The English Version

The Longer Story

The Stag´s Tongue

The Fig.1: The car was parked next to this road. We went to this place from down. It was
cloudy but no raining. A walk lasting for about twenty five or thirty minutes was in front of us.
A habitat within Český kras the preserved region, 9.17. 2016.
Obr.1: Auto bylo zaparkováno vedle této silnice. Na místo jsme přijeli zdola. Bylo zataženo,
ale bez deště. Před námi byla procházka trvající asi dvacetpět nebo třicet minut.  Lokalita v
chráněné oblasti Českého krasu, 17.9. 2016.
  

This is the verbal translation of the Czech botanic name belonging to the second fern we wanted to find at a habitat within Český kras the preserved region on the same day after our visit of the habitat with the fern Notholaena marantae (to learn more about it see my previous post). I know no stag with a green tongue but I would like to know the author who has given this Czech name to this non flowering plant.
I would like to know the method by which he has come just to this poetic name. I would like to thank him for his great invention. Namely, the Czech botanic names have been the poetry itself. I would like to take some examples for you but most of the Czech names can´t be translated into English.To my opinion the most probable author of this name could be J.S. Presl our botanist and the founder of the botanic scientific names in Czech. The Czech names of separate species of the plants copy the well known system established by the Sweden naturalist Carl von Linné in Latin. Each species has its first name and its second name. According to Linné this fern names Phyllitis scolopendrium in Latin.

The Fig.2: A view of a landscape on our way to The Stag´s´Tongue. A habitat
within Český kras the preserved region, 9.17. 2016.
Obr.2: Pohled na krajinu cestou za jazykem jelením. Lokalita v chráněné oblasti
Českého krasu, 17.9. 2016.

We covered the distance from the previous habitat to the vicinity of the second one by the car within about twenty or twenty five minutes. Vendy parked his car next to a road in a lonely place. We started walking a field path in an open landscape. I recall the path was in a mild climbing up. In the course of this part of our way to the habitat of The Tongue of A Stag I could observe meadows with bushy clusters around me as well as forested hills at the longer distance.

The Fig.3: A view of a surrounding autumn landscape. Leafy forests were changing their
colors. A habitat within Český kras the preserved region, 9.17. 2016.
Obr.3: Pohled na okolní podzimní krajinu. Listnaté lesy měnily barvy. Lokalita v chráněné
oblasti Českého krasu, 17.9. 2016.

Unlike the fern Notholaena marantae The Stag´s Tongue (Phyllitis scolopendrium) has different demands for to grow well. Thanks to different conditions of each of the two ferns you can have the chance to see not only the plants but also their specific environments. Besides each of the two species occupies their own specific niches in their wider environments. Let´s take an example. While Notholaena marantae likes sunny places in crevices among rocky blocks of the serpentine outcrops the Stag´s Tongue prefers to the more shadowy sylvan places with the higher humidity and it does not care of the mineral serpentine. This was why I was curious about its dwelling so different from the dwelling of the serpentine fern.

The Fig.4: My attendants under me were stepping a sylvan slope down. The Stag´s Tongue´s
locality was close. A habitat within Český kras the region, 9.17. 2016.
Obr.4: Moji společníci pode mnou sestupovali lesním svahem. Lokalita jazyka jeleního byla
blízko. Lokalita v chráněné oblasti Českého krasu, 17.9. 2016.

As usually a place is coming in my text where I should stop my narration for a while to thank my friend Adam for his exact coordinates for the place of the occurrence of The Stag´s Tongue. Well then, I thank you dear friend Adam for your coordinates and additional instructions as well very much because they led us to our goal in a very reliable way. A time later the way turned to the left leading us alongside a dense forest to our right side. After a couple of meters the coordinates told us to leave the path and to enter the forest. We did not hesitate. We started to step a steeper slope down, we had to avoid fallen tree branches and tree trunks and to get through branches of trees growing in tight crowds in our way forward and lower and lower.

The Fig.5: We found ourselves on the very bottom of a narrow rocky canyon with a stream
flowing through it. A habitat within Český kras the preserved region, 9.17. 2016.
Obr.5: Ocitli jsme se na samém dně úzkého skalnatého kaňonu s potokem, který jím protékal.
Lokalita v chráněné oblasti Českého krasu, 17.9. 2016.

In the end we found ourselves in a narrow valley. Its two opposite slopes were forested mostly by leafy trees. From time to time both the sides of the valley were lined with rocky outcrops and a stony shallow stream was running through it. A narrow field path led alongside the stream alternating the banks of the stream as its one or another side was not passable because of vertical rocky walls falling rightly down to the stream. Such the sections forced us to step the stream either over small wood bridges or to overcome it over dry tops of bigger stones dispersed in the flow.

The Fig.6: The way in front of us. A habitat within Český kras the preserved region, 9.17.
2016.
Obr.6: Cesta před námi. Lokalita v chráněné oblasti Českého krasu, 17.9. 2016.

We continued in our way on till we came to a place where the stream formed a small pool between rocky vertical walls. The way on was blocked by water and rocky walls. You could continue on behind this obstacle but you had to use a bypass installed in front of it on the left bank of the stream. The bypass was a combination of stony steps and a woody banister. The steps climbed the left slope´s side up above and behind the rocky massive blocking the way forward to the left side. On the top of this bypass the steps climbed down to the stream again and you could continue on in your way. But we stopped down at the rocky massive next to the point where the rock fell down to water.

The Fig.7: This small pool squeezed between rocky walls was a crucial point of our way.
Notice the rocky wall to the left on the picture. Also you can see a rocky platform at its foot.
It allowed me to approach to the plant above my head as close as possible. A locality within
 Český kras the preserved region, 9. 17. 2016.
Obr.7: Tahle tůňka sevřená mezi skalními stěnami byla podstatným bodem naší cesty.
Všimněte si skalní stěny vlevo na obrázku. Můete též vidět skalní plošinu u jejího úpatí.
Umožnila mi přiblížit se k rostlině nad mou hlavou co možná nejtěsněji.
Lokalita v chráněné oblasti Českého krasu, 19.7. 2016.

The coordinates indicated that this was the place of the most probable occurrence of The Stag´s Tongue within the immediate surroundings. The rocky walls looked very promisingly. Therefore we concentrated our attention just on them, on their vertical walls with a lot of irregular juts, rims and minute platforms as well as crevices. While we were standing under and tightly next to the wall on the left bank of the pool the opposite wall was quite inaccessible to us.

The Fig.8: One of my first photos of this only specimen of The Stag´s Tongue we could find
at the habitat. This photo allows us to examine its long lingual leaves, we can see they are
wavy at their margins as well as we can see these shallow waves to run over the whole upper
surfaces of the blades. An attentive observer may notice some leaves in profile on the photo.
Partly they reveal red and brown lines of their sporangia on their undersides. Unfortunately,
the plant sat in mossy substrate on the rocky wall out of my reach. A habitat within Český
kras the preserved region, 9.17. 2016.
Obr.8: Jeden z prvních snímků tohoto jediného exempláře jazyka jeleního, který jsme na
lokalitě dokázali najít. Tohle foto nám umožňuje prohlížet si jeho dlouhé jazykovité listy,
můžeme vidět, že jsou na okrajích zvlněné a rovněž můžeme vidět tyto mělké vlny přebíhat
celým horním povrchem čepelí. Pozorný pozorovatel si může všimnout některých listů na
obrázku v profilu. Částečně odhalují červenohnědé linky sporangií na spodních stranách.
Bohužel, rostlina seděla v mechatém substrátě na skalní stěně mimo můj dosah. Lokalita
v chráněné oblasti Českého krasu, 17.9. 2016.

We could not climb the rocky wall up because it was vertical, wet and covered with various species of both the non vascular and the vascular plants. We could examine the rock from its foot, it was covered with vegetation at the level of our eyes, too, but the most interesting specimens seemed to grow higher out of our reach. Fortunately, the rock was not too much tall and then the vegetation cover higher above us was at our sight at least. I stood on the bank of the small pool next to the rock and I noticed a narrow rocky platform at its foot just above water. I had to rest my hands on the wall and to do one long step aside to put my right foot on the platform and then I had to remove my momentum to the right side thus removing my left foot from the bank to my right foot on the platform. Of course, all this procedure was realized with my face against the rocky wall. An only fault motion would have changed my climbing element in non voluntary experience with water of the pool. Soon I became familiar with the narrow platform and I found that I was able to turn around my axis and to observe the opposite vertical rocky wall, too. But it was not the most important thing why I underwent this action.

The Fig.9: One leaf of The Stag´s Tongue (Phyllitis scolopendrium) in the closer view. The
leaves are pointed in their ends. The center rib is a column of the leaf. The slanted veins
on the underside of the leaf are apparent on the upper surface, too and they are arranged
in a pyramidal way. Mostly there were water drops on the leaves or they were wet
completely. A habitat within Český kras the preserved region, 9.17. 2016.
Obr.9: Jeden list jazyka jeleního (Phyllitis scolopendrium) v bližším pohledu. Listy jsou
na koncích zašpičatělé. Střední žebro je páteří listu. Kosé žilky na spodní straně listu jsou
patrné rovněž na svrchním povrchu a jsou uspořádány pyramidově. Povětšinou byly na
listech kapky vody nebo byly mokré kompletně. Lokalita v chráněné oblasti Českého krasu,
17.9. 2016.

A while before my risky removing from the bank to the rocky platform one of my two attendants warned me about a more robust plant growing out of mossy substrate accumulated in a little hole on a rocky platform higher above our heads. Yes, we had the first specimen of The Stag´s Tongue (Phyllitis scolopendrium) at last. Just the narrow rocky platform tightly above water allowed me to be to the plant as close as possible. Standing on it I was finding myself at the most ideal position to the specimen higher above my head. In fact I was finding itself rightly under the fern. Under the conditions I got the best place to photograph it.

The Fig.10: The best view of the whole appearance of The Stag´s Tongue. It was a king of the
rocky wall. Its leafy rose like a green octopus with many tentacles in arcs falling the mossy
rocky wall down. The rock was its throne. You can see a lot of specimens of Asplenium
trichomanes in Its Majesty´s immediate surroundings hanging down like festoons, first fallen
leaves of the forest as well as the cascaded relief of the moss at its best fitness. A celebration
of humidity I´d say. A habitat within Český kras the preserved region, 9.17. 2016.
Obr.10: Nejlepší pohled na celkové vzezření jazyka jeleního. Byl králem té skalní stěny. Jeho
listová růžice jako zelená chobotnice s mnoha chapadly v obloucích spadajících mechatou
skalní stěnou. Ta skála byla jeho trůn. Můžete vidět spousty jedinců sleziníku červeného
(Asplenium trichomanes) v bezprostředním okolí jeho Výsosti, kteří spadají dolů jako girlandy,
první spadané listy lesa a také schodovitý reliéf mechu v jeho nejlepší kondici. Oslava vlhkosti,
řekl bych. Lokalita v chráněné oblasti Českého krasu, 17.9. 2016.

Of course, we were searching for next specimens of this species thoroughly but in vain. This was the only specimen of The Stag´s Tongue we could find at the habitat. When we found no next plants of this fern in the place we hoped that we might succeed in it in next sections alongside the stream behind the obstacle. The inaccessible opposite wall showed no next specimens. Though we could examine it from a distance only, it brought no new findings to us.

The Fig.11: The second portrait of the only specimen of The Stag´s Tongue at the habitat. A
habitat within Český kras the preserved region, 9.17. 2016.
Obr.11: Druhý portrét jediného exempláře jazyka jeleního na lokalitě. Lokalita v chráněné
oblasti Českého krasu, 17.9. 2016.

Robert tested our new Nikon camera at the small pool. A while later he said to me that he took a shot of me standing with my back to him on the mini platform and photographing the plant above me. It might be a nice photo, I thought to myself, I might insert it in my post depicting this trip. Unfortunately, I can make a short notice of it only here because after the trip at home the photo turned out to be failed.

The Fig.12: A more detailed view of several leaves of The Stag´s Tongue (Phyllitis
scolopendrium) in semi profile. A habitat within Český kras the preserved region, 9.17. 2016.
Obr.12: Detailnější pohled na několik listů jazyka jeleního (Phyllitis scolopendrium) v
poloprofilu. Lokalita v chráněném území Českého krasu, 17.9. 2016.

When we could not find any next specimen of The Stag´s Tongue in the place by using the bypass we overcame the obstacle and we continued on in our exploring the narrow rocky canyon behind it. But soon it became to be wider and wider and it was losing fast the character of the place where we found our first and last specimen of the fern. This was the right impulse to us to come the trip to its conclusion. As soon as we encountered on a back path climbing the slope up we took it and we returned to the previous path. We came back to the car within thirty minutes.

The Fig.13: The rock´s profile with few wavy leaves of Phyllitis scolopendrium falling the
wall down (the upper corner to the left) together with leaves of many specimens of Asplenium
trichomanes and other herbs growing on it. A habitat within Český kras the preserved region,
9.17. 2016.
Obr.13: Profil skály s několika málo zvlněnými listy jazyka jeleního (Phyllitis scolopendrium),
jež stěnou spadají dolů (horní roh vlevo) společně s listy mnoha exemplářů sleziníku červeného
(Asplenium trichomanes) a dalšími bylinami, které na ní rostou. Lokalita v chráněné oblasti
Českého krasu, 17.9. 2016.

Just you finished reading my simple narration of our only finding of The Stag´s Tongue. Several more special botanic remarks and notices are presented in my texts under my photos as usually.

The Czech Version

Delší příběh

Jazyk jelení

The Fig.14: A view of three leaves growing out of a crevice. You can see them on the Fig.
13 but here they are enlarged. I would say this is a next species of a fern. Maybe Cystopteris
fragilis I speculate. A habitat within Český kras the preserved region, 9.17. 2016.
Obr.14: Pohled na tři listy vyrůstající ze štěrbiny. Vidíte je na obr.13, ale tady jsou zvětšené.
Řekl bych, že tohle je další druh kapradiny. Spekuluji, že snad puchýřník křehký
(Cystopteris fragilis). Lokalita v chráněné oblasti Českého krasu, 17.9. 2016.

Tohle je doslovný překlad* českého botanického jména, jež patří druhé kapradině, kterou jsme chtěli najít na jedné lokalitě v chráněné oblasti Českého krasu tentýž den po návštěvě lokality s podmrkvou hadcovou (Notholaena marantae) (chcete-li zvědět o ní více, viz můj předešlý post). Žádného jelena se zeleným jazykem neznám, ale rád bych poznal autora, který dal této nekvetoucí rostlině český název.
Rád bych poznal metodu, podle níž dospěl zrovna k tomuhle poetickému jménu. Rád bych mu za jeho báječnou vynalézavost poděkoval. České botanické názvosloví je totiž poezie sama o sobě. Rád bych pro vás uvedl nějaké příklady, ale většina z těch českých jmen se do angličtiny přeložit nedá. Podle mého názoru by nejpravděpodobnějším autorem tohoto názvu mohl být J.S. Presl, náš botanik a zakladatel botanického vědeckého názvosloví v češtině. Česká jména jednotlivých druhů rostlin kopírují dobře známý systém ustavený švédským přírodovědcem Carl von Linnéem v latině. Každý druh má své jméno a příjmení. Podle Linného se tahle kapradina jmenuje latinsky Phyllitis scolopendrium, česky pak jazyk jelení.

*Zde jsem trochu otčímovský vůči mateřštině, když v české verzi uvádím totéž, co v anglické. Prosím čtenáře o laskavé prominutí a pochopení. Pozn. autor

The Fig.15: A next view of the king of this habitat - The Stag´s Tongue (Phyllitis
scolopendrium). You can see that the fern is sitting in a saddle of the rock. There is a rift
through it. You can see trees growing in the slope behind the rock. A habitat within Český kras
the preserved region, 9.17. 2016.
Obr.15: Další pohled na krále lokality - jazyk jelení (Phyllitis scolopendrium). Můžete vidět,
že kapradina sedí v jakémsi skalním sedle. Skrze ni je průhled. Vidíte stromy rostoucí ve svahu
za skálou. Lokalita v chráněné oblasti Českého krasu, 17.9. 2016.

Vzdálenost z předešlé lokality do blízkosti druhé jsme autem urazili přibližně za necelou půlhodinku. Venda zaparkoval auto vedle silnice na osamělém místě. Rozešli jsme se po polní cestě v otevřené krajině. Vzpomínám, že cesta byla v mírném stoupání.  Během téhle části cesty na lokalitu jazyku jeleního jsem mohl kol sebe pozorovat louky s křovinatými shluky a rovněž zalesněné kopce na delší vzdálenost.

The Fig.16: The same photo as on the Fig.15 but at the closer view. A habitat within Český
kras the preserved region, 9.17. 2016.
Obr.16: Tentýž snímek jako na obr.15 ale v bližším pohledu. Lokalita v chráněné oblasti
Českého krasu, 17.9. 2016.

Na rozdíl od kapradiny podmrkvy hadcové (Notholaena marantae) má jazyk jelení (Phyllitis scolopendrium) odlišné podmínky k dobrému růstu. Díky odlišným podmínkám každého z obou druhů kapradin máte možnost vidět nejen rostliny, ale také jejich specifická životní prostředí. Navíc, každý z obou druhů zaujímá v širším specifickém prostředí vlastní specifické niky. Vezměme příklad. Zatímco podmrkva hadcová (Notholaena marantae) má ráda výslunná místa ve štěrbinách mezi skalními bloky hadcových výstupů, jazyk jelení preferuje stinnější lesní místa s vyšší vlhkostí a minerál hadec ho nezajímá. Proto jsem byl zvědavý na jeho obydlí tak odlišné od obydlí hadcové kapradiny.

The Fig.17: The Garlands of Asplenium trichomanes on the mossy rocky wall. A habitat
within Český kras the preserved region, 9.17. 2016.
Obr.17: Girlandy sleziníku červeného (A. trichomanes) na mechaté skalní stěně. Lokalita v
chráněné oblasti Českého krasu, 17.9. 2016.

Jako obyčejně přichází v mém textu místo, kde bych měl své vyprávění na chvíli zastavit, abych poděkoval příteli Adamovi za přesné souřadnice pro místo výskytu jazyka jeleního. Nuže tedy, děkuju Vám nesmírně drahý příteli Adame za souřadnice a také za dodatečné rady, protože nás k cíli vedly spolehlivě. Za nějakou dobu se cesta stáčela vlevo a vedla nás podél hustého lesa po naší pravé straně. Po pár metrech nám souřadnice říkaly, abychom cestu opustili a vstoupili do lesa. Neváhali jsme. Počali jsme sestupovat dolů strmějším svahem, museli jsme se vyhýbat spadaným větvím a kmenům a prodírat se větvovím stromů, které nám stály v těsných zástupech v cestě kupředu a pořád níže.

The Fig.18: The dominant specimens of Asplenium trichomanes at the Rock´foot
well accessible from the bank. A habitat within Český kras the preserved region, 9.17.
2016.
Obr.18: Dominantní exempláře sleziníku červeného (A. trichomanes) na skalním
úpatí dobře přístupném ze břehu. Lokalita v chráněné oblasti Českého krasu, 17.9.
2016.

Nakonec jsme se ocitli v úzkém údolí. Jeho dva opačné svahy byly zalesněny povětšinou listnáči. Čas od času obě strany údolí lemovaly skalnaté výstupy a skrze něj protékal kamenitý mělký potok. Podél potoka vedla úzká polní stezka měnící potoční břehy, když jedna či druhá strana nebyla průchodná kvůli kolmým skalním stěnám spadajícím přímo do potoka. Takové úseky nás nutily přecházet potok buď přes dřevěné můstky nebo ho překonávat přes suché vršky větších kamenů rozptýlených v jeho toku.

Pokračovali jsme v cestě dál, dokud jsme nepřišli na místo, kde potok vytvářel mezi skalními kolmými stěnami tůňku. Cestu dál blokovaly voda a skalní stěny. Mohli jste za tuhle překážku pokračovat, ale museli jste použít obchůzku instalovanou před ní na levém břehu potoka. Obchůzka byla kombinací kamenných schodů a dřevěného zábradlí. Schody stoupaly levým úbočím svahu nad a za skalní masiv, který blokoval cestu vpřed nalevo. Na vrcholu obchůzky schody zase sestupovaly k potoku a vy jste v cestě mohli pokračovat. Avšak my jsme se zastavili dole u skalního masivu, vedle bodu, kde skála spadala k vodě.

The Fig.19: Asplenium trichomanes at the Rock´s foot. A habitat within Český kras the
preserved region, 9.17. 2016.
Obr.19: Sleziník červený (A. trichomanes) na úpatí skály. Lokalita v chráněné oblasti Českého
krasu, 17.9. 2016.

Souřadnice indikovaly, že tohle je místo nejpravděpodobnějšího výskytu jazyka jeleního v bezprostředním okolí. Skalní stěny vyhlížely velmi slibně. Proto jsme pozornost soustředili právě na ně, na jejich kolmé stěny se spoustou nepravidelných výstupků, říms a mini-plošinek a také štěrbin. Zatímco jsme postávali pod a těsně vedle té skalní stěny na levém břehu tůně, protější stěna pro nás byla zcela nepřístupná.

The Fig.20: A mossy structure on the rocky wall. A habitat within Český kras the preserved
region, 9.17. 2016.
Obr.20: Mechatá struktura na skalní stěně. Lokalita v chráněné oblasti Českého krasu, 17.9.
2016.

The fig.21: A log covered with a moss. A Habitat within Český kras the preserved region,
9.17. 2016.
Obr.21: Kláda porostlá mechem. Lokalita v chráněné oblasti Českého krasu, 17.9. 2016.

Nemohli jsme na skálu lézt, protože byla kolmá, mokrá a porostlá různými druhy necévnatých a cévnatých rostlin. Skálu jsme si mohli prohlížet z úpatí, porůstala ji vegetace i v úrovni našich očí, ale zdálo se, že nejzajímavější exempláře rostou výše mimo náš dosah. Naštěstí skála nebyla tolik vysoká, a tudíž byl vegetační kryt výše nad námi alespoň na dohled. Stál jsem na břehu tůňky vedle skály a všiml jsem si úzké skalnaté plošiny na jejím úpatí zrovna nad vodou. Musel jsem se opřít rukama o stěnu a učinit jeden dlouhý úkrok, abych položil pravou nohu na plošinu a poté jsem musel přemístit těžiště doprava, čímž jsem přemístil levou nohu ze břehu k pravé na plošce. Ovšem, že celá tahle procedura byla realizována s tváří proti skalní stěně. Jediný chybný pohyb by býval můj horolezecký prvek změnil v nedobrovolný zážitek s vodou tůňky. Brzy jsem se s úzkou plošinou zdůvěrnil a zjistil jsem, že se mohu otáčet kol své osy a pozorovat rovněž kolmou protější skalní stěnu. Ale tohle nebylo to nejdůležitější, proč jsem akci podstoupil.

The Fig.22: The moss on the log at the closer view. A habitat within Český kras the
preserved region, 9.17. 2016.
Obr.22: Mech na kládě v bližším pohledu. Lokalita v chráněné oblasti Českého krasu,
17.9. 2016.

Nějakou chvíli před mým přemístěním ze břehu na skalní plošinu mne jeden z obou mých společníků upozornil na statnější rostlinu, která vyrůstala z mechatého substrátu nahromaděném v dolíčku na skalní plošině výše nad námi. Ano, konečně jsme měli první exemplář jazyka jeleního (Phyllitis scolopendrium). Právě úzká skalní plošina těsně nad vodou mi umožnila být rostlině co nejblíž. Jak jsem na ní stál, nacházel jsem se v nejideálnější pozici vůči exempláři výše nad mou hlavou. Vlastně jsem se nacházel přímo pod kapradinou. Za těch podmínek jsem získal nejlepší místo k jejímu focení.

The Fig.23: A wood-worm´s art on the woody banister. A habitat within Český kras the
preserved region, 9.17. 2016.
Obr.23: Umění červotoče na dřevěném zábradlí. Lokalita v chráněné oblasti Českého krasu,
17.9. 2016.

Samozřejmě, že jsme pátrali po dalších exemplářích tohoto druhu důkladně, ale marně. Tohle byl jediný exemplář jazyka jeleního, který jsme na lokalitě dokázali najít. Když jsme žádné další rostliny téhle kapradiny na místě nenašli, doufali jsme, že bychom v tom snad mohli uspět v dalších úsecích podél potoka za překážkou. Nepřístupná protější stěna neukázala žádné další exempláře. I když jsme ji mohli prohlížet jen na dálku, nepřinesla nám žádné nové nálezy.

The Fig.24: The bypass - the climb down phase. A habitat within Český kras the preserved
region, 9.17. 2016.
Obr.24: Obchůzka - Sestupná fáze. Lokalita v chráněné oblasti Českého krasu, 17.9. 2016.

Robert zkoušel náš nový fotoaparát Nikon u tůňky. Po chvíli mi sdělil, že mne vyfotil, jak stojím zády k němu na miniplošině a fotím rostlinu nad sebou. To by mohlo být pěkné foto, pomyslel jsem si, mohl bych ho vložit do postu, který líčí tenhle výlet. Bohužel, zde o tom mohu učinit jen krátkou poznámku, protože doma po výletě se ukázalo, že se foto nepovedlo.

The Fig.25: The way behind the obstacle. The dog on the picture had its masters - a young
woman with her partner but I did not photograph them. Apart from us they were the only
visitors of this place. The dog hesitated in this point. The rocky terrain in front of it was
wet, slanted and slippery. A habitat within Český kras the preserved region, 9.17. 2016.
Obr.25: Cesta za překážkou. Pes na obrázku měl své pány - mladou ženu s partnerem, ale
ty jsem nefotil. Kromě nás byli jediní návštěvníci tohoto místa. V tomto bodě pes váhal.
Skalnatý terén před ním byl mokrý, šikmý a kluzký. Lokalita v chráněné oblasti Českého
krasu, 17.9. 2016.

Když jsme na tom místě nedokázali najít žádný další exemplář jazyka jeleního, za použití obchůzky jsme překážku překonali a pokračovali jsme v průzkumu skalnatého kaňonu za ní. Ale brzy se stále rozšiřoval a rychle pozbýval charakter místa, kde jsme našli první a poslední exemplář té kapradiny. Tohle byl ten pravý podnět pro nás, abychom výlet vedli k závěru. Jakmile jsme narazili na zpáteční pěšinu šplhající vzhůru do svahu, vydali jsme se po ní a vrátili se na předešlou stezku. Během půlhodiny jsme se vrátili k autu.

The Fig.26: My last view of the rocky canyon. A while later the canyon became wider and
it lost its previous wet character. A habitat within Český kras the preserved region, 9.17. 2016.
Obr.26: Můj poslední pohled na skalnatý kaňon. Po chvíli se kaňon rozšiřoval a ztrácel svůj
předchozí mokrý charakter. Lokalita v chráněné oblasti Českého krasu, 17.9. 2016.

The Fig.27: There was this cave in one rock. In fact not too much deep hole. A habitat within
Český kras the preserved region, 9.17. 2016.
Obr.27: V jedné skále byla tahle jeskyně. Ve skutečnosti nepříliš moc hluboká díra. Lokalita v
chráněné oblasti Českého krasu, 17.9. 2016.

Právě jste dočetli mé prosté vyprávění o našem jediném nálezu jazyka jeleního. Několik speciálnějších botanických poznámek je uvedeno v textech pod fotografiemi jako obyčejně.