pátek 4. prosince 2015

The English Version

The Fig.1: Drosera intermedia, one leaf with a victim in detail. Photo by J. Štěpán.

The Green Gems of Our Flora (VII), The Part One

with unique photos of Jakub Štěpán

How The Sundews Opened My Eyes

Adam, my friend, is the chief stimulator of this post. He managed it. He accelerated its origin. Simply he asked Jakub Štěpán (our mutual friend) for some photos of the carnivorous plants growing in Czech republic as well. At the present Internet times it was no problem for Jakub to look into his photo-archive, to choose adequate pictures and to sent them to Adam who resent them to me. It is a big portion I must say. In fact the photos include almost all the carnivorous plants occurring in my country. To present all the pictures in one post would be too much to you and besides lesser is more I think.
The Fig.2: D. intermedia, its whole habitus. Photo by J. Štěpán.

There are a lot of very complicated structures with remarkable functions in the Nature. The man is an owner of the most mysterious of them. It is his brain. Yes, I know now you´re thinking to yourself why is he saying us such a clear thing? Well, my answer is that I want to emphasize its great difference from brains as well as from non brains of the other living beings. It has been said that the exceptional abilities of his brain has expelled the man from the Nature (maybe hence the biblical expulsion Adam and Eve from the Eden). Thank to his brain he has ceased to live his life only but also he has started to think about this world with all the consequences you all have known very well.
The Fig.3: D. intermedia, more plants together.
Photo by J. Štěpán.

One of the first things he had to realize has been that he has not been able to communicate with any living beings other than with members of his own species. The man has understood his exception in the Nature. Since that time he has felt to be very alone. If he has found no understanding among so many myriads of the other living forms throughout the Earth he has turned his eyes up to the sky hoping that perhaps there have been some distant worlds with a similar or even a higher intellect somewhere in the Universe. Unfortunately, the Universe has been silence, no intelligent signals has come to us from its endless distances and sooner or later every UFO phenomenon has turned out to be the product of a too extravagant fantasy so far.

The Fig.4: D. intermedia, a top of its inflorescence.
Photo by J. Štěpán
And how does the previous go with your theme? you may ask yourself. I´m sorry for the long introduction but I need to build a solid base where my next thoughts could start from heading for the target topic. The topic is a sundew, Drosera in Latin. The sundew is one of more genera of the carnivorous plants. These genera are not in one plant family, they belong to various lesser or more relative plant families. In other words the ability of some plants to catch tiny living forms and to make use of their nutrients to their own benefits (so called the phyto-carnivory) has evolved in different families independently. The sundew (Drosera) is placed by botanists into Droseraceae the family (together with three next genera: Aldrovanda, Dionaea and Drosophyllum). 

There are more than 130 species of the sundew (Drosera) genus throughout all the world. With the exception for the antarctic and arctic continent you can find them in Africa, in America, in Asia, in Australia as well as in Europe. While their species diversity is the most numerous in Australia, here in Europe botanists know three species of the sundew having still been growing in Czech republic, too. All the three sundews have become rarer and rarer ´cause their natural habits have been badly destroyed by the man. Today, in my country, mostly you have been able to meet them in reservations where their habits have been preserved strictly.
The Fig.5: A colony of D. intermedia. Photo by J. Štěpán.

Now if the man has not been able to learn to speak with the other living beings at least he has been trying to know them in various indirect ways. I must point out that often he has hardly been able to understand to himself or to come to any consensus with his own members, as we have been able to
The Fig.6: D. rotundifolia, its leafy rose in detail. Photo by J. Štěpán.

see it at the present times. And because he has considered himself to be the smartest of all the living beings living on this planet he has had tendencies to search for any reason independent on his own one. He has tried looking for something what I call the principle of purpose to. It is something what he has not created by himself but it has appeared to be purposeful itself with no his influence. Either he has thought such a thing to be the God´s work or he has tried to explain it to himself with no help of the God. I have been the second case. To me just the sundews and the other carnivorous plants has become to be something what´s looking like very marked emergencies exceeding highly above the other trees in this biological forest of purposefulness.
The Fig.7: D. rotundifolia, more plants together. Photo by J. Štěpán.

I have still been looking at them with a dumb admiration and trying to understand where could their structural logic, their purposeful acting come from if this reason does not come from us or from the God? Could not their purposeful structures and functions be an outcome of their own reason though they have hardly something to do with our brains? And if this is not the God´s will could not this purposefulness rise from them itself spontaneously? If the answer to my last question is yes then
The Fig.8: D. rotundifolia, a dense growth. Photo by J. Štěpán.

what are concrete steps of this process? Ch. Darwin has claimed that the evolution has been driven by the natural selection but he has admitted that he has not been able to explain all the purposefulness in the Nature by the natural selection with no rest. J.B. Lamarck´s attempts to do with this question have been refused by other scientists resolutely. In his times nobody could imagine changes in the hereditary materials during lives of living organisms and then the following transports of those changes to the descendants of those living organisms. Let´s take an example: you will be a regular visitor to a fitness center. You´re a slim and week boy but your regular body building in the fitness center will change your week body into the body of Rambo. According to the Lamarck´s hypothesis your children could inherit your well cultivated muscles with no body building. We know very well that this is not the way how it can work.

The Fig.9: D. anglica growing in a more shadowy place. Photo by J. Štěpán.

To me the sundews stood on the threshold of this great mystery, they opened my eyes to perceive all the biological structures and functions in a more detailed way and in a more different way while the official evolutionary biology interpreted my principle of purpose as the explained matter with the help of long-term geological periods and accidental combinations occurring in genotypes of all the living beings. Indeed, its explanations of this phenomenon were confirmed by the modern molecular biology as well as by the molecular genetics. But something in my head said to me continuously that to explain so elaborate biological systems by this way could not be sufficient. It seemed to be logical to me to suppose a very agile communication between hereditary materials in the body cells (their nuclei) and the world in which they lived and died within all their forms as we knew them in their concrete resemblances (the lion´s resemblance or the sundew´s resemblance or our own resemblance...etc. to you to know exactly what I mean).
The Fig.10: D. anglica exposed to the Sun fully. Photo
by J. Štěpán.

Well, I interrupt this my long narration in this point. If you want to know more you must wait for its second part. In the mean time you can examine the accompanying photos of the three Drosera species incl. one rare hybrid (Drosera x obovata Mert. et Koch, the hybrid between D. anglica and D. rotundifolia) growing rarely in Czech republic. The author of this photo-collection is my friend Jakub Štěpán. Jakub, thanks for your permission to publish your excellent photos in this my post. My thanks belong to Adam, too, ´cause without his continual pushing this post would not be released on the G+ Highway so quickly.

A notice: There are treated with three sundews growing also in Czech republic in this post (D. intermedia Hayne, D. rotundifolia L. and D. anglica Huds.) as well as with one rare hybrid (D. x obovata Mert. et Koch, the hybrid between D. anglica and D. rotundifolia).

To be continued.

The Czech Version

Zelené klenoty naší květeny (VII), Díl I
s jedinečnými fotografiemi Jakuba Štěpána

Jak mi rosnatky otevíraly oči

Hlavním stimulátorem tohoto postu je přítel Adam. Zařídil ho. Urychlil jeho vznik. Prostě požádal Jakuba Štěpána (náš společný přítel) o fotky masožravých rostlin, které rostou také v České republice.
V současné internetové době nebyl pro Jakuba problém podívat se do svého foto-archivu, vybrat příslušné obrázky a poslat je Adamovi, který je přeposlal mně. Musím říci, že je to velká porce. Ty fotky vlastně zahrnují skoro všechny masožravé rostliny, které se v mé vlasti vyskytují.
Uvést všechny obrázky v jednom postě by na vás bylo příliš moc a navíc si myslím, že méně je více.
The Fig.11: D. anglica, a closer view of its folding up inflorescence and two leaves.
 Photo by J. Štěpán.

The Fig.12: D. anglica, an inflorescence in fruit.
Photo by J. Štěpán.
V přírodě existuje spousta velmi složitých struktur s pozoruhodnými funkcemi. Člověk je majitelem té nejzáhadnější z nich. Je to jeho mozek. Ano, vím, teď si říkáte, proč nám něco tak jasného vykládá? Odpovídám, že chci zdůraznit jeho velkou odlišnost od mozků a také ne-mozků ostatních živáčků. Prý člověka z přírody vyloučily mimořádné schopnosti jeho mozku (možná odtud biblické vyhnání Adama s Evou z Ráje). Díky mozku přestal život jenom žít, ale začal také o tomto světě přemýšlet se všemi důsledky, které všichni velmi dobře znáte. Jednu z prvních věcí, kterou si musel uvědomit bylo, že nedokáže komunikovat s žádnými jinými živáčky než s příslušníky vlastního druhu. Člověk pochopil svou výjimečnost v přírodě. Od té doby se cítí velice osamělý. Jestliže nenachází porozumnění mezi tolika jinými živými formami po celé Zemi, obrací zrak k obloze a doufá, že snad kdesi ve vesmíru jsou nějaké daleké světy s podobným či dokonce i vyšším intelektem. Bohužel, vesmír mlčí, žádné inteligentní signály k nám z jeho nekonečných dálav nepřicházejí a prozatím, dříve či později, se každý UFO jev ukazuje jako produkt příliš bujné fantazie.

A jak to předešlé souvisí s tvým tématem? ptáte se možná. Omlouvám se za ten dlouhý úvod, ale potřebuji si postavit solidní základ, odkud by mé úvahy mohly startovat a směřovat k cílovému tématu. Tím tématem je rosnatka, latinsky Drosera. Rosnatka je jedním z mnoha rodů masožravých rostlin. Tyto rody nejsou v jedné rostlinné čeledi, patří do různých více či méně příbuzných čeledí. Jinak řečeno, schopnost některých rostlin lapat drobné živé formy a využívat jejich živin pro vlastní prospěch (tzv. fyto-karnivorie) se vyvinula v odlišných čeledích nezávisle. Rosnatka (Drosera) je botaniky řazena do čeledi rosnatkovitých (Droseraceae) (společně se třemi dalšími rody: aldrovandkou (Aldrovanda), mucholapkou (Dionaea) a rosnolistem (Drosophyllum)).
The Fig.13: D. anglica on mossy islets in water. Photo by J. Štěpán.

Na celém světě existuje přes 130 druhů rodu rosnatka (Drosera). S výjimkou Antarktidy a Arktidy je můžete najít v Africe, v Americe, v Asii, v Austrálii a také v Evropě. Zatímco je jejich druhová rozmanitost nejpočetnější v Austrálii, tady v Evropě botanici znají tři druhy, jež stále rostou také v České republice. Všechny tyto tři druhy se stávají pořád vzácnější, protože jejich přirozené prostředí zle ničí člověk. Dnes se s nimi v mé zemi povětšinou můžete setkat v rezervacích, kde je jejich přirozené prostředí přísně chráněno.
The Fig.14: D.x obovata, a cluster of plants. Photo by J. Štěpán.

Pokud se člověk nedokáže naučit mluvit s ostatními živými bytostmi, snaží se je poznávat různými nepřímými cestami. Musím podotknout, že často sotva umí chápat sám sebe či dojít k jakémukoliv konsensu s vlastními příslušníky, jak to můžeme vidět v současné době. A protože se pokládá za nejchytřejšího ze všech živých bytostí žijících na této planetě, má sklon pátrat po jakémkoliv rozumu nezávislém na jeho vlastním. Snaží se hledat něco, čemu říkám princip účelu. Je to cosi, co sám nestvořil, ale jeví se to účelné samo o sobě bez jeho vlivu. Buď takovou věc pokládá za dílo Boží, nebo si to pokouší vysvětlit bez Boží pomoci. Já jsem ten druhý případ. Pro mne se právě rosnatky a ostatní masožravé rostliny staly čímsi, co vypadá jako velmi nápadné emergence přečnívající vysoko nad ostatní stromy tohoto biologického hvozdu účelnosti.
The Fig.15: D. x obovata, a part of its inflorescence in fruit.
Photo by J. Štěpán.

Stále se na ně dívám s němým obdivem a snažím se pochopit, odkud se mohla vzít jejich strukturní logika, jejich účelové počínání, jestliže tento rozum nepochází od nás či od Boha? Nejsou jejich účelové struktury a funkce výsledkem jejich vlastního rozumu, třebaže mají sotva něco společného s naším mozkem? A není-li tohle Boží vůle, nemohla by tato účelovost vznikat sama o sobě spontánně? Je-li odpověď na mou poslední otázku správná, pak jaké jsou konkrétní kroky tohoto procesu? Ch. Darwin tvrdí, že evoluci pohání přírodní výběr, ale připouští, že neumí vysvětlit všechnu účelnost v přírodě přírodním výběrem beze zbytku. Pokusy J.B. Lamarcka vyrovnat se s touto otázkou jiní vědci rozhodně zamítli. V jeho době si nikdo neuměl představit změny v dědičném materiálu během života živých organizmů a poté následující přenos těchto změn na potomky těchto živých organizmů. Vezměme si příklad: Budete pravidelným návštěvníkem fitness centra. Jste štíhlý a slabý kluk, Pravidelné posilování ve fitku změní vaše tělo v tělo Ramba. Podle Lamarckovy hypotézy, by vaše děti měly zdědit vaše skvěle vypěstované svaly bez posilování. Velmi dobře víme, že tohle není způsob, jak to může pracovat.
The Fig.16: D. x obovata. Photo by J. Štěpán.

Pro mne stály rosnatky na prahu tohoto velkého tajemství, otvíraly mi oči, abych vnímal všechny biologické struktury a funkce detainěji, odlišněji, zatímco oficiální evoluční biologie vykládala můj princip záměru jako vysvětlenou záležitost pomocí dlouhodobých geologických období a nahodilými kombinacemi, jež se odehrávají v genotypech všech živých bytostí. Ostatně, její vysvětlení tohoto jevu potvrzovaly molekulární biologie a rovněž molekulární genetika. Ale v hlavě mi něco neustále říkalo, že vysvětlit tak jemně propracované bio-systémy tímto způsobem nemůže být dostatečné. Zdálo se mi logické předpokládat velice čilou komunikaci mezi dědičným materiálem v tělních buňkách (v jejich jádrech) a světem, v němž žijí a umírají v rozsahu všech svých forem, jak je známe v jejich konkrétních podobách (lví podoba nebo podoba rosnatky či naše vlastní podoba......atd. pro vás, abyste věděli přesně, co mám na mysli).
The Fig.17: D. intermedia, a cluster of plants red in color. Photo by J. Štěpán.

V tomto bodě své dlouhé vyprávění přerušuji. Chcete-li se dozvědět víc, musíte počkat na jeho druhou část. Prozatím si můžete prohlížet průvodní fotografie tří druhů rosnatek včetně jednoho křížence, které vzácně rostou v České republice. Autor této foto-kolekce je můj přítel Jakub Štěpán. Jakube, díky za povolení publikovat v mém postu Tvé vynikající fotografie. Mé díky náleží také Adamovi, protože bez jeho neustáleho ponoukání by tento post nebyl na dálnici G+ tak rychle uvolněn.

Pokračování příště.

České popisky k obrázkům:

Obr.1: Rosnatka prostřední (Drosera intermedia Hayne), jeden list s obětí v detailu. Foto J. Štěpán.
Obr.2.: R. prostřední (D. intermedia Hayne), celkový vzhled. Foto J. Štěpán.
Obr.3: R. prostřední (D. intermedia Hayne), více rostlin pohromadě. Foto J. Štěpán.
Obr.4: R.prostřední (D. intermedia Hayne), vrchol květenství. Foto J. Štěpán.
Obr.5: Kolonie rosnatky prostřední (D. intermedia Hayne). Foto J. Štěpán.
Obr.6: Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia L.), listová růžice v detailu. Foto J. Štěpán.
Obr.7. R. okrouhlolistá (D. rotundifolia L.), více rostlin pohromadě. Foto J. Štěpán.
Obr.8: R. okrouhlolistá (D. rotundifolia L.), hustý porost. Foto J. Štěpán.
Obr.9: R. anglická (Drosera anglica Huds.), rostoucí na stinnějším místě. Foto J. Štěpán.
Obr.10: R. anglická (D. anglica Huds.), plně vystavená slunci. Foto J. Štěpán.
Obr.11: R. anglická (D. anglica Huds.), bližší pohled na její rozvíjející se květenství a dva listy. Foto J. Štěpán.
Obr.12: R. anglická (D. anglica Huds.), plodné květenství. Foto J. Štěpán.
Obr.13: R. anglická (D. anglica Huds.) na mechatých ostrůvcích ve vodě. Foto J. Štěpán.
Obr.14: R. obvejčitá (D. x obovata Mert. et Koch), hybrid mezi D. anglica x D. rotundifolia, shluk rostlin. Foto J. Štěpán.
Obr.15: R. obvejčitá (D. x obovata Mert. et Koch.), část plodného květenství. Foto J. Štěpán.
Obr.16: R. obvejčitá (D. x obovata Mert. et Koch). Foto J. Štěpán.
Obr.17: Rosnatka prostřední (D. intermedia Hayne), shluk rostlin rudě zbarvený. Foto J. Štěpán.

V tomto postě se pojednává o třech rosnatkách (rosnatka prostřední - D. intermedia Hayne, rosnatka okrouhlolistá - D. rotundifolia L. a r. anglická - D. anglica Huds.) a rovněž o jednom vzácném kříženci (r. obvejčitá - D. x obovata Mert. et Koch., kříženec mezi r. anglickou (D. anglica) a r. okrouhlolistou (D. rotundifolia)).

Žádné komentáře: