Calocera viscosa

The English Version


Calocera viscosa -

Like Small Flames in The Moss

I captured a picture of this species of Basidiomycetes (the mushrooms with their spores on stalks) during a trip to the valley of the Rakovnický Brook. Our usual trio passed through it from Rakovník the town to Křivoklát the Castle on Saturday, 9.10.2010.
There was a crop of various mushrooms alongside our way but for this post I choose this one.

I observed no massive occurrence of this species there. I found this one small cluster only.
I´ve seen it more times in my life and I´ve always been pleased with its like flame yellow and orange  morphologic structures.

As long as I´ve known Calocera viscosa belongs to the inedible mushrooms, its occurrence is discreet rather than obvious. It likes rotting trunks and stubs of various trees, it helps to break them down.
I like the living organisms having been living at the edge of the man´s attention and interest except for a few of experts and amateur biologists in my own style.

The Czech Version

Krásnorůžek lepkavý (Calocera viscosa) -
jako plamínky v mechu

Krásnorůžek lepkavý (Calocera viscosa)

Obrázek tohoto druhu z hub vřeckovýtrusných (Basidiomycetes) (houby se sporami na stopkách) jsem zachytil během výletu do údolí Rakovnického potoka. Naše obvyklé trio jím prošlo od Rakovníka ke Křivoklátu v sobotu, 10.9. 2010. Podél naší cesty byla velká úroda různých hub, ale pro tento příspěvek vybírám tento jeden.

Nepozoroval jsem tam žádný hromadný výskyt tohoto druhu. Našel jsem jen tenhle malý chomáč.
V životě jsem ho už viděl vícekrát a pokaždé mě potěší svými jako plamen žlutými a oranžovými morfologickými strukturami.

Pokud vím, krásnorůžek lepkavý (C. viscosa) patří k nejedlým houbám, jeho výskyt je spíš nenápadný než očividný. Má v oblibě tlející kmeny a pařezy různých stromů, pomáhá je rozkládat.
Mám rád živé organismy, které žijí na okraji lidské pozornosti a zájmu s výjimkou hrstky odborníků a amatérských biologů v mém stylu.

The English Version

The Game of Thrones in My Drawings

Brienne and A Bear

A strange figure of the Martin´s fantasy. First she´s in services of Renly the King and after his death promises her allegiance to Catlyn. Catlyn orders her to escort Jamie, her capture, back to the Lannister´s castle ´cause she hopes to get back her daughters Sansa and Arya at least for her good will though her decision was against her brother´s meaning.
Brienne looks like a man rather than a woman. She´s a very good at the art of sword, she´s tall and her body is robust and muscled. One would think she´s a lesbian but according to both the book and the movie there is a normal woman under her ugly appearance.
On their way to the King´s port, the rezidence of the Lannister´s, she and Jamie are captured by a band of hard guys. Jamie loses his right arm and Brienne with a woody sword is placed into a pit with a hungry and angry bear. Her chance to survive is minimal. Her desperate fight is watched by heartless onlookers from above. Her rescurer becomes Jamie Lannister. Despite his handicap he jumps into the pit and makes the bear confused. Than the surprised bear can concentrate on its attack again Jamie and Brienne make to climb up to the safe top of the stony wall.

The Czech Version

Hra o trůny v mých kresbách

Brienne a medvěd

Podivná figura Martinovy fantasy. Nejdřív je ve službách krále Renlyho a po jeho smrti zaslíbí věrnost Catlyn. Catlyn jí nařídí, aby eskortovala Jamieho, svého zajatce, zpět do hradu Lannisterů, protože doufá, že získá zpět alespoň své dcery Sansu a Aryu za svou dobrou vůli, i když je její rozhodnutí proti mínění jejího bratra.
Brienne vypadá spíš jako chlap než žena. Je velmi dobrá v umění meče, je vysoká a má robustní a svalnaté tělo. Člověk by myslel, že je lesbička, ale podle knížky i filmu je pod jejím ošklivým vzhledem normální žena.
Cestou do Králova přístaviště, rezidence Lannisterů, polapí ji a Jamieho banda drsných chlapíků. Jamie přichází o pravou ruku a Brienne s dřevěným mečem je umístěna do jámy s hladovým a vzteklým medvědem. Její šance na přežití je minimální. Její soufalý boj je sledován bezcitnými diváky shora. Jejím zachráncem se stává Jamie Lannister. Vzdor svému postižení seskočí do jámy a medvěda zmate. Než se překvapený medvěd dokáže znovu soustředit na svůj útok, Jamie a Brienne stihnou vyšplhat na bezpečný vrchol kamenné zdi.

The Fig.1

The English Version

Corsica (IX)

A Story of A Million Note
The Part One

We stayed on the large platform at the sea for a while and we enjoyed its sleepy atmosphere. We passed the platform slowly from one end to another and I captured shots of tall massive buildings lining the platform from the inland (The Fig.3) as well as some shots documenting interesting things at the sea side as the huge ship on the Fig.1 or as the strange black war vessel on the Fig.2. The symbols of  World War the Second have seemed to have a deep importance to the Corsicians.

The Fig.2

I took some more detailed pictures of the platform itself, too: Of plane trees, park benches, various stands with souveniers, a detailed look at leafy scares of the date palm, a big monument with a man and a woman standing together on its top. I had no time to study its meaning inscribed on its stony surface. I want to capture the everyday ordinary atmosphere of the platform after the main touristic season with no crowds of people.

The Fig.3

Well, so much for the large platform at the sea. Then we started stepping up one narrow street higher above the sea again. We were hungry and thirsty already so that we want to buy something to eat and to drink. Surprisingly our first several attempts to buy something failed because we had only two five hundred notes (of course in the European currency) in that time and we couldn´t find a shop for a longer time where they could break the five hundred note. We tried some more luxury shops hoping in our success with a higher probability in them but our hoping was still in vain. Then I remembered the famous Mark Twain´s story of a million note, the paradoxical situation when you have only one million note and nobody is able to break it. But while the hero of the Twain´s story is satisfied in every shop when sellers see his big note we were refused in advance. It looked like we would die from starving and a lack of drinking though we had money more than enough.

The Fig.4

The Czech Version

Korsika (VIII)

Příběh o milionové bankovce
Část první

Chvíli jsme na té rozlehlé plošině u moře zůstali a dopřávali jsme si její ospalé atmosféry. Přecházeli jsme plošinu zvolna z jednoho konce na druhý a já jsem pořídil záběry na vysoké masivní budovy lemující plošinu od vnitrozemí (Obr.3) a také nějaké snímky dokládající zajímavé věci na straně moře jako ohromnou loď na Obr.1 nebo jako zvláštní černé válečné plavidlo na Obr.2.  Zdá se, že symboly II Světové Války mají pro Korsičany hluboký význam.

The Fig.5

Také jsem pořizoval podrobnější obrázky plošiny samé: Platanů, parkových laviček, různých stánků se suvenýry, detailní pohled na listové jizvy datlovníku, velký pomník s mužem a ženou stojících pospolu na jeho vrcholu. Studovat jeho význam vytesaný na jeho kamenném povrchu jsem čas neměl. Chtěl jsem zachytit tu všední obyčejnou atmosféru plošiny po hlavní turistické sezóně bez lidských davů.

The Fig.6

Tolik k rozlehlé plošině u moře. Potom jsme začali vystupovat jednou úzkou ulicí znovu nad úroveň moře. Už jsme měli hlad a žízeň, takže jsme si chtěli koupit něco k jídlu a pití. Našich prvních několik pokusů něco zakoupit překvapivě selhalo, protože jsme v té době měli jen dvě pětisetstovkové bankovky (samozřejmě v evropské měně) a po delší dobu jsme nedokázali najít krám, kde by nám pětistovku dokázali rozměnit. Zkoušeli jsme luxusnější obchody a doufali jsme v nich v náš úspěch s vyšší pravděpodobností, ale pořád jsme doufali marně. Tehdy jsem si vzpomněl na slavnou povídku Marka Twaina o milionové bankovce, na tu paradoxní situaci, kdy máte jen milionovou bankovku a nikdo vám ji není schopen rozměnit. Ale zatímco hrdina Twainovy povídky je v každém obchodě uspokojen, když prodavači vidí jeho velkou bankovku, nás odmítali předem. Vypadalo to, že umřeme hlady a žízní, třebaže jsme měli peněz víc než dost.

The Fig.1

The English Version

Corsica (VIII)

Up and Down

We went through Bastia up and down. We got nice views over wide sectors of the city at the higher levels of the slopes and I didn´t forget to take pictures of them. One of such the views from above you can see on the Fig.1. We were climbing up along a street at that time and the higher we were the better views we got. The Fig.1 shows a newly developing part of Bastia. Again you can see a working crane. The look at the modern buildings isn´t so interesting as the one at the older Corsican houses. Their appearances are more universal whereas the older houses have their specific charismata. You can see as the genius loci has gradually been rolled over with the uniform spirit of the worldwide globalization.

The Fig.2

As the Fig.2 showes there was a railway station at our sight in one moment (in the lower right corner of the picture). We visited to it later because we thought we could travel by train but as it turned out the Corsican railway provided limited services only in that time. It was after the touristic season and the Corsicians prefered cars and buses rather than the railway. The Corsican railway has seemed to have a historical and touristic importances rather than anything else at the present time. Later during our stay a water closet of this railway station satisfied my acute need to make water just at the right time. Thanks to it I wasn´t forced to do this impertinent matter before the surprising eyes of the Corsician public.

There was a narrow path stepping down to the railway station next to the street where we were standing and after a short rest we decided to take it. We didn´t stepped down up to the railway station in that time. Instead we took a road leading in waves back to the downtown, closer to the sea. I captured a picture of the previous road. Now it was higher above us (The Fig.3).

The Fig.3

After a short stepping up the narrow asphalt road we saw a robust white building in front of us. It was built in a cascaded way in a slanted terrain. Its appearance remained to me something between a modern war ship and an Arabian fort. But the eight white capitals written in the blue oblong on its snowy white face (see the Fig.4) explained its importance with no doubts.
We took a turn to the left along the hospital on the opposite side of the street and we headed for the urban part nearby the sea (The Fig.5).

Soon we stood on a very large flat platform of the bullwark. I could see two huge ships ancoring alogside the stony bank among a line of trees (The Fig.6). The line of trees consisted of plane trees and palms. The platform was empty except for a few of passing people.
We have one place here in Prague, its name is the Letenská Plane. It is a large plane covered with sand. It is a large empty room with a lot of various possibilities of usage (sports, walks, cultural actions such as concerts, circuses etc.). Besides it is a very good place where a lot of people can aggregate together to demonstrate or to manifest their politic attitudes. This Corsican vast platform next to the sea was something like that. But while Prague has only a few of the similar platforms, Bastia has them in much more numbers alongside the sea (The Fig.7).

To be continued.

The fig.4

The Czech Version

Korsika (VIII)

Nahoru a dolů

Procházeli jsme Bastií nahoru dolů. Ve vyšších úrovních svahů jsme získávali pěkné výhledy na široké úseky města a já nezapomínal pořizovat jejich obrázky. Jeden z takových výhledů shora můžete vidět na obr.1. V tom čase jsme zrovna stuoupali podél silnice a čím jsme byli výš, tím lepší výhledy jsme
získávali. Obr.1 ukazuje nově se rozvíjející část Bastie. Opět vidíte pracující jeřáb. Pohled na moderní stavby není tak zajímavý jako pohled na starší korsické domy. Jejich vzhled je univerzálnější, zatímco starší domy mají své specifické charizma. Můžete vidět, jak je genius loci postupně převálcováván uniformním duchem celosvětové globalizace.

The Fig.5

Jak ukazuje obr.2, v jednu chvíli bylo v našem výhledu nádraží (v dolním pravém rohu obrázku). Později jsme ho navštívili, protože jsme se domnívali, že bychom mohli cestovat vlakem, ale, jak se ukázalo, korsická železnice v té době poskytovala jen omezený servis. Bylo po turistické sezóně a Korzičané preferují raději auta a busy než železnici. Zdá se, že korsická železnice má v současnosti spíše historický a turistický význam než cokoliv jiného. Později během našeho pobytu jeden kloset tohoto nádraží uspokojil mou akutní potřebu močit zrovna v pravý čas. Díky němu jsem nebyl nucen vykonat tuto impertinentní záležitost před překvapenými zraky korsické veřejnosti.

The Fig.6

Vedle silnice, kde jsme stáli, sestupovala dolů úzká stezka a my se po krátkém odpočinku rozhodli ji použít. Tehdy jsme až k nádraží nesešli. Místo toho jsme se pustili silnicí vedoucí ve vlnách zpět do centra, blíže k moři. Udělal jsem obrázek předešlé silnice. Teď byla výš nad námi (Obr.3).

Po krátkém stoupání úzkou asfaltkou jsme před sebou spatřili robustní bílou budovu. Byla ve svažitém terénu postavena schodovitě.Vzhledem mi připomínala cosi mezi moderní válečnou lodí a arabskou pevností. Avšak osm velkých bílých písmen vepsaných do modrého obdélníku na jejím průčelí vysvětlovalo její význam jednoznačně (Obr.4).
Podél nemocnice na protější straně silnice jsme zahnuli doleva a zamířili k městské části poblíž moře (Obr.5).

The Fig.7

Brzy jsme stanuli na velmi rozlehlé rovné plošině mola. Mezi řadou stromů jsem mohl vidět dvě ohromné lodě kotvící podél kamenného břehu (Obr.6). Ta řada stromů sestávala z platanů a palem. Až na nemnoho procházejících lidí byla plošina prázdná.
Tady v Praze máme jedno místo, jmenuje se Letenská pláň. Je to rozlehlá planina pokrytá pískem. Jde o rozsáhlý prázdný prostor se spoustou rozmanitých možností použití (sporty, procházky, kulturní akce, např. koncerty, cirkusy atd.). Mimo to je to velmi dobré místo, kde se mohou lidé shromažďovat a demostrovat či manifestovat své politické postoje. Tahle rozlehlá korsická plošina vedle moře byla něco podobného. Ale zatímco Praha má jenom pár podobných plání, Bastia jich má podél moře mnohem víc (Obr.7).

Pokračování příště.

Qhorin the Half Handed (The Half Armed) in Fight against Jon.

The English Version

The Game of Thrones in My Drawings

Jon behind The Wall

It shouldn´t take for so a long time and a next serial of The Game of Thrones should appear on our TV and comp screens. Some fans of the Martin´s fantasy have known the contents of the newest prepared  serial in advance because they´ve already read it.
I´ve watched all the released movie parts and at the present time I´ve still been reading what I´ve already seen in the movie form. I don´t know if I can make to finish reading all the book form before the newest movie serial will be released. Somehow this fantasy has evoked a lot of pictures in my head and from time to time I´ve been able to be successful in catching some of them in my drawings. Today I introduce the Jon´s fight with Qhorin The Half Handed for life or death to you. The appearances of the book heroes on my drawings have been derived partly from the ones of the actors and the actresses in the movie form and partly from my imagination. My pictures haven´t been literal copies of the events and descriptions of the Martin´s fantasy. Qhorin The Half Handed on my picture is a good example of it. If I followed the story verbally then I would have to draw his right hand to be crippled (missing fingers except for two). In fact my Qhorin is The Half Armed with his right arm to be intact.
Indeed, the film version isn´t an exact copy of the Martin´s story, too.
Our DNA can´t copy itself quite exactly either. The more replications the more mutations.

I´m reading the Martin´s fantasy on my Kindle reading invention in my bed.

The Czech Version

Hra o Trůny v mých kresbách

Jon za Zdí

Nemělo by to trvat tak dlouho a na našich TV a komp obrazovkách by se mělo objevit další pokračování Hry o Trůny. Někteří fanoušci Martinovy fantasy obsah nejnovějšího chystaného pokračování znají, protože si ho už přečetli.  
Sledoval jsem všechny vysílané filmové díly a v současné době čtu stále to, co jsem už viděl ve filmové podobě. Nevím, zda dokážu stihnout dočíst celou knižní formu před uvolněním nejnovějšího filmového pokračování. Tak či onak, tahle fantasy mi v hlavě evokuje spousty obrázků a občas se mi podaří zachytit některé z nich v mých kresbách. Dnes vám představuji Jonův boj na život a na smrt s Qhorinem Půlrukým. Vzhled knižních hrdinů na mých kresbách je odvozen zčásti z podob herců a hereček ve filmové formě a zčásti z mé představivosti. Mé obrázky nejsou doslovné kopie událostí a popisů Martinovy fantasy. Qhorin Půlruký na obrázku je toho dobrým příkladem. Kdybych se příběhu držel doslovně, pak bych musel nakreslit zmrzačenou jeho pravou ruku (chybějící prsty vyjma dvou). Ve skutečnosti je můj Qhorin Půlpažák s pravou paží nedotčenou.
Ostatně, filmová verze také není přesnou kopií Martinovy literární předlohy.
Ani naše DNA se neumí kopírovat zcela exaktně. Čím více replikací, tím více mutací.

The Fig.1

The English Version

Corsica (VII)

In the Slopes of Bastia the City

The Corsicans living in the barracks show a sense of humour. As you can see in the centre of the Fig.1 the side face of the barrack hasn´t real windows and balcony. Somebody painted them there only.
First my son noticed this camuflage. I considered the windows to be right and real till that time. Only then I could start recognizing painted figures of people in the false windows with pain green jalousies.

We could see the Corsican Ralley under us to the right, it was disappearing in the tunnel in the rock (The Fig.2). We were entering the Bastia´s atrium.

The Fig.2

There was a small park to the right side. The stony barrier was interrupted in the place and we could step down to it. It was full of flowering oleanders, small palms with bristly crowns and many other decorative bushes. It was a short and pleasant stop on our way to Bastia the city (The Fig.3).

Then we continued on in our walking the right path till we found ourselves on the top of an easy climbing. The way before us was slanting to the heart of Bastia (The Fig.4).



We walked with no especial goal, in fact we were wandering through the Bastia´s streets and lanes and we were still staying at the higher levels of the city. In one moment we were stepping down an abrupt street (The Fig.5) and then we were stepping up another one again. Due to our longer wandering at the higher levels of the city we could enjoy various views over the city under us. But as usually I took not only whole shots of the city but also I captured manifold detailes. From time to time I had to get on my son´s nerves ´cause every moment I was stopping to take any next shots.

The Fig.3

The barracks with their ruined faces didn´t leave us. Often we could see some of them in the down town, too. I took a detailed picture of one of them. The narrow tall windows with closed jalousies have been typical of the older Corsican houses (The Fig.6).

To be continued.



The Czech Version

Korsika (VII)

V bastijských svazích

Korsičané žijící v barabiznách projevují smysl pro humor. Jak můžete vidět uprostřed obrázku č. 1, boční fasáda barabizny nemá skutečná okna a balkony. Někdo je tam jen namaloval. První si té kamufláže všimnul můj syn. Do té doby jsem ta okna považoval za pravá a reálná. Teprve potom jsem začal rozpoznávat namalované postavy lidí ve falešných oknech s bledě zelenými žaluziemi.

The Fig.4

Napravo jsme mohli pod sebou vidět korsickou Ralley, mizela v tunelu ve skále (Obr.2). Vstupovali jsme do bastijské předsíně. Na pravé straně byl parčík. V tom místě bylo kamenné pažení přerušeno a my do něj mohli sestoupit. Byl plný kvetoucích oleadrů, malých palem s ježatými korunami a mnoha jiných ozdobných keřů. Na cestě do Bastie to byla krátká a příjemná zastávka (Obr.3).

Poté jsme po pravém chodníku pokračovali v další chůzi, dokud jsme se neocitli na vrcholu mírného stoupání. Cesta před námi se svažovala do srdce Bastie (Obr.4).

The Fig.5

Šli jsme bez zvláštního cíle, vlastně jsme se toulali bastijskými ulicemi a uličkami a stále jsme zůstávali ve vyšších úrovních města. V jednu chvíli jsme scházeli strmou ulicí (Obr.5) a pak jsme druhou stoupali zase vzhůru. Díky našemu delšímu toulání ve vyšších úrovních města jsme si mohli vychutnávat rozmanité pohledy na město pod námi. Avšak jako obvykle jsem nefotil jen celkové záběry města, ale fotil jsem také rozmanité detaily. Občas jsem musel lézt synovi na nervy, protože jsem se každou chvíli zastavoval, abych udělal další záběry.

Barabizny s poničenými fasádami nás neopouštěly. Často jsme nějaké mohli vidět i v centru města. Pořídil jsem detailní obrázek jedné z nich (Obr.6). Úzká vysoká okna se zavřenými žaluziemi jsou pro starší korsické domy charakteristická. 

The Fig.6

Pokračování příště.

The English Version

The Game of The Thrones in My Drawings

Joffrey and Two Whores

All you, the fans of the G of the T´s, know very well what I mean. Tyrion the dwarf became the first King´s adjutant (or an adviser) for a while. He couldn´t bear the Joffrey´s cruelty to his undermen when Joffrey was appointed to be the King after the Robert Baratheon´s death. Joffrey was too young to rule separately in that time. Somebody had to modify his childish and naive decisions. Lord Tywin Lannister, the Father of the dwarf, entrusted Tyrion with this task.
In his effort to damp the Joffrey´s cruel behaviour Tyrion procured him two whores. Unfortunately, his idea failed. When Joffrey and the two poor women became alone together instead Joffrey let them teach him the magics of the love he forced one of them with his charged crossbow in his hands to beat the another. He stood nearby and looked at the scene with a great amusement.
You see, there are no psychologists, no psychiatrists, no sexuologists in the Martin´s world of fantasy. Tyrion´s amateur attempt to dump his sadism by this way wasn´t successful.

The Czech Version

Hra o Trůny v mých kresbách

Jeoffrey a dvě děvky

Vy všichni, fandové G o T, velmi dobře víte, co míním.  Trpaslík Tyrion se na chvíli stal prvním královým pobočníkem (či poradcem). Nemohl vystát Joffreyovu krutost vůči poddaným, když byl Joffrey jmenován králem po smrti Roberta Baratheona. Joffrey byl v té době příliš mladý, aby vládl samostatně. Někdo musel jeho dětská a naivní rozhodnutí upravovat. Tyriona tím úkolem pověřil jeho otec, lord Tywin Lannister. 
Ve snaze zmírnit Joffreyovo kruté chování mu Tyrion obstaral dvě děvky. Bohužel, jeho nápad selhal. Když spolu Joffrey a obě ubohé ženy osaměli, místo aby se od nich Joffrey nechal vyučovat kouzlům lásky, přiměl jednu z nich s nabitou kuší v rukách bít tu druhou. Stál opodál a díval se na tu scénu s velkým pobavením.
To víte, v Martinově světě fantasy nejsou žádní psychologové, psychiatři, žádní sexuologové. Tyrionův ochotnický pokus zmírnit takto jeho sadismus úspěšný nebyl.