In English

The Pasteur´s Fight against Rabies

It was also a book which inspired my brain to this coloured drawing. Its title is The Vanquisher of The Invisible Raptors and its writer is František Gell, the Czech poet, writer and journalist. It is a biography of the great French chemist and microbiologist, Louis Pasteur.
The book, though I got it as a boy, has still been in my bookcase. It contains many photos from the Pasteur´s life, among them there are printed his own pictures, because Pasteur was also an excellent drawer of portraits and still lifes. You can see various other personalities of the Pasteur´s times in it, for example I.I. Mečnikov, the great Russian microbiologist, who as the first depicted the phagocytose of white corpuscles to list one at least.
I liked the book very much, I think that it deeply helped to stimulate my increasing interest in biology in the time of my elementary school (with an obvious start at the sixth and the seventh grade).
To me at least F. Gell depicted the Pasteur´s life and work  in an impressive way. This scientist was also a loyal patriot, he loved The French Republic and he was proud of it.
He became world-famous mainly due to his practical solutions of some deadly dangerous infections. One of them, the rabies, killed the infected people almost in every case. Pasteur concentrated his interest on the virosis and after many experiments and studies he was successful: He was able to develop the right vaccine.
I read in the book how Pasteur was asked for a help for several Russian mujiks (The Sverdlovsk´s area), they were baited by a wolf infected with the rabies. In that time Pasteur has developed not quite perfect vaccine yet. But the mujiks had already have only the two chances - either to inoculate or to die. Therefore he decided to take a risk and to try his prime form of the vaccine on people.
If I remember it good, the transport to the Pasteur´s Research Institution included about twenty afflicted Russians and the vaccine most of them saved. Only a few of them didn´t survive.
I´ve already carried this story in my head from my school years and when I started drawing more often before one or two years, it evoked to me immediately.
In his book F. Gell write that Pasteur´s will was unusually strong. He had to have it. He could performe extreme numbers of attempts than he accomplished his goals.
In modern special writting sources you can learn that the Pasteur´s vaccine against the rabies was questionable but after a battle everybody is a general!
For my coloured drawing I chose three afflicted mujiks, their clothes are ragged and smadged with blood. I imagine that they were simply and very superstitious and religious peasants, that they frightened the strange professor, what he was going to do with them. Pasteur (to the right on the picture) himself is uncertain (because of in that time still the unperfect vaccine and also for the unusual behaviour of his patients) and the Death behind mujiks to the left is a symbol saying: These mujiks are mine! You can´t save all of them! At last there is the shot rabies-infected wolf as a corpus delicti under the bench to the left on the picture.

In Czech

Pasteurův boj proti vzteklině

Též to byla kniha, která můj mozek inspirovala k této barevné kresbě. Jmenuje se Přemožitel neviditelných dravců a jejím autorem je František Gell, český básník, spisovatel a novinář.Je to životopis velkého francouzského chemika a mikrobiologa Louise Pasteura. Knihu, i když jsem ji dostal jako kluk, mám pořád ve své knihovně. Obsahuje mnoho fotografií z Pasteurova života, mezi nimi jsou otištěny jeho vlastní obrázky, protože Pasteur byl také skvělým kreslířem portrétů a zátiší. Můžete v ní vidět rozmanité jiné osobnosti Pasteurovy doby, například, abych uvedl alespoň jednoho, I.I. Mečnikova, velkého ruského mikrobiologa, který jako první popsal fagocytózu u bílých krvinek (leukocytů).
Měl jsem tu knihu moc rád, myslím, že výrazně pomáhala stimulovat můj stále roustoucí zájem o biologii v době mé základní školy (s očividným počátkem v šestém a sedmém stupni). Aspoň pro mne F. Gell popsal Pasteurův život a dílo velmi působivě. Tento vědec byl také oddaný vlastenec, miloval Francii a byl na ni hrdý.
Světově proslulým se stal hlavně svým praktickým řešením některých smrtelně nebezpečných nakažlivých nemocí. Jedna z nich, vzteklina (rabies), zabíjela infikované téměř vždy. Pasteur soustředil svůj zájem na tuto virovou chorobu a po mnoha pokusech a studiích uspěl. Byl schopen vytvořit správnou vakcínu.
V knize jsem se dočetl, jak Pasteura požádali o pomoc pro několik ruských mužiků (Sverdlovská oblast), protože je pokousal vlk infikovaný vzteklinou. V té době Pasteur ještě nevyvinul zcela dokonalou vakcínu. Avšak mužici už měli pouze dvě možnosti: buď očkovat nebo zemřít. Proto se rozhodl riskovat a vyzkoušet svou primární formu vakcíny na lidech.
Pokud si to dobře pamatuju, transport do Pasteurova výzkumného ústavu zahrnoval kolem dvaceti postižených Rusů a vakcína většinu z nich zachránila. Jen hrstka z nich nepřežila.
Nosím ten příběh v hlavě už od školních let, a když jsem před jedním či dvěma roky začal kreslit častěji, vybavil se mi okamžitě.
F. Gell ve své knize píše, že Pasteur měl neobyčejně silnou vůli. Mít ji musel. Mohl provádět nesmírné počty pokusů, než svého cíle úspěšně dosáhl.
V současných písemných odborných zdrojích se můžete dozvědět, že Pasteurova vakcína proti vzteklině byla sporná, ale po bitvě je každý generálem!
Pro svou barevnou kresbu jsem si vybral tři postižené mužiky, šaty mají potrhané a umazané krví. Představuji si, že to byli prostí, velmi pověrčiví a pobožní vesničané, že z toho divného profesora měli hrůzu, co s nimi hodlá udělat. Pasteur sám (na obrázku vpravo) je nejistý (vzhledem k  stále nedokonalé vakcíně v té době a také kvůli neobvyklému chování svých pacientů) a Smrt za mužiky vlevo je symbol, který říká: "Tihle mužici jsou moji! Nemůžeš zachránit všechny!" Konečně pod lavicí vlevo na obrázku je jako corpus delicti zastřelený vzteklý vlk .