Our Exploration of The Second Habitat
nearby Líský The Settlement (VII)
(7.30. 2016)
a/ Our Path to A Hidden Temple of The Nature
Ocitnout se na druhé lokalitě trvalo autem krátkou chvíli. Venda opustil osadu v opačném směru našeho příjezdu do ní. Asi po deseti minutách jsme byli na místě. Venda musel odbočit na protější stranu silnice, protože lokalita se rozkládá podél její pravé strany ve směru vesnice. V tom místě byla lesní cesta, která zvolna stoupala mezi stromy a keři a Venda mohl zaparkovat u jejího úpatí vedle silnice.
Opustili jsme auto a začali cestou stoupat. Zprvu byla širší, ale jak jsme vystupovali výš, zužovala se. Výstup byl velmi mírný a krátký. Moji parťáci stoupali užší stezkou rychleji než já jako obvykle. V první fázi výstupu jsem mohl pozorovat běžné stromy a keře kolem sebe. Zem byla pokryta odumřelými listy a změtí odumřelých větví nebo kmenů a já mohl konstatovat, že jeho bylinná skladba je poněkud chudá. Z botanického hlediska jsem opravdu nic zajímavého nezaregistroval.
Ale pak jsem zaznamenal hlasy partnerů v té chvíli mimo dohled. Jejich hlasy naznačovaly cosi pozoruhodného, něco mimořádného.
Teď, než se vrátím k tématu předešlého odstavce, dovolte mi, abych pro vaši představu popsal celkový obraz lokality. Byl to nízký a táhlý zalesněný hřbet, který se prostírá ve směru osady Líský. Jeho nejdrahocennější jádro, jeho vlastní chrám, je zašifrován v okolním smíšeném lese, v divokém bylinném a křovitém porostu. Celý ten dlouhý a nízký hřbet je vtělen do okolní člověkem vytvářené krajiny osaměle jako nějaký zapomenutý svět, kde čas jde jinak, než jak jde dál mimo jeho hranice. Bylo to, jako byste náhle vstoupili do tichého parku v nějakém rušném a hlučném městě.
Ale tohle nebyl park, tohle byl chrám přírody. Teď, když už máte nějakou představu o téhle lokalitě, mohu se vrátit k původnímu vyprávění.
Úzká cesta přecházela v širší mýtinu. Bylo to zvláštní místo. Otevřená proláklina s bílým písčitým dnem pod krátkým svahem téhož písčitého charakteru. Celou otevřenou proláklinu obklopovala vegetace a navíc při vstupu do téhle síně Chrámu Přírody, setrvám-li na své nadsázce s chrámem, shora stékal úzký potůček tvořící širší tůňku. Stružka za ní mizela v hustém porostu. Po chvíli jsem mohl vidět, že ve středu otevřené prolákliny jsou další dvě tůňky bez viditelného pramene.
Bezprostředně při vstupu do této otevřené síně jsem uviděl několik statných vzpřímených a vysokých rostlin, jež rostly v delších vzdálenostech od sebe. Většina jejich dlouhých, štíhlých a hustých květenství byla v plodu. Rostly v místech, kde půdu pokrýval travnatý a bylinný porost, tj. při travnatých okrajích mýtiny. Jejímu písčitému středu se vyhýbaly.
Poznal jsem, že to je pětiprstka žežulník (Gymadenia conopsea), orchidea, kterou jsme už viděli v Moravských Beskydech. Ale tyhle rostliny byly mnohem statnější a vyšší než ty z Moravských Beskyd. Proto jsem předpokládal, že rostliny před mým zrakem musí patřit k jinému poddruhu, tj. k jednomu ze tří poddruhů tohoto druhu, které rostou v České republice. Ale ke kterému z nich? Určit totiž přesně správný poddruh tohoto druhu je oříšek. Musíte tuto orchidej znát velmi dobře, musíte mít dlouhodobou zkušenost se spoustou jejích populací z různých lokalit jejího výskytu v České republice. Ale ani tohle všechno stačit nemusí.
Po výletě jsem nějaké fotografie rostliny poslal příteli Adamu Majerovi, floristovi. Je s lokalitou poblíž osady Líský velmi dobře obeznámen a byl tam už několikrát. Věděl, že se rostliny pětiprstky žežulníku (G. conopsea) z lokality poblíž osady Líský botanickými znalci připisují poddruhu pětiprstka žežulník hustokvětá (G.c. subsp. densiflora). Před nějakou dobou mu jeden botanik napsal, že nejpřesnějšího určení totožnosti se dosahuje metodou srovnávací analýzy DNA.
Vidíte, že stojí za to pobýt v téhle síni Chrámu Přírody déle. Proto v ní zůstanu po dobu více než jednoho postu stejně, jako jsme na tom místě pobyli ve skutečnosti, abychom jeho terén prozkoumali důkladněji.
Česká verze popisků pod obrázky:
Obr.1: Zprvu cesta vedoucí k našemu cíli nenaznačovala nic pozoruhodného. Zdálo se, že les je obyčejný. Ale pak.......
30.7. 2016. Opodál osady Líský. Pořízeno mým Canonem.
Obr.2: Po chvíli se cesta zúžila a vegetace zhoustla. Blížili jsme se k Chrámu Přírody.
30.7. 2016. Poblíž osady Líský. Pořízeno mým Canonem.
Obr.3: Na tuhle orchidej jsme narazili na prahu mýtiny. Poznal jsem ji. Byla to pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea). Ale naši botanikové rozpoznávají tři poddruhy tohoto druhu v České republice. Více informací o tomto tématu v mém textu. 30.7. 2016. Poblíž osady Líský. Pořízeno mým chytrým mobilem.
Obr.4: Horní část květenství pětiprstky žežulníku hustokvěté (G.c. supsp. densiflora) detailněji. 30.7. 2016. Poblíž osady Lísý. Pořízeno mým chytrým mobilem.
Obr.5: Tahle rostlina pětiprstky žežulníku hustokvěté (G.c. subsp. densiflora) byla v plodu. Rostliny tohoto druhu z Moravských Beskyd byly mnohem nižší a subtilnější. 30.7. 2016. Poblíž osady Líský. Pořízeno mým chytrým mobilem.
Obr.6: Detailnější pohled na listy orchideje pětiprstky žežulníku hustokvěté (G.c. subsp. densiflora). Stejná rostlina jako na obrázku 5. Vyrůstaly z její báze. 30.7. 2016. Opodál osady Líský. Pořízeno mým chytrým mobilem.
Obr.7: Část květenství pětiprstky žežulníku hustokvěté (G.c. subsp. densiflora) v bližším pohledu. Tatáž rostlina jako na obrázcích 5 a 6. Některé ostruhy byly pořád zelené. Můžete vidět husté a těsně kol osy květenství nahloučené semeníky se zelenými palisty. Světle zelené zbytky na vrcholech semeníků jsou zaschlé tepaly. 30.7. 2016. Poblíž osady Líský. Pořízeno mým chytrým mobilem.
Obr.8: Vrcholová část květenství ukazuje štíhlejší semeníky než ty v jeho spodnějších částech. Tyto květy zvadly nejpozději. Stejná rostlina jako na předešlém obrázku. 30.7. 2016. Poblíž osady Líský. Pořízeno mým chytrým mobilem.
Obr.9: Širší část potůčku v této síni Chrámu Přírody. Jeho voda byla mléčně zakalená. Jistě kvůli vápenatému podkladu. 30.7. 2016. Opodál osady Líský. Pořízeno mým chytrým mobilem.
Obr.10: Další rostliny pětiprstky žežulníku hustokvěté (G.c. subsp. densiflora) v plodu. 30.7. 2016. Opodál osady Líský. Pořízeno mým chytrým mobilem.
Obr.11: Detailnější snímek širšího úseku potůčku. Při pravém okraji břehu můžete vidět sítinu cibulkatou (Juncus bulbosus). 30.7. 2016. Poblíž osady Líský. Pořízeno mým chytrým mobilem.
(7.30. 2016)
 |
| The Fig.1: First the path leading to our goal suggested nothing remarkable. The wood seemed to be ordinary. But then...... 7.30. 2016, nearby Líský the settlement. Taken with my Canon. |
a/ Our Path to A Hidden Temple of The Nature
To find oneself in the second habitat took a short while by the car. Vendy left the settlement at the opposite direction of our arrival at it. About ten minutes later we were in the place. Vendy had to turn to the opposite side of the road because the habitat was stretching out alongside its right side at the direction of the village. There was a sylvan path climbing up slowly among trees and bushes in the place and Vendy could take a parking lot at its foot next to the road.
 |
| The Fig.2: A while later the path became nearer and surrounding vegetation was getting denser. We were approaching to the hall of the Natural Temple. 7.30. 2016. Nearby Líský the settlement. Taken with my Canon. |
We left the car and started climbing the path up. First the path was wider but as we were climbing it higher up it was becoming nearer. The climb up was very mild and short. My companions stepped the near path up faster than me as usually. At the first phase of our climb up I could observe common trees and bushes around me. The ground was covered with dead leaves and a crisscross of dead branches or trunks and I could state that its herbaceous composition was rather low. I did register nothing interesting from the point of botany.
But then I recorded voices of my partners out of my sight at that moment. Their voices were suggesting something remarkable, something extraordinary.
 |
| The Fig.3: We came upon this orchid on the threshold of the clearing. I knew it. Its Latin name is Gymnadenia conopsea. But our botanists recognize three subspecies of this species in Czech republic. See more information of this topic in my text. 7.30. 2016. Nearby Líský the settlement. Taken with my smart phone. |
Well, now, before than I come back to the topic of the previous paragraph, allow me to describe a whole picture of the habitat for your imagine. It was a low and long forested back stretching out at the direction of Líský the settlement. Its most precious core, its own temple, was ciphered in a surrounding mixed wood, in a wild herbaceous and bushy growth. The whole low and long back was embodied in the surrounding man made landscape lonely as a forgotten world where the time was going in a different way than as it went on out of its boundaries.
It was like suddenly you were entering a silent park in a busy and noisy city.
 |
| The Fig.4: The upper part of the spike of G. conopsea subsp. densiflora in more detail. 7.30. 2016. Nearby Líský the settlement. Taken with my smart mobil. |
But this was no park, this was the temple of the Nature. Now, when you have gotten an idea of its whole appearance, I can go back to my original narration.
The near path changed in a wider clearing. It was a strange place. It was an open hollow with a white sandy bed under a short slope of the same sandy character. All the open hollow was surrounded by the vegetation and besides there was a near stream running down from above at the entrance into this hall of the Nature´s Temple, if I insist upon my hyperbole with a temple, forming a wider small pool. The stream behind it disappeared in a dense growth. A while later I could see that there were next two small pools with no visible stream in the middle of the open hollow.
Immediately at the entrance into this open hall I saw several stout, erect and tall plants growing at longer distances from each other. Most of their long, slim and dense spikes were in fruit. Despite this we found one plant partly in flower. The plants grew in places where the soil was covered with grassy and herbaceous growth, i.e. they grew at grassy margins of the clearing. They avoided its sandy center. I knew that it was Gymnadenia conopsea, the orchid we had already seen in Moravian Beskydy the Range. But these plants were much more stouter and taller than the ones from some habitats of Moravian Beskydy the Range. This was why I supposed that the plants in front of my eyes had to belong to a different subspecies, i.e. to one of the three subspecies of this species growing in Czech republic. But to which of them? Namely, to identify the right subspecies of this species exactly is a tease. You must know this orchid very well, you must have a long termed experience with a lot of its populations from various habitats of its occurrence in Czech republic. But neither all this needs to be sufficient.
After this trip I sent some photos of this plant to my friend Adam Majer, the florist. He has been familiar with this habitat nearby Líský the settlement very well and he has been there for several times already. He knew that the plants of G. conopsea from the habitat nearby Líský the settlement have been ascribed by our botanic experts to the subspecies of G.c. subsp. densiflora. Some time before a botanist had written to him that the most exact identification has been accomplished by the method of the DNA comparing analysis.
Well, you can see that it was worst to stay at this hall of the Nature´s Temple for a longer time. Therefore I will stay for a time of more than one post at it the same way as we stayed at the place in reality to explore its terrain in the closer way.
The Czech VersionThe near path changed in a wider clearing. It was a strange place. It was an open hollow with a white sandy bed under a short slope of the same sandy character. All the open hollow was surrounded by the vegetation and besides there was a near stream running down from above at the entrance into this hall of the Nature´s Temple, if I insist upon my hyperbole with a temple, forming a wider small pool. The stream behind it disappeared in a dense growth. A while later I could see that there were next two small pools with no visible stream in the middle of the open hollow.
 |
| The Fig.5: This plant of G.c. subsp. densiflora was in fruit. The plants of this species from Moravian Beskydy the Range were much lower and more subtle. 7.30. 2016. Nearby Líský the settlement. Taken with my smart phone. |
Immediately at the entrance into this open hall I saw several stout, erect and tall plants growing at longer distances from each other. Most of their long, slim and dense spikes were in fruit. Despite this we found one plant partly in flower. The plants grew in places where the soil was covered with grassy and herbaceous growth, i.e. they grew at grassy margins of the clearing. They avoided its sandy center. I knew that it was Gymnadenia conopsea, the orchid we had already seen in Moravian Beskydy the Range. But these plants were much more stouter and taller than the ones from some habitats of Moravian Beskydy the Range. This was why I supposed that the plants in front of my eyes had to belong to a different subspecies, i.e. to one of the three subspecies of this species growing in Czech republic. But to which of them? Namely, to identify the right subspecies of this species exactly is a tease. You must know this orchid very well, you must have a long termed experience with a lot of its populations from various habitats of its occurrence in Czech republic. But neither all this needs to be sufficient.
 |
| The Fig.6: The closer view of leaves of G.c. subsp. densiflora the orchid. The same plant as the one on the picture 5. They grow out of its base. 7.30. 2016. Nearby Líský the settlement. Taken with my smart phone. |
After this trip I sent some photos of this plant to my friend Adam Majer, the florist. He has been familiar with this habitat nearby Líský the settlement very well and he has been there for several times already. He knew that the plants of G. conopsea from the habitat nearby Líský the settlement have been ascribed by our botanic experts to the subspecies of G.c. subsp. densiflora. Some time before a botanist had written to him that the most exact identification has been accomplished by the method of the DNA comparing analysis.
 |
| The Fig.7: A part of the spike of G.c. subsp. densiflora in fruit in the closer view. The same plant as the one on the pictures 5 and 6. Some spurs were still green. You can see dense and tightly clustered ovaries with green stipules around the axis of the spike. The light brown rests on tops of the ovaries are dried tepals. 7.30. 2016. Nearby Líský the settlement. Taken with my smart phone. |
Well, you can see that it was worst to stay at this hall of the Nature´s Temple for a longer time. Therefore I will stay for a time of more than one post at it the same way as we stayed at the place in reality to explore its terrain in the closer way.
Náš průzkum druhé lokality
nedaleko osady Líský (VII)
(30.7. 2016)
a/ Naše cesta ke skrytému chrámu přírody
 |
| The Fig.8: The top part of the spike shows more slim ovaries than the ones in its lower parts. These flowers fade away at the latest time. The same plant of G.c. subsp. densiflora as the one on the previous picture. 7.30. 2016. Nearby Líský the settlement. Taken with my smart phone. |
Opustili jsme auto a začali cestou stoupat. Zprvu byla širší, ale jak jsme vystupovali výš, zužovala se. Výstup byl velmi mírný a krátký. Moji parťáci stoupali užší stezkou rychleji než já jako obvykle. V první fázi výstupu jsem mohl pozorovat běžné stromy a keře kolem sebe. Zem byla pokryta odumřelými listy a změtí odumřelých větví nebo kmenů a já mohl konstatovat, že jeho bylinná skladba je poněkud chudá. Z botanického hlediska jsem opravdu nic zajímavého nezaregistroval.
Ale pak jsem zaznamenal hlasy partnerů v té chvíli mimo dohled. Jejich hlasy naznačovaly cosi pozoruhodného, něco mimořádného.
Teď, než se vrátím k tématu předešlého odstavce, dovolte mi, abych pro vaši představu popsal celkový obraz lokality. Byl to nízký a táhlý zalesněný hřbet, který se prostírá ve směru osady Líský. Jeho nejdrahocennější jádro, jeho vlastní chrám, je zašifrován v okolním smíšeném lese, v divokém bylinném a křovitém porostu. Celý ten dlouhý a nízký hřbet je vtělen do okolní člověkem vytvářené krajiny osaměle jako nějaký zapomenutý svět, kde čas jde jinak, než jak jde dál mimo jeho hranice. Bylo to, jako byste náhle vstoupili do tichého parku v nějakém rušném a hlučném městě.
Ale tohle nebyl park, tohle byl chrám přírody. Teď, když už máte nějakou představu o téhle lokalitě, mohu se vrátit k původnímu vyprávění.
Úzká cesta přecházela v širší mýtinu. Bylo to zvláštní místo. Otevřená proláklina s bílým písčitým dnem pod krátkým svahem téhož písčitého charakteru. Celou otevřenou proláklinu obklopovala vegetace a navíc při vstupu do téhle síně Chrámu Přírody, setrvám-li na své nadsázce s chrámem, shora stékal úzký potůček tvořící širší tůňku. Stružka za ní mizela v hustém porostu. Po chvíli jsem mohl vidět, že ve středu otevřené prolákliny jsou další dvě tůňky bez viditelného pramene.
 |
| The Fig.9: A wider part of the stream in the hall of this Nature´s Temple. Its water was milky, surely it was due to the calciferous ground. Nearby Líský the settlement. 7.30. 2016. Taken with my smart phone. |
Bezprostředně při vstupu do této otevřené síně jsem uviděl několik statných vzpřímených a vysokých rostlin, jež rostly v delších vzdálenostech od sebe. Většina jejich dlouhých, štíhlých a hustých květenství byla v plodu. Rostly v místech, kde půdu pokrýval travnatý a bylinný porost, tj. při travnatých okrajích mýtiny. Jejímu písčitému středu se vyhýbaly.
Poznal jsem, že to je pětiprstka žežulník (Gymadenia conopsea), orchidea, kterou jsme už viděli v Moravských Beskydech. Ale tyhle rostliny byly mnohem statnější a vyšší než ty z Moravských Beskyd. Proto jsem předpokládal, že rostliny před mým zrakem musí patřit k jinému poddruhu, tj. k jednomu ze tří poddruhů tohoto druhu, které rostou v České republice. Ale ke kterému z nich? Určit totiž přesně správný poddruh tohoto druhu je oříšek. Musíte tuto orchidej znát velmi dobře, musíte mít dlouhodobou zkušenost se spoustou jejích populací z různých lokalit jejího výskytu v České republice. Ale ani tohle všechno stačit nemusí.
 |
| The Fig.10: Next plants of G.c. subsp. densiflora in fruit. 7.30. 2016. Nearby Líský the settlement. Taken with my smart phone. |
Po výletě jsem nějaké fotografie rostliny poslal příteli Adamu Majerovi, floristovi. Je s lokalitou poblíž osady Líský velmi dobře obeznámen a byl tam už několikrát. Věděl, že se rostliny pětiprstky žežulníku (G. conopsea) z lokality poblíž osady Líský botanickými znalci připisují poddruhu pětiprstka žežulník hustokvětá (G.c. subsp. densiflora). Před nějakou dobou mu jeden botanik napsal, že nejpřesnějšího určení totožnosti se dosahuje metodou srovnávací analýzy DNA.
Vidíte, že stojí za to pobýt v téhle síni Chrámu Přírody déle. Proto v ní zůstanu po dobu více než jednoho postu stejně, jako jsme na tom místě pobyli ve skutečnosti, abychom jeho terén prozkoumali důkladněji.
 |
| The Fig.11: A more detailed shot of the wider section of the small stream. You can see Juncus bulbosus at the right edge of the bank. 7.30. 2016. Nearby Líský the settlement. Taken with my smart phone. |
Česká verze popisků pod obrázky:
Obr.1: Zprvu cesta vedoucí k našemu cíli nenaznačovala nic pozoruhodného. Zdálo se, že les je obyčejný. Ale pak.......
30.7. 2016. Opodál osady Líský. Pořízeno mým Canonem.
Obr.2: Po chvíli se cesta zúžila a vegetace zhoustla. Blížili jsme se k Chrámu Přírody.
30.7. 2016. Poblíž osady Líský. Pořízeno mým Canonem.
Obr.3: Na tuhle orchidej jsme narazili na prahu mýtiny. Poznal jsem ji. Byla to pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea). Ale naši botanikové rozpoznávají tři poddruhy tohoto druhu v České republice. Více informací o tomto tématu v mém textu. 30.7. 2016. Poblíž osady Líský. Pořízeno mým chytrým mobilem.
Obr.4: Horní část květenství pětiprstky žežulníku hustokvěté (G.c. supsp. densiflora) detailněji. 30.7. 2016. Poblíž osady Lísý. Pořízeno mým chytrým mobilem.
Obr.5: Tahle rostlina pětiprstky žežulníku hustokvěté (G.c. subsp. densiflora) byla v plodu. Rostliny tohoto druhu z Moravských Beskyd byly mnohem nižší a subtilnější. 30.7. 2016. Poblíž osady Líský. Pořízeno mým chytrým mobilem.
Obr.6: Detailnější pohled na listy orchideje pětiprstky žežulníku hustokvěté (G.c. subsp. densiflora). Stejná rostlina jako na obrázku 5. Vyrůstaly z její báze. 30.7. 2016. Opodál osady Líský. Pořízeno mým chytrým mobilem.
Obr.7: Část květenství pětiprstky žežulníku hustokvěté (G.c. subsp. densiflora) v bližším pohledu. Tatáž rostlina jako na obrázcích 5 a 6. Některé ostruhy byly pořád zelené. Můžete vidět husté a těsně kol osy květenství nahloučené semeníky se zelenými palisty. Světle zelené zbytky na vrcholech semeníků jsou zaschlé tepaly. 30.7. 2016. Poblíž osady Líský. Pořízeno mým chytrým mobilem.
Obr.8: Vrcholová část květenství ukazuje štíhlejší semeníky než ty v jeho spodnějších částech. Tyto květy zvadly nejpozději. Stejná rostlina jako na předešlém obrázku. 30.7. 2016. Poblíž osady Líský. Pořízeno mým chytrým mobilem.
Obr.9: Širší část potůčku v této síni Chrámu Přírody. Jeho voda byla mléčně zakalená. Jistě kvůli vápenatému podkladu. 30.7. 2016. Opodál osady Líský. Pořízeno mým chytrým mobilem.
Obr.10: Další rostliny pětiprstky žežulníku hustokvěté (G.c. subsp. densiflora) v plodu. 30.7. 2016. Opodál osady Líský. Pořízeno mým chytrým mobilem.
Obr.11: Detailnější snímek širšího úseku potůčku. Při pravém okraji břehu můžete vidět sítinu cibulkatou (Juncus bulbosus). 30.7. 2016. Poblíž osady Líský. Pořízeno mým chytrým mobilem.
Žádné komentáře:
Okomentovat