Photo by A. Majer |
The Gems of Our Flora (II)
My Associations Over the Buckbean (or Marsch trefoil)
The Buckbean Country
My friend, Adam Majer, sent several pictures of the buckbean (Menyanthes trifoliata L.) to me a couple days before. Adam has still been flooding me with his captures of various rare plants from our Nature. His photo-bombardment has been so intensive that now I´ve already had a lot of excellent photo-materials for many posts to this theme for the future.
Well, my memory of my personal encounter with this plant has been the only one so far and it has come from my youth. The memory is quite misty I must say. Then I was in our cottage in Radostovice the village with my girlfriend. My grandparents (from my Father´s side) were dead in that time already. An older sister of my girlfriend worked as a professional botanist at the Musem of the Natural history in Hradec Králové and she came to visit to us for a couple of days.
 |
| The Fig.2: An inflorescence of the buckbean in flower. Photo by A. Majer |
Fortunately a day or two later we found something like a common platform. Thanks to it we were able to continue on in a friendly conversation for the rest of her stay with me and my girlfriend (her younger sister). Our mutual respect was renowed when we agreeded that I devoted to the common biology while Jiřina (it was her first name, Georgina in English) was an expert in botany. My pomposity was rescued.
One day we came upon an interesting locality. It was a wet medow with many streamlets between a road and a forest. It was just there where Jiřina discovered the buckbean to me. She noticed its typical trifoliated leaves. Its flowerig time was over, it was a summer time and this species flowered early in the spring. We could see that the buckbean plants (their leaves) were very abundant there. Since that time we had met this species for more times in other similar places. Jiřina was surprised with it and she claimed that this was the buckbean country.
The cottage was sold several years ago. I lost the reason to visit to the place. My girlfriend was blown away by the time. Who knows if there´s still been the meadow full of the buckbean plants there, who knows if the landscape has still been the buckbean country. Who knows...........
Additional notices to the pictures:
The Fig.1: The photo shows the buckbean´s natural habitat: a bog with a tangle of sedges, rushes and other muddy plants (besides I can recognize typical spring stalks of the Equisetum genera, probably of E. palustre L. the species). When Adam took pictures of this species, mainly he was focused on its inflorescences. This is the only shot capturing its trifoliated leaves (in the centre of the picture) he sent to me. While my experience with this species was in the eastern region of the Czech-Moravian Highlands, Adam took pictures of it in one western area of Czech republic.
The Fig.2: Flowers of M. trifoliata L. are very decorative with petals covered with long white hairs. There can be seen more unfocussed trifoliated leaves of this species behind the inflorescence and the stalk to the left from it belongs probably to Equisetum palustre L..
The Fig.3: You can see an older inflorescence of the buckbean with the lowest flowers fading because the lowest flowers start flowering as the first ones. There can be seen spikelets of some sedge species (Carex L. in Latin) around the inflorescence.
The Fig.4: Yes, you´re right, this picture is the same as the Fig.2 but it differences from it in my text here. Well then, maybe I should add something interesting. If you find the buckbean in Czech botanical keys for identifying plants in Czech republic, usually you can find it in a small family named Menyanthaceae (Dum.) Dum. Together with it you would find only one species within this family: Nymphoides peltata (S.G. Gmelin) O. Kuntze growing in water habits fully. And if you find some more information of the buckbean in the special botanical literature you can come upon the fact that this beautiful boggy plant wasn´t always placed into its own separate family but into the Gentianaceae Juss. family, the family of gentians. It was thought by the first botanists to be a member of the Gentianaceae Juss.. But more and deeper studies of this boggy beauty have showed its exclusive position in its own separated family. Nevertheless Menyathaceae the family (consisting of two species in my country) has always found itself immediately next to Gentianaceae the family (gentians) in the botanical systems. Then we can say with an exaggeration that the buckbean has been a gentian-black sheep excommunicated from the range of the right gentians. We could imagine that it was driven from mountainous meadows, the native habitat of the right gentians, to remote sphagnum bogs or moors. But it would be again only our usual tendency to anthropomorphize the other living beings or to interprete them in our own human style. On the contrary the buckbean has seemed to be a pioneer among gentians ´cause it has penetrated into moors where it has been able to survive and to become a separate species with its own family.
And more, it doesn´t matter to this boggy vascular plant what we think about its evolutionary position in our botanical systems.
 |
| The Fig.3: An older inflorescence of M. trifoliata.L., Photo by A. Majer |
Klenoty naší flory (II)
Moje asociace nad vachtou
Vachtový kraj
Přítel Adam Majer mi před pár dny zaslal několik obrázků vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata L.). Adam mě pořád zaplavuje úlovky rozmanitých vzácných rostlin z naší přírody. Jeho foto-bombardování je natolik intenzivní, že teď už mám spoustu skvělých materiálů na tohle téma na mnoho příspěvků do budoucna.
Má vzpomínka na osobní setkání s touto rostlinou je až dosud jedinou a pochází z mého mládí. Musím říci, že to je vzpomínka velice mlhavá. Byl jsem tenkrát se svou přítelkyní na chalupě ve vesničce Radostovice. Prarodiče (z tátovy strany) už tehdy nežili. Starší sestra mé přítelkyně pracovala jako profesionální botanička v Přírodovědném muzeu v Hradci Králové a na pár dní nás přijela navštívit.
Přirozeně, že jsme spolu podstupovali botanické terénní výlety v širokém okolí vesnice, která leží v oblasti Českomoravské vysočiny. V té době mi bylo pětadvacet či šestadvacet let a měl jsem pocit, že jsem velký přírodovědec. Myslel jsem si, že mám v hlavě veškeré rostliny a zvířata, ale má dočasná společnice mi ukázala, že její znalosti o rozmanitých rostlinných druzích jsou mnohem bohatší než ty moje. V tomto ohledu jsem se s ní nemohl srovnávat. Byla to pro mne velká škola. Byl jsem nucen si uvědomit, že moje představa o vlastní dokonalosti je velmi naivní. Přiznávám se vám, že jsem otevřeně trucoval. Ať jsme byli kdekoli, uváděla mě do rozpaků svým zkoušením: "Co je tohle za rostlinu?" nepřestávala se mě vyptávat. Většinou jsem na její všetečné otázky odpovědět neuměl a moje ješitnost velice krutě trpěla. Nakonec jsem přestal mluvit úplně.
 |
| The Fig.4: The buckbean flowers from down to up. Photo by A. Majer |
Naštěstí jsme o den či dva později našli společnou základnu. Díky ní jsme mohli pokračovat v přátelské konverzaci po zbytek jejího pobytu se mnou a s přítelkyní (její mladší sestrou). Náš vzájemný respekt se obnovil, když jsme se shodli, že já se věnuji obecné biologii, zatímco Jiřina (tohle bylo její křestní jméno, angl. Georgina) je odbornicí v botanice. Moje samolibost byla zachráněna.
Jednou jsme narazili na zajímavou lokalitu. Byla to mokrá louka s mnoha potůčky mezi silnicí a lesem. Právě tam pro mne Jiřina objevila vachtu. Povšimla si jejích typických trojčetných listů. Doba jejího kvetení skončila, byl letní čas a tento druh kvete brzy zjara. Viděli jsme, že vachta (její listy) je tam hojná. Od té doby jsme se s tímto druhem potkali vícekrát na jiných podobných místech. Jiřina tím byla překvapena a prohlašovala, že to je vachtový kraj.
Před pár lety byla chalupa prodána. Ztratil jsem důvod to místo navštěvovat. Mou přítelkyni odvál čas. Kdo ví, jestli tam ještě je ta louka plná vachty, kdo ví, jestli je ten kraj krajem vachtím. Kdo ví........
Dodatečné poznámky k obrázkům:
Obr.1: Tento snímek ukazuje přirozené prostředí vachty: močál se spletí ostřic, sítin a dalších bahenních rostlin (navíc rozpoznávám typické jarní lodyhy z rodu přesliička (Equisetum L.), pravděpodobně druhu přeslička bahenní (E. palustre L.). Když Adam tento druh fotil, zaměřoval se hlavně na jeho květenství. Tohle je jediný snímek, který zachycuje jeho trojčetné listy (na snímku uprostřed), jenž mi zaslal. Zatímco já měl svůj zážitek s vachtou ve východní oblasti Českomoravské vrchoviny, Adam ho nafotil v jedné západní části České republiky.
Obr.2: Květy vachty trojlisté (M. trifoliata L.) jsou velmi ozdobné korunními plátky porostlými dlouhými bílými chlupy. Za tímto květenstvím lze vidět více nezaostřených trojčetných listů tohoto druhu a lodyha nalevo od něj náleží pravděpodobně přesličce bahenní (E. palustre L.).
Obr.3: Vidíte starší květenství vachty s vadnoucími nejnižšími květy, protože nejspodnější květy začínají kvést jako první. Kolem květenství je možné vidět klásky nějaké ostřice (Carex L.).
Obr.4: Ano, máte pravdu, tento obrázek je stejný jako obr.2, ale liší se od něj mým textem zde. Dobrá tedy, snad bych mohl dodat něco zajímavého. Hledáte-li vachtu v českých botanických klíčích k určování rostlin v ČR, obvykle ji nacházíte v malé čeledi vachtovitých (Menyanthaceae (Dum.) Dum.). Spolu s ní byste v této čeledi nalezli pouze jeden druh: plavín štítnatý (Nymphoides peltata (S.G. Gmelin) O. Kuntze), který roste plně ve vodních prostředích. A pokud o vachtě hledáte v odborné botanické literatuře další informace, můžete narazit na fakt, že tahle krásná močálová rostlina nebyla vždy umísťována do své vlastní malé čeledi, nýbrž do čeledi hořcovitých (Gentianaceae Juss.), rodiny hořců. První botanici ji pokládali za členku hořcovitých (Gentianaceae Juss.). Avšak další a hlubší studie této bažinné krásky ukázaly její výlučné postavení ve vlastní samostatné čeledi. Nicméně v botanických systémech se čeleď vachtovitých (Menyanthaceae) (sestávající v mé vlasti ze dvou druhů) vždy nachází bezprostředně vedle čeledi hořcovitých (Gentianaceae) (hořce). Můžeme tedy s jistou nadsázkou říci, že je jakousi černou ovcí mezi hořci vyobcovanou ze skupiny těch pravých hořců. Mohli bychom si představovat, že byla vyhnána z horských luk, původního prostředí pravých hořců, do odlehlých rašelinišť či močálů. To by byl ale opět náš obvyklý sklon atropomorfizovat ostatní živáčky či je vykládat v našem vlastním lidském stylu. Naopak se zdá, že je vachta mezi hořci průkopníkem, protože pronikla do bažin, kde dokázala přežít a stát se samostatným druhem s vlastní čeledí.
A navíc, téhle bahenní cévnaté rostlině je jedno, co si o jejím evolučním postavení v našich botanických soustavách myslíme my.
České titulky pod obrázky:
Obr.1: Najděte si pro sebe vachtu na obrázku! Foto A. Majer
Obr.2: Květenství vachty v květu. Foto A. Majer
Obr.3: Starší květenství vachty trojlisté (M. trifoliata L.). Foto A. Majer
Obr.4: Vachta kvete zdola nahoru. Foto A. Majer
Žádné komentáře:
Okomentovat