středa 12. března 2014

video
The English Version

How I began to draw regularly

It was about two years ago. The starting point was one B and W drawing. I drew it during my night duty and hung it on our noticeboard. My colleagues liked it, they could tell resemblances of the two figures on it - me and one of our female coworkers. I caugt both the figures in a wild dancing. The drawing hung there for a long time and then it lost, I don´t know if somebody threw it off or took it for myself. That´s not the point. The important thing is that I started doing simple B and W drawings more often.
The previous doesn´t mean that I never drew before. Yes I did so but there weren´t any regularity and mostly I did ink drawings of animals, plants and hardly something else. And I copied from real plants and animals or from their photos. Before I never drew pictures from imaginations of my brain and if yes, I did so very rarely.
Now I´ve drawn strictly from my imaginations, but not only my fantasies, many pictures have illustrated various concret scenes, events, real figures etc. Namely, I´ve found that I´ve been able to depict resemblances of people late before long times. Their resemblances have still been stored in my visual memory! And I can take them from it! Of course, if I can do this, then I can depict resemblances of living people too.

Both the B and W drawings I present here are samples from the subcycle named "The little figures". They´ve been persons I´ve met, some of them are dead or living (as The Beatles sing in their song "In My Life").
As you´ve surely minded, each of my drawings bears my signature and the date when it was done in the lower right corner.
These pictures display real persons or my visual memories of them, ´cause they´ve already been dead.
Their resemblances, I think, are substantial to be distinguish by everybody who have ever met them. They were mental ill patients in psychiatry where I´ve been working as a nurse for many years. Naturaly, I privacy their second names.
Michal T. s matkou - Michal T. with his Mother

The Czech Version


Milan L.
Jak jsem začal kreslit pravidelně

Bylo to asi před dvěma lety. Startovním bodem byla jedna ČB kresba. Nakreslil jsem ji během noční služby a zavěsil ji na naši nástěnku. Kolegům se líbila, dokázali na ní poznat podoby obou postav - mou a jedné naší spolupracovnice. Zachytil jsem obě ty figury v divokém tanci. Kresba tam visela dlouho a pak se ztratila, nevím, jestli ji někdo vyhodil nebo si ji vzal. Není to podstatné. Důležité je, že jsem začal dělat prosté ČB kresby častěji.
Předešlé neznamená, že jsem nikdy dříve nekreslil. Ano, kreslil jsem, ale nepravidelně a většinou jsem dělal pérovky zvířat, rostlin a sotva něčeho jiného. A obkresloval jsem podle skutečných rostlin a zvířat nebo podle jejich fotografií. Předtím jsem nikdy nekreslil obrázky podle představ svého mozku a když ano, dělal jsem to velmi vzácně.
Teď kreslím striktně podle svých představ, ale nejen své fantazie, mnohé obrázky ilustrují rozmanité konkrétní scény, události, skutečné osoby atd.
Zjišťuji totiž, že dokážu vykreslit podobu lidí dávno zesnulých. Jejich podoby jsou stále uskladněny v mé zrakové paměti! A já je z ní mohu vybírat! Samozřejmě, že když mohu provádět tohle, mohu také vykreslit podobu lidí žijících.

Obě tyhle ČB kresby, které zde uvádím, jsou ukázky z podcyklu nazvaného "Postavičky". Jsou to osoby, s nimiž se potkávám, některé z nich jsou mrtvé nebo stále žijí (jak zpívají Beatles ve své písničce In My Life). Jak jste si určitě všimli, každá z mých kreseb nese mou parafu a datum, kdy byla dokončena, v dolním pravém rohu. Tyto kresby ukazují skutečné osoby či mé vizuální vzpomínky na ně, protože už nežijí. Myslím, že jejich podoba je dostatečná, aby je poznal každý, kdo se s nimi někdy setkal. Byli to duševně nemocní pacienti na psychiatrii, kde už po mnoho let pracuji jako diplomovaný ošetřovatel. Jejich příjmení si přirozeně nechávám pro sebe.

Žádné komentáře:

Okomentovat